Prémiové články

Platformová práce se během několika let proměnila z okrajového fenoménu v běžnou součást trhu práce – v Česku si jejím prostřednictvím alespoň jednou měsíčně vydělává přibližně 145 tisíc lidí (dle studie Centra ekonomických a tržních analýz, CETA). Rychlý rozvoj digitálních platforem, jako jsou Uber, Bolt či Wolt, přitom dlouhodobě naráží na nejasné vymezení pracovního statusu i podmínek výkonu práce. Reakcí na tuto situaci je směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/2831 ze dne 23. října 2024, kterou musí Česká republika implementovat nejpozději do 2. prosince 2026. Rozcestník nabízí ucelený přehled k platformové práci v českém i evropském kontextu – od výkladu směrnice a její transpozice přes judikaturu a aktuální legislativní vývoj až po zkušenosti z praxe digitálních platforem, jejich pracovníků i regulátorů.

Nejvyšší soud se v předmětném rozhodnutí zabýval otázkou, zda může jednorázové, relativně krátké, ale výrazné překročení rychlosti při řízení služebního vozidla představovat důvod pro výpověď z pracovního poměru. Potvrdil přitom poměrně přísný přístup k hodnocení intenzity porušení pracovních povinností, zejména u činností spojených s bezpečností provozu.

Tento článek odpoví například na otázku, do jaké míry je ve zdravotním pojištění přihlašování osoby jako zaměstnance vázáno na výši příjmu nebo na existenci příjmu. Dozvíte se, kdy zaměstnavatel nemusí dodržet minimální vyměřovací základ, případně jeho poměrnou část, a také o povinnostech pojištěnce jako zaměstnance. Seznámíme se s pravidly platnými pro společníky a jednatele s. r. o. a také s postupy zaměstnavatele v případě poskytnutí neplaceného volna zaměstnanci při současném výkonu práce pro jiného zaměstnavatele.

Samotný vstup do areálu zaměstnavatele ještě neznamená, že případný úraz je pracovním úrazem. A co když v areálu sídlí více zaměstnavatelů? Představujeme klíčový judikaturní závěr Nejvyššího soudu, který vysvětluje, kde leží hranice mezi úrazem na cestě do zaměstnání a pracovním úrazem.

Nejvyšší soud se v tomto rozhodnutí znovu vyjádřil k velmi praktické situaci: vedoucí zaměstnanec je odvolán z funkce a následně dostane výpověď pro nadbytečnost. Klíčovou otázkou je, zda mu automaticky vzniká nárok na odstupné. Soud potvrdil restriktivní přístup — rozhodující je skutečná organizační změna, nikoli formální označení výpovědi.

Nejvyšší soud se v předmětném rozhodnutí podrobně vymezil k hranicím přípustné kritiky zaměstnavatele ze strany zaměstnance. Zdůraznil, že povinnost loajality nelze vykládat tak široce, aby zaměstnanci fakticky znemožnila bránit se proti jednání, které zasahuje do jeho profesní pověsti či důstojnosti. Rozhodnutí je důležité zejména pro situace, kdy zaměstnanec reaguje, byť přehnaně, na jím vnímané nespravedlivé nebo dehonestující zacházení ze strany zaměstnavatele.

AFRY je mezinárodní poradenská a inženýrská společnost se švédskými kořeny, která působí v oblasti energetiky, průmyslu, infrastruktury, dopravy a rozvoje měst. Na českém a slovenském trhu je součástí řady strategických projektů, které mají dlouhodobý dopad na podobu krajiny, měst i každodenního života. Vedle odbornosti a technického know‑how se AFRY profiluje také jako zaměstnavatel, který systematicky pracuje s rozvojem lidí a firemní kulturou. O tom, jak k těmto tématům přistupuje HR a jakou roli v tom hrají zaměstnanecké aktivity i společenský přesah, hovoříme s Evou Markovou, Talent Acquisition Partnerem EMEA.

Nejvyšší soud se v tomto rozhodnutí detailně zabýval důkazním břemenem zaměstnance v diskriminačních sporech o odměňování. Vyjasnil především, jak konkrétní musí být tvrzení zaměstnance při označování srovnatelných kolegů — a kde končí jeho důkazní povinnost a začíná povinnost zaměstnavatele rozdíly vysvětlit. Rozhodnutí je důležité zejména pro větší organizace (typicky akademické prostředí), kde působí více zaměstnanců na obdobných pozicích.

Proč digitalizace často nevede ke zjednodušení, ale k většímu chaosu? Michal Bláha z Hlídače státu v komentáři pro aplikaci Práce a mzda vysvětluje, jak se u jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatelů jen přenesl starý byrokratický systém do nové aplikace.

Český trh práce čeká jedna z nejzásadnějších legislativních proměn v oblasti zaměstnávání cizinců za posledních 25 let. Vláda předložila do sněmovny k projednání návrh nového zákona o vstupu a pobytu cizinců, který má od roku 2029 nahradit stávající, již nepřehlednou úpravu. Do světa HR to vnáší spoustu inovací: konec papírových složek, zavedení institutu garantů, a tím pádem šanci na flexibilnější procesy při zaměstnávání cizinců.

Výkladové stanovisko AKV XXXIX./11. Svátek a nekrácená měsíční mzda vs. náhrada mzdy přijaté na jednání Kolegia expertů v Mladé Boleslavi v březnu 2026

Výkladové stanovisko AKV XXXIX./13. Kolize ujednání v kolektivní smlouvě s předpisy o odměňování platem přijaté na jednání Kolegia expertů v Mladé Boleslavi v březnu 2026

Výkladové stanovisko AKV XXXIX./8. Pružné rozvržení pracovní doby a práce přesčas přijaté na jednání Kolegia expertů v Mladé Boleslavi v březnu 2026

Výkladové stanovisko AKV XXXIX./12. Doplatek do nejnižší úrovně zaručeného platu a plat za práci přesčas přijaté na jednání Kolegia expertů v Mladé Boleslavi v březnu 2026

Výkladové stanovisko AKV XXXIX./10. Pružné rozvržení pracovní doby a pracovní pohotovost přijaté na jednání Kolegia expertů v Mladé Boleslavi v březnu 2026

Výkladové stanovisko AKV XXXIX./9. Pružné rozvržení pracovní doby a náhradní volno za práci přesčas přijaté na jednání Kolegia expertů v Mladé Boleslavi v březnu 2026

Český trh práce zatím působí stabilně, ale nízká nezaměstnanost může být klamavým signálem. V následujícím komentáři autorka nabízí pohled, podle něhož napětí na Blízkém východě a s ním spojené zdražování energií vytváří tlak, který se postupně může přenést z průmyslu do celé ekonomiky. To, co dnes vypadá jako stabilita, se tak může během několika měsíců proměnit v citelné zpomalení a růst nezaměstnanosti.  

Nejvyšší správní soud v předmětném rozhodnutí upřesnil výklad znaku „soustavnosti“ u nelegální práce cizinců. Zdůraznil, že soustavnost nelze ztotožňovat s dlouhodobostí výkonu práce. I relativně krátké období může tento znak naplnit, pokud práce není nahodilá, ale vykazuje znaky plánované a průběžné činnosti.

Výkladové stanovisko AKV XXXIX./2. Jmenování na dobu určitou a doba trvání pracovního poměru přijaté na jednání Kolegia expertů v Mladé Boleslavi v březnu 2026

Výkladové stanovisko AKV XXXIX./1. Dopad změny okolností na již sjednanou zkušební dobu přijaté na jednání Kolegia expertů v Mladé Boleslavi v březnu 2026.