Mzdy a platy

Jaký je správný postup výpočtu mzdy při využití vyrovnávacího období u nerovnoměrně rozvržené pracovní doby, pokud je v daném měsíci čerpána dovolená? Zaměstnanec je odměňován měsíční mzdou 38 000 Kč. Vyrovnávací období by činilo kalendářní rok. Zaměstnanec si z předcházejících měsíců přenášel v rámci vyrovnávacího období saldo 40 hodin. V měsíci srpnu měl naplánováno pouze 10 směn (110 hodin – z toho 99 hodin čerpal dovolenou a 11 hodin pracoval). Hodinový průměr pro dovolenou u tohoto zaměstnance je 300 Kč, tedy 300 × 99 = za dovolenou mu přísluší 29 700 Kč. Poměrná část mzdy 38 000/110 ×11 vychází na 3 800 Kč. Tedy jeho hrubá mzda vychází pouze na 33 500 Kč. Je tento výpočet správný? Pokud ano, je možné použít i jiný výpočet, aby k tak zásadním rozdílům v příjmu nedocházelo z důvodu kolísavého fondu pracovní doby v jednotlivých měsících?

Budeme mít smlouvu se školou, učni u nás budou vykonávat praxi na delší pravidelné časové období. Firma by jim chtěla poskytnout odměnu, ale nejsem si jistá, zda může být hodinová sazba nižší než minimální mzda, která v roce 2026 činí 134,40 Kč za hodinu. Firma by ráda sjednala nižší odměnu. Je to z pracovněprávního hlediska možné? 

Platy policistů, hasičů, celníků a příslušníků vězeňské služby vzrostou v příštích třech letech každý rok o 2600 až 2900 korun měsíčně. Na síti X to dnes uvedl ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Cílem podle něj je, aby byl k začátku roku 2029 nástupní plat policistů a hasičů po absolvování odborné přípravy 50.000 korun. Vláda podle ministra počítá s navyšováním míst u policistů a hasičů a navýšením prostředků na kybernetickou bezpečnost o 240 milionů korun.

Firemní snídaně, vánoční večírky, sportovní dny, teambuildingy nebo oslavy výročí společnosti. Firemní akce jsou běžnou součástí pracovního života a většina zaměstnavatelů je vnímá jako nástroj pro podporu firemní kultury, motivace a spolupráce. Z pohledu daní, pracovního práva a pojistných vztahů však není každá firemní akce stejná. Právě správné nastavení účelu akce rozhoduje o tom, zda jde o plnění související s výkonem práce, zaměstnanecký benefit, nebo kombinaci obojího. Od toho se následně odvíjí daňový režim, daňová uznatelnost nákladů i odpovědnost zaměstnavatele za případný pracovní úraz.

Ministerstvo práce a sociálních věcí, Návrh vyhlášky, kterou se mění vyhláška o sazbě základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad (eKLEP, září 2026). Z návrhu vyplývá, že: průměrná cena benzinu Natural 95 pro účely cestovních náhrad má být zvýšena z 34,70 Kč/l na 41,80 Kč/l, změna reaguje na údaje Českého statistického úřadu za srpen 2026, podle nichž průměrná cena dosáhla 41,80 Kč/l, k mimořádné úpravě dochází proto, že rozdíl přesáhl zákonnou hranici 20 %, při níž zákoník práce umožňuje (a fakticky vyžaduje) aktualizaci vyhláškové ceny pohonných hmot. Zdroj: MPSV, návrh vyhlášky v meziresortním připomínkovém řízení, září 2026.

Zaměstnanecké benefity patří mezi oblasti, ve kterých se v posledních letech významně zvýšilo daňové riziko. Změny legislativy, nové metodické výklady Finanční správy i rostoucí zájem zaměstnavatelů o alternativní formy odměňování a motivace vedou k tomu, že správné nastavení benefitních programů již není pouze záležitostí HR oddělení. Pokud je totiž benefit při daňové kontrole zpětně překvalifikován na mzdu nebo jiný zdanitelný příjem zaměstnance, mohou být důsledky pro zaměstnavatele velmi citelné. V praxi pak často vyvstává otázka, kdo za nesprávné daňové posouzení benefitu odpovídá. Je to HR oddělení, které benefit navrhlo? Mzdová účetní, která jej zpracovala ve mzdách? Poskytovatel cafeterie pokud ji společnost využívá? Nebo vedení společnosti, které benefit schválilo?

