Dokumenty - strana 7

1) Zaměstnanec (starobní důchodce) byl v pracovním poměru od 1. 1. do 31. 5. 2023, měl podepsané daňové prohlášení. V měsíci červenci mu byl zúčtován doplatek mzdy (čtvrtletní prémie), již bez podepsaného prohlášení. Je možné za rok 2023 provést roční zúčtování daně u zaměstnavatele? 2) Zaměstnanec (starobní důchodce) byl v pracovním poměru od 1. 1. do 31. 5 2023, měl podepsané daňové prohlášení. V měsíci červenci mu byl zúčtován doplatek mzdy (čtvrtletní prémie), již bez podepsaného prohlášení. Zároveň od 1. 6. do 31. 10. 2023 byla u téhož zaměstnavatele uzavřena dohoda o provedení práce, na toto období podepsané prohlášení. Je možné za rok 2023 provést roční zúčtování daně u zaměstnavatele, když v měsíci červenci měl zaměstnanec dva příjmy (jeden doplatek mzdy a druhý z DPP)? 

Se zaměstnancem máme uzavřenu dohodu o provedení práce, ve které je určeno místo výkonu práce a zaměstnavatel se zaměstnancem se zde dohodli, že zaměstnavatel může zaměstnance vyslat na pracovní cestu. Za vykonanou práci si sjednali hodinovou odměnu. Pracovní cesta se uskutečnila v sobotu. Zaměstnanec musel neodkladně převézt materiál na pobočku firmy. Použil služební auto. Na cestě strávil celkem 4 hodiny, přičemž 3 hodiny řídil a 1 hodinu trval samotný výkon práce. Zaplatíme mu celou dobu strávenou na cestě, tzn. 4 hodiny × sjednaná sazba + 10% příplatek?

Máme zaměstnankyni, která je na rodičovské dovolené (dítě 1 r + 2 m) do konce roku 2025. Chce si přivydělat - nepravidelně odpracovat víkend, po domluvě záskok za dovolenou. Předpokládaný výdělek cca 2 000 Kč měsíčně (někdy více). Je možné s touto zaměstnankyní uzavřít DPP na tu samou činnost, na kterou je uzavřený HPP na dobu neurčitou? Nebo vykázat odpracované dny v HPP a ostatní dny RD? Zároveň je zaměstnankyně v insolvenci, musím nahlašovat jejímu insolvenčnímu správci? Popř. jak postupovat? 

V tomto vydání týdeníku se zmíním o připravované novele zákona o účetnictví, ročním zúčtování za rok 2023, telefonní infolince FÚ atd.

Máme zaměstnance zařazené na pracovištích s nepřetržitým provozem (nerovnoměrné rozvržení pracovní doby) při délce směny 7,5 hod. denně, týdenní pracovní fond 37,5 hodiny, vyrovnávací období 52 týdnů, nyní pracují v režimu 2 – 2 - 3 . 1. týden Po – ranní 7,5 hod., Út - ranní 7,5 hod., St – odpolední 7,5 hod., Čt - odpolední 7,5 hod., Pá – noční 7,5 hod., So - noční 7,5 hod., Ne - noční 7,5 hod. 2. týden Po – volno, Út - volno, St – ranní 7,5 hod., Čt - ranní 7,5 hod., Pá – odpolední 7,5 hod., So - odpolední 7,5 hod., Ne - odpolední 7,5 hod. 3. týden Po – noční, Út - noční, St – volno 7,5 hod., Čt - volno 7,5 hod., Pá – volno 7,5 hod., So - ranní 7,5 hod., Ne - ranní 7,5 hod. 4. týden Po – odpolední, Út - odpolední, St – noční 7,5 hod., Čt - noční 7,5 hod., Pá – volno 7,5 hod., So - volno 7,5 hod., Ne - volno 7,5 hod. V dalším týdnu se znovu opakuje rozvrh opět od 1. týdne . Prosím o vysvětlení nového počítání nepřetržitého odpočinku v týdnu a denního odpočinku, zda z výše uvedeného rozvrhu je toto správně? 

Ministerstvo práce a sociálních věcí pracuje na transpozici evropské směrnice o přiměřených minimálních mzdách do zákoníku práce. Účinnost novely je naplánována na 1. 7. 2024. Předpokládané změny: nový valorizační mechanismus...

