Dokumenty

Jedna z kolegyň právě prochází nákladnou zdravotní léčbou a naše společnost by jí ráda přispěla finančím darem kolem 50 000 CZK. V naší české entitě nevedeme žádný sociální fond pro tyto případy, ten tedy použít nemůžeme. Lze to nějak vyplatit, tak, aby příspěvek byl osvobozen od daně a odvodů za SP A ZP zaměstance? Tuto částku můžeme zaplatit v rámci mzdy nebo mimo mzdu, je to jedno. Samozřejmostí bude vystavení a podpis darovací smlouvy pro tyto účely. Jaký prosím navrhujete nejlepší způsob této úhrady, aby i zaměstnanec a zaměstnavatel něco neporušil?

Bývalý zaměstnanec měl s námi uzavřenou pracovní smlouvu do 30. 9. 2024. V roce 2025 již s námi neměl uzavřen žádný pracovněprávní vztah, ale za měsíc 03/2025 jsme mu dodatečně zúčtovali zdanitelný příjem (bonus za pracovní výkon). Z tohoto příjmu jsme vypočetli a na FÚ odvedli zálohu na daň. Zaměstnanec nás nyní požádal o provedení ročního zúčtování daně za rok 2025 s tím, že po celý rok 2025 nikde zaměstnaný nebyl ani mu nikdo jiný žádný příjem nevyplatil, a neměl ani žádné jiné příjmy, kvůli kterým by mu vznikla povinnost podat daňové přiznání. Můžeme mu roční zúčtování provést, když u nás v roce 2025 neměl uzavřen vůbec žádný pracovněprávní vztah?

Předseda výboru SVJ vykonává svou funkci na základě smlouvy o výkonu funkce. Jeho měsíční odměna je 1 000 Kč měsíčně. Zároveň SVJ zaměstnává na DPP pracovníka na úklid. SVJ se již zaregistrovalo jako zaměstnavatel v okamžiku nástupu pracovníka na DPP. Jaké povinnosti se SVJ týkají v souvislosti se spuštěním JMHZ? Musí dohlásit údaje o sobě jako o zaměstnavateli, údaje o pracovníkovi na DPP? Ale musí dohlašovat i údaje o předsedovi výboru a případně proč? Jeho výkon funkce není závislá práce.

Jak si máme vykládat § 6 odst. 9 písm. b) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, konkrétně aplikaci ustanovení týkajícího se poskytování dalšího (druhé) osvobozené stravenky při práci delší než 11 hodin? Zákon o daních z příjmů pracuje s pojmem „jedna směna podle zákoníku práce“ a umožňuje poskytnutí dalšího osvobozeného příspěvku na stravování, pokud je délka této směny delší než 11 hodin. Zároveň však zákoník práce definuje práci přesčas jako výkon práce mimo rozvrh směn, tedy mimo samotnou směnu. V praxi se setkáváme s následující situací: Zaměstnanec má rozvrženou směnu v délce např. 7,5 nebo 8 hodin; po skončení směny vykonává bezprostředně navazující práci přesčas schválenou zaměstnavatelem; celková skutečně odpracovaná doba v daném dni tak činí 12 a více hodin (např. 8 h směna + 4 h přesčas). Naše otázky k odbornému posouzení: Lze pro účely § 6 odst. 9 písm. b) ZDP považovat tuto situaci za „směnu delší než 11 hodin“, a to i přesto, že část práce byla odpracována formou přesčasu? Jinými slovy: Je možné poskytnout druhý osvobozený příspěvek (stravenku) i tehdy, pokud hranice 11 hodin nebyla dosažena rozvrženou směnou, ale skutečně odpracovaným časem včetně přesčasu? Jaký význam přikládá Finanční správa pojmu „směna“ v tomto kontextu: jde o úzce vymezenou rozvrženou směnu dle zákoníku práce, nebo o časový úsek skutečně vykonané práce v jednom pracovním dni (včetně přesčasu)? Existuje k této otázce oficiální metodické stanovisko GFŘ, případně ustálený výklad správní praxe, který by bylo možné použít jako oporu při případné kontrole? Jsme si vědomi, že zákon o daních z příjmů sleduje především daňový režim příspěvku, nikoli pracovněprávní organizaci pracovní doby, nicméně v praxi je rozdíl mezi „směnou“ a „přesčasem“ často předmětem nejasností a rozdílných výkladů. 

