Otázky a odpovědi - strana 21

Naše zaměstnankyně je nyní na rodičovské dovolené a má zájem začít pracovat u nás na 5 hod. za týden. Může v době rodičovské dovolené u nás pracovat na původní pracovní smlouvu s tím, že jí sjednáme dodatkem nižší pracovní úvazek? Tímto zkráceným úvazkem není nijak omezena při čerpání dávek rodičovské dovolené (rodičovského příspěvku)? Má na ni stále nárok? Pokud by znovu otěhotněla do roka, má nárok na novou peněžitou pomoc v mateřství? Ze kterého období se jí počítá nárok na novou peněžitou pomoc v mateřství?

Poplatník, který má osvědčení o zápisu do evidence zemědělských podnikatelů, přijel od státního zemědělského investičního fondu částku 10 000 Kč za rok. Bude tento příjem zdaněn? Případě, že bude vyňat nebo osvobozen, prosím, o odkaz na ustanovení zákona. Bude podnikatel, který je zapsán do evidence zemědělských podnikatelů uplatňovat paušál ve výši 80 %, nikoliv 60 %? Bude příjem zemědělce ze SZIF podléhat odvodům sociálního a zdravotního pojištění? Někde tu v otázkám jsem četla, že nikoliv.

Minulý rok podala OSVČ v březnu přehledu pro ZP a OSSZ. Je to OSVČ vykonávající činnost vedlejší, ale její daňový základ je pro rok 2018 cca 200 000 Kč. OSVČ v roce 2017 první zálohu zaplatila 10.04.2017 a dále platila zálohy až do prosince 2017. Celkem zaplaceny zálohy v 04,05,06,07,08,09,10,11,12, tj. celkem v roce 2017 zaplaceno na důchodové pojištění 2 000 x 9 = 18 000 Kč a dále v lednu 2018 již neplatila. Je chyba, že v platbách za leden nepokračuje? Kde najdeme ustanovení zákona, jak se zálohy platí? Kolik Kč bych měla uvést na řádku 39 úhrn zaplacených záloh nyní při podání přehledu za rok 2018? 18 000 Kč nebo platbu i za prosinec placenou v lednu, tedy celkem 20 000 Kč (pokud by OSVČ zaplatila, ale bohužel v lednu již neplatila). Může OSVČ dostat nějakou pokutu, že již v lednu žádnou zálohu neplatila? V případě, že má povinnost platit zálohy i lednu 2018, resp. v roce 2018 do kdy bude zálohy, které byly spočteny v roce 2017 platit, resp. v jakých měsících a kdy se výše změní, když bude přehled podávat OSVČ nyní v březnu 2018? Děkuji za odpovědi, které se týkají plateb a záloh na zdravotní a sociální pojištění.

Fyzická osoba, zaměstnanec, občas (nepravidelně) napíše nějakou píseň pro slovenské interprety, za kterou dostává tantiémy. Nikdy dopředu neví, zda za to obdrží nějakou odměnu či ne. Příjmy zdaňuje dle § 7, výdajový paušál 40 %. Pokud byl zaměstnanec, pro účely sociálního pojištění byla tato činnost považovaná za činnost vedlejší a vzhledem k nízkému základu daně, nebyl povinen platit zálohy vůbec. Nyní je od listopadu nezaměstnaný, vedený na úřadu práce. Úřad práce nemá problém s těmito autorskými honoráři, dokud je neobdrží, pak už by podporu v nezaměstnanosti nemohl dostávat. A teď se vyplňuje přehled pro ČSSZ za 2017, z nějž vyplývá, že najednou tyto tantiémy jsou činností hlavní a měl by platit zálohy na sociální pojištění, ač sám pobírá podporu v nezaměstnanosti. Je zde nějaká možnost, aby zálohy na sociální pojištění neplatil? S tím související otázka, nebylo by možné tyto příjmy zdaňovat v § 10 jako ostatní příjmy, a tudíž by nespadal do systému pojištění? Tantiémy těžko budeme považovat za soustavnou činnost, když třeba ve 2017 nebylo nic vytvořeno, ale je možné, že ve 2018 bude. 

