Dokumenty

Počet vyhledaných dokumentů: 10000+
Počet vyhledaných dokumentů: 10000+
  • Článek
Nejvyšší soud se v předmětném rozhodnutí zabýval platností pracovní smlouvy, kterou stejná fyzická osoba uzavřela jako zaměstnanec a současně za zaměstnavatele jako jeho jediný společník a jednatel. Dovodil, že v jednočlenné společnosti s jediným jednatelem bez dozorčí rady střet zájmů sám o sobě uzavření smlouvy nebrání. Na pracovní smlouvu však dopadá také § 13 zákona o obchodních korporacích , který zásadně vyžaduje písemnou formu s úředně ověřenými podpisy. Důsledky nedodržení této formy je nutné posuzovat podle konkrétních okolností a účelu zákonné úpravy.
  • Článek
Nejvyšší soud se v předmětném rozhodnutí zabýval otázkou, zda zaměstnanec porušuje pracovní povinnosti, pokud při sjednávání obchodu neoznámí své osobní vazby ke klientovi, a jak tuto okolnost zohlednit při posuzování intenzity jeho dalšího jednání. Dovodil, že dosažení zisku z obchodu nevylučuje porušení povinnosti loajality zaměstnance. Při hodnocení závažnosti jednání je navíc nutné přihlížet k souvislosti mezi sjednáním úvěru ve střetu zájmů a následnou konkurující činností týkající se právě úvěrovaného vozidla.
  • Článek
Kdy je důvod okamžitého zrušení pracovního poměru dostatečně konkrétní? Nejvyšší soud řešil, zda k tomu vždy patří i uvedení konkrétních termínů. Více v článku autorů Mgr. Jakub Málek a Ráchel Kouklíková.
  • Článek
Jak určit pravděpodobný výdělek pro výpočet náhrady mzdy při neplatném rozvázání pracovního poměru? Nejvyšší soud upřesnil, kdy nelze bez dalšího vycházet z výdělku dosaženého v předchozím čtvrtletí. Více v článku autorů Jakuba Málka a Ráchel Kouklíkové.
V meziresortním připomínkovém řízení je návrh nařízení vlády, které stanoví podrobnosti pracovního hodnocení státních zaměstnanců a propojí výši osobního příplatku s výsledkem hodnocení. Návrh navazuje na nový zákon o státních zaměstnancích a přebírá základní principy dosavadního služebního hodnocení.
Ministerstvo financí zahájilo meziresortní připomínkové řízení k návrhu vyhlášky, která upravuje čtyři prováděcí předpisy navazující na novelu zákona o doplňkovém penzijním spoření. Návrh reaguje na změny zaměřené na posílení dlouhodobého charakteru produktu, zvýšení jeho atraktivity a zmírnění části regulatorních požadavků na penzijní společnosti. Účinnost změn je navržena od 1. ledna 2027.
  • Článek
Dne 7. července 2026 schválil Evropský parlament předběžnou dohodu reformy pravidel koordinace sociálního zabezpečení v Evropské unii. Reforma představuje první komplexní revizi nařízení (ES) č. 883/2004 a prováděcího nařízení (ES) č. 987/2009 po téměř deseti letech legislativních jednání. Návrh nyní čeká na přijetí Radou EU. Cílem změn je přizpůsobit evropská pravidla současným formám práce, jako jsou přeshraniční pracovní modely, vysílání zaměstnanců, práce ve více členských státech nebo rostoucí využívání digitálních nástrojů. Současně má reforma posílit právní jistotu, zefektivnit spolupráci mezi institucemi sociálního zabezpečení a omezit podvody a zneužívání systému. Pro zaměstnavatele bude nejvýznamnější část změn souviset s určováním použitelné legislativy sociálního zabezpečení a s procesem vydávání potvrzení A1.
Na zasedání zastupitelstva města budou schvalovány nové odměny neuvolněným zastupitelům. Můžeme zanést do usnesení tuto kombinaci: člen rady 7 000 Kč, člen zastupitelstva 1 600 Kč, člen zastupitelstva a zároveň předseda výboru 2 000 Kč – souhrn odměn, předseda komise, který není členem zastupitelstva 500 Kč za účast na zasedání?
Zaměstnavatel dal zaměstnanci výpověď dle § 52d (nebyl to pracovní úraz ani nemoc z povolání). Zaměstnanec dle lékařského posudku pozbyl pracovní způsobilost a zaměstnavatel mu nemůže přidělit jinou práci. Má zaměstnanec nárok na náhradu mzdy po dobu výpovědní doby? Samozřejmě má omluvenou absenci do ukončení pracovního poměru. 
Milí uživatelé,V aktuálním vydání Týdeníku Podtrženo, sečteno se věnujeme změnám, které mohou ovlivnit budoucí podobu českého trhu práce, od podpory zaměstnávání OZP přes postavení OSVČ až po rostoucí význam seniorů v pracovním procesu. Podíváme se také na daňové zvýhodnění darů a na analýzu, která naznačuje, jaké dopady může mít rozvoj generativní AI na účetní, mzdovou a další administrativní agendu. Přejeme Vám příjemné čtení. 
