Mzdy a platy

Zaměstnanec, technik který jezdí servisovat naše zboží k zákazníkům, má místo výkonu práce Evropu, pravidelné pracoviště (pro účely cestovních náhrad) své bydliště v Brně. Naše firma má sídlo v Praze, zaměstnanec tam také pravidelně jezdí cca každý druhý týden a je to považováno za služební cestu včetně ubytování v hotelu. Vyúčtování daně z příjmu ze závislé činnosti – příloha počet zaměstnanců – jaké bude uvedeno místo výkonu práce?  - Jaký bude uveden v JMHZ u tohoto zaměstnance povinný údaj místo výkonu práce?

Evropská směrnice o transparentním a rovném odměňování skýtá poměrně velký prostor pro zástupce zaměstnanců ohledně možnosti jejich participace na nastavení vhodného transparentního systému rovného odměňování u zaměstnavatele a na jeho následném prosazování. Kruciální otázkou pak je, jakým způsobem byl tento prostor využit při transpozici požadavků předmětné směrnice do českého právního řádu. Záměrem tohoto článku je zmapovat možnosti, které pro zástupce zaměstnanců směrnice představuje a porovnat je s aktuálním návrhem české právní úpravy transponující požadavky diskutované směrnice.

Vyhlášené předpisy Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí o uložení kolektivní smlouvy vyššího stupně Vyhlášeno ve Sbírce zákonů pod číslem 26/2026 Sb. dne 4. 3. 2026 Ministerstvo práce a...

Zřizovatel organizuje konkursní řízení na ředitele školy. Předsedou konkursní komise je ředitel jiné školy, který musel dojet z místa svého bydliště cca 100 km na jednání konkursní komise. Může zřizovatel předsedovi konkursní komise vystavit cestovní příkaz a vyplatit mu cestovné, když není jeho zaměstnancem? Jakým jiným způsobem mu můžeme uhradit cestovní náklady?

Výkladové stanovisko AKV XXXIX./11. Svátek a nekrácená měsíční mzda vs. náhrada mzdy přijaté na jednání Kolegia expertů v Mladé Boleslavi v březnu 2026

Výkladové stanovisko AKV XXXIX./13. Kolize ujednání v kolektivní smlouvě s předpisy o odměňování platem přijaté na jednání Kolegia expertů v Mladé Boleslavi v březnu 2026

Výkladové stanovisko AKV XXXIX./12. Doplatek do nejnižší úrovně zaručeného platu a plat za práci přesčas přijaté na jednání Kolegia expertů v Mladé Boleslavi v březnu 2026

Jsme příspěvková organizace zřízená obcí, poskytovatel zdravotních služeb. Pokud použijeme zvláštní způsob určení platového tarifu (§ 6 odst. 2 nařízení vlády č. 341/2017 Sb.) pro zaměstnance a stanovíme toto vnitřním předpisem, musíme mít předchozí souhlas zřizovatele?

Zaměstnanec byl na základě doporučení lékaře odeslán do Centra pro závislé na tabáku při VFN. Bude léčba v tomto centru spadat pod okruh jiných důležitých osobních překážek v práci (bod 1 přílohy k NV č. 590/2006 Sb.) a příslušet za poskytnuté pracovní volno náhrada mzdy – samozřejmě při splnění ostatních podmínek uvedených v tomto bodě?

