Otázky a odpovědi - strana 13

Zaměstnanci je zrušen pracovní poměr poslední den zkušební doby ze strany zaměstnavatele, druh práce A. Dojde k odhlášení ze sociálního a zdravotního pojištění. Následně zaměstnavatel nabídne bývalému zaměstnanci druh práce B a uzavře se nová pracovní smlouva. Lze sjednat zkušební dobu? Zrušení a vznik nové smlouvy následují ihned po sobě. Např. 16. 2. 2022 zrušení a 17. 2. 2022 vznik.

Náš zaměstnanec u městské policie odpracoval v rozhodném období 10–12/2021 19 dnů (každý měsíc má fond 161 hodin, 14 směn po 11,5 hod.). V rozhodném období odpracoval 218,5 hod., dle platového výměru má hrubého 33 130 Kč, fond za 4Q 483 hodin, čtvrtletní odměna 40 000 Kč. Za skutečně odpracovanou dobu si vydělal 70 687 Kč. Neodpracoval tudíž 21 dnů, počítám pravděpodobný výdělek? Nebo tím, že dělá na směny 11,5 hodin bych měla přepočítat na 8 hod.? Jak mu vypočítat průměr, aby to bylo co nejvíce spravedlivé?

Zaměstnanec byl na ÚP do 31. 1 .2022, pracovní smlouva uzavřena ode dne 1. 2. 2022. V den nástupu do zaměstnání měl pozitivní antigenní test, musel odejít z práce na PCR test, proto neodpracoval ani část své pracovní doby. Pokud bude v "izolaci", kdo proplatí náhradu mzdy, pokud mu nebude prokázán pozitivní PCR test, ale čeká cca dva dny na výsledek? Jaké jsou postupy u zaměstnavatele? Doplnění otázky: Jedná se o učitele na Vyšší odborné škole zdravotnické a Střední zdravotnické škole. Nastupující učitel se sám rozhodl, že půjde na PCR test. Učitelé se testují antigenním testem 1 x týdně, ostatní zaměstnanci 2 x týdně. Jako mzdové účetní mi jde o to, jakým způsobem zpracovat nepřítomnost učitele, který v den nástupu podle pracovní smlouvy nemohl nastoupit na základě pozitivního antigenního testu.

V organizaci máme zaměstnance zaměstnané na hlavní PP (jsou zařazení do 8. nebo 9. platové třídy a pobírají plat dle NV ČR č. 341/2017 Sb.). Několik zaměstnanců má současně u téhož zaměstnavatele k hlavnímu pracovnímu poměru sjednanou DPČ, kdy vykonávají práci v rozsahu cca 10–20 hodin za měsíc. U odměny za práci na dohodu v tomto případě lze odměňovat s ohledem na minimální mzdu nebo musíme odměňovat podle nejnižší úrovně zaručené mzdy pro konkrétní platovou třídu?

Zaměstnanec nastoupil do práce v lednu 2022. Dne 28. 1. 2022 došlo do datové schránky zaměstnavatele usnesení od exekutora, kde je mimo jiné uvedeno, že se jedná o exekuční příkaz z roku 2015, který nabyl právní moci 15. 6. 2015. Rozumí se tím, že toto usnesení je exekučním příkazem vydaným po 1. 1. 2022, a tudíž má zaměstnavatel vůči povinnému nárok na paušálně stanovenou náhradu nákladů, které mu vznikly za kalendářní měsíc, v němž provádí srážky ze mzdy povinného dle § 289 odst. 2, § 291 odst. 3 nebo § 293 odst. 1?

Svědek ze Slovenska byl u našeho soudu svědčit u hlavního líčení. Poté požadoval uhradit ušlou mzdu. Předložil daňové přiznání a vyplnil čestné prohlášení, kde uvedl, že má trvalé bydliště v SR, je OSVČ a je pojištěn u slovenské ZP. Soudkyně mu přiznala za 8 hodin celkem 159 Kč. Vztahuje se na tohoto svědka povinnost předložit vyplněný formulář A1?

Zaměstnanci vychází zaručená mzda 21 000 korun. Když má ve smlouvě základní mzdu 18 000 Kč a osobní ohodnocení 3 000 Kč, které vždy dostane. Je to v pořádku?

Zaměstnanec má nepravidelnou pracovní dobu. 28 hodinovou týdenní pracovní dobu. Vykonává práci od 18.00 do 06.00. Jeho směna činí 12 hodin práce (+ přestávka). V roce 2021 měl naplánováno 121 směn. Dočasnou pracovní neschopnost měl od 12. 2. do 31. 7. Nešlo o pracovní úraz ani o nemoc z povolání. V roce 2021 odpracoval 792 hodin. Dočasnou pracovní neschopností zameškal 696 hodin. Zaměstnavatel má výměru dovolené 4 týdny. Jak mám u tohoto zaměstnance vypočítat dovolenou?

