Otázky a odpovědi - strana 19

Zaměstnavatel odmítá známému vrátit přeplatek ze zdravotního pojištění. Známý měl souběh pracovních úvazků (jedná se pouze o 3 měsíce minulého roku - říjen, listopad, prosinec, protože po Novém roce se změnily odvody u malých úvazků). V jednom pracovním úvazku byl zaměstnán na plný zkrácený úvazek, ve druhém brigádně na DPČ. Zaměstnanec u plného zkráceného úvazku za měsíc říjen nedosáhl minimálního vyměřovacího základu (asi o 100 Kč), za měsíce listopad a prosinec lehce přesáhl minimální mzdu. Byť DPČ-zaměstnavatel o tom věděl (i z doporučeného dopisu), že tento zaměstnanec má souběh příjmů a platí zdravotní pojištění i jinde, nedokázal mu také poradit, jak situaci řešit. Zaměstnanec se snažil o přímý kontakt s účetní firmou, ale bylo mu v tom zamezeno. Tím zaměstnanec ztratil několik měsíců a dodal potřebné dokumenty až po Novém roce. Zaměstnavatel jako důvod nevrácení přeplatku uvedl, že nedodal externí účetní firmě potřebné dokumenty včas, to jest potvrzení o tom, že u druhého zaměstnavatele bylo odváděno zdravotní pojištění alespoň z minimální mzdy, resp. potvrzení o srážkách ze mzdy. DPČ-externí účetní firma k tomu přistupovala zcela mechanicky - provedla každý měsíc dopočet do minimálního vyměřovacího základu, jako by zaměstnanec žádný jiný příjem neměl. Došlo tedy k tomu, že zaměstnanec platil zdravotní pojištění hned dvakrát a zaměstnavatel mu odmítl poskytnout součinnost v jednání se zdravotní pojišťovnou o vrácení přeplatku. VZP pojišťovna také zaměstnanci sdělila, že žádost o vrácení přeplatku, resp. pokrácení dalších odvodů ze zdravotního pojištění, nemůže žádat sám, ale pouze přes svého zaměstnavatele. Je jednání DPČ-zaměstnavatele žalovatelné (byť jednal legálně, odmítá poskytnout součinnost v jednání s pojišťovnou), nebo je zaměstnanec v tomto případě rukojmí zaměstnavatele? Je zde další problém, a to časový. V momentě, když se příjmy u jednoho zaměstnavatele pohybují kolem minimální mzdy a není úplně jisté, jestli zaměstnanec dosáhne minimálního vyměřovacího základu u tohoto zaměstnavatele pro účely zdravotního pojištění, není ani technicky možné zajistit potvrzení včas, ale až po uplynutí měsíce. Takže se nestíhá a je možné to řešit pouze ex post. Otázka také zní, co termín včas znamená.

Osoba byla uznaná cca od 10/2017 invalidním důchodcem ll. stupně (dříve částečný invalidní důchod), současně byla zaměstnaná a onemocněla. Byla uznaná práce neschopnou od 13. 11. 2017 až do září 2018. Z důvodu toho, že se nepředpokládá, že se její zdravotní stav zlepší, si na radu lékařky zažádala o uznání invalidity III. stupně (dříve plný invalidní důchod). Žádost podala těsně před ukončením neschopnosti, čili 9/2018. Stalo se to, že jí byla invalidita III. stupně uznána takřka okamžitě, ale zpětně od 24. 4. 2018. Následně na to přišel dopis, že musí vracet částku cca 60 000 Kč - za to, že jí byla neoprávněně vyplácena nemocenská. A to proto, že prý existuje zákon, který při invaliditě III. stupně dovoluje vyplácet nemocenskou a současně invalidní důchod pouze po tři měsíce. Postižená tento zákon z pochopitelných důvodů nezná a ani jí ve snu nenapadlo, že by jí bylo vypláceno něco, co jí nenáleží. Žije sama a peníze utratila za svoje léčebné výlohy, za běžný chod domácnosti a za opravu kotle. Žádné peníze na vrácení nemá. Je nucená žádat o sociální dávky, aby vůbec vyžila. Nejdříve jsme si mysleli, že bude stačit, když zažádáme, aby invalidita III. stupně byla uznána až později, třeba od července 2018, ale to by sice nemusela vracet nemocenskou, ale zase by musela vracet rozdíl mezi dávkou za II. a III. stupeň invalidity, který ji byl vyplacený zpětně od 24. 4. 2018. Má toto nějaké řešení, aby peníze nemusela vracet? Je z toho naprosto zdrcená, má rakovinu ve velmi pokročilém stádiu, peníze nemá a bojí se, že když nezaplatí, že jí čeká nějaká exekuce.

