Otázky a odpovědi - strana 10

Jak je to se zápočtem hodin a náhrady mzdy za DPN pro účely slevy na pojistném na sociální zabezpečení u zaměstnanců na zkrácený úvazek dle z. 216/2022Sb.? Nebo je podmínkou nárok dle sjednaného počtu hodn ve smlouvě a pak se splnění dalších podmínek (nepřesáhnutí za měsíc 1,5 násobku průměrné mzdy a za hodinu 1,15násobkuprůměrné mzdy a 138 hodin hodin za měsíc) počítá dle skutečně odpracovaných hodin, a jen odpracovaných? Nebo tam spadají i doby dovolené, svátku, nemoci...?

Zaměstnanec byl vyslán na dvoudenní školení, nocleh byl placen, jízda byla služebním vozem, poskytnut byl oběd v ceně školení (hrazeno zaměstnavatelem). Nebyla poskytnuta snídaně ani večeře. Je nárok na stravné a v jaké výši?

Zaměstnanec požádal zaměstnavatele o pracovní volno, neboť byl zaměstnanec předvolán k předběžnému šetření u notáře (zaměstnanec bude dědit). Je zaměstnavatel povinen mu pracovní volno poskytnout, jedná se o překážku v práci na straně zaměstnance - výkon občanské povinnosti, když jde primárně o zájmy zaměstnance? Pokud nikoli, je řešením tedy buď dohoda se zaměstnavatelem na neplaceném volnu, popř. by si zaměstnanec musel vzít dovolenou. Může si zaměstnanec požádat notáře/soudního komisaře o úhradu ušlého výdělku v souladu s občanským soudním řádem?

Budeme provozovat pod obcí poštu a pracovnice bude na 40 hodin týdně, ale bude mít dělenou směnu. Bude v 7 třídě, platový stupeň 12. Plat 27.260 Kč, os. hodnocení 5 000 Kč. Jakým způsobem vypočítám výši příplatku za dělenou směnu? Bude mít otevřeno dopoledne a odpoledne, s přerušením 2 až 3 hodiny (ještě se bude domlouvat). Otevřeno bude pondělí až pátek. Jak vypočítám, jaký bude mít příplatek za dělenou směnu? A hlavně v prvním čtvrtletí ( nastoupí od 1. února 2023).

Budeme mít pracovnici na zkrácený pracovní poměr – 20 hod. týdně. Tato pracovnice má ještě hlavní pracovní poměr, kde u zaměstnavatele podepsala prohlášení a u naší firmy ne, tudíž nemá nárok na odpočitatelnou položku. Její mzda bude 10 000 Kč. Za měsíc odvedeme sociální a zdravotní pojištění (zdravotní pojištění nebudeme dopočítávat protože dala potvrzení, že v hlavním zaměstnání je odvod více než z minimální mzdy) a srážkovou daň. Kdyby byla její mzda více jak 10 000 Kč platí stále srážková daň? Řídí se to podle podepsal/nepodepsal prohlášení?

Zaměstnanec má soudně určené placení výživného 11 000 Kč měsíčně. Dále má několik přednostních a nepřednostních exekucí. Výše jeho čisté mzdy je 27 000 Kč. Je povinností zaměstnavatele srážet výživné ze mzdy a zasílat? Nebo si má zaměstnanec výživné zasílat sám ze svého účtu? Zaměstnanec nemá žádné vyživované osoby. Jak naložit celkově s přednostními a nepřednostními exekucemi a soudně určeným výživným? Když se vypočte nezabavitelná část mzdy, má se do zbytku mzdy, která není nezabavitelná, započíst nejdříve výživné a zbytek mzdy zaslat na exekuční příkazy? Nebo se má nejprve vypočíst částka pro přednostní a nepřednostní exekuční příkazy a výživné srazit i z nezabavitelné části mzdy?

Má zaměstnanec nárok na pracovní volno s náhradou mzdy v případě, že doprovází dítě na logopedii?

Dobrý den, rádi bychom poskytovali zaměstnancům nepeněžní dar z FKSP pomocí poukázek Unišek+FSKP. Snažíme se vymyslet a nastavit nějaká pravidla, momentálně uvažujeme o poskytnutí poukázek v červenu 2000 Kč a v prosinci 2000 Kč každému zaměstnanci. A řešíme, zda nepeněžní poukázky Unišek+FKSP jsou dle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, od daně osvobozeny do částky 20 000 Kč dle § 6 odst. 9 písm. d), nebo jsou od daně osvobozeny do 2 000 Kč ročně u každého zaměstnance dle § 6 odst. 9 písm. g)? U zaměstnankyň na mateřské a rodičovské dovolené lze poskytnout také tyto poukázky? Děkuji za odpověď a přeji hezký den

Přispíváme zaměstnancům na penzijní připojištění. Nyní po nás chce zaměstnavatel, abychom mu ze mzdy sráželi 1 000 Kč a částku na toto penzijní připojištění posílali. Co je k tomu třeba? Dohoda o srážkách ze mzdy mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem?

Náš zaměstnanec si požádal o předčasný důchod od 31. 12. 2022 bez výplaty. Na základě čeho prý může pracovat dále, když je to předčasný důchod? Jak zjistíme, zda výplatu nezačal pobírat a tedy nesmí pracovat při předčasném důchodu? Kdy máme vyplatit odměnu z FKSP při prvním odchodu do důchodu, v termínu přiznání předčasného důchodu nebo přiznání výplaty?

