Platy - strana 2

Ředitel příspěvkové organizace (statutární orgán), jejímž zřizovatelem je město, je zařazen do 11. platové třídy. Ředitel řídí práci vedoucích zaměstnanců, kteří řídí práci dalších podřízených zaměstnanců. Zřizovatel odmítá se zvýšením tarifu od nového roku 2020 doplatit řediteli příplatek za vedení v minimální výši 20 % z platového tarifu, s odůvodněním, že je ve 2.stupni řízení. Domníváme se však, že příplatek za vedení podle § 124 ZP, by měl být vypočítán dle 3. stupně řízení, tedy v rozsahu 20–50 % platového tarifu.

Již jednou jsem psala ohledně zařazování do platových tříd umělecko-technické zaměstnance (dotaz ID 24906). Jedná se mi o zodpovězení konkrétního problému. Máme zvukaře, osvětlovače, kterým nadřízený navrhne 10. platovou třídu, kde je požadavek vysokoškolské vzdělání nebo vyšší odborné. Tento člověk má ovšem pouze výuční list a 25 let. Započitatelnou praxi 5 let. Návrh na platové zařazení je tř. 10/st. 7. Lze tohoto pracovníka takto zařadit? Vím, že u umělecko-technických pracovníků lze využít § 6 a prominout vzdělání po dobu 4 let, ale lze to takto používat běžně?

Zaměstnavatel je povinen vydat zaměstnanci v den nástupu do práce platový výměr, který musí být písemný. V platovém výměru je zaměstnavatel povinen uvést údaje o platové třídě a platovém stupni,...

V době prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti náleží zaměstnancům v pracovním poměru nebo v rámci dohod konaných mimo pracovní poměr náhrada mzdy, platu nebo odměny z dohod (dále jen náhrada mzdy při DPN), pokud ke dni vzniku DPN splňuje zaměstnanec podmínky nároku na nemocenské podle ZNP. Jinými slovy: pokud zaměstnání založilo účast na nemocenském pojištění, není překročena podpůrčí doba a zaměstnání trvá.

V našem divadle zařazujeme umělecké pracovníky do platových tříd a stupňů dle § 123 odst. 6 písm. e) zákoníku práce. Jedná se o zvláštní způsob zařazení do platové třídy zaměstnance, kteří vykovávají práce, jejichž úspěšné provádění závisí především na míře talentu nebo na fyzické zdatnosti (herci, členové baletu, orchestru, sólisté opery apod.). Lze tento § 123 odst. 6 písm. e) zákoníku práce použít i při zařazování umělecko-technických pracovníků (osvětlovač, zvukař apod.) nebo musí být zařazováni do tříd a stupňů podle skutečného vzdělání a praxe? 

Jsme střední škola, příspěvková organizace zřízená krajem. Jak je to se zařazením učitelů střední školy – praxe? Na škole máme tyto učitele, kteří nemají vysokou školu. Doposud jsme je měli zařazené dle katalogu prací 2.16.2, bod 10.2 – tedy v 10. platové třídě s odpočtem na vzdělání ve výši 3 roků. „Výchovně vzdělávací činnost praktického vyučování studijních oborů nebo odborného výcviku náročných učebních oborů“. Nyní, v novém katalogu prací, od 1. 1. 2019 jsme toto zařazení v 10. platové třídě již nenašli, je tam pouze: „10.2 – Vzdělávací a výchovná činnost v odborném výcviku při přípravě žáků v oborech středního vzdělávání s výučním listem“ a my jsme střední škola, takže jsme se našli v 11. platové třídě odstavec 3: „Vzdělávací a výchovná činnost praktickém vyučování v oborech středního vzdělávání s maturitní zkouškou nebo v praktickém vyučování nebo odborné praxi v oborech vyššího odborného vzdělávání“. Odpočet na vzdělání by měl být v tomto případě 5 let. Je naše úvaha správná? Máme tedy přeřadit od 1. 1. 2019 naše učitele střední školy – praxe do 11. platové třídy?  Doplnění dotazu: Jedná se o zařazení učitele praxe na střední škole s maturitou nově od 1. 1. 2019 z 10. do 11. platové třídy. Náš pan učitel měl v té době (od 1. 1. 2019 - 31. 8. 2019 asi 4 změny v platových výměrech. Musíme mu všechny změny nově napsat platové výměry, nebo stačí souhrnné shrnutí v jednom platovém výměru, nebo jak toto správně vyřešit?   

