Ing. Josef Krátký

Zaměstnavatel, chráněná dílna, zajišťuje OZP zaměstnancům bezplatně dopravu do zaměstnání. Doprava je zajištěna na základě smlouvy uzavřené s dopravcem a zaměstnavatel na poskytovanou dopravu čerpá příspěvek od úřadu práce. Tento nepeněžitý příspěvek zaměstnavatel na straně zaměstnance nezahrnuje do základu daně z příjmu ze závislé činnosti a do vyměřovacího základu zaměstnance pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění. Je tento postup zaměstnavatele správný, nebo se jedná o nepeněžitý příspěvek, který na straně zaměstnance podléhá dani z příjmu ze závislé činnosti a je též součástí vyměřovacího základu pro odvod pojistného?

Dva sourozenci zdědili ve 2/2025 po matce byt, jejž vlastnila 30 let, který se stal rovným dílem vlastnictvím obou. V březnu 2025 byt prodali za cenu cca 2 500 000 Kč. Jak je to s příjmem z prodeje tohoto bytu? Musí se z prodeje zaplatit daň z příjmu a následně podat daňové přiznání za r. 2025? Případně z jaké částky, každý z nich z 1 250 000 Kč, nebo je tento příjem osvobozen od daně, protože jej získali dědictvím a matka jej vlastnila víc než 10 let? Vztahuje se tato doba i na dědice a tento příjem je menší než 5 000 000 Kč, tudíž nebudou povinni z něj platit daň z příjmu, ani případně podat daňové přiznání a uvést jej jako osvobozený příjem?

S. r. o. dočasně přidělila svého zaměstnance dle § 43a zákoníku práce. Jsou splněny podmínky § 43a ZP. Firmě, kde byl zaměstnanec dočasně přidělen, budeme fakturovat pouze mzdové náklady a cestovní náhrady. Výnos zaúčtuji na účet 648? Fakturuji s DPH nebo bez? 

Ve firmě dáváme zaměstnancům ke kulatinám (jakýmkoli) kytici a 1 000 Kč na flexi kartu. Zaměstnancům, kteří jsou u společnosti 5 let, dostanou hodinky v hodnotě 2 500 Kč. Osvobození bezúplatných plnění (darů) k životním a pracovním výročím s limitem 2 000 Kč je zrušeno, jsou tyto dva uvedené benefity součástí limitu 21 983 Kč pro rok 2024?

Jak správně postupovat v případě, kdy zaměstnavatel, jako výrobce například počítačů, poskytuje zaměstnancům slevu až 45 % na své výrobky? Měli bychom správně odečítat cenu po slevě od běžné ceny, kterou poskytujeme odběratelům, a dodanit vzniklý rozdíl? Počítá se tato sleva do zákonem stanoveného limitu pro benefity? Je nutné vycházet z ceny pro odběratele, nebo můžeme použít skladovou cenu? 

Náš zaměstnanec prodal v roce 2024 pozemek za cca 500 000 Kč. Do konce ledna 2025 je povinen podat nové přiznání daně z nemovitosti. Jak to bude z jeho ročním zúčtováním daně z příjmu? Zaměstnanec má podepsáno Prohlášení poplatníka daně z příjmů, má příjem pouze ze závislé činnosti a dosud mu RZD dělal zaměstnavatel. Pozemek vlastnil delší dobu než 5 let, půjde tedy dle mého názoru o osvobozený příjem. Musí přesto podat daňové přiznání a tento příjem v něm uvést? V které části daňového přiznání, příloze, případně řádku se tento příjem uvede? 

Společnost by chtěla pravidelně pořádat vědomostní a tipovací soutěže pro zaměstnance na svém intranetu. Cílem je zábavnou formou motivovat zaměstnance ke sledování dění ve firmě. Některé ceny by byly udělovány na základě počtu správných odpovědí, jiné pouze náhodným losem ze zúčastněných. Zaměstnanec by mohl vyhrát jak věcnou cenu, tak poukaz na nějaké zboží či službu. Nejednalo by se o zboží ani služby od zaměstnavatele. Jak správně zaměstnanci zdanit? Ceny z kategorie "kultura, zdraví, sport, rekreace" zahrnout do ročního limitu osvobození dle § 6 odst. 9 písm. d) a ostatní ceny rovnou zdanit dle § 6 odst. 1 písm. d)? Lze obecně obdobné ceny pro zaměstnance pojmout jinak, aby byly pro firmu daňově neúčinné, ale pro zaměstnance bez zdanění? 