V zákoně o dani z příjmu v § 24 je uvedena maximální výše příspěvku na stravování, a to 55% ceny jednoho jídla, nebo stravenky, které lze uplatnit jako daňový náklad. Dále je uvedeno, že maximálně do výše 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům, odměňovaným platem (což je 142 Kč v roce 2022). Chápu správně, že je nutné pro daňovou uznatelnost splnit obě podmínky? Nelze tedy přispět např. u stravenky ve výši 100 Kč 63% (tj. 63 Kč) a částku zaúčtovat jak daňově uznatelný náklad, protože byla splněna druhá podmínka, tj. max. 70 % ze 142 Kč.

Jednatel má v jednatelské smlouvě stanovený měsíční příspěvek – stravenkový paušál. Vyjede na služební cestu – dle jednatelské smlouvy má nárok na úhradu cestovních nákladů – stravné. Jak to bude v případě, že bude mít např. dvě pracovní cesty v daném měsíci, ze kterých mu vznikne nárok na úhradu cestovních výdajů – stravného? Má dojít ke krácení stravenkového paušálu za daný měsíc? Má nárok na celý měsíční stravenkový paušál a zároveň stravné – cestovní náhradu? Jsou oba výdaje daňově účinné? Nedojde k dodanění na straně zaměstnance?

Pracovní doba zaměstnance začíná v 6.00, končí v 14:15. Zaměstnanec jede na pracovní cestu od 6:00 do 23:00 hod. Z toho dvě hodiny trvá cesta tam a dvě hodiny cesta zpět. Počítá se doba strávená na cestě do doby výkonu práce nebo do doby odpočinku? Bude dodržena doba odpočinku mezi směnami?

Prosím o radu, jak postupovat při zápočtu praxe zaměstnance, který byl uvolněn pro výkon veřejné funkce a po čtyři roky vykonával funkci místostarosty. V naší organizaci pracuje jako zdravotnický záchranář a vrací se po ukončení funkčního období.

Lze uvést do dohody o srážce ze mzdy za stravenky pouze výši srážky v procentech hodnoty stravenky? Hodnota stravenky a srážka ze mzdy se často mění a touto formulací bychom předešli opakovanému psaní a předávání dohod zaměstnancům.

V Kolektivní smlouvě může být sjednána jiná výše příplatku za sobotu a neděli než stanoví zákoník práce. Může však být v kolektivní smlouvě sjednán příplatek za práci o sobotách a nedělích ve výši 50% průměrné mzdy s dovětkem - pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem nedohodli na poskytnutí náhradního volna za dobu práce v sobotu a neděli? Tzn. že pokud si zaměstnanec nadpracuje neodpracovanou směnu nebo její část v sobotu a neděli, tak mu žádný příplatek za sobotu a neděli nenáleží.

Dobrý den, náš zaměstnanec bude končit pracovní poměr z důvodů uvedených v §52 písm. d) ZP po dlouhodobé pracovní neschopnosti - pracovní úraz. Z jakého rozhodného období se má vypočítat průměrný výdělek pro náhradu odstupného a odchodného (dle zákona 553/1991 Sb., o obecní policii). Dále potřebujeme poradit, podle čeho vypočítat průměrný výdělek pro poskytování renty.

Může zaměstnavatel přispívat na životní pojištění pouze některým zaměstnancům, eventuelně přispívat každému jinou částkou?

Ve fondu FKSP nám v tomto roce zůstane větší obnos finančních prostředků. Jelikož máme dvě skupiny zaměstnanců (THP a zaměstnance, kteří slouží ve výjezdu ZZS - lékaři, záchranáři atd.) je velký problém použít tyto finanční prostředky tak, aby byli zaměstnanci z větší míry spokojeni. Má otázka zní: je možné tyto prostředky rozpočítat na jednoho zaměstnance a použít je např. pro 30 zaměstnanců THP na nákup poukazů na rekreaci a pro zbývající zaměstnance ve výjezdu za to pořídit lepší vybavení na pracoviště nebo na něco jiného, co umožňuje vyhláška FKSP?

Dobrý den, děkuji za odpověď na předchozí otázku. Mám k ní ještě dotaz na upřesnění. Jsme příspěvkovka. Všichni naši hajní v tuto chvíli mají ve smlouvě výkon práce naše město. Tím mají z naší hájovny, kde bydlí, dojet k nám a pak se jim počítá služební cesta jejich auty. Budeme dělat změnu smlouvy a nově budou mít jako pracoviště hájenky. Cesťák budou mít např. 6:00 hájenka - 6:30 místo někde v revíru, tam budou vykonávat práci, případně přejedou na jiné místo a odpoledne opět cesta zpět do hájenky.  a) Pokud si budou psát měsíční cesťák, pak jim k tomu dopočtu stravné, ale už jim nebude náležet stravenkový paušál, protože celou směnu byli na služební cestě. Je to tak? Tím by měli stravu 2x.  b) Pokud je budeme proplácet paušálně, pak dle metod. pokynu předloží jízdy za 3 měsíce a dle vyhlášky se jim spočte cestovné (km, palivo, opotřebení), které budou dostávat měsíčně do výplaty. Jak je to v tomto případě se stravným? Započtu jej také do paušálu podle předložených 3 měsíců?  V tuto chvíli jedeme paušálně, bez stravného, ale dostávají stravenkový paušál. Ale to asi není dobře, viďte. Ráda bych to nastavila správně.