Zaměstnanec si chce zpětně 5 let uplatnit daňové zvýhodnění na děti. Musí mu zaměstnavatel vyhovět? Říkali jsme mu, že mu vystavíme potvrzení o příjmech a výsledkem ročního zúčtování daně a podá si zpětně daňové přiznání k dani z příjmu fyzických osob. Je tento postup správný? Kolik let zpětně může podat přiznání a uplatnit daňové zvýhodnění na děti?

Tuzemská společnost, která provádí lešenářské práce, má v pracovním poměru slovenské občany. Tyto slovenské zaměstnance vysílá do Rakouska. Slovenští zaměstnanci používají firemní dodávky. Začátkem týdne odjíždějí firemními vozy ze Slovenska přímo do Rakouska a v pátek se vrací z Rakouska přímo na Slovensko. Jak řešit cestovní náhrady slovenských zaměstnanců a nákupy PHM na Slovensku a v Rakousku do firemních vozidel?

Máme zaměstnance zařazené na pracovištích s nepřetržitým provozem (nerovnoměrné rozvržení pracovní doby) při délce směny 7,5 hod. denně, týdenní pracovní fond 37,5 hodiny, vyrovnávací období 52 týdnů, nyní pracují v režimu 2 – 2 - 3 viz. přiložený Rozvrh týdenní pracovní doby. Prosím o vysvětlení nového počítání nepřetržitého odpočinku, který musí navazovat na denní odpočinek, zda z přiloženého rozvrhu je toto správně? 

Na základě čeho lze poskytnout vyšší náhradu mzdy zaměstnanci, jak je uvedeno v příkladě 5 v časopisu Práce a Mzda 2/2024 v článku Změna v pracovním volnu zaměstnance k jeho činnosti na akcích pro děti a mládež napsaného JUDr. Bukovjanem, když je v § 203a odst 5, zákoníku práce (Náhrada mzdy nebo platu přísluší zaměstnanci ve výši průměrného hodinového výdělku, nejvýše však ve výši jedné stočtyřiasedmdesátiny průměrné mzdy v národním hospodářství na přepočtené počty zaměstnanců zveřejněné Českým statistickým úřadem za první až třetí kalendářní čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém se poskytuje pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu. Výši jedné stočtyřiasedmdesátiny průměrné mzdy podle věty první vyhlásí Ministerstvo práce a sociálních věcí sdělením uveřejněným ve Sbírce zákonů; částka se zaokrouhlí na desetihaléře směrem nahoru ) napsáno nejvýše ve výši jedné stočtyřiasedmdesátiny průměrné mzdy (pro rok 243,90Kč/hod.). Dle mého názoru z důvodu ustanovení § 4a odst. 1 zákoníku práce, který říká: „Odchylná úprava práv nebo povinností v pracovněprávních vztazích nesmí být nižší nebo vyšší, než je právo nebo povinnost, které stanoví tento zákon nebo kolektivní smlouva jako nejméně nebo nejvýše přípustné", se nelze od ustanovení § 203a odchýlit a poskytnout vyšší náhradu. 

Máme zaměstnance zařazené na pracovištích s nepřetržitým provozem (nerovnoměrné rozvržení pracovní doby) při délce směny 11 hod. denně, týdenní pracovní fond 37,5 hodiny, vyrovnávací období 52 týdnů, nyní pracují v režimu 2 – 2 - 3, viz přiložený Rozvrh týdenní pracovní doby. Prosím o vysvětlení nového počítání nepřetržitého odpočinku, který musí navazovat na denní odpočinek, zda z přiloženého rozvrhu je toto správně? 

V tomto vydání týdeníku se zmíním o připravované novelizaci zákoníku práce, právu na odpojení od pracovního procesu, benefitu v podobě firemních školek atd.

