Ing. Josef Krátký

Společnost by chtěla pravidelně pořádat vědomostní a tipovací soutěže pro zaměstnance na svém intranetu. Cílem je zábavnou formou motivovat zaměstnance ke sledování dění ve firmě. Některé ceny by byly udělovány na základě počtu správných odpovědí, jiné pouze náhodným losem ze zúčastněných. Zaměstnanec by mohl vyhrát jak věcnou cenu, tak poukaz na nějaké zboží či službu. Nejednalo by se o zboží ani služby od zaměstnavatele. Jak správně zaměstnanci zdanit? Ceny z kategorie "kultura, zdraví, sport, rekreace" zahrnout do ročního limitu osvobození dle § 6 odst. 9 písm. d) a ostatní ceny rovnou zdanit dle § 6 odst. 1 písm. d)? Lze obecně obdobné ceny pro zaměstnance pojmout jinak, aby byly pro firmu daňově neúčinné, ale pro zaměstnance bez zdanění? 

Zaměstnankyně měla pracovní úraz na přelomu roku 12. 12. 2023 až 2. 1. 2024. Dne 21. 2. 2024 jí přišlo vyrozumění od Generali o pojistném plnění, které bude vyplaceno, a že byla stržena a odvedena na FÚ zálohová daň. Reálně bylo pojistné obdrženo 2/2024 a jedná se o bolestné a ztrátu na výdělku. Vím, že si bude muset podat sama daňové přiznání, ale bude se tedy jednat o příjmy roku 2024 a roční zúčtování za rok 2023 jí můžu provést? 

Důchodcům, našim bývalým zaměstnancům je umožněn odběr obědů v závodní jídelně, kterou provozuje dceřiná společnost, a to za zvýhodněnou cenu. Na každé odebrané jídlo přispíváme částkou v souladu s Kolektivní smlouvou. Dosud tyto příspěvky byly osvobozeny od daně, popř. odvodů na SP a ZP. Bohužel od 1. 1. 2024 se situace změnila a protože tito důchodci nesplňují podmínku výkonu práce 3 hodiny během směny, tj. jídlo ve firemní jídelně podle § 6 odst. 9 písm. b) ZDP u nich toto nepeněžní plnění nebude již od daně osvobozeno (i když se bude jednat o příjem plynoucí v souvislosti s dřívějším výkonem závislé činnosti) a 1. rok po ukončení zaměstnání bude povinnost odvodu sociálního a zdravotního pojištění? Další roky již bez pojištění ( pokud se jedná o starobního či invalidního důchodce (3. stupeň) v době po uplynutí jednoho roku ode dne skončení zaměstnání, je možné v případě dobíhajících benefitů ze zaměstnání využít ustanovení § 3 odst. 2 písm. d) ZPVZP a § 5 odst. 2 písm. d) ZPSZ, dle kterého se vyměřovací základ zaměstnance snižuje o (resp. se do něj nezahrnuje): „plnění, které bylo poskytnuto poživateli starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně po uplynutí jednoho roku ode dne skončení zaměstnání“? I tento bývalý zaměstnanec by mohl za tímto účelem u nás učinit prohlášení k dani a uplatnit zde základní slevu na poplatníka, tj. lze předpokládat, že výše daně by byla za daných okolností „nulová“. Toto ovšem nemusí platit u všech důchodců, protože někteří mohou slevu na poplatníka už uplatňovat jinde. Je naše řešení správné? 

U naší organizace poskytujeme 2 druhy (dvě hodnoty stravenek). Pro 8 hodinovou pracovní dobu (pondělí-pátek) je hodnota stravenky 150 Kč, zaměstnavatel hradí 126 Kč a zaměstnanec 24 Kč. Při směnném provozu 12 hodin poskytujeme stravenku v hodnotě „1,5 stravenky“ za směnu, tj. hodnota 225 Kč, zaměstnavatel hradí 189 Kč a zaměstnanec 36 Kč. Lze „rozdělit“ stravenku v hodnotě 225 Kč jako 1 stravenku a půl stravenky pro účely zdanění benefitu? Pokud by to šlo, všichni zaměstnanci budou danit stejně. Pokud ne, dojde k rozdílu při zdanění stravenek a znevýhodnění zaměstnanců pracujících na směny. 

Student střední školy, 19 let, pracuje na hlavní pracovní poměr, platí zdravotní a sociální pojištění. Po maturitě plynule navazuje studium na vysoké škole a stále pracuje. Má otec nárok na slevu na dítě? 

