Otázky a odpovědi - strana 43

Zaměstnankyni zemřela babička, má nárok na placené volno v případě, že s ní nebydlela ve společné domácnosti?

Podle § 294 odst. 2: ,,Zjistí-li ten, u koho povinný nastoupil nově do práce, že byl nařízen výkon rozhodnutí srážkami z jeho mzdy, oznámí to bez odkladu soudu, který výkon nařídil." 1. Tím to je myšleno kontaktovat exekutora podle čísla exekuce na zápočtovém listu a nebo přímo soud, který rozhodl o exekuci? Na zápočtovém listu se uvádí pouze číslo exekuce pořadí popř. částka. Soud, který rozhodl o exekuci, se do zápočtového listu neuvádí. 2. Hrozí zaměstnavateli nějaký postih pokud soud nekontaktuje? Z důvodu, že např. nový zaměstnanec nedodá zápočtový list nebo neuvede do dotazníku, že má srážky ze mzdy.

Jsme s. r. o., podnikatelský subjekt. Chceme sjednat se zaměstnancem písemně poskytnutí náhrady při přijetí do zaměstnání v pracovním poměru dle § 177-178 zákoníku práce. Zaměstnanec má bydliště na Ukrajině, místo výkonu práce bude Brno. Zaměstnanci pomůžeme při vyřizování zaměstnanecké karty a v dalších záležitostech týkajících se imigračního správního řízení. Veškeré náklady na zaměstnaneckou kartu a související náklady budeme dobrovolně jako budoucí zaměstnavatel hradit za zaměstnance. Lze mezi nutné vedlejší výdaje dle § 177-178 zákoníku práce zařadit i následující výdaje: a. poplatek za zaměstnaneckou kartu, b. výdaje za právní pomoc při imigračním správním řízení (notář, překlad, správní poplatky), c. víza pro rodinu zaměstnance? Je nám jasné, že uvedené náklady hradit můžeme, jde nám čistě o možnost zařadit tyto náklady do výše uvedené kategorie cestovních náhrad. 

Manželka podniká jako fyzická osoba. Dne 31. 12. 16 vyřadila automobil z obchodního majetku. Automobil byl plně odepsán do výdajů FO. V roce 2017 toto vozidlo použil manžel (nemají SJM) u svého zaměstnavatele s. r. o. k pracovním cestám. Zaměstnavatel zaměstnance o použití vozidla na pracovní cestě požádal. 1. Přísluší zaměstnanci základní náhrada a náhrada výdajů za spotřebované pohonné hmoty, když toto vozidlo bylo v majetku FO-podnikatele v roce 2016? 2. Došlo by ke změně nároku na cestovní náhrady v případě, kdy by byla manželka společníkem s. r. o., ve kterém pracuje manžel? Vozidlo nikdy nebylo v majetku s. r. o. 3. Silniční daň za užívání vozidla uhradí s. r. o.?

Jsme vědecko-výzkumná organizace a tvoříme sociální fond ve výši 2 %. Na vedení organizace se obrátila zaměstnankyně se žádostí o příspěvek na léčení. Má závažnou nemoc a byla jí nabídnuta léčba, na kterou ale musí přispět 100 000 Kč. Je možné poskytnout příspěvek, a pokud ano, z jakého titulu?

Zaměstnanec, který pracuje na dohodu o pracovní činnosti (sjednanou prací je obchodní činnost, řízení vozidla v dohodě není uvedeno), vyjíždí z domova svým soukromým vozidlem do 3,5 t na různá místa včetně zahraničí, kde jedná s obchodními partnery. Jeho práce je zařazena do první kategorie. Je cesta zaměstnance na místo obchodního jednání cestou do zaměstnání nebo pracovní cestou (v souvislosti s případným úrazem) a má zaměstnavatel povinnost vyslat ho na pracovnělékařskou prohlídku?

