Otázky a odpovědi - strana 2

le nové legislativy se stravenky a stravenkový paušál sjednocuje na stejné podmínky poskytování. Tedy zaměstnavatel celou částku stravenky má daňově uznatelnou a zaměstnanec nad limit 70 % horního limitu stravného musí dodaňovat (odvádět tedy z této částky i zdravotní a sociální). Je možné, jak tomu bylo dříve, aby zaměstnavatel rozdíl částky nad limit zaměstnanci nedodaňoval, ale dal si tuto část on do daňově neuznatelných nákladů? 

Zaměstnavatel (spolek zabývající se ochranou určitých živočichů), který nemá žádné vlastní pracoviště, zaměstnává pracovníky na DPP. Tito zaměstnanci mají v pracovní smlouvě uvedeno místo výkonu práce např. "Lokality Jizerka a Bukovec v Jizerských horách". Zde tito zaměstnanci vykonávají práci v souvislosti s ochranou přírody. Předem se tedy počítá, že zaměstnanec bude pracovat v terénu a takto je postavena pracovní smlouva. Jedná se v tomto případě o práci na dálku? Pokud ano, mohla by být dohoda o práci na dálku sjednána přímo v pracovní smlouvě (přidáním několika odstavců) a její platnost by skončila s koncem platnosti DPP?

Dobrý den, poskytujeme zaměstnancům stravenkový paušál, pokud odpracují v rámci směny minimálně 3 hodiny a nevznikne jim nárok na cestovní náhrady. Jak se výklad zákona dívá na to, když mám v pracovní smlouvě sjednáno místo výkonu práce Praha a strávím směnu na služební pochůzce po Praze, kde nedostanu tedy žádné cestovní náhrady a zároveň pochůzku trávím v místě výkonu práce dle smlouvy? Můžeme přiznat za ten den paušál? Zaměstnanec pracuje, vykonává práci pro zaměstnavatele, je to v místě sjednaném smlouvou, akorát není fyzicky v kanceláři. V rámci výkonu práce home-office ten paušál přiznáváme. Děkuji.

Zaměstnavatel hradí manažerům úrazové pojištění 24 hodin (na pracovišti + volný čas), které celé hradí firma. Zaměstnancům se přidaňuje. Pro ostatní zaměstnance se nabízí rovněž stejné pojištění, kdy firma hradí úrazové pojištění na pracovišti a pojištění pro volný čas si hradí zaměstnanec srážkou ze mzdy. Úhrada firmou se zaměstnancům přidaňuje. Zaměstnancům, kteří jezdí služebními vozy hradí firma pojištění služebních cest. Započítávají se tato pojištění do limitu benefitů pro rok 2024?

V případě, že bude uzavřena Dohoda o dodatku k pracovní smlouvě měnící rozsah pracovní doby se zaměstnancem (původní smlouva uzavřena v roce 2019), bude nutné k této Dohodě o dodatku vyhotovit i informaci dle § 37 zákoníku práce v rozsahu platném od 1. 10. 2023 ?

Jak se z pohledu zaměstnance a zaměstnavatele bude chovat poskytnutí nepeněžní poukázky pro volný čas při životním výročí 50 let od 1. 1. 2024? Jak nastavit správně ve vnitřním předpisu? Do limitu 21 983Kč stanoveném pro rok 2024 bychom se vešli. 

Zaměstnavatel chce zavést nově možnost využívat 2 dny jako Sick days, může ve vnitřním předpise vymezit, že v případě, že do konce roku nebude tento benefit využit, tak to propadne a nelze převést do dalšího roku? Dále může stanovit, že kompenzace za sick days bude poskytována ve výši plné mzdy a ne náhrady mzdy vypočtené z průměrného výdělku?

Jaké jsou povinnosti zaměstnavatele, pokud se společnost přejmenovává např. z názvu XXXX, a.s. na XXXZ, a.s.? Právní forma se nemění. U zaměstnavatele působí odborová organizace. Musí být každý zaměstnanec informován samostatně, např. dopisem (a případě musí být potvrzeno jeho podpisem) nebo je jiná možnost? Např. informovat odborovou organizaci a ta již zajistí informování zaměstnanců?