Zaměstnankyně měla pracovní úraz na přelomu roku 12. 12. 2023 až 2. 1. 2024. Dne 21. 2. 2024 jí přišlo vyrozumění od Generali o pojistném plnění, které bude vyplaceno, a že byla stržena a odvedena na FÚ zálohová daň. Reálně bylo pojistné obdrženo 2/2024 a jedná se o bolestné a ztrátu na výdělku. Vím, že si bude muset podat sama daňové přiznání, ale bude se tedy jednat o příjmy roku 2024 a roční zúčtování za rok 2023 jí můžu provést? 

Důchodcům, našim bývalým zaměstnancům je umožněn odběr obědů v závodní jídelně, kterou provozuje dceřiná společnost, a to za zvýhodněnou cenu. Na každé odebrané jídlo přispíváme částkou v souladu s Kolektivní smlouvou. Dosud tyto příspěvky byly osvobozeny od daně, popř. odvodů na SP a ZP. Bohužel od 1. 1. 2024 se situace změnila a protože tito důchodci nesplňují podmínku výkonu práce 3 hodiny během směny, tj. jídlo ve firemní jídelně podle § 6 odst. 9 písm. b) ZDP u nich toto nepeněžní plnění nebude již od daně osvobozeno (i když se bude jednat o příjem plynoucí v souvislosti s dřívějším výkonem závislé činnosti) a 1. rok po ukončení zaměstnání bude povinnost odvodu sociálního a zdravotního pojištění? Další roky již bez pojištění ( pokud se jedná o starobního či invalidního důchodce (3. stupeň) v době po uplynutí jednoho roku ode dne skončení zaměstnání, je možné v případě dobíhajících benefitů ze zaměstnání využít ustanovení § 3 odst. 2 písm. d) ZPVZP a § 5 odst. 2 písm. d) ZPSZ, dle kterého se vyměřovací základ zaměstnance snižuje o (resp. se do něj nezahrnuje): „plnění, které bylo poskytnuto poživateli starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně po uplynutí jednoho roku ode dne skončení zaměstnání“? I tento bývalý zaměstnanec by mohl za tímto účelem u nás učinit prohlášení k dani a uplatnit zde základní slevu na poplatníka, tj. lze předpokládat, že výše daně by byla za daných okolností „nulová“. Toto ovšem nemusí platit u všech důchodců, protože někteří mohou slevu na poplatníka už uplatňovat jinde. Je naše řešení správné? 

U naší organizace poskytujeme 2 druhy (dvě hodnoty stravenek). Pro 8 hodinovou pracovní dobu (pondělí-pátek) je hodnota stravenky 150 Kč, zaměstnavatel hradí 126 Kč a zaměstnanec 24 Kč. Při směnném provozu 12 hodin poskytujeme stravenku v hodnotě „1,5 stravenky“ za směnu, tj. hodnota 225 Kč, zaměstnavatel hradí 189 Kč a zaměstnanec 36 Kč. Lze „rozdělit“ stravenku v hodnotě 225 Kč jako 1 stravenku a půl stravenky pro účely zdanění benefitu? Pokud by to šlo, všichni zaměstnanci budou danit stejně. Pokud ne, dojde k rozdílu při zdanění stravenek a znevýhodnění zaměstnanců pracujících na směny. 

Student střední školy, 19 let, pracuje na hlavní pracovní poměr, platí zdravotní a sociální pojištění. Po maturitě plynule navazuje studium na vysoké škole a stále pracuje. Má otec nárok na slevu na dítě? 

Zaměstnankyně pobírá rodičovský příspěvek z hlavního pracovního poměru. Teď bude pracovat na dohodu o pracovní činnosti. Bude moci pobírat slevu na dani? Jedná se o stejného zaměstnavatele. 

Jak je to s daňovým zvýhodněním v měsíci, kdy došlo k úmrtí dítěte? Máme zaměstnance, kterému zemřelo sediměsíční dítě. Lze uplatnit za měsíc červen, kdy k této tragické události došlo, ještě daňové zvýhodnění dle § 35c odst. 10 ZDP?

