Otázky a odpovědi - strana 57

Společnost s ručením omezenými pořídila v lednu 2016 osobní automobil. Na pořízení byl této společnosti poskytnut úvěr, který bude splácet 5 let. V říjnu se společnost rozhodla, že tento automobil pronajme jiné s. r. o. Byla uzavřena smlouva o pronájmu. Může druhá společnost, která má vozidlo pronajaté na základě smlouvy o pronájmu, uplatnit výdaje za PHM paušálem ve výši 5 000 Kč/1 měsíc? 

Musí spolupracující osoba mít datovou schránku? A pokud ne, může podat přiznání k dani z příjmu za rok 2016 v papírové podobě?

Pracovník má hypotéku na pořízení bydlení. Hypoteční smlouva je sepsaná na dva dlužníky: pracovníka a jeho přítelkyni (družku). Pracovník mně nyní přinesl Potvrzení o zaplacených úrocích – potvrzení je vystaveno na něj (polovina částky). Mohu mu ji zohlednit při ročním zúčtování daně? Dále mi přinesl Potvrzení o zaplacených úrocích své družky a chtěl by si je také uplatnit. Mohu při ročním zúčtování daně zohlednit i úroky družky?

Zzaměstnanec má vedle stálého měsíčního z příjmu ze zaměstnání ještě příjem ze závislé činnosti od státní organizace ve výši 10.000 Kč měsíčně, z něhož je odváděna záloha na daň a pojistné. Z tohoto důvodu mu zaměstnavatel nemůže udělat za rok 2016 vyúčtování daně, ale musí si sám podat daňové přiznání. 1) Můj první dotaz je, zda se bude v daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob uvádět na řádku 64 základní sleva na poplatníka 24.840 Kč, když je tato sleva uplatňována v rámci měsíční mzdy u zaměstnavatele, zaměstnanec má podepsané prohlášení poplatníka daně z příjmů FO, ve kterém slevu uplatňuje? 2) A ještě druhý dotaz, zda se ve formuláři prohlášení poplatníka daně z příjmů FO ze závislé činnosti budou uvádět případné úroky z hypoték či životní pojištění-oddíl 2-nezdanitelné části základu daně, pokud si zaměstnanec bude sám podávat daňové přiznání nebo zda tyto kolonky ponechat prázdné a neuvádět?

Osvobozený důchod je 36 x 9 900 = 356 400 pro rok 2016. Obdržený důchod 399 101 Kč. Do daňového přiznání uvedu v § 10 celou částku důchodu, tj. 399 101 Kč nebo jen rozdíl ve výši 42 701 Kč? A uplatním slevu na poplatníka. Používá se při přepočtu na Kč jednotný kurz vyhlášený GFŘ za rok 2016?

Na semináři nám bylo tvrzeno, že se daňový bonus, jak měsíční tak z ročního zúčtování, přičítá k částce čisté mzdy, ze které se dále odečítá nezabavitelná částka na poplatníka a na ev. další vyživované osoby. Toto tvrzení opírali o exekuční řád. Opačný názor jsem mimo jiné zachytila i v přiloženém textu (...výčet příjmů v ZP a OSŘ, z nichž jsou srážky prováděny, je taxativní, a nelze je proto rozšiřovat na příjmy jiné. Není proto například žádná opora v zákoně pro provedení srážek z vratky přeplatku na dani z příjmů ze závislé činnosti při jejím ročním zúčtování, a ani z daňového bonusu, který je součástí daňového zvýhodnění na vyživované děti.). Prosím vás tedy o platné stanovisko. 

Zaměstnanec má v jedné společnosti s. r. o. uzavřen pracovní poměr - podepsal prohlášení. V druhé a třetí společnosti s. r. o. pracuje na dohodu o prevedení práce a je mu srážena srážková daň. Má povinnost podat přiznání, nebo nikoliv? Nemá-li povinnost, může příjmy z dohody o provedení práce, a tedy z odvodu srážkové daně dát do přiznání? Je to možné?