Zaměstnankyně pobírá rodičovský příspěvek z hlavního pracovního poměru. Teď bude pracovat na dohodu o pracovní činnosti. Bude moci pobírat slevu na dani? Jedná se o stejného zaměstnavatele. 

Jak je to s daňovým zvýhodněním v měsíci, kdy došlo k úmrtí dítěte? Máme zaměstnance, kterému zemřelo sediměsíční dítě. Lze uplatnit za měsíc červen, kdy k této tragické události došlo, ještě daňové zvýhodnění dle § 35c odst. 10 ZDP?

Zaměstnavatel vyšle na pracovní cestu několik zaměstnanců mimo pravidelné pracoviště a bude jim hradit ubytování v penzionu. Protože se ale jedná o dlouhodobou záležitost, zajistí penzion v některých případech na celý měsíc s tím, že tam budou ubytovaní zaměstnanci podle potřeby (zaměstnanci se budou střídat a na víkendy jezdit domů). Je možné, aby penzion vystavil fakturu nebo pokladní doklad na celý měsíc bez jmenovitého seznamu ubytovaných zaměstnanců (v tomto případě si myslím, že zaměstnavatel nemůže prokázat, o jaké ubytování se jednalo, zda např. o pracovní cestu, přechodné ubytování apod.)? Pokud ubytovatel vystaví fakturu (pokladní doklad) se jmény zaměstnanců, jak má firma postupovat, když tam zaměstnanec např. o víkendu fyzicky ubytovaný není a nepracuje? Jedná se nám především o prokázání správnosti účtování z daňového hlediska jak pro zaměstnavatele, tak pro zaměstnance. Pro vysvětlení ještě uvádím, že jsme velká společnost se zaměstnanci po celé republice a je obtížné zjistit, o jaké ubytování se jednalo a správně ho zaúčtovat, přijde-li nám faktura pouze s textem „ubytování zaměstnanců“. 

Pokud chce zaměstnanec odpočet na dítě, musí se tato skutečnost uvést do prohlášení k dani. Může zaměstnavatel po zaměstnanci požadovat kopii rodného listu dítěte, případně oddací list, pokud se jedná o odpočet na dítě, které vyženil? Pokud zaměstnavatel nemůže dělat kopii dokladů kvůli GDPR, jakým způsobem prokáže při kontrole z FÚ totožnost dítěte dle § 38l odst. 3 ZDP?

Podle koncernových směrnic mají zaměstnanci možnost zažádat o měsíční příspěvek na pořízení automobilu. Mohou si vybrat jakýkoliv typ vozu, ale měsíční příspěvek je pevně stanoven podle pracovní pozice dle interních směrnic. Nyní řešíme, jak k tomuto měsíčnímu příspěvku přistupovat, zda jako k benefitu (například dopravné), a tudíž ho zdanit jako mzdu a odvést sociální a zdravotní pojištění, nebo zda k tomu přistupovat jako k pronájmu – dáme mu peníze za to, že po nás zaměstnanec nepožaduje služební automobil. Jaká varianta je správná? Respektive jak k příspěvku na auto přistupovat? 

Invalidní důchod přiznán od 27. 10. 2021, potvrzení ČSSZ o pobírání důchodu je vystaveno 14. 3. 2022. Od kdy mohu uplatnit slevu na invaliditu? 

Zaměstnanec přinesl po provedeném ročním zúčtování daně potvrzení o zdanitelných příjmech dle § 9 zákona 586/92 o daních příjmů, ve znění pozdějších předpisů za r. 2022. Jedná se o podíl zdanitelných příjmů z pronájmu střechy související s osobním vlastnictvím bytu v bytovém domě. Potvrzení vystavilo společenství vlastníků. Potvrzení zároveň obsahuje větu: slouží jako doklad ke zpracování daňového přiznání. Jedná se o částku nižší než 6 000 Kč. Dá se tento příjem považovat za příjem z příležitostné činnosti? Má zaměstnanec povinnost podat si daňové přiznání?

Firma pořídila auto na finanční leasing. Auto bude sloužit také zaměstnanci k soukromému použití. Z jaké částky se počítá 1% do mzdy zaměstnance - ZD+DPH+zaplacené úroky?

