Cestovní náhrady - strana 5

Česká s. r. o. bude zaměstnávat občana Slovenské republiky, který má své bydliště na Slovensku. Výkon práce bude na Slovensku. Onen zaměstnanec bude mít od české s. r. o. pronajatou místnost na práci "kancelář" a bude zároveň pracovat z domova (cca 70 % v pronajaté kanceláři a 30 % z domova), to vše pouze na Slovensku. Jaké pravidlo zaměstnávání uplatnit? Tzv. telework (homeworking), nebo místo výkonu práce na Slovenské adrese (ona pronajatá kancelář)? Nebudeme zřizovat právní entitu na Slovensku, pouze pronajímat kancelář. Jaké povinnosti nad rámec klasického pracovního poměru podle české legislativy máme jako zaměstnavatel při obou variantách?

Vyučuji na gymnáziu a ředitel školy mne chce vyslat s mou třídou na lyžařský kurz jako vychovatele pro období, kdy děti nelyžují. Ze zdravotních důvodů se kurzu zúčastnit nemohu (nemám na to lékařské potvrzení). Ředitel mi oponuje, že se jedná o vyslání na služební cestu a jsem povinna se zúčastnit. Musím opravdu vyjet? 

Je možno proplácet stravenkový paušál do mzdy jen části zaměstnanců nebo když se firma rozhodne jej vyplácet, musí všem?

Home office už zdaleka není pouze žádaným pracovním benefitem, ale v současnosti je (pohříchu nedostatečně upraveným) institutem pracovního práva, který zaměstnancům i zaměstnavatelům otevírá nové možnosti organizace práce. Není proto překvapením, že zaměstnanci často chtějí vykonávat práci z pohodlí domova nejen v tuzemsku, ale i z jiného místa v zahraničí. Málokterý zaměstnanec, ale i zaměstnavatel si však uvědomují právní důsledky spojené s výkonem práce zaměstnance ze zahraničí a opomínají tak adekvátně reagovat na všechna hrozící rizika.

Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce (dále též „ZP“ nebo „zákoník práce“) ukládá zaměstnavateli povinnost poskytovat zaměstnancům cestovní náhrady. Tyto náhrady zaměstnanci náleží v případech, které jsou vymezeny v ust. § 152 ZP (tj. při pracovních cestách, při cestách mimo pravidelné pracoviště, při cestách do místa výkonu práce mimo rozvrh směn, při přeložení atd.). Při poskytování cestovních náhrad musí zaměstnavatel mimo zákoník práce aplikovat celou řadu dalších právních předpisů, protože cestovní náhrady je mimo jejich správné vyčíslení nutné zaúčtovat a daňově posoudit. V současné době musí zaměstnavatelé řešit také aktuální problémy spojené s elektromobilitou nebo se specifikou cestovních náhrad při práci z domova. Zaměstnavatelé, kteří vysílají své zaměstnance do členských států v rámci nadnárodního poskytování služeb, v některých případech musí poskytovat náhrady podle cizího práva.

Ráda bych se zeptala, kdy správně vydávat stravenky, aby byly daňově uznatelné a čím mohu tvrzení podložit? Na začátku (v dubnu na duben např.) nebo na konci měsíce? Sporná otázka je ohledně výkladu ust. ZDP § 24 odst. 2) písm. j) bod 4. Když dostane zaměstnanec stravenku až po skončení měsíce dle počtu odpracovaných směn, zda mu zaměstnavatel přispěl (poskytl) na tu směnu. Na školení dříve lektor zmiňoval, že příspěvek je NA jídlo, tedy dopředu, nikoliv ZA jídlo (zpětně). 

Optimální hodnota stravenky, která je ideální z daňového hlediska, od 1. 1. 2022 činí rovných 150 Kč, v roce 2021 to byla stravenka v hodnotě 137 Kč, tj. o 13...

Firmy, které v posledním roce umožnily svým zaměstnancům plnou nebo částečnou práci z domova, ve velké většině případů podle průzkumu poradenské společnosti PwC zvýšily svou efektivitu. Zhruba 57 % takových...

Máme zaměstnance na office a mají stravenkovy paušál 75 Kč/den. Stravenkový paušál je za odpracovaných 8 hod. Pokud ale zaměstnanec jde na pracovní oběd s klientem, má nárok na stravenkový paušál v ten daný den? U obchodních zastupců se stravne krátí, pokud jdou s klientem na pracovní oběd během svého pracovního dne. 