Mohu zařadit ředitelku mateřské školy do 11. platové třídy? Má dosažené středoškolské vzdělání s maturitou pro učitelky mateřských škol. Paní ředitelka také řídí školní jídelnu a odloučené pracoviště. Byla by v 11. platové třídě stále pedagog s nárokem na 40 dnů dovolené, nebo by byla zařazena v nepedagogické tabulce?

Jak správně postupovat při stanovení příplatku za vedení a zvláštního příplatku ředitelce základní školy? Naše základní škola, příspěvková organizace, je malotřídní škola pouze s 1. stupněm výuky. Bude tedy paní ředitelka zahrnuta do 1. stupně řízení (kdy vedoucí zaměstnanec řídí pouze práci podřízených zaměstnanců)? A pro stanovení zvláštního příplatku bude paní ředitelka zahrnuta dle přílohy č. 6 k nařízení vlády č. 341/2017 Sb., do I. skupiny? 

Jsme základní škola zřízená městem. S platností od 1. 9. 2019 bude zástupce ředitele školy zastávat současně funkci statutárního zástupce ředitele. Jakým dokumentem tak učinit? Pověřením, jmenováním nebo dohodou o změně pracovní smlouvy - změna funkce (doplnění funkce). Současně ukončení funkce stávajícího statutárního zástupce ředitele školy se provede pouze písemným sdělením? 

Nakládání s osobními příplatky v rozpočtové sféře je sice ošetřeno hned několika předpisy včetně prováděcí vyhlášky, avšak praktická aplikace příslušných ustanovení a především možnost jejich „výhodnějšího“ výkladu mnohdy vede k nehospodárnému využívání rozpočtových prostředků.

Jsme rozpočtová organizace, uvedená v § 109 odst. 3 zákoníku práce. Na pracovní cestu vysíláme servisní skupiny služebními vozidly. Pokud řidič (náš zaměstnanec) zaviní dopravní nehodu (bez úmyslu, alkoholu, návykových látek), při které dojde ke zranění členů servisní skupiny, členům servisní skupiny vznikne pracovní úraz. Organizace jim (mimo řidiče) nahradí škodu a nemajetkovou újmu způsobenou pracovním úrazem. Organizaci vznikne škoda na vozidle a škoda v důsledku náhrady újmy způsobené pracovními úrazy členů servisní skupiny, jejichž náhradu bude požadovat na řidiči. Může organizace v tomto případě požadovat na viníkovi (řidiči) náhradu škody (na majetku a na zdraví) vyšší, než stanovuje zákoník práce - čtyřapůlnásobek průměrného měsíčního výdělku? Mohou přepravované osoby požadovat náhrady po řidiči?

Rozvazuje-li zaměstnavatel pracovní poměr zejména výpovědí nebo okamžitým zrušením, nese to s sebou riziko, že zaměstnanec platnost takového právního jednání napadne, bude trvat na dalším zaměstnávání, podá v příslušné lhůtě žalobu a v soudním sporu bude nakonec úspěšný. Kromě následku spočívajícího v tom, že pracovní poměr neskončil a zaměstnavatel bude muset zaměstnanci práci znovu přidělovat, to má i rozměr finanční.

Jsme střední škola, příspěvková organizace zřízená krajem. Jak je to s příplatkem za třídnictví. Kdy má být zrušen? Do kdy mají správně tento příplatek pobírat učitelé čtvrtých ročníků, jejichž žáci odmaturují již v květnu např. 2019. Má jim být příplatek za třídnictví odebrán již od měsíce června 2019? Jak je to s ostatními učiteli, má jim být odebrán každý rok příplatek za třídnictví v červenci a opět přiznán až v září? Nebo se jim tento příplatek může ponechat po celou dobu, protože stejně zpravidla čerpají dovolenou, a tudíž se jím tento příplatek proplácí v průměru, i když by jej neměli přiznán. Jde jen zpravidla o přípravný týden. Jak to má správně být? Je zdůvodněním např. i to, že kvůli např. 4 dnům přípravného týdně nebudeme měnit platový výměr? Prosím o sdělení správného postupu. 

Jsme státní příspěvková organizace, odměňujeme zaměstnance platem. Jsme zařízení sociálních služeb. Zaměstnanci v přímé péči mají nepřetržitý pracovní režim a pracovní dobu nerovnoměrně rozvrženou. Směny jsou naplánovány v rámci vyrovnávacího období. Zaměstnankyně měla směnu naplánovánu mimo jiné i ve svátek v sobotu 6. 7. 2019. Požádala o čerpání dovolené od 28. 6. 2019 do 8. 7. 2019. V den svátku 6. 7. však čerpat dovolenou nemůže a budou jí v tento den chybět odpracované hodiny. Mohla by si v tento den vybrat náhradní volno za svátek (pracovala 8. 5.)? Dle nařízení zřizovatele naši zaměstnanci za práci ve svátek čerpají náhradní volno.