Zaměstnanec vykonávající práce na základě dohody o pracovní činnosti má v dohodě sjednáno, že bude po uzavření této dohody absolvovat kurz ke zvyšování kvalifikace (po tuto dobu mu bude příslušet odměna). Budou se započítávat hodiny této překážky v práci – doba trvání kurzu - do nejvýše přípustného rozsahu práce vykonávané na základě této dohody podle § 76 zákoníku práce? 

Jsme nestátní organizace, jsme spol. s r. o. a zaměstnáváme některé lidi, kteří potřebují ke své profesy školení atd. Jedná se například o řidiče, kteří musí mít platnou profesní způsobilost, platný řidičský průkaz apod. Pak například údržbáře a provozní elektrikáře, kteří musí mít kvalifikaci osvědčenou platnou vyhláškou/nařízením/zákonem. Kdo je povinný si toto hlídat? Zaměstnavatel musí hlídat, zda má zaměstnanec vše platné a pak ho na potřebná školení přihlásit, či je toto povinností zaměstnance si pohlídat a zaměstnavatel pak povinná školení zajistí a zaplatí po nahlášení zaměstnancem, že mu končí potřebná osvědčení? 

Jakým způsobem může zaměstnavatel zjistit, zda má zaměstnanec (v našem případě cizinec s trvalým pobytem na Ukrajině) úmysl se v ČR trvale zdržovat? Konkrétně se jedná o případ, kdy zaměstnavatel hradí zaměstnanci (cizinci) byt, ve kterém žije i s rodinou (od roku 2021) a z celé částky nájmu zaměstnanec i zaměstnavatel odvádí pojistné a daň (z daňového hlediska ho bereme jako benefit). Naopak jiný zaměstnanec bydlí na ubytovně (bez rodiny) a zaměstnavatel mu přispívá částkou 3 500 Kč, až hodnota nad tuto částku je předmětem daně z příjmu a podléhá odvodům na ZP a SP. Jde nám o to, jak spravedlivě posoudit, kdo má a kdo nemá nárok na příspěvek na ubytování do výše 3 500 Kč bez toho, aby z něj bylo odváděno pojistné a daň. Můžeme po zaměstnancích požadovat prohlášení, zda takový úmysl mají či nikoli?

Jaká jsou pravidla při předání ELDP zaměstnanci: ELDP musí být v papírové podobě nebo lze zaslat i elektronicky (emailem) a za jakých podmínek, při předání v papírové podobě musí zaměstnanec podepsat stejnopis, který zůstane zaměstnavateli, jako důkaz předání? 

Naši zaměstnanci jsou zařazeni do konta pracovní doby dle § 86 a 87 zákoníku práce. Jaký je limit přesčasové práce? Zákonný limit je max. 8 hodin týdně a 150 h ročně. Pokud jsou v kontu pracovní doby musí se dodržovat max. 8 hodin týdně, nebo mohou pracovat v průměru 8 hodin týdně za vyrovnávací období? Názory se liší a zákoník práce to přímo neuvádí. 

Zaměstnavatel poskytuje na základě ujednání v Kolektivní smlouvě zaměstnanci, který nosí při práci dioptrické brýle (zaměstnanci jak v dělnických, tak kancelářských profesích) a tyto si vlivem a charakterem práce poškodí, peněžní plnění - úhradu ve výši max. 5 000 Kč ročně na výměnu skel do brýlí. Čáska 5 000 Kč je zaměstnanci proplacena z pokladny, po předložení dokladu z optiky zaměstnavatel vystaví na jméno zaměstnance výdajový pokladní doklad. Není uvedeno na mzdovém listě, zaměstnavatel nedaní ani neodvádí sociální pojištění. Je postup zaměstnavatele správný?

Zaměstnanec na pozici pomocný dělník pro úklid byl (prozatím ústně) požádán, aby vykonal úklid prostor centra denních služeb (toto je ve výčtu prostor, které uklízí), vícekrát, než mu bylo doposud uloženo. Aby byl respektován nerušený chod centra, měl být dobou tohoto úklidu pátek po skončení provozu centra. Za to bylo zaměstnanci nabídnuto, že mu bude o dobu pátečního úklidu zkrácen kterýkoliv jiný pracovní den. Zaměstnanec toto odmítl. Jak můžeme v této věci postupovat, a jak je v tomto případě na odmítnutí tohoto úkolu nahlíženo?