Má zaměstnanec nárok na stravenkový paušál i za odpracovaný svátek, za předpokladu, že práce ve svátek byla předem se zaměstnavatelem dohodnuta? Podle mého názoru ano. 

Zaměstnanec byl vyslán na služební cestu a na cestovním příkazu vyúčtoval náhradu za pohonné hmoty dle spotřeby v technickém průkazu a základní náhradu za vozidlo (amortizaci vozu). V technickém průkazu je zapsaná jiná firma nebo OSVČ. Je správné, že zaměstnanci je vyplacena jak náhrada za pohonné hmoty, tak i základní náhrada?

Zaměstnanec se zúčastnil třídenního kurzu. Na faktuře je uvedena pouze částka za kurz bez jídla. Zaměstnanec uvedl, že strava jim byla bezplatně poskytnuta. Náleží zaměstnanci celé stravné nebo bude pokráceno? 

V době "post covidu" si "administrativní" pracovníci, kteří mohou plnohodnotně vykonávat práci z vlastního bydliště přes NTB a telefon (účetní, operátorka zákaznické linky, obchodník nákupčí), prosadili po dohodě se zaměstnavatelem, že mohou vykonávat část práce z domu a na pracoviště jezdí podle potřeby především na úkoly, kde potřebují fyzický kontakt s pracovištěm nebo zákazníky. V pracovních smlouvách mají dvě místa výkonu práce (svoje bydliště) a provozovnu firmy. Pro účely cestovních náhrad mají sjednané pravidelné pracoviště většinou místo svého bydliště. Mezi těmito místy různě pendlují dle aktuální potřeby a v jeden den tedy mohou část dne odpracovat doma a pak jedou na schůzku do provozovny a svoji pracovní směnu ukončí doma. Zaměstnavatel je k tomuto přístupy vstřícný, ušetřilo mu to kancelářské prostory, láká na tento styl práce víc potencionálních uchazečů a zaměstnanci se celkově cítí lépe a vnímají to jako velký benefit. Pokud zaměstnanec takto jezdí firemním vozem mezi těmito 2 místy výkonu práce - jedná se o firemní cestu (nikoliv soukromou), která se počítá do odpracovaných hodin zaměstnance? Podle mého názoru - je to firemní cesta. Pokud nějaký zaměstnanec využívá pro tyto cesty svoje soukromé vozidlo nebo autobusovou dopravu, tak mu firma musí hradit mezi těmito cesty cestovní náhrady? Podle mého také názoru ano - musí.

Prosím o vysvětlení možností, jak započíst dobu strávenou na pracovní cestě, pokud máme stanoveno pružné rozvržení pracovní doby (pondělí až pátek 6:00-20:00 hod.), přičemž pevná pracovní doba pro účely pracovní cesty je 7:45-16:15 hod. Například: 1) Zaměstnanec vyjede na pracovní cestu v 6:30 hod., na místo dojede v 8:00 hod., práci vykonává do 15:00 hod. a poté cestuje zpět, návrat v 17:00 hodin. 2) Zaměstnanec vyjede na pracovní cestu v 6:30 hod., na místo dojede v 8:00 hod., práci vykonává do 17:00 hod. a poté cestuje zpět, návrat v 18:30 hodin. 3) Zaměstnanec přijde do práce v 6:30, pracuje do 9:00, poté odjíždí na pracovní cestu, na místo dojede v 11:00 hod., práci vykonává do 15:00 hod. a poté cestuje zpět, návrat v 17:00 hodin a poté ještě pracuje na pracovišti do 18:00 hodin. V uvedených případech započítáváme pro fond pracovní doby dobu, kterou máme stanovenu jako pevnou, tzn. 7:45 – 16:15 hodin a případně k tomu další dobu, kterou má zaměstnanec vykázánu jako výkon práce - tzn. v případě 1) započtena pouze doba 7:45 – 16:15 hodin, v případě 2) započtena doba 7:45 – 17:00 hodin, v případě 3) započtena doba 6:30 – 16:15 a pak 17:00 – 18:00 hodin. Doba strávená na cestě není započtena, pokud nespadá do pevné pracovní doby. Samozřejmě pro účely cestovních náhrad je započtena celková doba od nástupu do ukončení pracovní cesty. Je tento postup správný? A ještě další dotaz, vzhledem k tomu, že na pracovní cesty vyjíždí pracovníci kontroly, kdy jejich činnost často obsahuje pracovní cesty „od rána do večera“, lze upravit vnitřním předpisem i delší rozsah pracovní doby pro účely pracovní cesty než současných 8 hodin, např. 12 hodin, pokud máme jinak pružné rozvržení pracovní doby? Případně lze započíst do výkonu práce i dobu strávenou ve služebním vozidle, jak pro řidiče, tak pro ostatní kolegy, jestliže i v průběhu cestování např. zpracovávají kontrolní protokoly v autě na notebooku?

