Dokumenty

Jsme příspěvková organizace – Zdravotnická záchranná služba. Zaměstnancům při skončení pracovního poměru vyplácíme v nejbližším výplatním termínu určeném u zaměstnavatele pro výplatu platu odchodné dle § 28a zákona č. 374/2011 Sb., o zdravotnické záchranné službě, pokud splní všechny podmínky vyjmenované v zákoně. V březnu 2026 rozvázal zaměstnavatel se zaměstnancem pracovní poměr dohodou ke sjednanému dni. Následující den zaměstnanec zemřel. Zaměstnanec za dobu trvání pracovního poměru splnil všechny podmínky § 28a zákona č. 374/2011 Sb., o zdravotnické záchranné službě, a náleželo by mu odchodné ve výši šestinásobku jeho průměrného měsíčního výdělku. Vzniklo také v tomto případě právo na odchodné? Jak má v této záležitosti zaměstnavatel dále postupovat, aby dodržel všechna zákonná ustanovení? Vzniklo by právo na odchodné v případě, že by pracovní poměr zaměstnance zanikl jeho smrtí?

Jsme příspěvková organizace. Na vrátnici pracují dvě zaměstnankyně, které se střídají ve dvou směnách 5-12 hod. a 12-19 hod. Dosud, pokud některá měla lékaře, tak ho měla mimo směnu nebo si směnu přehodila s druhou zaměstnankyní. Nyní paní, která má ID 2. stupně oznámila, že pokud jde ráno např. na 9 hod. k jakémukoliv lékaři ve stejném městě, tak není schopná ten den přijít do práce, ani ráno, ani odpoledne – je unavená nebo jí může být špatně. Dříve si vybírala sick days (máme nárok na 5 dnů), ale teď těch lékařů má více. Záskoky dohodáře máme, ale nikdo by nejspíš nepřijel jen na 8–12 hod., mají 135 Kč/hod. Navíc paní vrátná prý také není schopná ráno přijít. Jediné, co mě napadlo, je omluvit jí 7 hod., ale zaplatit jen poměrnou část. Ale jak ji správně stanovit, když nevím, kolik času stráví na cestě a na propustce má potvrzený čas 9-12 hod.? Nebo je jiné, jednodušší řešení? Můžeme trvat na tom, aby si lékaře dala mimo směnu, případně jí nabízíme výměnu směny? Jak máme zareagovat, pokud odmítne a přinese lístek od lékaře s potvrzenou dobou 9-12 hod. a požaduje uznání celé 7hod. směny?

 ČSSZ připravilo novou Uživatelskou příručku k Jednotnému měsíčnímu hlášení zaměstnavatele (JMHZ) pro ePortál ČSSZ. Příručka přináší přehledný, srozumitelný a praktický návod a krok za krokem vás provede novými online službami – registrací zaměstnavatele, registrací zaměstnance i samotným podáním JMH. Najdete v ní praktické tipy, upozornění na časté chyby a doporučení vycházející z prvotních zkušeností s provozem. Příručka je určena zejména zaměstnavatelům, mzdov.m účetním a dalším osobám pověřeným činit podání v JMHZ prostřednictvím ePortálu ČSSZ. S rozvojem služeb a v návaznosti na zpětnou vazbu bude uživatelská příručka průběžně aktualizována. Uživatelská příručka k JMHZ pro ePortál ČSSZ (PDF 21,61 MB)

Nejvyšší soud v předmětném rozhodnutí zřetelně vymezil hranici, kdy újma vzniklá „na pracovišti“ ještě může zakládat odpovědnost zaměstnavatele, a kdy naopak jde o osobní konflikt (tzv. exces), který do rámce plnění pracovních úkolů nespadá a odpovědnost zaměstnavatele tak nevznikne. Pro praxi je rozsudek důležitý zejména proto, že se vypořádává se situací, kdy předmětem sporu byla pracovněprávní otázka (konkrétně mimořádné odměny zaměstnanců), ale samotný incident už měl povahu osobního střetu.

S ohledem na klíčovou roli a očekávaný další růst digitálních platforem v oblasti mobility podniká Uber proaktivní krok s cílem zajistit transparentnost trhu a férové podmínky. Společnost podepsala memorandum o spolupráci s Finanční správou České republiky, kterým zavádí systém pravidelného měsíčního reportingu vybraných dat pro daňové účely.