Máme od roku 2024 na ÚSSZ nahlášeny dohodáře DPP pod druhem činnosti T. Nyní bude třeba pro JMHZ provést doregistraci zaměstnanců. K tomu dojde s typem akce 3-změna údajů. Pochopila jsem dobře pokyny sociálky, že pro atribut Bližší určení pracovněprávního vztahu musím nejdříve podat typ akce 4-Oprava s uvedením Pracovní vztah specifické skupiny a teprve následně typ akce 3 ,kde uvedu do tohoto atributu "Žádné"?

Ministerstvo práce a sociálních věcí připravilo a zahájilo realizaci řady opatření, která reagují na aktuální potřeby společnosti. Část změn již byla schválena, další jsou v legislativním procesu nebo ve fázi přípravy. Resort se zaměřuje na podporu rodin, zlepšení odměňování ve veřejném sektoru, stabilizaci sociálních služeb i úpravy důchodového systému. Současně plní evropské legislativní závazky a připravuje systémové změny, které mají zajistit dlouhodobě udržitelný a srozumitelný sociální systém. Součástí připravovaných legislativních změn je také úprava týkající se podávání podnětů na inspekci práce. Opatření je připojeno k transpoziční legislativě, kterou ministerstvo připravuje v souvislosti s evropskými směrnicemi. Nově bude možné prověřovat pouze neanonymní podněty. Identita oznamovatele však zůstane před zaměstnavatelem chráněna, aby se lidé nemuseli obávat odvety. V praxi dnes inspekce práce musí prověřovat i zjevně účelová nebo smyšlená anonymní podání. To zbytečně zatěžuje kontrolní orgány i zaměstnavatele a odvádí pozornost od skutečných porušení zákona. Cílem je omezit zneužívání kontrolních mechanismů a umožnit inspektorům soustředit se na reálné problémy, které ohrožují zdraví, bezpečnost a práva zaměstnanců.

Na základě dosavadních zkušeností z provozu JMHZ jsme identifikovali nejčastější chyby, kterých se uživatelé dopouštějí. Níže uvádíme jejich přehled, včetně doporučeného postupu k jejich předcházení. Potíže s oprávněním pro přístup do služeb JMHZ Někteří zaměstnavatelé mají nesprávně nastavená oprávnění, případně si je nově registrovaní zaměstnavatelé dosud nenastavili. Důležité je také správně využít volbu „Přehlásit se“ v menu – například i jednatel, který se do ePortálu ČSSZ přihlásí jako fyzická osoba, se musí následně přehlásit jako zaměstnavatel. Zdá se také, že část zaměstnavatelů mylně předpokládá, že oprávnění pro datovou schránku automaticky zajišťuje i přístup k on-line službám ePortálu ČSSZ. Nová online služba pro nahrání XML XML pro Registraci zaměstnance (REGZEC) a Jednotné měsíční hlášení (JMH) lze na ePortálu ČSSZ nahrát pouze prostřednictvím služby „Podání nahráním dat z účetního systému“. Tato služba umožňuje XML vytvořené příslušným softwarem nahrát, zvalidovat a prostřednictvím ePortálu ČSSZ odeslat.  Nahrané údaje již nelze nijak upravit. Upozorňujeme, že pro tato podání nelze využít funkcionalitu „Načíst tiskopis ze souboru“ v sekci „Tiskopisy“. Doplnění údajů k registraci zaměstnavatele Údaje, které zaměstnavatel musí v průběhu dubna 2026 doplnit ke své registraci, hlásí výhradně prostřednictvím jednorázového podání „Registrace zaměstnavatele – Doplňující podání“. Tiskopis „Registrace zaměstnavatele – změna/oprava evidovaných údajů zaměstnavatele“ zaměstnavatel použije pouze v situaci, že potřebuje změnit nebo opravit již evidované údaje. Doplnění údajů k registraci zaměstnance Údaje, které zaměstnavatel musí v průběhu dubna 2026 doplnit k registraci zaměstnance, hlásí zaměstnavatel prostřednictvím podání „Registrace zaměstnance“ typ akce změna. Nejčastější zjištěné chyby v podáních REGZEC Nevyplnění povinných (podmíněně povinných) položek Vyplnění zakázaných položek Uvedení nesprávných číselníkových hodnot Nesprávná kombinace OIČ a ID zaměstnání   Zdroj: Oddělení komunikace ČSSZ

Oproti loňsku nedošlo u daně z příjmů fyzických osob v roce 2025 k žádným zásadním změnám. O to jednodušší by mělo být podání daňového přiznání. Pro influencery a tvůrce online obsahu ale každoročně platí, že nejčastější chyby vznikají spíše z toho, že nepřiznají všechny příjmy nebo nesprávně uplatní výdaje. Častá jsou i opomenutí povinností souvisejících s DPH. Finanční správa proto upozorňuje na klíčové oblasti, které se v praxi nejčastěji řeší.