Rok 2027 by měl přinést řadu významných změn v daňové oblasti. Některé návrhy mají za cíl zjednodušit stávající pravidla a zvýšit atraktivitu zaměstnaneckých benefitů, jiné mohou znamenat nové povinnosti pro zaměstnavatele. V tomto článku se zaměříme na významné změny u zaměstnaneckých nepeněžních benefitů.

Rádi s vámi sdílíme novou publikaci advokátky Kláry Gottwaldová, která přehlednou a praktickou formou shrnuje 30 situací, se kterými se zaměstnavatelé, manažeři a HR specialisté v oblasti odměňování setkávají nejčastěji. Brožura na praktických situacích ukazuje, kdy jsou rozdíly v odměňování zaměstnanců obhajitelné a kdy už mohou představovat pracovněprávní riziko. Věnuje se náboru, nastavování nástupních mezd, zvyšování odměn, bonusovým systémům i transparentnosti odměňování. Materiál je určen zaměstnavatelům, HR specialistům, manažerům, specialistům na odměňování i interním právníkům.  

Nová pravidla odměňování se rychle přibližují. Vláda schválila návrh zákona, kterým má být do českého právního řádu převedena evropská směrnice o transparentnosti odměňování, a předložila jej Poslanecké sněmovně jako sněmovní tisk č. 300. Většina nových povinností má podle návrhu začít platit již od 1. ledna 2027. Současně se postupně rozšíří informační práva zaměstnanců a povinnosti zaměstnavatelů sledovat rozdíly v odměňování žen a mužů. Přestože legislativní proces dosud nebyl dokončen, zaměstnavatelé by přípravu neměli odkládat. Některé změny budou vyžadovat úpravu náborových procesů, jiné zásah do systému odměňování, hodnocení pracovních pozic nebo interních HR a mzdových postupů.

Je vaše organizace připravena na transparentní odměňování? Prověřte si připravenost ještě dříve, než nové požadavky na transparentní odměňování významně ovlivní každodenní HR a mzdovou praxi. Stáhněte si praktickou příručku Startovní audit připravenosti na transparentní odměňování od JUDr. Kláry Gottwaldové a během několika desítek minut zjistěte, jak si vaše organizace stojí v klíčových oblastech. Audit vám pomůže rychle posoudit: nábor a komunikaci odměňování, nastavení mzdových pásem, interní reporting, dokumentaci a evidenci, rizika nerovností v odměňování. Zjistěte, ve kterých oblastech máte pevný základ a kde mohou vznikat nedostatky, které by v budoucnu mohly znamenat zbytečné náklady, zvýšenou administrativní zátěž nebo právní rizika. Stáhněte si příručku a ověřte si připravenost své organizace na transparentní odměňování dříve, než vás k tomu přinutí nové legislativní povinnosti.

Odměňování zaměstnanců ve veřejné sféře je v České republice aktuálně předmětem intenzivních debat, a to zejména v souvislosti s pravidelným zvyšováním minimální mzdy a snahou vlády přiblížit její výši hranici 47 % průměrné mzdy. Tento zákonný trend má za cíl zajistit důstojnou kompenzaci za výkon závislé práce, zároveň však odhaluje systémové nedostatky platových tarifů, které často nejsou provázány s valorizačním mechanismem a mnohdy zůstávají pod úrovní zaručeného platu či dokonce minimální mzdy stanovenou zákonem. Předmětem tohoto příspěvku je právní zamyšlení nad legalitou a legitimitou současného právního stavu, kdy nařízení vlády stanoví mnohé platové tarify pod úrovní nejnižší úrovně zaručeného platu, a dokonce i pod úrovní minimální mzdy, jejichž výše je dána zákonem. Předkládaný text se současně vyjadřuje k tomu, zda současná právní konstrukce uvedených platových tarifů a náležitostí je či není v souladu s ústavním pořádkem České republiky.