Rozvedení rodiče mají dvě děti ve střídavé péči, a to tak, že každý sudý týden jsou děti v péči matky a každý lichý týden jsou v péči otce. Jak je to s daňovým zvýhodněním na děti? Může každý z rodičů uplatňovat jedno dítě celý rok, s tím, že druhý rodič doloží potvrzení, že uplatňuje pouze jedno dítě? Nebo je nemohou uplatňovat vůbec a mohou to řešit daňovým přiznáním? 

1) V průběhu roku je žena několik měsíců na neschopence a mateřské - je možné uplatnit celou výši roční slevy na poplatníky, tj. 24 840 Kč nebo se krátí poměrnou část nemoci, resp. mateřské? 2) 10. 3. svatba - od kdy může manžel uplatnit slevu na manželku od 01. 04., tj. za 04-12 měsíců? A pokud byla manželka např. nemocná, na mateřské a po zbytek roku měla příjmy např. 50 000 - musí manžel slevu krátit měsíčně i dle nemoci? Např. manželka je tedy od 10. 03. a od 01. 01. - 31. 06. nemoc a od 01. 07. - 31.12. pracuje? Může manžel uplatnit slevu v poměru 4/12 nebo musí krátit i za ty měsíce co manželka nepracovala, resp. byla na neschopence? 3) Dítě po porodu zemřelo - může být uplatněna sleva za 1 měsíc na toto dítě nebo nikoliv? Je to podmíněno např. vystavením rodného listu a úmrtního listu? Co se má doložit k přiznání? 4) Zahrnuje se do limitu příjmů manželky - pro test uplatnění slevy na manželku - mateřská, nemoc a rodičovská dovolená?

Máme novou zaměstnankyni ze Slovenska. Půl roku pracovala jako zaměstnanec na Slovensku a od září v naší škole. Jak je to s vyúčtováním daně ze závislé činnosti? Mohu jí provést vyúčtování daně (od září za české příjmy), nebo si musí podat daňové přiznání na Slovensku i v Čechách? Trvalé bydliště má stále na Slovensku, ale nyní bydlí a pracuje v Česku.

Je nutné dokládat Potvrzení zaměstnavatele druhého z poplatníků pro uplatnění nároku na daňové zvýhodnění každý rok nebo stačí pouze dodat nové při změně údajů při uplatnění odpočtu na děti? Platí i pro rok 2017 formulář MFin 5556 - vzor č.1? V případě, že druhý z manželů je podnikající FO, popř. žena na rodičovské dovolené, platí stále čestné prohlášení? Musí se skutečnost o neuplatňování odpočtu na děti u druhého z manželů dokládat ještě jednou při provedení ročního zúčtování?

Je možné požádat správce daně o stanovení daně paušální částkou dle pokynu GFŘ D-30, pokud kromě příjmů ze živnostenského podnikání jsou vykazovány i příjmy dle § 6, tj. příjmy ze závislé činnosti? Další pomínky a předpoklady pro stanovení daně paušální částkou dle § 7a jsou dodrženy.

Může si matka uplatnit daňový bonus na syna, který je student, ale současně je zaměstnán a má i vedlejší příjmy, tudíž si bude sám podávat daňové přiznání? Může si on uplatnit slevu jako student? 

Jsme hudební vydavatelství s velmi dlouhou historií, problém, který teď řešíme je, že nás auditor nutí do zdanění starých nevyplacených honorářů, které vznikají dle autorského zákona. Proces je následující, umělci náleží honorář z prodejů jeho titulů, po vyúčtování prodejů za nějaké období (např. kvartál) se umělci oznámí na jakou částku má nárok, a zároveň se vyzve k dodání čísla bankovního účtu, na který má být plnění posláno. Ve většině případů se dočkáme odpovědi, ale jsou někteří umělci, kteří se nám léta neozvali, my evidujeme závazek z honoráře. Po prostudování ZDP jsme dospěli k následujícímu závěru: nevyplacené honoráře nemají žádnou splatnost (jsou splatné ihned jak nám umělec doručí bankovní spojení) a nejsou ani promlčitelné, a neodpovídají pohledávce, neboť nejsou zachyceny umělcem v účetnictví nebo daňové evidenci, tudíž nejsou předmětem příslušného ustanovení ZDP (§ 23 odst. 3 a 12) a zdaňovat bychom je neměli. Můžete mi prosím naši domněnku potvrdit či vyvrátit.