České cizinecké právo stojí před největší systémovou změnou za poslední dvě dekády. S nárůstem počtu cizinců logicky roste i počet podaných žádostí o pobytová oprávnění, který se kontinuálně zvyšuje (počet žádostí se mezi lety 2015 a 2021 zdvojnásobil). Enormní nárůst pak přišel s aktivací dočasné ochrany po roce 2022, v jejímž důsledku se celkový počet žádostí ještě dále výrazně zvýšil na aktuálních téměř 634 tisíc ročně.

Už 1. 4. 2026 zpřístupní Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) v součinnosti s Ministerstvem práce a sociálních věcí zaměstnavatelům na ePortálu ČSSZ nové služby pro podání Jednotného měsíčního hlášení (JMH). Technická příprava probíhá podle plánu a zaměstnavatelé tak mohou v klidu dokončit vše potřebné. JMH přinese zásadní zjednodušení – místo až 25 různých hlášení budou zaměstnavatelé podávat jediné elektronické měsíční hlášení. Nový systém tak sjednocuje a automatizuje procesy mezi zaměstnavateli a státními institucemi. Plně v souladu s mottem projektu: „Jedno podání, jedno místo, jeden termín.“ „Nový systém je rozsáhlý a dotkne se všech zaměstnavatelů. Už nyní je zcela jasné, že druhé čtvrtletí bude hlavně o postupném zaběhnutí, řešení detailů a metodické podpoře. Naší prioritou rozhodně není někomu ukládat sankce, hlavní a klíčovou prioritou je, aby všichni zaměstnavatelé úspěšně zvládli přechod na nový systém ideálně v průběhu druhého čtvrtletí. Klíčem k úspěchu je vzájemná spolupráce a pochopení, nikoliv represe,“ uvedl František Boháček, ústřední ředitel ČSSZ. Co doporučujeme udělat už teď? V této chvíli se nejedná o nic složitého, naopak několik jednoduchých kroků dokáže významně snížit riziko chyb při pozdějších podáních: 1. Stáhnout ze služby „Seznam zaměstnanců“ aktuální přehled a zkontrolovat údaje v evidenci zaměstnanců Na ePortálu ČSSZ je dostupná služba, kde si zaměstnavatelé mohou ověřit, zda mají v registru přihlášeny všechny zaměstnance. Pokud někdo chybí, je potřeba jej doplnit. Pokud je na seznamu naopak někdo, kdo pro vás již nepracuje, je třeba ho odhlásit. Zaměstnavatele jsme o tomto kroku včas informovali do datových schránek. Službu „Seznam zaměstnanců“ od začátku března, kdy byla spuštěna, využilo už 115 tisíc zaměstnavatelů. 2. Prověřit připravenost mzdového/personálního softwaru Dodavatelé softwaru již dokončují implementace. Pokud se zaměstnavatel nespoléhá na software, může JMH vyplnit přímo na ePortálu ČSSZ. „Projekt Jednotného měsíčního hlášení je jedním z největších digitalizačních kroků ve veřejné správěv novodobé historii České republiky. Všechny zapojené instituce, ČSSZ nevyjímaje, udělaly maximum pro to, aby byl systém připraven a zaměstnavatelé měli v prvních měsících k dispozici plnou podporu. Pokud se společně propracujeme během druhého čtvrtletí 2026 k tomu, že zvládneme zcela hladký průběh hlášení za červenec, tedy do 20. srpna, bude to ideální výsledek, který potvrdí, že JMH funguje, jak má,“ doplnil František Boháček. Do prvního ostrého podání zbývá ještě několik týdnů, takže není nutné mít všechny procesy hotové právě k 1. 4. 2026. Připomenutí harmonogramu pro nejbližší období: 1. 3. – 31. 3. 2026 – kontrola evidence zaměstnanců, doplnění nových identifikátorů a příprava na JMH 1. 4. 2026 – spuštění služby na ePortálu ČSSZ a zahájení možnosti podání JMH 1. 4. – 30. 4. 2026 – doplnění údajů o zaměstnavateli a jeho zaměstnancích 1. 4. – 30. 6. 2026 – doposílání JMH za leden, únor a březen 1. 5. – 20. 5. 2026 – první standardní podání (za duben) Checklist pro zaměstnavatele (najdete v Příručce k JMHZ) PŘED 1. 4. 2026 ☐ Zkontroloval/a jsem, že mám aktuální mzdový/personální software. ☐ Stáhl/a jsem ze služby „Seznam zaměstnanců“ aktuální přehled zaměstnanců a identifikátorů. ☐ Vyčistil/a jsem evidenci zaměstnanců (přihlášení/odhlášení). ☐ Mám připraveny údaje potřebné pro doplnění do systému JMH. OD 1. 4. DO 30. 6. 2026 ☐ Dohlásil/a jsem údaje o zaměstnavateli. ☐ Dohlásil/a jsem údaje o zaměstnancích včetně těch, kteří dosud nebyli v registru. ☐ Odeslal/a jsem JMH za leden, únor, březen (pokud jsem zaměstnával/a v tomto období). OD KVĚTNA 2026 DÁLE ☐ Podal/a jsem JMH za duben 2026 do 20. května. ☐ Začínám pravidelně podávat jednotné měsíční hlášení každý měsíc.   Příručka k JMHZ                                         Videoukázka podávání JMH od 1. dubna 2026                  

