BOZP pro personalisty

Od ledna 2026 vstupuje v platnost nové nařízení vlády, které zásadně mění způsob evidence a hlášení pracovních úrazů. Digitalizace, nové lhůty a povinné elektronické hlášení přes portál SUIP – to vše ovlivní každodenní praxi zaměstnavatelů. Na setkání vám ukážeme, co přesně se mění, jak se připravit na nové povinnosti a jak nastavit procesy tak, aby vše proběhlo hladce a bez zbytečných komplikací. V souvislosti s pracovními úrazy vzniká pravidelně řada otázek: Při jaké činnosti, kromě standardního výkonu práce, může dojít k pracovnímu úrazu? Co všechno může být považováno za pracovní úraz? Kam je třeba pracovní úraz hlásit? Jak se vyšetřuje pracovní úraz? Jaké nároky má zaměstnanec v případě pracovního úrazu? Jak má zaměstnavatel postupovat, když zaměstnanec tyto nároky uplatní? Kdy zaměstnavatel za pracovní úraz odpovídá a kdy se naopak může vyvinit? Odpovědi na ně Vám představí náš odborník na příjmu, zkušená advokátka se specializací na pracovní právo Mgr. Veronika Odrobinová.

Za účelem omezení administrativní zátěže, zvýšení přehlednosti pro zaměstnavatele a sjednocení nahlašovaných údajů dojde od 1. 1. 2026 k digitalizaci hlášení pracovních úrazů. Od 1. 1. 2026 budou zaměstnavatelé nově ohlašovat pracovní úrazy a zasílat záznamy o pracovních úrazech prostřednictvím portálu Státního úřadu inspekce práce, a to výhradně elektronicky. Portál je dostupný jednoduše přes www.suip.cz, případně na tomto odkazu: https://www.mpsv.cz/app/suip-portal/. Hlášení pracovních úrazů bude zpřístupněno od 1. 1. 2026.

Nejvyšší soud vydal pro praxi velice důležitý rozsudek, v kterém vysvětlil základní principy povinnosti zaměstnavatele zajistit bezpečnost a ochranu zdraví na pracovišti všech fyzických osob, které se s jeho vědomím zdržují na pracovišti zaměstnavatele. Zdůraznil, že zákonná povinnost zaměstnavatele obsažená v § 101 odst. 5 ZP se nevztahuje pouze na zaměstnance či zaměstnance dodavatelů či jiných smluvních partnerů, ale i třeba na OSVČ plnící subdodávku či jiné fyzické osoby.

Od 1. října 2025 už nemusí zaměstnanci pracující na dohodu o provedení práce (DPP) nebo dohodu o pracovní činnosti (DPČ) absolvovat vstupní lékařské prohlídky, pokud jejich práce spadá do druhé nerizikové kategorie podle zákona o ochraně veřejného zdraví. Znamená to, že na vstupní LP (DPP a DPČ) půjde pouze mladistvý a ten, kdo si o ní zažádá? Jak to je s periodickými LP u dohodářů? Příklad: Pracuje na DPČ už několik let, pozice pečovatelka s nočními pracemi. Riziková kategorie 2. Musíme u ní pokračovat s periodickými lékařskými prohlídkami nebo platí, že když byly zrušeny vstupní LP, zaniknou i periodické u těch, kteří na ně chodili pravidelně? Měla by jít na periodickou LP po dvou letech v listopadu 2025.

V následujícím textu si ukážeme rizika používání kamerových systémů na pracovištích. Řekneme si, kde leží hranice mezi užitečným legálním nástrojem pro zaměstnavatele na ochranu jeho majetku a kdy už dochází k nepřípustnému narušování soukromí zaměstnanců. Cílem příspěvku je•    poukázat na konkrétním případu, kdy už použití kamer zaměstnavatelem zasahuje do osobnostních práv zaměstnanců,•    vysvětlit za jakých podmínek může zaměstnavatel provozovat kamerové systémy.

Podle § 13 vyhlášky č. 79/2013 Sb., o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče, ve znění její novely č. 436/2017, se u zaměstnanců vykonávajících práci zařazenou podle zákona o ochraně veřejného zdraví v kategorii druhé rizikové, třetí nebo čtvrté provádí výstupní prohlídka. 1. Kdy nejdříve a kdy nejpozději je nezbytné prohlídku zaměstnance provést? Ke dni skončení pracovního poměru, před jeho skončením, či poté? 2. Jak má zaměstnavatel postupovat v případě, že zaměstnanec výstupní prohlídku odmítne? Stačí to poznamenat do osobního spisu, nebo má prohlídku aktivně vymáhat a v takovém případě jak? 3. Musí být výstupní prohlídka provedena i v případě, že zaměstnanec pracoval v rizikové práci jen krátkou dobu (např. z vlastního rozhodnutí ukončil pracovní poměr ještě ve tříměsíční zkušební době)? 4. Jaká je sankce v případě, že k výstupní prohlídce nedojde, a to nikoliv proto, že zaměstnanec prohlídku odmítne, ale protože zaměstnavatel zaměstnance na výstupní prohlídku vůbec nepošle?