Od června 2025 lze podle ZP při mateřské dovolené vykonávat tu samou činnost jako na HPM, ale pouze na základě DPP nebo DPČ. V šestinedělí nelze činnost vykonávat. Takovou informaci jsem dostala na školení. Ale podle informací z ČSSZ to nelze. Nelze údajně vykonávat stejnou činnost na DPP nebo DPČ v době MD, neboť jí z této činnosti plyne peněžitá pomoc v mateřství. Můžete mi to, prosím, ujasnit? Myslela jsem, že novela měla přispět k tomu, aby maminky na MD mohly, pokud o to budou mít zájem ony i zaměstnavatel, nějak vykonávat svojí práci dál a zůstat „v obraze“. Máme vedoucí účtárny, která půjde na MD a má zájem činnost částečně vykonávat dál. Myslela jsem si, že to nově není problém, pokud vytvoříme DPP nebo DPČ, ale údajně stále podle informací ze sociálky je? 

Milí uživatelé, věřím, že jste si velikonoční svátky užili, a pokud se k našemu pátečnímu Týdeníku dostáváte až nyní, jen připomínám, že už vyšel a najdete ho nejen ve svém e‑mailu, ale také v Praktických nástrojích v horní liště.   Shrnuli jsme v něm několik důležitých novinek z oblasti pracovního a daňového práva: zaměstnavatelé se musí do 30. 4. 2026 doregistrovat u ČSSZ kvůli zavedení JMHZ, od 1. 4. 2026 se do JMHZ nově hlásí všechny DPP i jejich ukončení a mění se i postup u navazujících zaměstnání, kde bude nutné vždy samostatně hlásit skončení i nový nástup. Pozornost jsme věnovali také změně u daní, kdy poprvé vzniká povinnost dokládat bezúplatná plnění i u právnických osob, a dobrá zpráva přišla pro OSVČ, kterým se má zpětně snížit minimální záloha na důchodové pojištění (a tím i paušální daň). Na závěr jsme přinesli přehled k čerstvě zveřejněné novele zákoníku práce k transparentnímu odměňování, u níž se posouvají klíčové povinnosti.  

Od 1. dubna 2026 se u navazujících zaměstnání stejného druhu mění dosavadní postup hlášení. Změna souvisí se zavedením jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele, které přináší zásadní odklon od dosavadní praxe. Zatímco dříve se zaměstnavatelé prostřednictvím oznámení o nástupu do zaměstnání (ONZ) hlásili pouze pojistné vztahy zakládající účast na nemocenském pojištění, nově se v rámci JMHZ eviduje každé zaměstnání jako samostatný vztah bez ohledu na vznik či trvání účasti na pojištění. Z tohoto důvodu je nyní nezbytné hlásit vznik a trvání každého jednotlivého zaměstnání i v případech, kdy je zachována nepřetržitá účast na nemocenském pojištění. S ohledem na uvedené je tak i u běžných navazujících zaměstnání, u kterých tato skutečnost nastala od 1. 4. 2026 (PP navazuje na PP, DPP na DPP a DPČ na DPČ), nezbytné hlásit skončení prvního zaměstnání a nástup do druhého zaměstnání. Z hlediska účasti na nemocenském pojištění pak dojde k vyhodnocení nepřetržitě trvající účasti na pojištění, neboť v těchto případech lze § 10 odst. 6 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, aplikovat. V těchto případech tak dochází ke změně postupu, a to následovně: Je-li bezprostředně od 1. 4. 2026 navazován stejný druh pracovněprávního vztahu a platí-li pro něj stejné podmínky účasti na pojištění – např. je skončen pracovní poměr a od následujícího dne uzavřen nový pracovní poměr –, přičemž se neaplikuje, je-li jedno ze zaměstnání zaměstnáním malého rozsahu nebo dohodou o provedení práce, doba pojištění trvá bez přerušení (§ 10 odst. 6 zákona o nemocenském pojištění), pak se podání „Registrace zaměstnance - Skončení zaměstnání“ a podání „Registrace zaměstnance - Nástup do zaměstnání“ podává i v těchto případech. Zaměstnavatel tak má povinnost podat za zaměstnance podání týkající se skončení doby původního zaměstnání „Registrace zaměstnance - Skončení zaměstnání“ a následně podání týkající se nástupu do nového zaměstnání „Registrace zaměstnance - Nástup do zaměstnání“. Podání „Registrace zaměstnance - Nástup do zaměstnání“ a „Registrace zaměstnance - Skončení zaměstnání“ se podává i v případě, že se jedná o opakovaně bezprostředně navazující stejný druh pracovněprávního vztahu. Protože nemohou být navazována zaměstnání, u nichž by byla přerušená registrace, bude se v těchto situacích za den nástupu do zaměstnání u navazujících zaměstnání považovat vždy den vzniku pracovní smlouvy, tzn. den bezprostředně následující po ukončení první smlouvy, tedy po ukončení prvního zaměstnání. Den vzniku zaměstnání a den nástupu do zaměstnání bude v těchto situacích, tedy v případě navazujícího zaměstnání, vždy shodný. Zdroj: ČSSZ