Standardní součástí dat předávaných v rámci jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele (JMHZ) budou rovněž údaje o výsledcích ročního zúčtování záloh na daň a daňového zvýhodnění podle zákona o daních z příjmů. Tyto údaje jsou nezbytné především pro správné stanovení a samovyměření daně z příjmů ze závislé činnosti na straně plátce daně. Výsledky ročního zúčtování totiž přímo ovlivňují výši daňové povinnosti plátce daně za příslušné období. Přechodné řešení při spuštění systému JMHZ v roce 2026V souvislosti se spuštěním systému JMHZ v roce 2026 finanční správa akceptuje přechodné řešení, podle kterého nebude po zaměstnavatelích v počáteční fázi vyžadováno vykazování údajů o ročním zúčtování za zaměstnance, jejichž pracovní poměr skončil v roce 2025 a kteří tedy nejsou v systému evidováni prostřednictvím registrace zaměstnance ani identifikátoru individuálního pracovněprávního vztahu (IDPPV).Finanční správa dále akceptuje z důvodu snížení administrativní zátěže zaměstnavatelů v souvislosti se spuštěním systému JMHZ skutečnost, že u zaměstnanců, kteří jsou evidováni prostřednictvím registrace zaměstnance, nebudou výsledky ročního zúčtování za rok 2025 reportovány povinně, ale na dobrovolné bázi zaměstnavatelů s ohledem na připravenost mzdových systémů.Toto přechodné řešení je však výhradně technického charakteru a nijak nemění zákonnou povinnost zaměstnavatele provést roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění za splnění zákonných podmínek i u zaměstnanců, jejichž pracovní poměr v průběhu předchozího roku skončil. Hlášení údajů o příjmech zaměstnanců za rok 2025 vyplacených nebo obdržených do 31. 1. 2026 v jednotném měsíčním hlášení za měsíc leden 2026 Finanční správa současně oznamuje, že v souvislosti se spuštěním systému JMHZ a na základě informací od odborné i laické veřejnosti bude akceptovat za rok 2025 absenci údajů o příjmech poplatníků vyplacených nebo obdržených do 31. 1. 2026. V JMHZ se jedná o tyto údaje (atributy): Zdanitelné příjmy v ČR vyplacené nebo obdržené do 31.1. následujícího roku – příjmy zdaněné zálohou na daň celkem Skutečně sražená záloha na daň z příjmů vyplacených nebo obdržených do 31.1. následujícího roku Doplatky příjmů zúčtovaných v minulých zdaňovacích obdobích zdanitelných v ČR zdaněné zálohou na daň, vyplacené nebo obdržené do 31.1. následujícího roku Skutečně sražená záloha na daň z doplatků příjmů zdanitelných v ČR Příjmy podléhající srážkové dani podle zvláštní sazby daně vyplacené nebo obdržené do 31.1. následujícího roku Skutečně sražená daň vybíraná srážkou podle zvláštní sazby daně. Finanční správa však zdůrazňuje, že pro účely správy daně je nezbytné, aby v rámci jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele byly vykazovány veškeré příjmy ze závislé činnosti, které jsou zaměstnanci vypláceny, a to bez ohledu na skutečnost, zda je zaměstnanec v době výplaty nadále v pracovněprávním vztahu se zaměstnavatelem. Z tohoto důvodu musí být v měsíčním hlášení zaměstnavatele za leden 2027 uvedeny také úhrny příjmů vyplacených všem zaměstnancům do 31. 1. 2027 za rok 2026, tedy i těm zaměstnancům, jejichž pracovní poměr v průběhu roku 2026 již skončil. Stejným způsobem musí být v příslušných měsících roku 2027 vykázány rovněž výsledky ročního zúčtování záloh na daň a daňového zvýhodnění za rok 2026.  V roce 2027 již nebude tolerance ze strany finanční správy možná z důvodu, že by znemožnila správné stanovení a samovyměření daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti. Zdroj: Finanční správa