Chtěla bych si ověřit správnost výpočtu pravděpodobného hodinového výdělku (průměr pro náhrady mzdy za nemoc, dovolenou atd.). Domnívám se, že náš program ho počítá špatně. Příklad: Zaměstnanec nastoupil 7. 3. 2017. Měsíčná mzda celkem je 13 400 + 500 = 13 900 Kč, úvazek 8 hod. Který výpočet je správný? a) 13 900 x 3 = 41 700 / 520 (IV. čtvrtletí roku 2016 - neodpracoval v daném rozhodném období 21 dní, tak počítám pravděpodobný výdělek hodinový); b) 13 900 x 3 = 41 700 / 520 (I. čtvrtletí roku 2017) - viděla jsem na stránkách www.otazkyaodpovedi.cz i tuto možnost, ale vždy se bere předchozí ukončené čtvrtletí - rozhodné období; c) dle programu: Zaměstnanec si vydělal celkem hrubou mzdu za březen 17.500 Kč vč. odměn, příplatků a vydělil to počtem odpracovaných hodin za měsíc březen (např. 80 h), což představovalo velmi vysoký průměr pro náhrady (218,75 Kč). Příklad 2 : Jak by to bylo u zaměstnance, který nastoupí v květnu (např. 2. 5. 2017), a odpracuje u nás tedy 21 dní - hraje to roli nebo budu postupovat při výpočtu jako ve výše uvedeném bodě a)?   

V naší organizaci máme stanovenou měsíční mzdu, zároveň směrnici máme určeno, že „Připadne-li svátek na obvyklý pracovní den zaměstnance a zaměstnanec v důsledku svátku nebude pracovat, měsíční mzda se nekrátí, za svátek bude zaměstnanci poskytnuta poměrná část měsíční mzdy ". Naše zaměstnankyně pracovala dne 8. 5. 2017 a odpracovala 8 hodin. V případě, že bude čerpat 8 hodin náhradního volna, náleží této zaměstnankyni už pouze plná měsíční mzda za květen (23 dnů včetně svátků, tj. 184 hod.) a práce ve svátek bude kompenzována již tímto náhradním volnem, nebo ji náleží plná měsíční mzda za 184 hod. + 8 hodin náhradního volna + příplatek ve výši 100 % průměrného výdělku? Dle mého názoru ji přísluší buď: a) plná měsíční mzda + 8 hodin náhradního volna, nebo b) plná měsíční mzda + 100% příplatek pracovního výdělku (za 8 hodin), v případě, že by náhradní volno nečerpala. Jaký postup je správný?

Zaměstnanec žije ve společné domácnosti s přítelkyní a jejími dvěma nezletilými dětmi. Zaměstnavateli (nový zaměstnanec) byly doručeny tři exekuční příkazy vůči této osobě - vše nepřednostní pohledávky. První je z roku 2003 další dvě mají shodné datum doručení prvnímu plátci v roce 2007. Kolik osob se počítá jako vyživovaných při výpočtu, v jakém pořadí a jaké částce se uspokojují jednotlivé exekuce?

Jednatel společnosti s. r. o. jede z titulu své funkce do jiného města na jednání a vznikají mu z toho náklady (jízdenka vlakem). Musí být jednateli tak jako běžnému zaměstnanci vystaven cestovní příkaz se stravným, nebo je možné takto vzniklé náklady pouze jednoduše bez cestovního příkazu účtovat do nákladů? Jednateli z titulu funkce neplynou odměny, je ale u s. r. o. zaměstnaný na HPP (jako rozpočtář staveb). 

Jsme ZŠ. Zaměstnancům pořizujeme poukázky SODEXO (Relax Pass), které naši zaměstnanci využívají na sportovní aktivity, na kulturu a rehabilitaci (§ 8, § 9 zákona č. 114/2002 Sb.) Tyto účelově vymezené poukázky s vyznačenou hodnotou představují plnění nepeněžní formou v souladu s § 3 odst. 8 vyhlášky č. 114/2002 Sb., o FKSP, ve znění pozdějších předpisů. Přílohou faktury je seznam provozoven, kde lze tyto poukázky využít a je v souladu s vyhláškou o FKSP. Pro rok 2017 je do seznamu provozoven a.s. SODEXO Pass ČR navíc zařazena provozovna Sport Bečvář Strakonice, kde se jedná o prodej sportovního vybavení a opravu kol. Domníváme se, že v tomto případě nelze poukázky Relax Pass pro zaměstnance zakoupit, protože prodej sport. vybavení jednotlivci vč. opravy kol není v souladu s vyhláškou o FKSP. Můžete nám poradit, jak postupovat v tomto případě, protože nelze v tomto případě doložit, že poukázky byly využity na kulturu, tělovýchovu, sport a relaxaci?

Příspěvková organizace poskytuje zaměstnancům náhrady jízdních výdajů podle § 157 odst. 2 ZP ve výši jízdného, které stanoví jako průměr cen za jízdné autobusu. Cena jízdného se totiž liší podle délky cesty autobusu, existují 3 různé ceny. Postupuje správně? Pokud ne, jaký je v tomto případě správný postup? 

