Otázky a odpovědi - strana 46

Zaměstnanec má následující exekuce, který byly doručeny prvnímu plátci takto: nepřednostní 02/2011, přednostní 03/2014, nepředností 05/2015, přednostní 06/2016. Jaká výše bude strhávaná - zaměstnanec má čistou mzdu 12 000 Kč. Budou strhávány 2/3 na nepředno. 02/2011 1/3 a na předností 03/2014 2./3 a ostatní dvě zůstanou bez odeslání srážek?

Společnost se sídlem v ČR má zřízenou organizační složku na Slovensku. Zaměstnanec má pracovní smlouvu jak v Praze, tak v Bratislavě. (Ovšem zaměstnavatel je dle zákona vždy jen zřizovatel organizační složky.) Nicméně na Slovensku pobírá mzdu a v ČR také. Zároveň mu jsou propláceny cestovní náhrady (stravné apod.) za cesty do a ze Slovenska a za pobyt na Slovensku. Je tento postup správný?

Společnost s r. o. vyplácí na základě vnitřní směrnice zaměstnanci náhrady za použití soukromého vozidla. Nyní nastal případ, kdy majitelem vozidla dle VTP není zaměstnanec ani jeho manželka, ale cizí osoba. Společnost vyplácí náhradu za spotřebu PHM, základní náhradu a silniční daň v případě, že ji neplatí majitel vozidla. Je možné tento postup uplatnit i když není majitelem vozidla zaměstnanec?

Pokud má u nás zaměstnanec nepravidelnou pracovní dobu s různou délkou směn, a hodinovou mzdu, jak se řeší proplácení svátku, které připadnou na pracovní den ale zaměstnanec v tento svátek nepracuje? Proplácí se stejně jako u pravidelné týdenní pracovní doby?

Zaměstnanec pojede do Německa na krátkodobou cestu (délka cesty cca 5 hodin). V rámci této prac. cesty bude hradit Eury náklady spojené s účelem této cesty a bude nakupovat PHM do firemního vozidla. Zaměstnanec nepožaduje cestovní náhrady, tzn. nechce vyplňovat zahraniční "cesťák". Je možné uznat související náklady v Eurech v případě, že nebyla oficiálně uskutečněna zahraniční pracovní cesta, tzn. nebyl zpracován zahraniční cesťák?

Pracovník pracoval 1. 5. 2016, což je svátek a zároveň neděle. Je to zároveň práce přesčas. Na jaký příplatek má nárok, když nečerpá náhradní volno?

Učitel po neshodách s vedením školy podal v průběhu června 2016 výpověď. Vedení školy rozhodlo následovně: V průběhu prázdnin musí učitel čerpat dovolenou v poměrné části 26,5 dne. Půl dne dovolené bude čerpat v den konání opravných zkoušek studentů v srpnu, druhou polovinu tohoto dne bude mít vykázanou jako výkon práce. Na dny prázdnin, které nebudou pokryty čerpáním dovolené, nařídilo vedení školy učiteli čerpání neplaceného volna. Současně bylo učiteli nařízeno odevzdat klíče a veškeré pomůcky spojené s výkonem zaměstnání do 30. června 2016 a ve stejný den musí mít vyklizeny všechny osobní věci z pracoviště. Myslím si, že čerpání neplaceného volna zaměstnavatel zaměstnanci nemůže direktivně nařídit a současně v uvedenou dobu zamezit zaměstnanci přístup na pracoviště, když současně ještě trvá pracovní poměr. Je pro postup zaměstnavatele v tomto případě nějaká opora v předpisech?