Soudních rozhodnutí, která by se zabývala posouzením rovného zacházení (včetně diskriminace), a to navíc v oblasti odměňování zaměstnanců platem, není mnoho. Dáno je to jistě i tím, že poskytování platu je svázáno mnohem přísnějšími pravidly než odměňování mzdou. Ostatně jak stanoví § 122 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, plat není možné určit jiným způsobem, v jiném složení a jiné výši, než stanoví tento zákon a právní předpisy vydané k jeho provedení, nestanoví-li zvláštní zákon jinak.

Jsme základní škola - příspěvková organizace. Zaměstnáváme od 23. 11. 2016 učitelku. Smlouva byla sepsána na dobu určitou, nejdéle do 30. 6. 2017, po dobu rodičovské dovolené jiné učitelky. Zastupovaná učitelka však podruhé otěhotněla, tudíž smlouva byla dohodou prodloužena do 26. 4. 2019 - do 1 roku věku druhého dítěte. Zastupovaná učitelka prodloužila rodičovskou dovolenou do tří let věku druhého dítěte. Je správně smlouvu prodloužit zastupující učitelce už pouze do 23. 11. 2019 a poté bude pracovní poměr ukončen, nebo je možno prodloužit smlouvu až do 26. 4. 2021 (do 3 let věku dítěte), neboť zastupující učitelka nesplňuje předpoklad odborné kvalifikace?

Příspěvková organizace, zřizovatelem je město, zaměstnanci dostávají měsíční plat, za svátky nedostávají náhrady, ale plat, jako kdyby pracovali. Dostávají pololetní odměny. Postupuji tedy při zápočtu odměny do průměrného výdělku podle § 358 zákoníku práce. Výši odměny vydělím počtem odpracovaných hodin za příslušné pololetí a potom započtu poměrnou část odměny do čtvrtletí podle počtu odpracovaných hodin. Mohou být v odpracovaných hodinách započteny i neodpracované svátky, za které je poskytován plat, jak výše uvedeno?

Jsme příspěvková organizace zřízená městem. Ve zřizovací listině máme kromě vymezení hlavního účelu činnosti uvedenou i vedlejší hospodářskou činnost (pronájem prostor, hostinskou činnost - praní a žehlení prádla pro cizí organizaci, stravování zaměstnanců zřizovatele, důchodců a zaměstnanců školských organizací ve městě). Podíl z tržeb z těchto činností je možno použít na výplatu odměn zaměstnancům školy, jejichž výši určuje ředitel organizace. Je možno část těchto mzdových prostředků použít i na odměnu řediteli organizace. Pokud ano, kdo stanoví její výši? Může tak učinit statutární zástupce ředitele a je její výše omezena (např. % z celkového ročního objemu takto získaných finančních prostředků)?

Dnem 1. ledna 2019 dojde ke změně všech prováděcích nařízení vlády k šesté části zákoníku práce, která upravuje odměňování zaměstnanců v pracovním poměru. Některé z těchto změn se promítnou i v úpravě platových poměrů státních zaměstnanců.

Jsme příspěvková organizace se zaměřením na sociální služby, terénní i pobytové, služby poskytujeme seniorům, v praxi s nejrůznějším omezením. Prvotně nejsme zaměřeni na uživatele s mentálním či fyzickým postižením, ale v péči takoví mohou být. Naši pracovníci v sociálních službách nejsou zdravotníky. Pobytové služby jsou v režimu nepřetržitého provozu se střídáním dvanáctihodinových směn od 6:00 do 18:00 hodin a od 18:00 do 6:00 hodin (střídají se čtyři lidé s nepravidelným režimem 3 dny práce, 3 dny volno) - rozvrh takových směn na 12 týdnů se pravidelně opakuje. Těmto zaměstnancům bude od 1.1.2019 náležet zvláštní příplatek za "směnnost" podle vyhlášky 341/2017, § 8 (zařazením dle přílohy č. 6 do skupiny II., 1.) a zároveň zvláštní příplatek podle bodu 5. skupiny II. za soustavnost poskytování obslužné péče v zařízeních sociálních služeb? Vyvozuji možnost souběhu zvláštních příplatků z odstavce 3 článku I výše uvedeného nařízení vlády, ale nejasný je pojem "soustavnost" a "obslužná péče" ve vazbě na nezdravotnické pracovníky.