Přelomový rozsudek Nejvyššího správního soudu (NSS) z konce loňského roku ve věci provozovatele služby Rohlík.cz je varováním pro firmy spolupracující s osobami samostatně výdělečně činnými (OSVČ). Společnost obdržela od inspektorátu práce pokutu 2,5 milionu korun za umožnění výkonu nelegální práce (zastřeného zaměstnávání neboli práce na tzv. švarcsystém) u osmi kurýrů. Podle advokátů Václava Vlka a Jakuba Šotníka z poradenské společnosti RÖDL případ jasně ukazuje, že při kontrolách nerozhoduje jen formální znění smlouvy – orgány státní správy do detailu prověřují, jak spolupráce funguje v každodenní praxi. Rozsudek navíc ve velké míře propojil daňovou a pracovněprávní judikaturu. V čem udělal Rohlík chybu a jak vypadala praxe? Ačkoliv kurýři pracovali pro Rohlík.cz na základě rámcových smluv jako OSVČ, faktický průběh jejich činnosti naplňoval znaky takzvané závislé práce. Kontroloři i soud poukázali na řadu detailů: kurýři si osobně přebírali zásilky ve skladu, k rozvozu využívali vozidla pronajatá od společnosti a opatřená logem Rohlíku, používali firemní aplikaci a platební terminály. Zákazníkům se dokonce předem hlásili jménem Rohlíku, museli se řídit přesnými instrukcemi ohledně času doručení a jejich poloha byla nepřetržitě monitorována. Případné reklamace pak neřešili kurýři jakožto samostatní podnikatelé, nýbrž přímo zákaznická podpora společnosti. „Největší chybou společnosti bylo, že přecenila ekonomickou nezávislost svých kurýrů na papíře, zatímco ve skutečnosti bylo vše jinak. Výkon jejich práce až příliš kontrolovala a organizovala krok za krokem, místo aby se zajímala pouze o konečný výsledek. To vedlo až k rozhodnutí soudu, že šlo o tzv. švarcsystém,“ vysvětluje Václav Vlk, advokát a specialista na pracovní právo z poradenské společnosti RÖDL. „Zákoník práce mluví jasně. Pokud práce vykazuje znaky závislé práce, může být konána výlučně v pracovněprávním vztahu. I kdyby obě strany stokrát nechtěly být v pracovním poměru, zákon jim zakazuje zvolit jiný model,“ dodává Vlk. Dvojí sankce, jak od inspektorátu práce, tak i zásah finančního úřadu: Zatímco ze strany inspektorátu práce hrozí zaměstnavateli za umožnění nelegální práce sankce v rozmezí od 50 000 Kč až do výše 10 milionů korun a případný zákaz činnosti, ještě závažnější finanční dopady mohou přijít z daňové oblasti. „Finanční úřad a inspektorát práce vedou sice nezávislá řízení, už dnes ale spolu úzce spolupracují a vyměňují si informace i podklady,“ upozorňuje Jakub Šotník, advokát a specialista na daňové spory z RÖDL. „Pojem tzv. závislé činnosti je podle daňových předpisů navíc širší než pojem závislé práce podle zákoníku práce. Pokud u vás inspektorát práce dovodí nelegální práci, často to přitáhne pozornost i finančního úřadu – a může následovat i daňová kontrola. V takových případech často přicházejí doměrky a související sankce, které se navíc v čase navyšují. Vedle toho je nutné počítat i s možnými dopady v oblasti povinných odvodů.