Ústavní soud TZ 37/2026 I nadále platí pravidlo, podle kterého je-li uvolněný člen zastupitelstva obce, kraje či hlavního města Prahy zároveň členem zastupitelstva samosprávného celku jiné úrovně, poskytne mu odměnu v plné výši pouze územní samospráva s vyšší odměnou. Druhý samosprávní celek mu poskytne již jen 0,4násobek odměny. Obstála taktéž související úprava pro neuvolněné zastupitele, kteří jsou současně na jedné straně (místo)starostové, primátoři, hejtmani či jejich náměstci a na druhé straně poslanci, senátoři či členové vlády. Kombinace funkcí na úrovni obcí a krajů není v českém prostředí ničím výjimečným. Řada starostů či zastupitelů zároveň působí v krajských orgánech a propojují tak lokální a regionální politiku. Právě této skupiny se dotkla změna zákona, podle níž se při souběhu funkcí vyplácí plná odměna pouze z jednoho mandátu, zatímco druhý je finančně omezen na 40 % standardní částky. Proti této úpravě se postavila skupina senátorů, která ji napadla u Ústavního soudu. Argumentovala především tím, že krácení zasahuje do práva na samosprávu a do práva na spravedlivou odměnu za práci. Podle jejich názoru by lidé, kteří vykonávají dvě veřejné funkce, měli dostávat odpovídající odměnu za každou z nich v plné výši. Ústavní soud ale jejich návrh zamítl (nález sp. zn. Pl. ÚS 46/25). Ve svém rozhodnutí zdůraznil, že klíčové je posoudit, zda zákonná úprava zasahuje do samotné podstaty práva. V tomto případě tomu tak podle soudu není. Politik totiž nepřichází o odměnu jako takovou – jedna zůstává vyplácena v plné výši a druhá je pouze snížena. Soud rovněž připomněl, že každé omezení musí mít rozumný a legitimní cíl. V tomto případě je jím úspora veřejných prostředků. Právě tento faktor podle soudce zpravodaje Martina Smolka ospravedlňuje, že zákonodárce sáhl k určitému omezení, aniž by tím překročil ústavní meze. Rozhodnutí tak zapadá do širší judikatury Ústavního soudu, která opakovaně pracuje s principem přiměřenosti. Jinými slovy: zákony nemusí být dokonalé ani nejvýhodnější pro dotčené osoby, ale nesmějí být „extrémní“ – tedy natolik nepřiměřené, že by zasahovaly do samotného jádra základních práv. Pokud takovou hranici nepřekročí, Ústavní soud zpravidla do legislativního řešení nezasahuje. Pro praxi to znamená poměrně jasný vzkaz. Právo na spravedlivou odměnu za práci neznamená nárok na maximální možnou odměnu ani na součet všech odměn bez omezení. Stát může pravidla odměňování upravit, a to i restriktivněji, pokud tím nesmaže samotný smysl odměny jako takové. Rozhodnutí může mít širší dopady i mimo oblast veřejné správy. Ukazuje totiž obecný přístup Ústavního soudu k zásahům do odměňování: mírné či rozumně odůvodněné omezení obstojí, zatímco úplné odebrání či svévolné zásahy by už narážely na ústavní limity. V konečném důsledku tak nález potvrzuje poměrně velkou volnost zákonodárce při nastavování pravidel odměňování – a zároveň vymezuje hranici, za kterou by už šlo o nepřijatelný zásah do základních práv.   Text nálezu sp. zn. Pl. ÚS 46/25. Zdroj: ústavní soud

Na některé zdravotní benefity firem pro zaměstnance se nově nebude vztahovat limit 50.000 korun za rok pro jejich osvobození od daně. Půjde například o prevenci rakoviny, onemocnění srdce a cév nebo cukrovky. Na dnešní tiskové konferenci po jednání vlády to řekl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). V tiskové zprávě ministerstvo zdravotnictví (MZd) doplnilo, že změna bude předložena formou poslaneckého návrhu.

Vláda České republiky dne 4. května 2026 schválila návrh zákona o evidenci tržeb (tzv. EET 2.0), který kromě nové podoby samotné evidence tržeb obsahuje i změny významné pro oblast mezd a personalistiky. Tyto úpravy jsou prezentovány jako součást širší daňové koncepce navazující na efektivnější výběr daní.

Ministerstvo práce a sociálních věcí novelizuje vyhlášku o cestovních náhradách v reakci na výrazný růst cen motorové nafty. Podle aktuálních údajů Českého statistického úřadu vzrostla její průměrná cena o více než 20 %, což je zákonný důvod pro mimořádnou aktualizaci. Nově bude průměrná cena nafty pro účely cestovních náhrad stanovena na 42,10 Kč za litr, aby odpovídala reálným nákladům zaměstnanců na pracovních cestách. „Na vývoj cen pohonných hmot reagujeme bezodkladně a v souladu se zákonem upravujeme vyhlášku tak, aby zaměstnanci na pracovních cestách nebyli znevýhodněni aktuální situací na trhu. Naším cílem je zachovat spravedlivé a předvídatelné podmínky pro zaměstnance i zaměstnavatele,“ uvedl ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO). V posledních dvou měsících došlo k výraznému nárůstu cen ropných produktů na světových trzích v důsledku geopolitické situace. Tento vývoj se promítá i do cestovních náhrad v případech, kdy zaměstnanec nemá k dispozici doklad o nákupu pohonné hmoty a výši náhrady určuje zaměstnavatel podle ceny stanovené vyhláškou. Ministerstvo práce a sociálních věcí je podle zákoníku práce povinno upravit vyhlášku vždy, když se některá z cen zvýší nebo sníží alespoň o 20 % podle údajů Českého statistického úřadu. Podle dat za březen 2026 dosáhla průměrná cena motorové nafty 42,02 Kč za litr, což představuje nárůst o 23,46 % oproti hodnotě stanovené vyhláškou č. 573/2025 Sb. (34,10 Kč za litr). Na základě toho ministerstvo připravilo návrh nové vyhlášky. Návrh bude v nejbližších dnech předložen do zkráceného meziresortního připomínkového řízení s předpokládanou účinností od 1. června 2026. Po zákonném zaokrouhlení bude průměrná cena nafty stanovena na 42,10 Kč za litr. V případě, že dojde ke zvýšení cen dalších ropných produktů nebo jiných sazeb a cen uvedených ve vyhlášce o více než 20 %, provede Ministerstvo práce a sociálních věcí odpovídající aktualizaci. K takovému kroku však může přistoupit až na základě údajů zveřejněných Českým statistickým úřadem, které jsou zpracovány metodicky jednotným způsobem.