Jak to bude se zdaněním, sociálním a zdravotním pojištěním a jak se bude vše účtovat, pokud bude mzda jednatele: a) do 2 500 Kč, b) nad 10 000 Kč, c) do 10 000 Kč?

Má zaměstnanec při ročním zúčtování nárok na daňový bonus na své děti, pokud byl po celé dva měsíce na nemocenské? Za celý rok si vydělal více než polovinu minimální mzdy.

Jaký je postih pro firmu a jednatele, když se do 31. 1. 2019 neuhradí sociální a zdravotní pojištění z mezd, případně jen částečně?

Maminka pobírá rodičovský příspěvek ve výši 6 000 Kč do 31. 8. 2019. Slyšela něco o navýšení rodičovského příspěvku o 40 000 Kč. Je tato informace pravdivá? Dostanou maminky, které pobírají rodičovský příspěvek, ještě navíc 40 000 Kč? Jakou formou, pobírá-li maminka příspěvek do konce srpna 2019? Týká se jí toto přidání a dostane ho jednorázově v poslední výplatě za srpen 2019, tj. v září, či je to jinak?

OSVČ má vedlejší činnost (je ještě zaměstnána) minulý rok v březnu podala přehled a platí zálohy 2 000 Kč měsíčně. Již i v lednu zaplatila 2 000 Kč ke dni 5. 1. Četla jsem o nějakých změnách, můžete mi poradit, jakou částku uvedu za zaplacené zálohy v přehledu za rok 2019? Přehled podala OSVČ v březnu a vyšla placená záloha 2 000 Kč. Pokud OSVČ podá přehled zase v březnu (např. 20. 3.) - a vyjde nová záloha 2 500 Kč - za jaký měsíc bude platit tuto novou zálohu? Za březen a již v březnu jí bude muset zaplatit, tj. bude platit dvě zálohy - v březnu starou ke dni 5. 3. ve výši 2 000 Kč a novou po podání přehledu např. 23. 3., aby stihla tuto zálohu zaplatit za březen?

V případě, že zaměstnáváme zaměstnance na základě pracovní smlouvy a DPP (do 10 000 Kč), pojistné se vypočítá pouze vynásobením sazby a základu, který je shodný s vyměřovacím základem na pojistné na sociální pojištění nebo ještě + 100 Kč za dohody o provedení práce, aby byli i tito zaměstnanci úrazově pojištěni?

Pokud si bude jednatel vyplácet odměnu za výkon funkce ve výši Kč 2 000 měsíčně (na základě smlouvy o výkonu funkce s platností od 1. 1. 2019), odvádí se z této odměny sociální a zdravotní pojištění?

Jsme česká firma, daňový rezident ČR, a plánujeme zaměstnat na Slovensku zaměstnance, občana SR, místo výkonu práce také SR. Jaké povinnosti máme vůči SR z hlediska daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, zdravotního a sociálního pojištění za zaměstnance a odvodů za zaměstnavatele? 

Zaměstnankyně byla od 12. 10. 2018 v pracovní neschopnosti. Neschopenku lékař ukončil v její nepřítomnosti (nechodila na kontroly) k 12. 11. 2018. Důvodem pracovní neschopnosti byl otok předloktí, který nastal po změně vykonávané práce (tak je stav popsán v lékařské zprávě, kterou nám zaměstnankyně přinesla s neschopenkou). Zaměstnankyně už v předchozí době mívala krátkodobé absence, které ale vždy před začátkem směny omluvila. Jedná se o nespolehlivou zaměstnankyni. Dne 23. 11. 2018 jsme od ošetřujícího lékaře ukončení neschopnosti obdrželi. V ten den se ozvala i zaměstnankyně, že jí lékař ukončil neschopenku, o čemž nevěděla a že má ruku v sádře, proto do práce nastoupit nemůže. Můžeme se zaměstnankyní okamžitě rozvázat pracovní poměr? Kdybychom chtěli, aby se do práce vrátila, až bude bez sádry, jak zaměstnankyně omluví dobu mezi ukončením pracovní neschopnosti a nástupem do práce? K dnešku má 11. neomluvený pracovní den. 