Společnost svým zaměstnancům poskytuje peněžitý příspěvek na stravování. 1. Může zaměstnavatel poskytovat tento příspěvek i prokuristovi, který má uzavřenou pouze smlouvu o výkonu funkce prokuristy, pokud bude mít ve smlouvě vymezen rozsah pracovní doby pro výkon funkce, kterou bude zároveň vykazovat v měsíční evidenci pracovní doby? 2. Odměna prokuristy je stanovena jako pevná měsíční odměna. Dle podmínek smlouvy má prokurista nárok na 20 pracovních dnů placeného volna. Bude v evidenci pracovní doby vykazovat čerpání tohoto pracovního volna? Pokud ne, má nárok na peněžitý příspěvek na stravování za dny placeného volna?

Jak postupovat v případě, že agentura práce vysílá uchazeče o zaměstnání na zkoušku do zahraniční - pokud u zahraničního uživatel uspěje, je s ním sepsán pracovní poměr (dříve nikoliv, je zde využit status "práce na zkoušku", které pracovní právo zná. V případě , že u zahraničního uživatele uchazeč neuspěje, je to „budoucímu zaměstnavateli" od zahraničního uživatele písemně oznámeno. Jenže tyto uchazeči dostávají bez ohledu na zda uspějí nebo nikoliv cestovní náhradu. Jak to bude s pohledu daní u neúspěšných uchazečů? Bude se jednat o daňový náklad jako v případě proplacené zdravotní prohlídky, kdy zaměstnanec nakonec nenastoupí?

Společnost vyslala na služební cestu zaměstnance a schválila použití jeho soukromého vozidla. Chceme se zeptat zda: 1) společnost bude platit poplatek za rádio, které je instalované ve voze zaměstnance po dobu pracovní cesty, 2) má společnost povinnost ověřovat stav vozu zaměstnance, tj. zda má zaplacenu dálniční známku, zda má havarijní pojištění, zda má zákonné pojištění svého soukromého vozu, 3) v případě nehody zaměstnance, kdo v tomto případě nese náklady na soukromý vůz? Jak postupovat v případě viny řidiče - tj. zaměstnance tak v případě viny druhé strany, tj. zaměstnanec bude poškozený a ten kdo ho naboural nebude mít potřebná zaplacená pojištění?

Může být sjednána se zaměstnancem dohoda o výkonu práce z jiného místa kombinovaně tak, že by část směny odpracoval na pracovišti a část směny z domova (v rámci 8 hodinové směny by každý pracovní den požadoval 2 hodiny pracovat z domů z důvodu péče o dítě)? Běžně máme pružné rozvržení pracovní doby. 

Jednatel společnosti využívá firemní automobil pro pracovní účely. Automobil nemá poskytnut k soukromým účelům. Vzhledem k tomu, že v blízkosti sídla firmy není možnost automobil bezpečně přes noc a o víkendech parkovat, parkuje jednatel automobil v místě svého bydliště. Je možné u jednatele sjednat kromě místa výkonu práce v sídle firmy i výkon práce (pravidelné pracoviště) v místě bydliště, aby i jízdy z bydliště do sídla firmy a obráceně byly cestami pracovními, tedy daňově uznatelnými? Musí společnost svému jednateli za parkování firemního automobilu v místě bydliště platit nájemné?

OSVČ podnikající na základě ŽL s bydlištěm (sídlem) v ČR dlouhodobě pracuje v Německu (domů jezdí jen na víkend 2x měsíčně) a práce fakturuje německému zákazníkovi. Jsou daňově uznatelné výdaje na ubytování a zahraniční stravné s kapesným?