Má otec nárok na daňové zvýhodnění na dítě, které ukončilo střední školu v 5/2016 maturitou a v 9/2016 začalo studovat na jazykové agentuře v denním pomaturitním studiu anglického jazyka (20 hodin týdně). Pro školní rok 2016/2017 byl dítěti vydán statut studenta tímto zařízením (jazyková agentura). 

Společnost s.r.o. zaměstnává ve státech EU zaměstnance na hlavní pracovní poměr, tito zaměstnanci nevytvářejí v těchto zemích ekonomickou činnost, zaměstnavatel tedy nemá v těchto zemích zřízené provozovny. Tito zaměstnanci plní funkci obchodních zástupců a a zajišťují české společnosti kontakty na firmy, které mají zájem o pořízení zboží. Na základě těchto kontaktů česká společnost prodává do těchto zemí zboží. Tito zaměstnanci mají home-office, pracují tedy výlučně ve své zemi. Zaměstnavatel využívá v předmětných zemích personalisty, kteří zpracovávají mzdu dle pravidel dané země a veškeré mzdové odvody a výkazy jsou odváděné výlučně v zemi zaměstnance. Zaměstnanci používají pro výkon práce automobil společnosti a PC vybavení. Otázka 1. Je správný náš názor, že neuskutečňují ekonomickou činnost ani majetek zde přemístěný není za účelem ekonomické činnosti, nevzniká tedy společnosti povinnost registrace v těchto zemích? Tito zaměstnanci nic neprodávají, všechno zboží jde z CZ či třístranným obchodem kde je CZ osoba prostřední osobou. 2. Jaké pravidla pro diety (dle zákonů naší země či státu jejich bydliště?) by měla naše společnost vyplácet těmto zaměstnancům v případě pro ně tuzemských cest (cest po jejich státě) a v případě zahraničních cest, například do místa sídla zaměstnavatele (ČR)? 

Zaměstnanec žije ve společné domácnosti s družkou, která má z předchozího vztahu dceru. Nyní se jim narodil syn, jehož biologickým otcem je zaměstnanec. Družka nemá žádný příjem, dceru nemá možnost nikde uplatnit na daňové zvýhodnění, teoreticky by ale mohla. Může zaměstnanec uplatnit syna jako druhé vyživované dítě v rámci společné domácnosti?

Poplatník má živnostenský list na softwarové a grafické práce. Některé z těchto činností spadají pod autorský zákon. Může si ke všem příjmům z tohoto podnikání na základě ŽL uplatnit 60 % výdajů nebo z autorských příjmů jen 40 %?

Soukromá osoba obdržela finanční výpomoc ve formě daru v částce 150 000 Kč za rok, jaké dani bude podléhat tento příjem, bude případně podléhat sociálnímu a zdravotnímu pojištění a výpočtu nároku na dávku státní sociální podpory? 

Podnikatel - fyzická osoba, plátce DPH, sepíše smlouvu o autorské odměně za to, že s fyzickou osobou - nepodnikatelem natočí mluvené slovo a obdrží odměnu 300 Kč za toto slovo s tím, že se zaváže, že nahrávka se může použít jakkoliv a kdykoliv. Je správné mít ve smlouvě výslovně uvedeno, že tento příjem podléhá 15% dani, kterou odvede ten, kdo ji obdrží? A podnikatel - fyzická osoba, plátce DPH nic nedaní, jen si vyplaceno odměnu zařadí do nákladů?