Aby okamžité zrušení pracovního poměru ze strany zaměstnavatele obstálo v případném soudním sporu, nejenom že k němu musí mít zaměstnavatel zákonem předpokládaný důvod, ale je třeba ho zaměstnanci doručit v příslušných lhůtách. Plynutí jedné z nich přitom ovlivňuje i skutečnost, že se protiprávní jednání zaměstnance stalo předmětem šetření jiného orgánu, typicky Policie České republiky.

Milí uživatelé, tento týden shrnujeme několik důležitých novinek z oblasti pracovního a daňového práva: zaměstnavatelé se musí do 30. 4. 2026 doregistrovat u ČSSZ kvůli zavedení JMHZ, od 1. 4. 2026 se do JMHZ nově hlásí všechny DPP i jejich ukončení a mění se i postup u navazujících zaměstnání, kde bude nutné vždy samostatně hlásit skončení i nový nástup. Pozornost si zaslouží také změna u daní, kdy poprvé vzniká povinnost dokládat bezúplatná plnění i u právnických osob, a dobrá zpráva přichází pro OSVČ, kterým se má zpětně snížit minimální záloha na důchodové pojištění (a tím i paušální daň). Na závěr přinášíme i přehled k čerstvě zveřejněné novele zákoníku práce k transparentnímu odměňování, u níž se posouvají klíčové povinnosti.   Přejeme přijemné čtení a krásné Velikonoce.

Jak si máme vykládat § 6 odst. 9 písm. b) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, konkrétně aplikaci ustanovení týkajícího se poskytování dalšího (druhé) osvobozené stravenky při práci delší než 11 hodin? Zákon o daních z příjmů pracuje s pojmem „jedna směna podle zákoníku práce“ a umožňuje poskytnutí dalšího osvobozeného příspěvku na stravování, pokud je délka této směny delší než 11 hodin. Zároveň však zákoník práce definuje práci přesčas jako výkon práce mimo rozvrh směn, tedy mimo samotnou směnu. V praxi se setkáváme s následující situací: Zaměstnanec má rozvrženou směnu v délce např. 7,5 nebo 8 hodin; po skončení směny vykonává bezprostředně navazující práci přesčas schválenou zaměstnavatelem; celková skutečně odpracovaná doba v daném dni tak činí 12 a více hodin (např. 8 h směna + 4 h přesčas). Naše otázky k odbornému posouzení: Lze pro účely § 6 odst. 9 písm. b) ZDP považovat tuto situaci za „směnu delší než 11 hodin“, a to i přesto, že část práce byla odpracována formou přesčasu? Jinými slovy: Je možné poskytnout druhý osvobozený příspěvek (stravenku) i tehdy, pokud hranice 11 hodin nebyla dosažena rozvrženou směnou, ale skutečně odpracovaným časem včetně přesčasu? Jaký význam přikládá Finanční správa pojmu „směna“ v tomto kontextu: jde o úzce vymezenou rozvrženou směnu dle zákoníku práce, nebo o časový úsek skutečně vykonané práce v jednom pracovním dni (včetně přesčasu)? Existuje k této otázce oficiální metodické stanovisko GFŘ, případně ustálený výklad správní praxe, který by bylo možné použít jako oporu při případné kontrole? Jsme si vědomi, že zákon o daních z příjmů sleduje především daňový režim příspěvku, nikoli pracovněprávní organizaci pracovní doby, nicméně v praxi je rozdíl mezi „směnou“ a „přesčasem“ často předmětem nejasností a rozdílných výkladů. 