Společnost (a. s.) má se svými zaměstnanci sjednané pouze místo výkonu obec Praha. Začátek a konec pracovních cesty počítá, ale vždy z konkrétního místa (tj. sídlo společnosti na letišti). Pokud se tedy např. pilot přesouvá z Prahy na let do jiné destinace vlakem, zaplatí se mu i taxi, popř. MHD z letiště (sídlo společnosti) na nádraží v Praze. Je to takto v souladu se zákoníkem práce, nebo musí být opravdu ve smlouvě sjednáno pro účely cestovních náhrad pravidelné pracoviště konkrétní adresa společnosti? Nelze se v tomto případě odvolat na § 153 odst. 1 zákoníku práce, kde se píše, že podmínky, které mohou ovlivnit poskytování cestovních náhrad, zejména dobu a místo nástupu a ukončení cesty určí předem zaměstnavatel? Pokud tedy dopředu určíme, že místo nástupu a ukončení cesty je letiště, může být ve smlouvě místo výkonu práce stále jen Praha?

Jednatel má uzavřenou smlouvu o výkonu funkce - v ní není stanoven nárok na poskytování cestovních náhrad, automobil má firemní pouze pro služební účely, tj. jezdí s ním pouze na pracovní cesty různě dlouhé (od 1 hod. po 16 hod. atd.). Dle ZDP § 6 se dostává do postavení zaměstnance - musí být tedy cestovní náhrady poskytnuty, ačkoliv to nemá ve smlouvě? Pokud to nemá ve smlouvě a cestovní náhrady by mu byly poskytnuty, je to velký problém?

Máme zaměstnance s hodinovou mzdou - týdenní úvazek 3 dny/24 hod. Po vzájemné dohodě vždy dle rozpisu směn skoro pravidelně pracuje PO, ST, PÁ a pokud je z provozních důvodu potřeba, je směna se souhlasem zaměstnance přesunuta na jiný pracovní den. Stejně tak byl proveden rozpis směn na březen, kdy státní svátek připadl na pátek a pondělí. Do rozpisu měsíce března bylo předepsáno, že o svátky vykonávat práci nebude (pracoval čtvrtek a úterý - odpracované hodiny mu nechyběly), a to i z provozních důvodů. Je to pak v tomto případě tak, že zaměstnanec nemá nárok na náhradu mzdy za svátek, ale pouze za skutečně odpracované hodiny?

Zaměstnavatel provádí zaměstnancům srážky ze mzdy na základě obdržených exekučních rozhodnutí nebo insolvencí. Zaměstnanec (řidič) dostává ve mzdě vyplacenou cestovní náhradu a chtěl by z této náhrady splácet další částku na exekuci, aby ji měl dříve zaplacenou. Také by chtěl z cestovních náhrad hradit zaměstnavateli vydané stravenky a dále soukromé platby třetím stranám. Může zaměstnavatel uzavřít se zaměstnancem dohodu o srážkách ze mzdy z nárokovaných cestovních náhrad na uvedené platby?

Zaměstnanci (prodejci s přiděleným regionem v rámci Čech a Moravy, ale zároveň s místem u stolu v kanceláři v Praze; rozložení aktivit cca 3 dny v terénu a 2 dny u stolu v Praze) mají v pracovních smlouvách uvedeno místo výkonu práce "celá ČR". Hlavním důvodem je vyhnout se administrativě se zpracováním tuzemských cestovních příkazů a výkazů. Zaměstnanci dostávají za dny, kdy cestují po ČR, plný nárok na stravenku. Je tento přístup v souladu s pracovněprávními předpisy?

Je možné se zaměstnancem sjednat oboustrannou dohodou dvě sazby hodinové mzdy? Za produktivní hodiny (práci na stavbě například) jednu sazbu a za z pohledu firmy neproduktivní hodiny (například dobu strávenou na školení nebo při přejezdech z pracoviště na pracoviště) jinou sazbu?

Musí být soukromý automobil zaměstnance používaný ke služebním cestám havarijně pojištěn? Jakému riziku se vystavuje zaměstnavatel, pokud povolí pracovní cesty automobilem bez uzavřené havarijní pojistky?