“ Rozsudek NSS v případu Rohlík navíc ve velké míře propojil daňovou a pracovněprávní judikaturu. Při posuzování vztahů soud výslovně pracoval s daňovými pojmy jako „obojetná činnost“ a jako klíčový indikátor určil míru ekonomické závislosti kurýrů na jednom subjektu. To zapadá do širšího trendu, kdy stát vůči nelegálnímu zaměstnávání postupuje koordinovaněji. Ukazuje to například nedávno uzavřené memorandum zaměřené na potírání nelegální práce neboli vznik projektu Kobra 26. Kde leží hranice: Jaký je rozdíl mezi závislou prací a OSVČ? Rozlišení mezi legální spoluprací dvou podnikatelských subjektů a nelegálním švarcsystémem nestojí na tom, jak je nadepsána smlouva, ale na objektivních znacích definovaných zákonem. Závislá práce se vyznačuje tím, že je vykonávána ve vztahu nadřízenosti a podřízenosti. Osoba ji koná osobně, výhradně jménem zaměstnavatele a podle jeho průběžných pokynů. Taková práce probíhá za mzdu, na náklady a odpovědnost zaměstnavatele a typicky ve stanovené pracovní době a na pracovišti zaměstnavatele. Zadavatel (zaměstnavatel) má u závislé práce tendenci řídit každý krok pracovníka a neustále jej kontrolovat. Skutečná spolupráce s OSVČ je naopak vztahem dvou nezávislých subjektů. „Nezávislý podnikatel nese vlastní podnikatelské riziko a odpovídá především za konečný výsledek služby či díla. Objednatele zpravidla nezajímá, jakými konkrétními postupy se dodavatel k výsledku dobere,“ podotýká Václav Vlk. Skutečná OSVČ zpravidla používá vlastní vybavení a nástroje, má více různých zákazníků (není dlouhodobě ekonomicky závislá na jediném chlebodárci) a za svou práci nese odpovědnost i vůči třetím osobám. Odměna nezávislého profesionála se odvíjí od provedeného díla nebo rozsahu služeb, nikoliv formou fixního paušálu připomínajícího pravidelnou mzdu. „Mnoho společností se mylně domnívá, že jim v daňové oblasti k legalizaci spolupráce stačí obchodní smlouva. Správci daně i soudy se ale dívají především na to, jak vztah funguje ve skutečnosti,“ uvádí Jakub Šotník. Zcela nepřípustné je uplatňování pracovněprávních institutů na externí dodavatele. „V momentě, kdy společnost od svých externích dodavatelů (na IČO) požaduje pevnou pracovní dobu, schvaluje jim dovolenou nebo je začleňuje do své firemní hierarchie (například určením nadřízených osob), jde o zřejmé indikátory závislé práce. V takových případech reálný obsah spolupráce vždy převáží nad sebelépe sepsaným dokumentem,“ uzavírá advokát Jakub Šotník z poradenské společnosti RÖDL. Zdroj: RÖDL  Chcete‑li porozumět právním kritériím, z nichž NSS v kauze Rohlík.cz vycházel, doporučujeme navazující rozbor Švarcsystém v praxi: kde končí podnikání a začíná závislá práce podle judikatury NSS v kauze Rohlík.  