Při podepisování Prohlášení poplatníka k dani na rok 2024 a Žádosti o roční zúčtování daně 2023 jsem u jednoho našeho zaměstnance narazila na tuto situaci: Zaměstnanec nastoupil na HPP 1. března 2023 - podepsal u nás Prohlášení poplatníka k dani. Tím tedy uvedl, že chce uplatňovat základní slevu na poplatníka a též daňové zvýhodnění na jeho dvě děti. Nyní při podepisování formulářů pro daně, bylo zjištěno, že:  Prohlášení poplatníka k dani měl také podepsané u druhého zaměstnavatele již od 1. 1. 2023. U tohoto druhého zaměstnavatele měl pracovní poměr celý rok 2023 a též u něho čerpal základní slevu na poplatníka i daňové zvýhodnění na obě děti. Tuto skutečnost nám v 03/2023 bohužel nenahlásil. Mohla bych vás tedy poprosit o radu zda postup níže je správný? 1/ Zaměstnavatel by měl tuto skutečnost ohlásit finančnímu úřadu odesláním formuláře Oznámení plátce daně podle § 38i zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, o nevybrání dlužné částky na dani nebo neoprávněně vyplacené částce na daňovém bonusu za zdaňovací období 2023 (MFin25 5554 - vzor č. 2 ). 2/ Zaměstnanec je povinen podat daňové přiznání, kde dojde k vyrovnání dluhu. Tuto skutečnost zaměstnavatel musí, nebo nemusí zohledňovat ve formuláři Vyúčtování daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnost (25 5459)? 

Zaměstnavatelé, kteří v současnosti většinou již podávájí vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti elektronicky, mají lhůtu k podání tohoto vyúčtování stanovenu na 20. 3. 2024. Dřívější termín 1. 3....

Zaměstnavatel je povinen poskytnout zaměstnanci při pracovní cestě cestovní náhrady vymezené v ustanovení § 156 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoníku práce (dále jen „ZP “ nebo „zákoník práce “). Jedná se např. o náhradu jízdních výdajů, výdajů za ubytování, náhradu zvýšených stravovacích výdajů (stravného) apod. Zaměstnanec musí obdržet všechny náhrady, na které mu vznikne nárok, alespoň v minimální výši stanovené zákoníkem práce .

Zaměstnancům budeme letos přispívat z FKSP částku Kč 4 000 Kč. Jde o jednorázovou částku, která odchází samostatně z účtu organizace (po předložení a kontroly smlouvy, kde musí být sjednán příspěvek zaměstnavatele). Musí se tato částka nově objevit na potvrzení o zdanitelných příjmech za rok 2024 v řádcích 10 – příspěvek zaměstnavatele na daňově podporované produkty? Je to novinka a zatím nevíme, jak zadat do mzdového programu. V případě, že má zaměstnanec více pracovních poměrů u různých zaměstnavatelů, kteří také přispívají na produkty na stáří, budou se tyto částky sčítat, uvedou se v daňovém přiznání a při překročení jakého "limitu" se bude odvádět daň? Je to 50 000 Kč? 

Považují se hodiny pracovního volna na akce pro děti a mládež a hodiny volna na darování krve za odpracované hodiny pro účely výpočtu ročního průměrného přepočteného počtu všech zaměstnanců pro povinný podíl zaměstnání OZP? V komentáři v závorce vždy čtu jen překážky dle nařízení vlády č. 590/2006 Sb. Obojí je překážka na straně zaměstnance dle § 203 zákoníku práce a za obojí zaměstnanci obvykle náleží náhrada mzdy. Je tedy pravda, že náhrada mzdy při volnu na akce pro děti a mládež je zaměstnavateli za určitých podmínek proplacena od OSSZ.

Nová zaměstnankyně by chtěla uplatnit daňové zvýhodnění na 2 děti, ale manžel je nezaměstnaný a pobírá od ČSSZ příspěvek na péči o osobu blízkou (matka). Zaměstnankyně přinesla čestné prohlášení, že manžel neuplatňuje daňové zvýhodnění na děti. Stačí to, nebo mám žádat o potvrzení zaměstnavatele druhého z poplatníků? V tom případě vyplní OSSZ, nebo pouze manžel? Potřebuje ještě nějaké další doklady? 

Zaměstnanec má standardní pracovní dobu 8 hodin denně od pondělí do pátku. Občas se však stane, že se konají jednorázové pracovní akce, jako jsou například veletrhy, které probíhají o víkendu. Tyto události jsou výjimečné a konají se pouze dvakrát do roka. Během těchto událostí pracuje zaměstnanec i o víkendu a následně má nárok na náhradní volno. Je možné, aby zaměstnanec s jeho souhlasem pracoval celý týden, následně celý víkend, a až poté znovu nastoupil do práce v pondělí, aby pak pracoval další týden, přičemž za ten víkend by mu bylo poskytnuto náhradní volno?