Jsme příspěvková organizace – divadlo. Jak postupovat, když máme několik umělců, kteří mají smlouvy na dobu neurčitou a vzhledem k uměleckému plánu tito umělci nehrají, nebo hrají pouze 1–2 x do měsíce. Jejich platy jsou již v nejvyšším stupni a vysoké třídě, což není zrovna zanedbatelná částka. Lze krátit plat? Nebo jak toto řešit, když se jedná řádově u některých o několik sezón po sobě, kdy nehrají, nezpívají a berou plné platy?

Naši zaměstnanci ostrahy pracují v nerovnoměrně rozvržené pracovní době 37,5 hod. týdně za období 26 po sobě jdoucích týdnů. Náhrada mzdy za dovolenou je vyplácena dle platné legislativy průměrným (hodinovým) výdělkem z hrubé mzdy zúčtované k výplatě v rozhodném období a z doby odpracované v rozhodném období předchozího kalendářního čtvrtletí (bezprostředně předcházejícího). Rádi bychom se zeptali, zdali je možná aplikace jiné právní úpravy. V kladném případě prosíme o její specifikaci.

Ráda bych se zeptala, kdy správně vydávat stravenky, aby byly daňově uznatelné a čím mohu tvrzení podložit? Na začátku (v dubnu na duben např.) nebo na konci měsíce? Sporná otázka je ohledně výkladu ust. ZDP § 24 odst. 2) písm. j) bod 4. Když dostane zaměstnanec stravenku až po skončení měsíce dle počtu odpracovaných směn, zda mu zaměstnavatel přispěl (poskytl) na tu směnu. Na školení dříve lektor zmiňoval, že příspěvek je NA jídlo, tedy dopředu, nikoliv ZA jídlo (zpětně). 

Ráda bych se zeptala, máme stanoveno 5 dní volna s náhradou mzdy pro zdravotní indispozici (sick days). Je možné pro některé skupiny zaměstnanců stanovit menší počet dní v návaznosti na delší směnu? Respektive stanovit počet takových dní v hodinách? Takto mají zaměstnanci s rovnoměrně rozvrženou pracovní dobou k dispozici volno 5*7,5 h. = 37,5 h. a zaměstnanci s nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou 5*11,5 h. = 57,5 h. 

Zaměstnanec má nárok na odstupné. Průměrný výdělek se bude počítat za poslední ukončené čtvrtletí. V tomto čtvrtletí byla pracovní doba zaměstnance dva měsíce 8 hodin denně a jeden měsíc 4 hodiny denně. Jaká má být týdenní pracovní doba při výpočtu odstupného?

Zaměstnanec má hlavní pracovní poměr a souběžně bere statutární odměnu. Vadilo by při kontrole, že průměr na dovolenou se počítá i ze statutární odměny? Vše je řádně zdaněno.

Naši zaměstnanci mají zaúčtováno vždy v šestém měsíci mimořádnou odměnu z předchozího roku. Jak postupovat při průměru na dovolenou, aby nebyl jen v jednom čtvrtletí?

Lékař vystavil neschopenku z důvodu karantény od 15. 11. 21 do 29. 11. 21. Do 28. 11. náhradu proplatil zaměstnavatel, ČSSZ bude proplácet DNP za 29. 11. 21. Hned od následujícího dne po ukončení karantény - tedy 30. 11. 21 mu ale lékař vystavil další neschopenku, tentokrát izolaci (zatím není ukončena). Bude zaměstnavatel opět proplácet prvních 14 dní náhradu, nebo tato druhá neschopenka jde celá za ČSSZ?

Mezi zaměstnanci panuje názor, že je rozdíl ve výplatě nemocenského při pracovní neschopnosti a při karanténě či izolaci. Prosím o vysvětlení, jak postupovat při náhradě mzdy v prvních 14 kalendářních dnech a jak poté vyplácí nemocenské OSSZ ?

Může příspěvková organizace dát příspěvek zaměstnanci na penzijní fond najednou v jednom měsíci za celý rok (nebo část roku)? Organizace si dala v březnu letošního roku příspěvek na PF zaměstnancům do rozpočtu hospodaření s FKSP. Bohužel ale smlouvy, aby splňovaly podmínky příspěvku, shromáždila až nyní.

Dobrý den, učitel má zkrácený úvazek, ale odučí 1 hod. navíc. Příklad: úvazek 10 hod. = 19,05 učitelské za 20000 Kč. Výpočet: 20000/ 4,348/10 = 458,98 Kč/hod., nebo 20000/4,348/19,05 = 241,46 Kč/hod.? 

Společnost s r. o. má jediného společníka. Společník má uzavřenou pracovní smlouvu se s. r. o. - jako zaměstnanec provádí finanční poradenství, a tudíž se setkává s klienty. Společník není očkovaný. Může mu s. r. o. proplácet testování na covid-19 v testovacích centrech bez odvodu SP, ZP a přidanění ke mzdě? Zároveň - za jakých podmínek by měla s. r. o. toto plnění daňově uznatelné?