Zaměstnanec nastoupí směnu (noční) v den, který není svátkem a půlnocí přechází do dne, který je svátkem. Jedná se nám o to, zda se celá směna posuzuje tak jako by svátek nebyl. Nebo je možné vzhledem k příplatku za svátek nebo náhradnímu volnu posuzovat směnu do půlnoci a poskytnout příplatek za svátek za část směny (po půlnoci). Nyní postupujeme dle § 91 odst.6 zákoníku práce (pokud směna začíná v den, kdy svátek není, nehradíme žádný příplatek ani neposkytujeme náhradní volno za hodiny svátku). Zaměstnanci vyžadují rozdělení směny s nárokem na případný příplatek již od půlnoci (část směny poskytnout příplatek za svátek). Je toto možné? Příklad: Noční směna 2. 4. 2026 od 19:30 do 3. 4. 2026 (svátek) do 7:30 = 12 hodin. Náleží příplatek za svátek popřípadě náhradní volno v době od 00:00-7:30?

Úspěšní sportovní reprezentanti by mohli od Národní sportovní agentury získat podporu na vzdělávání a po skončení aktivní kariéry také rentu. S návrhem na doplnění zákona o podpoře sportu přišli ministr pro sport Boris Šťastný (Motoristé) společně s místopředsedou Poslanecké sněmovny Patrikem Nacherem (ANO). Šťastný změny představil při dnešním druhém čtení doprovodné novely k návrhu zákona o státních zaměstnancích, jímž chce koalice nahradit služební zákon. Součástí projednávané předlohy je i novela sportovního zákona.

Po základních informacích v předchozím příspěvku se nyní zaměříme na specifické situace, jako jsou pracovní cesty kratší než 5 hodin, cesty přes půlnoc, více cest v jednom dni či souběh stravného a stravenkového paušálu, a s využitím praktických příkladů vysvětluje správný postup podle zákoníku práce i daňových předpisů. Přináší tak užitečný návod, jak stravné správně poskytnout a posoudit z pracovněprávního i daňového hlediska.

Nejvyšší soud se v předmětném rozhodnutí znovu výrazně přihlásil k přísnému výkladu zásady rovného odměňování. Zabýval se především otázkou, zda lze mzdu zaměstnance porovnávat s jeho předchůdcem či nástupcem na stejné pozici, a jaké limity má zaměstnavatel při přiznávání nenárokových složek mzdy. Rozsudek jednoznačně potvrdil trend směřující k vyšší transparentnosti odměňování.

Je možné zahrnout do minimální mzdy i příplatky za přesčas, svátky apod. a prémie (odměny)? Mám na mysli, zda lze mzdovým výměrem stanovit např. měsíční mzdu 20 000 Kč + prémie a příplatky tak, aby v součtu činila hrubá mzda částku nejméně ve výši minimální mzdy? Domnívám se, že příplatky nikoli, prémie možná ano, ale pak postrádají smysl nenárokové části mzdy.

Letošní rok představuje pro české zaměstnavatele po postupně zintenzivňující se debatě o tomto tématu zlomový okamžik v oblasti personální politiky a odměňování. Česká republika se nachází v závěrečné fázi přípravy novely zákoníku práce, která má do vnitrostátního práva implementovat směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/970 ze dne 10. května 2023 (dále jen „Směrnice“), která posiluje zásadu stejné odměny prostřednictvím transparentnosti odměňování.

Jsme příspěvková organizace – Zdravotnická záchranná služba. Zaměstnancům při skončení pracovního poměru vyplácíme v nejbližším výplatním termínu určeném u zaměstnavatele pro výplatu platu odchodné dle § 28a zákona č. 374/2011 Sb., o zdravotnické záchranné službě, pokud splní všechny podmínky vyjmenované v zákoně. V březnu 2026 rozvázal zaměstnavatel se zaměstnancem pracovní poměr dohodou ke sjednanému dni. Následující den zaměstnanec zemřel. Zaměstnanec za dobu trvání pracovního poměru splnil všechny podmínky § 28a zákona č. 374/2011 Sb., o zdravotnické záchranné službě, a náleželo by mu odchodné ve výši šestinásobku jeho průměrného měsíčního výdělku. Vzniklo také v tomto případě právo na odchodné? Jak má v této záležitosti zaměstnavatel dále postupovat, aby dodržel všechna zákonná ustanovení? Vzniklo by právo na odchodné v případě, že by pracovní poměr zaměstnance zanikl jeho smrtí?