Jedna z kolegyň právě prochází nákladnou zdravotní léčbou a naše společnost by jí ráda přispěla finančím darem kolem 50 000 CZK. V naší české entitě nevedeme žádný sociální fond pro tyto případy, ten tedy použít nemůžeme. Lze to nějak vyplatit, tak, aby příspěvek byl osvobozen od daně a odvodů za SP A ZP zaměstance? Tuto částku můžeme zaplatit v rámci mzdy nebo mimo mzdu, je to jedno. Samozřejmostí bude vystavení a podpis darovací smlouvy pro tyto účely. Jaký prosím navrhujete nejlepší způsob této úhrady, aby i zaměstnanec a zaměstnavatel něco neporušil?

Bývalý zaměstnanec měl s námi uzavřenou pracovní smlouvu do 30. 9. 2024. V roce 2025 již s námi neměl uzavřen žádný pracovněprávní vztah, ale za měsíc 03/2025 jsme mu dodatečně zúčtovali zdanitelný příjem (bonus za pracovní výkon). Z tohoto příjmu jsme vypočetli a na FÚ odvedli zálohu na daň. Zaměstnanec nás nyní požádal o provedení ročního zúčtování daně za rok 2025 s tím, že po celý rok 2025 nikde zaměstnaný nebyl ani mu nikdo jiný žádný příjem nevyplatil, a neměl ani žádné jiné příjmy, kvůli kterým by mu vznikla povinnost podat daňové přiznání. Můžeme mu roční zúčtování provést, když u nás v roce 2025 neměl uzavřen vůbec žádný pracovněprávní vztah?

Předseda výboru SVJ vykonává svou funkci na základě smlouvy o výkonu funkce. Jeho měsíční odměna je 1 000 Kč měsíčně. Zároveň SVJ zaměstnává na DPP pracovníka na úklid. SVJ se již zaregistrovalo jako zaměstnavatel v okamžiku nástupu pracovníka na DPP. Jaké povinnosti se SVJ týkají v souvislosti se spuštěním JMHZ? Musí dohlásit údaje o sobě jako o zaměstnavateli, údaje o pracovníkovi na DPP? Ale musí dohlašovat i údaje o předsedovi výboru a případně proč? Jeho výkon funkce není závislá práce.

Máme od roku 2024 na ÚSSZ nahlášeny dohodáře DPP pod druhem činnosti T. Nyní bude třeba pro JMHZ provést doregistraci zaměstnanců. K tomu dojde s typem akce 3-změna údajů. Pochopila jsem dobře pokyny sociálky, že pro atribut Bližší určení pracovněprávního vztahu musím nejdříve podat typ akce 4-Oprava s uvedením Pracovní vztah specifické skupiny a teprve následně typ akce 3 ,kde uvedu do tohoto atributu "Žádné"?