Může společník v. o. s. v této společnosti mít uzavřenou pracovní smlouvu na hlavní pracovní poměr? Pokud ne, jak vyřešit formulář A1 při zakázkách v Německu? OSSZ zná vydání A1 pouze pro zaměstnance nebo pro OSVČ. Jenže u OSVČ pak nejsme schopni doložit smlouvu nebo objednávku, protože odběratel si objednal na práci v. o. s. a ne v. o. s. i OSVČ. 

Klient je důchodce a v roce 2017 si vydělal 50 000 Kč za herecký výkon. Zatím nebyla odvedena žádná daň. Klient podá přiznání, kdy vyjde daň rovná nule. Musí se klient kvůli tomuto příjmu přihlásit na ČSSZ a podat opět "nulový" přehled? Žádný jiný příjem neměl.  

Zaměstnanec měl pracovní neschopnost, během této nemoci pracoval z domova. Tato práce z domova musí být považována za výkon práce a za tuto dobu mu nenáleží náhrada mzdy za nemoc, popř. nemocenská?

Mám-li přerušenou živnost k 25. 2., jak vyplním v přehledu? Za leden a únor uvedu činnost hlavní a dále za březen až prosinec, nebude žádná činnost - ani vedlejší, ani hlavní, neboť mám přerušeno?

Jednatel společnosti s r. o., který je od r. 2018 starobním důchodcem, se rozhodne omezit hospodářskou činnost ve společnosti, ve které zaměstnává jednoho pracovníka na DPČ a svoji činnost se rozhodne odměňovat rovněž na dohodu o pracovní činnosti malého rozsahu do 2490 Kč jako účetní (bez SP, ZP), dále má uzavřenou Smlouvu o výkonu funkce jednatele bez odměny. Je možný takový postup v případě, že v rámci své činnosti hodlá dále využívat vybavení, počítače, telefonní přístroje, automobil v majetku společnosti (spotřeba PHM paušálem)? Je problém, že nebude mít odměny podlehájící sociálnímu a zdravotnímu pojištění? 

Slovák, státní občanství jak slovenské, tak české. Pracoval na Slovensku i v Česku. Odváděl sociální pojištění v obou státech. Nyní odešel do důchodu. Zažádal si na obou stranách o vyplácení důchodu. Prosím o upřesnění - bude mít nárok na důchody z obou států? 

Fyzická osoba, občan ČR, je běžný zaměstnanec české firmy a vztahuje se na něj sociální a zdravotní pojištění v ČR. Zároveň dostává odměnu za působení v orgánech právnické osoby na Maltě. Tuto činnost vykonává jak na Maltě, tak z ČR (videokonference). Jak se řeší tyto příjmy z pohledu DPFO, sociálního a zdravotního pojištění v ČR?

Jednatel s. r. o. (pobírá starobní důchod) má uzavřenu dohodu o provedení práce do 10 000 Kč/měsíc a dále je mu vyplácena odměna za funkci jednatele ve výši 2 490 Kč. Má podepsané prohlášení poplatníka (poznámka: nedochází k souběhu funkcí). Z dohody o provedení práce nebude odvádět sociální ani zdravotní pojištění. A bude podléhat 15% zálohové dani. Uplatním slevu na poplatníka. Z výkonu funkce jednatele nebude odvádět od 1. 1. 2018 zdravotní ani sociální pojištění. Mám pravdu?

Česká firma, sídlo v ČR, má obchodní zástupce po celé České republice a nyní expandovala na slovenský trh a bude mít obchodního zástupce i na Slovensku. Je to Slovák, trvalé bydliště má na Slovensku, ale zaměstnává ho česká firma. Podle jakých zákonů se bude řešit: 1)      Vstupní dotazník, vstupní prohlídka, pracovní smlouva, náplň práce – dle českého zákoníku práce? 2)      Mzda bude stanovena v českých korunách, vyplácený v eurech – přepočet v den výplaty? 3)      Odvody na sociální a zdravotní pojištění v českých korunách, přepočet na eura v den převodu? Jaké sazby použít – slovenské/české? 4)      Dovolená, srážky za soukromé telefonní hovory – dle českého zákoníku práce? 5)      Stravné (místo výkonu práce – celé Slovensko) – musí se uvádět pravidelné pracoviště? Vyjíždět bude ze svého bydliště – musí mít stravné? Má na něj nárok podle českého zákoníku práce? 6)      Co vše musí personalista nebo mzdová účetní zajistit?