Je nutné, aby mladistvý zaměstnanec znovu absolvoval vstupní prohlídku i v případě, kdy ode dne ukončení pracovněprávního vztahu do uzavření nového pracovněprávního vztahu se stejným zaměstnavatelem, a to se stejným výkonem práce a za stejných pracovních podmínek, neuplynuly 3 měsíce?

V současnosti jsme svědky enormně rychlého nástupu digitalizace a rychle se zdokonalujících digitálních technologií. Ty na jednu stranu propojují celou planetu a pomáhají sociálně a ekonomicky vyčleněným jedincům i skupinám, ale na druhou stranu vytvářejí nové prostředí a nečekané situace, které musíme řešit nejen v soukromí, ale také na pracovištích. Právě proto byla na tuto problematiku zaměřena i úspěšná kampaň Evropské agentury pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (EU-OSHA), která probíhala v minulých třech letech.

Ve Sbírce zákonů byla pod č. 318/2025 Sb. publikována novela zákona č. 309/2006 Sb., která s účinností od 1. ledna 2026 přináší řadu významných změn v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, značně zasáhne do pracovního života řady zaměstnanců. Tato novela reaguje na vývoj aplikační praxe, technologický pokrok i potřebu zvýšení efektivity systému BOZP na rizikových pracovištích, především ve stavebnictví.  Současně s touto novelou byly vyhlášeny i tyto nařízení vlády: č. 319/2025 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích, č. 320/2025 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 60/2022 Sb., o sazbách poplatků za odbornou činnost pověřené organizace v oblasti bezpečnosti provozu vyhrazených technických zařízení, č. 321/2025 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 592/2006 Sb., o podmínkách akreditace a provádění zkoušek z odborné způsobilosti, č. 322/2025 Sb., o povinnostech zaměstnavatele při pracovních úrazech Od 1. ledna 2026 se také očekává účinnost několika vyhlášek Ministerstva zdravotnictví, které zavádí jednotný vzor lékařského posudku, revize profesních rizik i nové přístupy k poskytování služeb během krizových stavů. Výrazné změny nastávají také v oblasti nemocí z povolání, práce s azbestem, expozice olovu a hygienických limitů pro diisokyanáty. Získejte přehled o nejnovějších změnách v oblasti BOZP, pracovnělékařských služeb a ochrany veřejného zdraví. Připravili jsme pro Vás dva webináře, na kterých Vám naši odborní lektoři ukážou, co je pro praxi klíčové, a poradí, jak se na nové povinnosti připravit včas a bez stresu: 11. 2025 Novinky v BOZP s důrazem na stavebnictví a digitalizaci pracovních úrazů 28. 11. 2025 Novinky k ochraně veřejného zdraví a pracovnělékařským službám

Pravidla pro uznání covidu-19 jako nemoci z povolání se zpřísní, mírnější naopak budou pro chronické bolesti bederní páteře způsobené těžkou fyzickou prací. Do seznamu přibudou další druhy rakoviny, které mohou být způsobeny vystavením azbestu. Vyplývá to z návrhu nařízení vlády připraveného ministerstvem zdravotnictví (MZd). Ve středu návrh projedná vláda. Loni lékaři uznali nemoc z povolání více než 4500 pracovníkům, covid tvořil téměř 88 procent případů.

V nedávné době se množí případy, kdy zaměstnavatele navštíví odborový inspektor, jehož odborová organizace či odborový svaz u daného zaměstnavatele nepůsobí, a dožaduje se vstupu na pracoviště pro účely kontroly bezpečnosti práce dle § 322 zákoníku práce . Má zaměstnavatel povinnost umožnit takovému odborovému inspektorovi kontrolu provést, nebo ne?

Zaměstnanec byl 5 kalendářních dní v pracovní neschopnosti. Jednalo se o nepracovní úraz. Zaměstnanec vyplnil u zaměstnavatele „Záznam o úrazu“. Úraz vznikl následkem jeho opilosti, byl vyšetřován Policií ČR. V tomto případě má zaměstnanec nárok na náhradu mzdy, ale jen ve výši 50 %, nebo může zaměstnavatel poskytnout náhradu mzdy v plné výši?