Na základě dosavadních zkušeností z provozu JMHZ ČSSZ identifikovala nejčastější chyby, kterých se uživatelé dopouštějí. Níže uvádíme jejich přehled, včetně doporučeného postupu k jejich předcházení. Potíže s oprávněním pro přístup do služeb JMHZ Někteří zaměstnavatelé mají nesprávně nastavená oprávnění, případně si je nově registrovaní zaměstnavatelé dosud nenastavili. Důležité je také správně využít volbu „Přehlásit se“ v menu – například i jednatel, který se do ePortálu ČSSZ přihlásí jako fyzická osoba, se musí následně přehlásit jako zaměstnavatel. Zdá se také, že část zaměstnavatelů mylně předpokládá, že oprávnění pro datovou schránku automaticky zajišťuje i přístup k on-line službám ePortálu ČSSZ. Nová online služba pro nahrání XML XML pro Registraci zaměstnance (REGZEC) a Jednotné měsíční hlášení (JMH) lze na ePortálu ČSSZ nahrát pouze prostřednictvím služby „Podání nahráním dat z účetního systému“. Tato služba umožňuje XML vytvořené příslušným softwarem nahrát, zvalidovat a prostřednictvím ePortálu ČSSZ odeslat.  Nahrané údaje již nelze nijak upravit. Upozorňujeme, že pro tato podání nelze využít funkcionalitu „Načíst tiskopis ze souboru“ v sekci „Tiskopisy“. Doplnění údajů k registraci zaměstnavatele Údaje, které zaměstnavatel musí v průběhu dubna 2026 doplnit ke své registraci, hlásí výhradně prostřednictvím jednorázového podání „Registrace zaměstnavatele – Doplňující podání“. Tiskopis „Registrace zaměstnavatele – změna/oprava evidovaných údajů zaměstnavatele“ zaměstnavatel použije pouze v situaci, že potřebuje změnit nebo opravit již evidované údaje. Doplnění údajů k registraci zaměstnance Údaje, které zaměstnavatel musí v průběhu dubna 2026 doplnit k registraci zaměstnance, hlásí zaměstnavatel prostřednictvím podání „Registrace zaměstnance“ typ akce změna. Nejčastější zjištěné chyby v podáních REGZEC Nevyplnění povinných (podmíněně povinných) položek Vyplnění zakázaných položek Uvedení nesprávných číselníkových hodnot Nesprávná kombinace OIČ a ID zaměstnání   Zdroj: ČSSZ

Ministerstvo práce a sociálních věcí připravilo a zahájilo realizaci řady opatření, která reagují na aktuální potřeby společnosti. Část změn již byla schválena, další jsou v legislativním procesu nebo ve fázi přípravy. Resort se zaměřuje na podporu rodin, zlepšení odměňování ve veřejném sektoru, stabilizaci sociálních služeb i úpravy důchodového systému. Současně plní evropské legislativní závazky a připravuje systémové změny, které mají zajistit dlouhodobě udržitelný a srozumitelný sociální systém. Součástí připravovaných legislativních změn je také úprava týkající se podávání podnětů na inspekci práce. Opatření je připojeno k transpoziční legislativě, kterou ministerstvo připravuje v souvislosti s evropskými směrnicemi. Nově bude možné prověřovat pouze neanonymní podněty. Identita oznamovatele však zůstane před zaměstnavatelem chráněna, aby se lidé nemuseli obávat odvety. V praxi dnes inspekce práce musí prověřovat i zjevně účelová nebo smyšlená anonymní podání. To zbytečně zatěžuje kontrolní orgány i zaměstnavatele a odvádí pozornost od skutečných porušení zákona. Cílem je omezit zneužívání kontrolních mechanismů a umožnit inspektorům soustředit se na reálné problémy, které ohrožují zdraví, bezpečnost a práva zaměstnanců.

České cizinecké právo stojí před největší systémovou změnou za poslední dvě dekády. S nárůstem počtu cizinců logicky roste i počet podaných žádostí o pobytová oprávnění, který se kontinuálně zvyšuje (počet žádostí se mezi lety 2015 a 2021 zdvojnásobil). Enormní nárůst pak přišel s aktivací dočasné ochrany po roce 2022, v jejímž důsledku se celkový počet žádostí ještě dále výrazně zvýšil na aktuálních téměř 634 tisíc ročně.

Oproti loňsku nedošlo u daně z příjmů fyzických osob v roce 2025 k žádným zásadním změnám. O to jednodušší by mělo být podání daňového přiznání. Pro influencery a tvůrce online obsahu ale každoročně platí, že nejčastější chyby vznikají spíše z toho, že nepřiznají všechny příjmy nebo nesprávně uplatní výdaje. Častá jsou i opomenutí povinností souvisejících s DPH. Finanční správa proto upozorňuje na klíčové oblasti, které se v praxi nejčastěji řeší.

Od 1. dubna 2026 dochází k nahrazení registrační povinnosti plátců příjmů ze závislé činnosti (zaměstnavatelů) přihlašováním do evidence zaměstnavatelů a zaměstnanců, která vznikla v souvislosti se zavedením jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele (JMHZ). Zaměstnavatelé, kteří jsou plátci daně z příjmů ze závislé činnosti, se tedy nově budou registrovat u České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) i pro účely daně z příjmů ze závislé činnosti. Údaje z evidencí zaměstnavatelů a zaměstnanců pak budou využívat i správci daně k plnění úkolů v jejich působnosti.