Jak to bude z pohledu daně z příjmů a také sociálního a zdravotního pojištění, jestliže má jednatel v roce 2018 uzavřenou smlouvu na výkon funkce jednatele a příjem je: a) do 2.500 Kč, b) do 10.000 Kč, c) nad 10.000 Kč?

Za výkon práce divadelního inspicienta o letních prázdninách obdrží fyzická osoba za "vytvoření díla" cca 40 000 Kč, ale nedaněných s pokynem produkce, že má z těchto příjmů odvést sám za sebe daň z příjmů. Domnívám se však, že je tato informace špatná a že se jedná o příjem dle § 7 a tam se neplatí “pouze" daň z příjmů, ale i zdravotní a sociální pojištění. Zajímal by mě vás názor na to, jak tento nezdaněný příjem za vytvoření uměleckého díla správně zdanit.

Insolvenční správce je jmenován soudem likvidátorem "mrtvé" společnosti bez majetku. Po ukončení likvidace mu soud přizná odměnu a ve výši po zdanění zašle na účet. V tomto případě je tedy likvidátor "zaměstnanec" soudu. Nyní nastala situace, kdy se našel majetek, a odměna likvidátora je tedy stanovena vyhláškou a měla by být vyplacena asi před vyplacením likvidačního zůstatku. V tomto případě se tedy asi likvidovaná společnost stane "zaměstnavatelem" při výplatě odměny likvidátora. Domnívám se, že výše této odměny je včetně odvodů zdravotního a sociálního pojištění za zaměstnance i zaměstnavatele. Jak v tomto případě postupovat? Musí se společnost i na jednorázově vyplacenou odměnu likvidátora a jednorázově odváděné pojištění a zálohy na daň registrovat nebo nějak hlásit, když ihned po vyplacení odměny likvidátora a likvidačního zůstatku bude společnost vymazána? K jakému datu by mělo proběhnou zdanění odměny? 

Student zdědil po otci FV elektrárnu. Je studentem denního studia, tzn. OSVČ je vedeno jako vedlejší činnost. Má skutečnost, že synův vyměřovací základ pro výpočet sociálního pojištění založí účast na důchodovém pojištění OSVČ, dopad na nárok na výplatu sirotčího důchodu?

Student má IČO, bude podávat přiznání k dani z příjmů (ale měl jen dohody o provedení práce v celkové výši 22 000 Kč za rok). Musí podat přiznání i na sociální a zdravotní pojišťovnu, když vlastně nebude ani žádnou daň z příjmu platit?

Mám zaměstnance na poloviční úvazek, u kterého odměna nedosahuje výše minimální mzdy. Dohodli jsme se, že doplatek zdravotního pojištění do minimální částky odvede zaměstnanec 1/3 a zaměstnavatel 2/3. U mzdového listu jsem zjistila, že účetní program, který používám, doplatek zaměstnavatele odečítá zaměstnanci ze superhrubé mzdy. Je to tak správně? A pokud ano (protože je to u zaměstnavatele částka nepovinná), je to u zaměstnavatele daňový výdaj?

Český zaměstnavatel (česká právnická osoba, s. r. o.) zaměstnává slovenského občana, který získal formulář A1 s tím, že odvody sociálního a zdravotního pojištění se odvádějí na Slovensko. Český zaměstnavatel tedy odvádí příslušné slovenské zdravotní pojišťovně za tohoto zaměstnance 14 % z příjmu (10 % zaměstnavatel, 4 % zaměstnanec) a 36,4 % odvádí do sociálního systému na Slovensko (25,2 % zaměstnavatel a 9,4 % zaměstnanec). V tuto chvíli nám jde o sociální pojištění a o tu část 9,4 %, která by se měla srážet zaměstnanci. Máme zato, že tato částka má být standardně sražena zaměstnanci, tj. že jí de facto ze svého příjmu hradí zaměstnanec. Nicméně se k nám dostal názor, že je možnost či povinnost, že tuto částku může hradit namísto zaměstnance zaměstnavatel, tj. že ji nesráží zaměstnanci, ale hradí je ze svého (jako svůj náklad).