Může bodovací systém platformy nahradit pokyny zaměstnavatele?

Otázka, kde přesně leží hranice mezi závislou prací a samostatnou výdělečnou činností, patří k nejexponovanějším tématům současného pracovního práva. Digitální platformy tuto hranici prověřují v její nejcitlivější podobě: osoba činná pro platformu formálně vystupuje jako podnikatel v podobě osoby samostatně výdělečně činné, může zakázky odmítat, pracovat pro konkurenci a určovat si, kdy se připojí – a přesto je jeho činnost v reálném čase řízena algoritmem, který jeho chování hodnotí a podle toho mu otevírá či přivírá dveře v souvislosti přístupem k výdělku. Je taková osoba „pracovníkem“ (pojem „pracovník“ je zde užíván ve smyslu terminologie užívané v rámci právních předpisů evropského pracovního práva s tím, že ve smyslu českého práva je v dané souvislosti užíván pojem „zaměstnanec“, tedy „osoba konající závislou práci“), nebo skutečně nezávislým poskytovatelem služeb se statusem osoby samostatně výdělečně činné?

Tuto otázku nyní řeší Soudní dvůr Evropské unie v rámci předběžné otázky ve věci , v níž španělský soud Audiencia Nacional žádá o výklad pojmů „pracovník“ a „pracovní doba“ ve světle tzv. algoritmické podřízenosti. Souběžně přitom v České republice probíhá živá debata o v zákoníku práce, v jejímž rámci se navrhuje – mimo jiné – aby se výkon práce zaměstnance v určené pracovní době stal jedním z podznaků nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance (viz blíže navrhovaný § 2 odst. 2 zákoníku práce v rámci návrhu zákona o platformové práci a o změně souvisejících zákonů, který je v době tvorby tohoto článku projednáván v odborných útvarech Úřadu vlády České republiky). Cílem tohoto článku je přiblížit, oč ve věci C-505/26 jde, kdo koho a v jaké materii v rámci Španělska žaluje a co speciální soud Audiencia Nacional od Soudního dvora Evropské unie žádá, a vysvětlit, proč může být toto rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie stěžejní i pro posuzování naplnění znaků závislé práce v českém kontextu. To může být tím spíše, že se český zákonodárce chystá učinit z „pracovní doby“ výslovný podznak nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance, jehož nenaplnění by vedlo k tomu, že se musí nahlížet na příslušnou osobu jako na osobu samostatně výdělečně činnou, a nikoliv tedy jako na zaměstnance.

Vnitrostátní spor probíhá mezi společností GlovoApp23, S. A. (provozovatelem doručovací platformy) jako žalobkyní a španělským Obecným fondem sociálního zabezpečení (Tesorería General de la Seguridad Social, TGSS) jako žalovaným. Předmětem sporu je zákonnost výměru dlužného pojistného na sociální zabezpečení a navazující pokuty v souhrnné výši přesahující 568 tisíc eur, které správní orgány společnosti uložily s odůvodněním, že rozvozci (riders) napojení na její platformu vykonávali práci v období od roku 2019 do srpna 2021 v rámci tzv.