Kraj poskytuje finanční podporu lékařům na podporu specializačního vzdělávání všeobecných lékařů a pediatrů. V návaznosti na stanoviska Finančního úřadu, Zdravotní pojišťovny a České správy sociálního zabezpečení vstupuje finanční podpora do vyměřovacího základu pro daň a odvádí se z ní zdravotní pojištění. U této kategorie osob se nejedná o zaměstnance ani volené představitele, členy výborů ani komisí. Prosíme u nich o upřesnění, pod jaký druh činnosti a bližší určení pracovního vztahu tyto osoby zařadit. Lze použít druh činnosti „13 - Osoby s příjmem ze závislé činnosti vyplácené plátcem, u kterého není závislá činnost vykonávána“ a bližší určení pracovního vztahu „žádné“ nebo vidíte jiné zařazení?

Zaměstnanecké benefity jsou oblastí, která přináší mzdovým i finančním účetním mnoho administrativní zátěže a riziko potenciálních chyb. Tento článek se zaměřuje na nejčastější chyby, které se v praxi objevují při poskytování benefitů, a na možné dopady těchto chyb. Dále nabízí doporučení, jak související rizika minimalizovat.

Tak a je to tady - právě bylo zveřejněno dlouho očekávané znění novely zákoníku práce implementující směrnici o transparentnosti v odměňování - s tím, že se potvrdily zvěsti, že by tato novela měla (z velké části) nabýt účinnosti až od 1. 1. 2027, ALE třeba reporting tak reálně začne až v roce 2028, kdy se jako první bude reportovat za rok 2027 (tedy ten, kdo bude patřit mezi větší zaměstnavatele, na které dopadne hned první vlna).Co je ale zajímavé, že posun účinnosti až od 1. 1. 2028 se má týkat i individuálního práva zaměstnanců na informace v oblasti odměňování (dotazy na průměrnou hladinu odměny za práci ve stejné kategorii tak ještě nějakou dobu, zdá se, nebudeme muset řešit).

Vyhlášené předpisy Zákon, kterým se mění zákon č. 151/2025 Sb., o dávce státní sociální pomoci, ve znění zákona č. 360/2025 Sb., zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu,...

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/970 o transparentnosti odměňování měla být provedena do vnitrostátního práva členských států do 7. června 2026. Česká republika tento termín nesplní. Návrh transpoziční novely má být vládě předložen až během jara 2026 a účinnost převážné části nových pravidel se očekává od 1. ledna 2027, přičemž první reporting u velkých zaměstnavatelů má (v rozporu s požadavkem směrnice) proběhnout až v roce 2028. Zpoždění České republiky není v Evropské unii ojedinělé: už teď je jasné, že většina členských států transpoziční lhůtu nedodržela. Přesto je škoda, že zákonodárce nevyužil delší čas, který měl k dispozici od přijetí směrnice v květnu 2023, k důkladnější přípravě. Účelem tohoto článku je přiblížit základní kontury návrhu novely a zasadit je do širšího kontextu rovného odměňování.

Poslanecká sněmovna schválila návrh zákona, který zmírňuje dopady letošního zvýšení odvodů na sociální pojištění pro osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ). Nově se vrací vyměřovací základ z 40 % zpět na 35 % průměrné mzdy.

Shrnutí Cílem je vytvořit vzdělávací systém, který připraví mladé lidi na skutečný život a ekonomiku budoucnosti. Text navrhuje posílení odborného a technického školství, rozvoj digitálních dovedností a užší propojení firem se školami. Ambicí je, aby české vzdělávání lépe odráželo reálné potřeby průmyslu, IT a služeb — a zároveň ukázalo, že nová vláda chápe hospodářství lépe než ideologicky ladění teoretici. Hlavní body Český vzdělávací systém potřebuje hlubší propojení s trhem práce, zejména prostřednictvím duálního vzdělávání. Obnova prestiže technických a odborných oborů je klíčová pro konkurenceschopnost ČR. Digitální a AI dovednosti musí být základní součástí vzdělávání napříč všemi stupni i obory.

Milí uživatelé, tento týden se zaměřujeme především na zavádění JMHZ – od 1. 4. 2026 ČSSZ spouští nové služby na ePortálu a druhé čtvrtletí má být ve znamení postupného zaběhnutí systému bez důrazu na sankce, přičemž první ostré podání za duben čeká zaměstnavatele až 20. 5. 2026; k přechodu jsme pro vás připravili podrobný checklist ke stažení, který přehledně shrnuje kroky před a po 1. 4. 2026 včetně nových registračních povinností. Dále přinášíme upřesnění k samostatné datové schránce určené výhradně pro podání JMHZ, upozorňujeme na blížící se lhůtu pro oznámení osvobozených příjmů nad 5 mil. Kč za rok 2025 a na závěr informujeme o nové službě Moje konto na ePortálu ČSSZ, která umožňuje online kontrolu a řešení dob důchodového pojištění bez nutnosti osobní návštěvy.