Vláda projednala návrh nařízení, které má stanovit koeficienty pro výpočet minimální mzdy na roky 2027 a 2028. Navrhované hodnoty činí 0,446 pro rok 2027 a 0,458 pro rok 2028. Tyto koeficienty mají zajistit pokračování automatického valorizačního mechanismu zavedeného od roku 2025 a postupné přiblížení minimální mzdy k cílové úrovni 47 % průměrné mzdy.

Ministerstvo práce a sociálních věcí představilo návrh systémové změny odměňování zaměstnanců ve veřejných službách a správě a státních zaměstnanců. Od 1. ledna 2027 má být nejnižší platový tarif navázán na minimální mzdu, změnit se má také systém platových stupňů a zrušeny mají být nejnižší úrovně zaručeného platu. Návrh reaguje na situaci, kdy se část platových tarifů dostala pod úroveň minimální mzdy a zaměstnavatelé musí rozdíl dorovnávat prostřednictvím dalších složek platu.

Vláda schválila návrh Ministerstva práce a sociálních věcí, který do českého práva převádí evropskou směrnici o transparentnosti odměňování. Nová pravidla mají zaměstnancům usnadnit přístup k informacím o odměňování a pomoci odhalovat neodůvodněné rozdíly mezi odměňováním žen a mužů. Současně se podle ministerstva podařilo zmírnit některé administrativní dopady na zaměstnavatele, zejména menší firmy. Největší změny se týkají informování uchazečů o odměně, nastavení transparentního systému odměňování, nových práv zaměstnanců na informace a reportování rozdílů v odměňování u větších zaměstnavatelů

Zaměstnanec ve státní sféře má stanovenou pravidelnou týdenní pracovní dobu 40 hod. týdně Po-Pá. Během soboty a neděle vykoná nařízenou práci přesčas a to i v noci. S nadřízeným se dohodl, že si vybere za práci přesčas náhradní volno. Tím mu bude proplacen plat za práci přesčas. Ale jak je to s příplatky, náleží mu příplatek za práci přesčas, příplatek za práci o víkendu, případně, když odpracuje v noci, příplatek za noční směnu?

Společnost Forvis Mazars porovnala, jak členské státy EU zavádějí směrnici o transparentnosti odměňování. Analýza ukazuje, že jednotlivé země se liší zejména v rozsahu kontrol, výši sankcí, lhůtách pro nápravu rozdílů v odměňování i způsobu reportingu. Zatímco některé státy již nové povinnosti zavedly, jiné se na transpozici teprve připravují. Zaměstnavatelé by proto měli sledovat nejen evropská pravidla, ale i konkrétní národní požadavky, které mohou ovlivnit odměňování, nábor i personální agendu.

Jak promění JMHZ přístup firem k personálním a mzdovým datům? A jakou roli budou tato data hrát při naplňování nových požadavků na transparentnost odměňování? Článek ukazuje, proč se kvalitní a správně strukturovaná data stávají strategickým předpokladem pro splnění regulatorních povinností, odhalování rizikových rozdílů v odměňování i obhajobu nastavených mzdových pravidel. Zuzana Rozsívalová na příkladech vysvětluje limity administrativních dat, upozorňuje na nejdůležitější povinnosti zaměstnavatelů a nabízí konkrétní doporučení, jak se na novou éru reportingu a transparentního odměňování připravit s předstihem.  

V pracovní smlouvě nemám uvedeno datum výplaty, ale po dobu několika let dostávám mzdu do 15. dne následujícího měsíce. Nová majitelka mi dosud neschválila mzdu. Pokud není přesně datum výplaty uvedené v pracovní smlouvě, do kdy se musí schválit mzda, když do 20. dne musím udělat JMHZ a přehled na pojišťovnu a zároveň odvody? A jak postupovat, když není schválená mzda?

Vyhlášené předpisy Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 220/2019 Sb., o maximálním počtu žádostí o vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem podnikání, žádostí o povolení k...

Pes v kanceláři bývá vítaným benefitem a součástí moderní firemní kultury. Málokterý zaměstnavatel si však uvědomuje, že s povolením zvířat na pracovišti přebírá i odpovědnost za bezpečnost, hygienu a případné škody. Jaká rizika je třeba předem vyhodnotit a jak nastavit pravidla, aby se z dog-friendly kanceláře nestal problém?