Zaměstnavatel vyšle na pracovní cestu několik zaměstnanců mimo pravidelné pracoviště a bude jim hradit ubytování v penzionu. Protože se ale jedná o dlouhodobou záležitost, zajistí penzion v některých případech na celý měsíc s tím, že tam budou ubytovaní zaměstnanci podle potřeby (zaměstnanci se budou střídat a na víkendy jezdit domů). Je možné, aby penzion vystavil fakturu nebo pokladní doklad na celý měsíc bez jmenovitého seznamu ubytovaných zaměstnanců (v tomto případě si myslím, že zaměstnavatel nemůže prokázat, o jaké ubytování se jednalo, zda např. o pracovní cestu, přechodné ubytování apod.)? Pokud ubytovatel vystaví fakturu (pokladní doklad) se jmény zaměstnanců, jak má firma postupovat, když tam zaměstnanec např. o víkendu fyzicky ubytovaný není a nepracuje? Jedná se nám především o prokázání správnosti účtování z daňového hlediska jak pro zaměstnavatele, tak pro zaměstnance. Pro vysvětlení ještě uvádím, že jsme velká společnost se zaměstnanci po celé republice a je obtížné zjistit, o jaké ubytování se jednalo a správně ho zaúčtovat, přijde-li nám faktura pouze s textem „ubytování zaměstnanců“. 

Pokud chce zaměstnanec odpočet na dítě, musí se tato skutečnost uvést do prohlášení k dani. Může zaměstnavatel po zaměstnanci požadovat kopii rodného listu dítěte, případně oddací list, pokud se jedná o odpočet na dítě, které vyženil? Pokud zaměstnavatel nemůže dělat kopii dokladů kvůli GDPR, jakým způsobem prokáže při kontrole z FÚ totožnost dítěte dle § 38l odst. 3 ZDP?

Podle koncernových směrnic mají zaměstnanci možnost zažádat o měsíční příspěvek na pořízení automobilu. Mohou si vybrat jakýkoliv typ vozu, ale měsíční příspěvek je pevně stanoven podle pracovní pozice dle interních směrnic. Nyní řešíme, jak k tomuto měsíčnímu příspěvku přistupovat, zda jako k benefitu (například dopravné), a tudíž ho zdanit jako mzdu a odvést sociální a zdravotní pojištění, nebo zda k tomu přistupovat jako k pronájmu – dáme mu peníze za to, že po nás zaměstnanec nepožaduje služební automobil. Jaká varianta je správná? Respektive jak k příspěvku na auto přistupovat? 

Invalidní důchod přiznán od 27. 10. 2021, potvrzení ČSSZ o pobírání důchodu je vystaveno 14. 3. 2022. Od kdy mohu uplatnit slevu na invaliditu? 

Firma pořídila auto na finanční leasing. Auto bude sloužit také zaměstnanci k soukromému použití. Z jaké částky se počítá 1% do mzdy zaměstnance - ZD+DPH+zaplacené úroky?

Zaměstnankyně si uplatňovala daňové zvýhodnění na vnučku, jelikož její dcera v době narození nebyla plnoletá na základě soudního rozsudku o jmenování poručníka. V červenci 2022 dovršila dcera 18 let a zaměstnankyně mi donesla Potvrzení o studiu na SŠ. V měsíci září 2022 mi zaměstnankyně oznámila, že dcera ke dni 15. 9. 2022 přerušila studium. Daňové zvýhodnění bylo zrušeno od října 2022. Jak to bude dál s daňovým zvýhodněním na vnučku? Nový rozsudek o zrušení poručnictví mi zatím nebyl dodán. Musí mi zaměstnankyně dodat Potvrzení od dcery, že neuplatňuje daňové zvýhodnění na vnučku, jelikož je již plnoletá? 

Zaměstnanec podepsal na rok 2022 Prohlášení poplatníka daně z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti a uplatnil dle § 35 daňové zvýhodnění na 3 děti. V průběhu roku 2022 doložil potvrzení o jejich studiu. Při podpisu Prohlášení poplatníka na rok 2023 zaměstnavatel zjistil, že 1 dítě ukončilo v průběhu II. pololetí roku 2022 studium, což zaměstnanec zaměstnavateli neoznámil a celý rok mu bylo uplatňováno daňové zvýhodnění na všechny tři děti. Dítě bylo na „Prohlášení poplatníka“ uvedeno jako 2. v pořadí, nyní je třeba provést opravu. Musí tuto opravu provést vždy a jedině zaměstnavatel, když chybu nezavinil, nebo je možné, aby si zaměstnanec podal sám DPFO za r. 2022 a tím přeplatek na neoprávněně uplatněném daňovém zvýhodnění Finančímu úřadu vyrovnal sám?