a) Má-li jednatel (společník) uzavřenou smlouvu dle NOZ, považuje se za zaměstnance z pohledu ZDP ačkoliv nemá uzavřený pracovněprávní vztah? Pokud jednatel bude mít příjem dle smlouvy dle NOZ a bude mu poskytováno stravné, je to pak jeho zdanitelný příjem oproti tomu kdyby měl pracovněprávní vztah - je to tak? b) Má-li zaměstnanec, ať už klasický zaměstnanec nebo např. společník, jednatel uzavřený pracovněprávní vztah - může se vzdát cestovních náhrad? Zaměstnanci mají místo výkonu práce např. Praha 1, Spálená 1 a cestují na pobočky po Praze a do Brna jezdí vyřizovat obchodní věci. Automobily mají firemní a mohou jezdit pouze služebně. Kdy je povinnost poskytnou cestovní náhrady? Vždy, když se zaměstnanec vydá na cestu mimo výkonu práce např. na 4 hod na ostatní pobočky nebo i v tom případě, že se vrátí na místo výkonu práce za 40 min.? Záleží tedy na časovém úseku a dle toho se poskytnout různé druhy náhrad (stravné, vedlejší výdaje atd.)? Pro firmu je administrativně náročné každé cesty evidovat. c) Lze nějak nastavit pravidla tak, aby každá cesta zaměstnance (jak jednatelů, společníků i klasických zaměstnanců) nepodléhala cestovním náhradám, resp. existuje nějaké schůdné řečení? Zaměstnanci mají firemní automobily pouze ke služebním účelům. Nesmí jezdit soukromě. Například nějak upravit místo výkonu práce (pravidelné pracoviště) či ostatní skutečnosti. d) V případě, že se cestovní náhrady nevyplácí, hrozí nějaká pokuta zaměstnavateli a dle jakého konkrétního zákona a ustanovení, resp. kdo může přijít toto kontrolovat?

Jsme a. s. v České republice, zaměstnanec je Čech a místo výkonu práce v pracovní smlouvě bude Polsko Lodž. Jak vyplácet stravné, je nutné 35 EUR denně dieta, nebo to lze udělat jinak?

OSVČ podniká v nákladní autodopravě. Od pondělí do pátku je mimo domov. Při vyúčtování tuzemského stravného ví, že tuzemské stravné se započítává až po 12 hodinách prac. cesty. Neví však, zda těchto 12 hodin se nezapočítává každý den nebo to platí jen pro první den pracovní cesty?

K 1. 11. 2015 se navyšovala stupnice platových tarifů u pedagogických pracovníků. Ředitelce základní školy navrhuje plat obec- zřizovatel. Paní ředitelka, která je zařazená do 5. platového stupně, si v dubnu roku 2015 doplnila vzdělání a získala titul Bc. Vzhledem k tomu, že byla v nejvyšším platovém stupni, plat se jí neměnil. Letos v únoru 2016, jsem si všimla, že paní ředitelka má nárok na 6. platový stupeň a postup do něj měla mít zrovna v tom listopadu 2015, na základě doplněného vzdělání. Sdělila jsem tuto skutečnost zřizovateli v únoru 2016 a po projednání radou paní ředitelce byl schválen nový platový výměr s účinnosti od 10. 3. 2016, kde má zařazení v 6. platovém stupni. Může zřizovatel se zpětnou platností od 1. 11. 2015 navrhnout plat, který paní ředitelce od tohoto data náležel, nebo je v pořádku, že postup do vyššího platového stupně provedl až od 10. 3. 2016, bez přihlédnutí k dorovnání ušlého platu za dobu od listopadu 2015 do února 2016?

Pokud jsem fyzická osoba, OSVČ, neplátce DPH, výdaje uplatňuji paušálem 60 % a vezmu si zaměstnance na dotaci 16 000 Kč měsíčně, vstupuje přijetí dotace do obratu pro plátcovství DPH a přijatá dotace také podléhá výdajům paušálem 60 %?

Jsem jednatel a majitel s. r. o, se společností mám uzavřený pracovní poměr - smlouvu o jednatelství a dohodu o provedení práce. Zaměstnancům vyplácíme každý měsíc do mzdy stravenky v hodnotě 80 Kč. Mám na tyto stravenky nárok i já? A tentýž dotaz se týká stravného při služebních cestách, když služebně jezdím po ČR i zahraničí, mám jako jednatel nárok na výplatu stravného nebo nikoli?