Zaměstnankyně si uplatňovala daňové zvýhodnění na vnučku, jelikož její dcera v době narození nebyla plnoletá na základě soudního rozsudku o jmenování poručníka. V červenci 2022 dovršila dcera 18 let a zaměstnankyně mi donesla Potvrzení o studiu na SŠ. V měsíci září 2022 mi zaměstnankyně oznámila, že dcera ke dni 15. 9. 2022 přerušila studium. Daňové zvýhodnění bylo zrušeno od října 2022. Jak to bude dál s daňovým zvýhodněním na vnučku? Nový rozsudek o zrušení poručnictví mi zatím nebyl dodán. Musí mi zaměstnankyně dodat Potvrzení od dcery, že neuplatňuje daňové zvýhodnění na vnučku, jelikož je již plnoletá? 

Zaměstnanec podepsal na rok 2022 Prohlášení poplatníka daně z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti a uplatnil dle § 35 daňové zvýhodnění na 3 děti. V průběhu roku 2022 doložil potvrzení o jejich studiu. Při podpisu Prohlášení poplatníka na rok 2023 zaměstnavatel zjistil, že 1 dítě ukončilo v průběhu II. pololetí roku 2022 studium, což zaměstnanec zaměstnavateli neoznámil a celý rok mu bylo uplatňováno daňové zvýhodnění na všechny tři děti. Dítě bylo na „Prohlášení poplatníka“ uvedeno jako 2. v pořadí, nyní je třeba provést opravu. Musí tuto opravu provést vždy a jedině zaměstnavatel, když chybu nezavinil, nebo je možné, aby si zaměstnanec podal sám DPFO za r. 2022 a tím přeplatek na neoprávněně uplatněném daňovém zvýhodnění Finančímu úřadu vyrovnal sám?

Zjistila jsem, že zaměstnanec, který měl za celý rok 2022 podepsané prohlášení poplatníka a každý měsíc měl tedy slevu na dani toto prohlášení, podepsal i u jiného zaměstnavatele. Zatím jsem na FÚ nezasílala Vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti za rok 2022. Jak mám nyní situaci řešit vůči FÚ? Zaměstnanci neprávem čerpanou slevu srazím v následujících mzdách. 

Zaměstnavatel má ve firmě na hlavní pracovní poměr zaměstnaného zaměstnance od 1. 4. 2022 dosud. Jedná se o Ukrajince. Vyhodnotili jsme, že je od tohoto data daňový rezident ČR a chtěli bychom udělat roční zúčtování, kde bychom dodatečně uplatnili daňové zvýhodnění na dítě. Od 1. 1. 2022 do 31. 3. 2022 pobíral příjmy na Ukrajině. Máme tedy brát, že do 31. 3. 2022 je daňovým nerezidentem a od 1. 4. 2022 je daňovým rezidentem ČR? Před změnou domicilu dítě uplatňovat nebudeme a po změně rezidence (příjmy má pouze ze závislé činnosti od nás) uplatníme dańové zvýhodnění tedy 9 měsíců. Je to takto správně? Myslíme si, že by vlastně vůbec nemělo být roční zúčtování provedeno a Ukrajinec by si měl sám podat daňové přiznání na FÚ. Zde by ale už musel doložit i příjmy z Ukrajiny a provést metodu prostého zápočtu nebo využít vynětí zahr. příjmů ze zaměstnání na Ukrajině, což je dost problematické. Tak jaká je nejlepší možnost uplatnit daňové zvýhodnění na dítě?

Máme v naší firmě od 1. 6. 2022 zaměstnaného Ukrajince. Vyhodnotili jsme si, že se bude jednat v r. 2022 o daňového nerezidenta. Můžeme mu provést roční zúčtování a uplatnit celou základní slevu na poplatníka? Kdyby chtěl uplatnit i daňové zvýhodnění na dítě, tak jako daňový nerezident nelze toto uplatnit v ročním zúčtování ani v daňovém přiznání (nejedná se o EU ani o EHP). Je naše úvaha správná?

Předpokládám, že tedy můžu v ročním zúčtování u daňového nerezidenta uplatnit celou základní slevu na poplatníka ve výši 30 840 Kč a příjmy, které měl pravděpodobně na území Ukrajiny od 1/22 do 5/22 vůbec neřeším. Řešila bych pouze příjmy v tomto období, které by byly na území našeho státu. Je to tak správně?

Zjistila jsem nyní chyby v ročním zúčtování za rok 2021. Zaměstancům byly uplatněny slevy, které jim nepatřily. Mohu tato pochybení narovnat ve mzdě zaměstnance např. za 01/2023? Vyúčtování zálohové daně za 2022 jsem již bohužel podala.