Jaké povinnosti má odborová organizace vůči zaměstnavateli (pokud takové vůbec jsou) vyjma § 278 odst. 4 ZP? Nesou členové odborové organizace zodopovědnost za škody způsobené průtahy při jednání. Můj druhý dotaz související s povinnostmi stran v kolektivním vyjednávání je, pokud by chtěl zaměstnavatel vyjmout část z kolektivní smlouvy a oblast upravit vnitřním předpisem a odbory nesouhlasem zablokují podpis kolektivní smlouvy, jaký má tento zaměstnavatelův požadavek na změnu v rámci případného sporu o uzavření kolektivní smlouvy šanci na úspěch. 

Lze poskytnout mimořádnou odměnu k DPČ za vykonání nějaké mimořádné činnosti nebo splnění nějakého úkolu? Pokud ano, je nutné to mít uvedeno v DPČ? 

Můžeme našim dohodářům v s. r. o. poskytnout příspěvky na sport a kulturu např. 1 000 Kč/měsíc, stravenkový paušál za odpracovanou 3hodinovou směnu a dále i příspěvek na dovolenou 20 000 Kč/rok? Je nutné mít tyto benefity vypsané v pracovní smlouvě (DPP), nebo stačí v interní směrnici?

Jsme zaměstnavatel ze soukromého sektoru s 230 zaměstnanci. Naši zaměstnanci mají podepsán souhlas se zpracování osobních a citlivých údajů, který obsahuje souhlas mj. „s pořízením a použitím fotografií z pracoviště pro reklamní a propagační účely na firemním webu a v tištěných či elektronických propagačních materiálech firmy, včetně fotografií z pracoviště“. V rámci celofiremní akce jsme pro zaměstnance (z dílen i kanceláří) pořádali setkání s fyzioterapeutem, který přijel do naší firmy a v zasedací místnosti zaměstnancům ukazoval techniky správného sezení/stání na pracovišti, jak se v průběhu práce protáhnout apod. Z této aktivity byly pořízeny fotografie, z nichž bylo několik vystaveno na firemním profilu společnosti na jedné ze sociálních sítí. Někteří zaměstnanci uvedení na jedné z fotografií se ohradili a požadovali stažení této fotografie ze sociální sítě. Tito zaměstnanci mají podepsán výše uvedený souhlas. 1) Měli bychom zaměstnancům vyjít vstříc a tuto fotografii stáhnout (pokud ano, na základě čeho), nebo jsme oprávněni ji na základě podepsaného souhlasu ponechat vystavenu na sociální síti (opět zdůvodnit)? 2) Můžeme do budoucna při podobných akcích dát na dveře místnosti, ve které se bude aktivita odehrávat, ceduli s upozorněním, že „Svou účastí zaměstnanci vyjadřují souhlas s pořízením a zveřejněním fotografií a videozáznamů pro firemní účely.“? Bude to opravdu znamenat, že vstupem do místnosti dávají zaměstnanci souhlas, nebo je k vyjádření souhlasu s citlivými/osobnímu údaji pořád prioritní jimi daný písemný souhlas? Souhlas se zpracováním osobních a citlivých údajů budeme zaměstnancům samozřejmě dávat k podpisu i nadále. 

Dobrý den, jsme zaměstnavatel ze soukromého sektoru. Našim zaměstnancům chceme vyplácet odměnu za vykonanou práci po 5 letech (a dále také po 10, 15, 20 atd.) práce u zaměstnavatele. Je možné tuto odměnu koncipovat jako odměnu za vykonanou práci a tudíž zahrnout do průměrného výdělku? Nebo se jedná o odměnu stabilizační, nebo věrnostní povahy (dle § 224 ZP), jakmile do definice odměny zahrneme odpracovanou dobu u zaměstnavatele? Děkujeme.