Vláda předložila do Poslanecké sněmovny novelu zákona o zaměstnanosti a zákona o integračním sociálním podniku. Návrh přináší změny ve financování a podmínkách podpory zaměstnávání osob se zdravotním postižením (OZP), nová pravidla pro chráněný trh práce i úpravy fungování integračních sociálních podniků. Cílem je zjednodušit administrativu, zpřesnit podmínky poskytování příspěvků a omezit případy neúčelného čerpání veřejných prostředků.
Jak rychle se mohou vracet investice do umělé inteligence? Mohou firmy zvyšovat produktivitu bez růstu počtu zaměstnanců? A jak by se případné přehodnocení AI investic mohlo promítnout do náboru, mezd a personálních plánů? Právě těmto otázkám se věnuje současná debata o ekonomických dopadech umělé inteligence.
Z říjnové statistiky Úřadu práce ČR vyplývá, že míra nezaměstnanosti v Česku zůstala na úrovni 5,0 %. Ke konci měsíce úřad evidoval 370 226 uchazečů o zaměstnání a 106 252 volných pracovních míst. 
Jaká bude výše odměny pro bývalé neuvolněné zastupitele-radní v měsíci listopadu, když ustavující zasedání bylo 4. 11. 2026? Měsíční výše odměny je 2 000 Kč. Počítá se 2000/30 krát 4 dny nebo jen 3 dny? Na ustavujícím zasedání 4. 11. 2026 byla zvolena nová rada. V rámci JMHZ budou bývalí radní odhlášeni k 4. 11. 2026 nebo k 3. 11. 2026?
Jak vykázat v JMHZ opravu mzdy u zaměstnance, který ukončí pracovní poměr 31. 12. 2026, od ledna 2027 ale zaměstnavatel již nebude existovat a zaměstnanci budou převedeni se všemi právy a povinnostmi k jiné společnosti? Tento zaměstnanec ale ne, protože ukončí pracovní poměr u původního zaměstnavatele. Pokud ho převedu, nebude to správné, protože již nepracuje, pokud ho přihlásím jen proto, že mu zúčtována v lednu oprava, vygeneruje se mu nové ID PPV a v JMHZ nepůjde vykázat. 
U zaměstnavatele se plánuje spojení dvou společností pod jednu již existující. Je nutné u přecházejících zaměstnanců ukončit pracovní poměr u zanikající společnosti a u přebírající společnosti založit pracovní poměr nový? Popř. je nutné tuto změnu zaměstnavatele doplnit do stávající pracovní smlouvy např. dodatkem? Pracovní zařazení i místo výkonu práce zůstane u přecházejících zaměstnaců stejné.
Vláda přijala nové nařízení o mimořádném pracovním vízu pro státní příslušníky vybraných zemí pracující v zemědělství, potravinářství a lesnictví. Program bude fungovat od 1. ledna 2027 do 31. prosince 2028 a stanoví nejen okruh oprávněných profesí a zaměstnavatelů, ale také měsíční kvóty žádostí. Opatření má pomoci pokrýt nedostatek pracovníků v odvětvích, která dlouhodobě spoléhají na zaměstnance ze zahraničí.
Vláda přijala nařízení č. 216/2026 Sb., které upravuje několik opatření souvisejících s válkou na Ukrajině. Změny se týkají zejména podávání pobytových a vízových žádostí občanů Ukrajiny, Ruska a Běloruska a zároveň snižují státem plánovanou kapacitu nouzového ubytování pro osoby s dočasnou ochranou z 20 000 na 10 000 míst. Účinnost většiny změn nastává dnem následujícím po vyhlášení, část opatření od 1. ledna 2027.
Jsme příspěvková organizace. Finanční prostředky dostáváme od magistrátu. Náš zaměstnanec, vedoucí oddělení na plný úvazek se stal místostarostou obvodu. Nyní je od 4. 11. 2026 vedený jako neuvolněný a od 1. 2. 2027 bude uvolněný. Domluvili jsme se, že u nás bude pracovat do konce ledna a až pak bude uvolněný a budeme mu držet místo. S tím, že do konce ledna bude chodit na obvod každé PO a ST na 4 hodiny 8–12 hod. vykonávat veřejnou funkci plus zastupitelstvo či radu. Máme pružnou pracovní dobu a pevná část je 8–13:30 hod. Je to tak správně? V docházce každé PO a ST zadá žádost o pracovní volno plus byl na zastupitelstvu od 13 hod., tak i to do 13:30. Obvodu pak pošlu žádost o refundaci platu za tyto hodiny. Jedná se u něj o střet zájmů, když u nás je jako vedoucí odd. a řeší i část majetku a na obvodě bude mít na starost mimo jiné také majetek, který se projednává i s naší organizací? Bylo nám řečeno, že ne.
Student u nás bude vykonávat školní praxi na základě smlouvy se školou o výkonu produktivní činnosti. Jak má být tento příjem uveden v JMHZ a pod jakým kódem studenta přihlásit na ČSSZ? Mám dát také k podepsání Prohlášení k uplatnění slevy na poplatníka, když není náš zaměstnanec?