Horké počasí může způsobit zdravotní potíže komukoliv, ale nejvíce jsou ohroženi lidé nad 65 let věku, děti do 4 let, těhotné a kojící ženy, dlouhodobě nemocní, například ti trpící nemocemi srdce, vysokým krevním tlakem nebo nadváhou, a také lidé užívající některé léky, například na depresi či nespavost. Osoby nejvíce ohrožené působením horka by měl někdo několikrát denně kontrolovat, například i telefonicky, aby zjistil, zda jsou v pořádku. Zamyslete se proto, kdo z vašich příbuzných či známých by mohl potřebovat vaši pomoc. Zaměstnavatel má při vysokých teplotách několik důležitých povinností, které vyplývají ze zákoníku práce a předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci. Především musí zajistit, aby pracovní podmínky neohrožovaly zdraví zaměstnanců, což zahrnuje například přizpůsobení pracovního režimu a prostředí. To znamená, že při horkém počasí by měl umožnit častější přestávky, případně upravit pracovní dobu tak, aby se práce neprováděla v nejteplejších hodinách dne. 

Flexinovela, dlouho očekávaná a široce diskutovaná novela zákoníku práce a dalších právních předpisů, nabyla účinnosti 1. června 2025. Tato legislativní změna, publikovaná ve Sbírce zákonů pod č. 120/2025 Sb., výrazně mění prostředí trhu práce, má do pracovněprávních vztahů přinést vyšší míru flexibility a udávat pravidla pro jejich větší transparentnost.

Takzvaná flexinovela přináší s účinností od 1. 6. 2025 významné změny nejen v zákoníku práce , ale také v oblasti pracovnělékařských služeb. Novinky se týkají posouzení zdravotní způsobilosti mladistvých zaměstnanců, lékařského posudku o příčině dlouhodobého pozbytí zdravotní způsobilosti či vstupní lékařské prohlídky. Tento článek se podrobně zaměřuje na přijaté změny a vyjasňuje otázky, které by mohly vyvolávat nejasnosti mezi zaměstnavateli.

1. června 2025 vstupuje v platnost dlouho očekávaná flexinovela zákoníku práce. Tato novela přináší několik významných změn, které ovlivní jak zaměstnance, tak zaměstnavatele. Zde je přehled těchto změn:

Jsme střední a základní a umělecká škola (hudebka). Od 1. 6. 2025 došlo (dojde) ke zrušení plošných povinných vstupních prohlídek u práce v 1. kategorii, jejichž součástí není profesní riziko a nejsou stanoveny jiné podmínky zdravotní způsobilosti ve zvláštním předpise. Jak je to prosím s pedagogickými pracovníky ve školství? Práce ve školství sice již není rizikovým faktorem, jak tomu bylo dříve, ale v zákoně o pedagogických pracovnících je § 3 odst. 1 písm. d) uvedeno, že předpoklad pro výkon pedagogického pracovníka je (mimo jiné) zdravotní způsobilost. Nic víc se k tomu však v tomto zákoně nepíše. Je to důvod pro provádění vstupních prohlídek u pedagogických pracovníků ? Jsou tímto stanoveny jiné podmínky zdravotní způsobilosti? Myslím si, že ne, ale náš smluvní „bezpečák“ tvrdí, že ano. 

Změny v zákoně o specifických zdravotních službách přinášejí zásadní novinky, které ovlivní pracovněprávní vztahy a podporu zdraví zaměstnanců. Nový odstavec 4 § 42 ZSZS zavádí povinnost zaměstnavatelů zajistit vydání lékařského posudku pro určení, zda je onemocnění způsobeno pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, a to i po skončení pracovního poměru. Dále se do zákona vkládají programy podpory zdraví, které mají za cíl zvýšit využívání zdravotní prevence a zlepšit zdravotní kondici zaměstnanců. Tyto změny přinášejí větší právní jistotu a podporu zdraví na pracovišti.

Vyhlášené předpisy Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí o rozhodné částce pro určení celkové výše mzdových nároků vyplacených jednomu zaměstnanci podle zákona č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při...

Podle § 271m zákoníku práce se při zjišťování průměrného výdělku pro účely náhrady škody při pracovních úrazech nebo nemocech z povolání je rozhodným obdobím předchozí kalendářní rok, je-li toto rozhodné období pro zaměstnance výhodnější. Pokud tedy k úrazu došlo např. 11. 11. 2024, je tím ročním rozhodným obdobím myšleno období 01/2023-12/2023?