Společnost s. r. o. má zaměstnankyni, která je zaměstnána na HPP (0,6 úvazku, 6h/4d) od 17. 9. 2018. Zároveň ale ještě pobírá rodičovský příspěvek. Od 5. 11. 2018 je zaměstnankyně doma a stará se o nemocné dítě (o to, na které v současné době čerpá rodičovský příspěvek). Má zaměstnankyně nárok na ošetřovné, když ještě pobírá rodičovský příspěvek (k 14. 11. 2018 s rodičovskou končí)? Bude mít na výpočet ošetřovného vliv, když má zaměstnankyně úvazek jen 0,6?

Na částečný pracovní úvazek bude u s. r. o. zaměstnán odpovědný zástupce a měsíční mzdou 8 900 Kč. U zdravotního pojištění musíme provádět doplatek pojistného do minimální mzdy, ale tento doplatek nechceme strhávat zaměstnanci, nýbrž ho chceme hradit my jako zaměstnavatel. Je to možné? Bude takto zaplacené pojistné daňově uznatelné? Ten částečný úvazek je z důvodů na straně zaměstnavatele (rozjezd společnosti, málo zakázek, není možno dát plný úvazek). 

Dědovi přišlo rozhodnutí z OSSZ, že bude pobírat vdovecký důchod - vyměření ve výši cca 6 000 Kč a dále v tomto rozhodnutí stojí, že je zasláno dále na Ministerstvo vnitra neb děda pobírá důchod od Ministerstva vnitra jako bývalý policajt - nyní už je přes 20 let v důchodu. Bude ještě částka určená MV nějak upravena? Je správě spočítán vdovecký důchod výši cca 6 000 Kč, pokud děda pobírá důchod od MV jako bývalý policajt cca 14 000 Kč a babička měla důchod cca 11 000 Kč? Neměl by děda pobírat vdovecký důchod přibližně 2 000 Kč? Případně opraví částku v rozhodnutí od OSSZ Ministerstvo vnitra? 

Zaměstnanec nastoupí do pracovního poměru 22. 8. 2018. Do konce měsíce odpracuje dle rozložení směn 60 hodin, hodinová mzda 122 Kč/hod. Za měsíc říjen mu tedy bude náležet hrubá mzda 7 320 Kč. Bude základem pro odvod zdravotního a sociálního pojištění jeho hrubá mzda nebo se pojištění bude odvádět z minimální mzdy?

Dobrý den, zaměstnanec dal výpověď a během výpovědní doby onemocněl. Prodlužuje se mu výpovědní doba o dobu jeho nemoci, či nikoliv?

Pokud čerpání PPM přesahuje u zaměstnankyně do dalšího kalendářního roku, vzniká zaměstnankyni v dalším roce automaticky nárok na roční výměru dovolené, nebo musí splnit limit 60 pracovních dnů pro vznik nároku na roční výměru dovolené? Podmínku trvání zaměstnání po celý kalendářní rok splňuje. Pokud bude zaměstnankyni končit peněžitá podpora v mateřství 31. 1. 2019 včetně a měla by nevyčerpanou dovolenou 20 dnů z roku 2018, jaký bude nárok na dovolenou za rok 2019? Je předpoklad, že pracovní poměr bude trvat po celý kalendářní rok 2019.

Společnost z Německa, chce zaměstnat českého občana, s tím, že bude pracovat ze svého bydliště v ČR. Jedná se o práci přes internet. Bude tedy daňovým rezidentem ČR (pobyt v Německu se předpokládá jen 12 dnů za rok). Vzhledem k tomu, že společnost zde nemá žádnou pobočku ani registraci, bude muset zaměstnanec asi odvádět daň z příjmu sám. A jak to bude se zdravotním a sociálním pojištěním? To bude pojištěn zdravotně i sociálně v Německu dle německých zákonů? Co na to česká zdravotní pojišťovna?  

Pokud je zaměstnanec zaměstnán na dohodu o provedení práce, v současné době pobírá méně než 10 000 Kč čili není důchodově pojištěn. Jak je to však se zápočtem roků k důchodu? Počítá se tato doba? Jak se to event. dozví na důchodovém úřadě, když ELDP se v těchto případech nevystavuje? 

Pokud mám aktivní živnostenský list a začnu pracovat na hlavní pracovní poměr, přechází automaticky činnost jako OSVČ na vedlejší činnost? Mám povinnost platit zálohy na zdravotní a sociální pojištění? Je dána maximální částka, kterou je možné vydělat na vedlejší činnost?