Zaměstnanec má 40hodinovou pracovní dobu a každý třetí týden, tzn. zhruba 1x za měsíc, má službu v sobotu. Je tato sobota brána jako přesčas? Náleží příplatek za sobotu? Zaměstnavatel tvrdí, že příplatek za sobotu je vyčíslen v prémiích, může si toto dovolit? Neměl by se příplatek za sobotu a přesčas objevit na výplatní pásce? Když zaměstnanec přijde od práce a vedení nemá zapnuté zařízení, na kterém se pomocí čipu eviduje docházka, a zaměstnanec tedy nemá možnost si "čipnout", jak to má zaměstnanec řešit? Může si toto vedení dovolit - nenechat zaměstnance evidovat svou docházku?

Může zaměstnavatel stanovit ve vnitřních předpisech, že proplatí zaměstnanci pouze určitý počet hodin za placené volno (např. lékař - 4 hod)? Překážku v práci v podobě vyšetření nebo ošetření zaměstnance ve zdravotnickém zařízení upravuje bod 1 přílohy nařízení vlády č. 590/2006 Sb. Dle tohoto ustanovení má zaměstnanec právo na pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu, a to na nezbytně nutnou dobu, pokud a) bylo vyšetření nebo ošetření provedeno ve zdravotnickém zařízení, které je ve smluvním vztahu ke zdravotní pojišťovně, kterou si zaměstnanec zvolil, b) toto zdravotnické zařízení je zároveň nejblíže bydlišti nebo pracovišti zaměstnance a je schopné potřebnou zdravotní péči poskytnout, a c) vyšetření nebo ošetření nebylo možné provést mimo pracovní dobu. Jak striktně má zaměstnavatel toto ustanovení posuzovat?

Zaměstnanec, proti kterému je vedena exekuce, zažádá před výplatním termínem o zálohu na mzdu. Při výpočtu mezd je doplatek mzdy ponížen o již vyplacenou částku zálohy. Doplatek mzdy je například 100 Kč. Je tento postup v pořádku? Považuji výplatu zálohy za již částečně vyplacenou mzdu? 

Řidič má měsíční mzdu. Jede ve svátek do zahraničí. V autě jsou řidiči 24 hodin. Kolik hodin se jim může zaplatit za tento svátek?

Když firma koupí univerzální poukázku, kterou nabízí různé agentury na zážitky v hodnotě např. 1 000, 2 500 a 5 000 Kč, lze tuto poukázku uznat jako daňové uznatelnou? V agentuře na zážitky nám tvrdí, že pokud se bude jednat o univerzální poukázku nikoli o konkrétní na daný zážitek, lze ji uznat jako daňovou. Je tomu skutečně tak?

Je možné řešit poskytování benefitů zaměstnancům (věrnostní a jiné odměny, dovolenou navíc apod.) v pracovním řádu nebo veškeré benefity lze poskytovat pouze jiným vnitřním předpisem. V § 306 odst. 2 zákoníku práce se uvádí, že pracovní řád nemůže obsahovat úpravu podle § 305 odst. 1 zákoníku práce, znamená to tedy, že nelze v pracovním řádu ošetřit jakékoliv jiné zvýhodnění zaměstnanců, než které stanoví zákon? V případě, že toto nelze a zaměstnavatel má mzdové podmínky v pracovním řádu již zapracovány, jak by měl postupovat? 

Pokud vyšlu zaměstnance na celý měsíc na služební cestu, má nárok na stravné i o víkendech, ačkoliv v tyto dny nepracoval? 

Jsme soukromá mateřská škola - s. r. o., jejímž zřizovatelem je fyzická osoba (nikoliv kraj, obec či stát). Jsme zapsáni v rejstříku škol a školských zařízení jako soukromá MŠ (pobíráme dotace z kraje). Zaměstnáváme učitelky, které mají v pracovní smlouvě uveden jako druh práce - pedagogický pracovník (splňují veškeré kvalifikační předpoklady pro tuto funkci). Zajímalo by mne: 1) Mají nárok na 8 týdnů dovolené dle § 213 nebo jen na 4 týdny? 2) Odměňujeme je dle ustanovení o zaručené mzdě § 112 a 113 (nikoliv dle § 122 a následujících). Je to správně? 3) Mají ze zákona nárok na některý z příplatků dle § 124 a následujících (příplatek za vedení, osobní příplatek, příplatek za přímou pedagogickou činnost)? Domnívám se, že ne. Zajímají mne předevšim ustanovení o mzdě za práci přesčas a práci v sobotu a v neděli.