JUDr. Marie Salačová - strana 2

Prosím o objasnění otázky zaokrouhlování nároků zaměstnanců u zahraničního cestovného. Např. zaměstnanci vznikne nárok na 1/3 sazby stravného, které činí 35 EUR na den, 1/3 sazby činí 11,6666 EUR. Vyplatím mu tedy 11,67 EUR? V případě, že bude mít ještě třeba doklad na PHM čerpané do služebního automobilu na částku 80,02, obě tyto částky sečtu a vyplatím mu 91,69 EUR? 

Dobrý den, v případě že 2 zaměstnanci jednou dohromady na pracovní cestu, může jeden z nich uhradit ubytování dohromady a ve svém cestovním příkaze vykázat ubytování za oba dva? Druhý zaměstnanec také předkládá cestovní příkaz s dietami apod., ale bez tohoto ubytování. Pokud toto nelze, podle jakého zákona?  Doplňující otázka: Všichni naši zaměstnanci vysílaní na pracovní cesty mají celý rok k dispozici služební platební kartu, kterou platí výdaje, každá platební karta je označena jménem zaměstnavatele a jménem zaměstnance. Znamená to, že pokud používají tyto služební karty, není problém aby prováděli úhradu i za jiné zaměstnance např. za ubytování (zaměstnanci mají samostatné ubytování, žádné vícelůžkové pokoje)? Ale v rámci urychlení odbavení v hotelu je pro ně jednodušší zaplatit jeden celkový účet v hotelu. 

Je možné poslat zaměstnance (zaměstnavatel je s. r. o.) na 4 měsíce do Španělska na pracovní cestu? Bude si tam pronajímat byt a pracovat z domova. Je možné mu klasicky vyplácet diety a náhradu ubytování v prokázané výši?

Je možné dočasně přidělenému zaměstnanci k uživateli, který má svoje vlastní stravovací zařízení, proplatit ve mzdě jako nezdanitelný příjem hodnotu 55 % benefitní poukázky, kterou dostávají kmenoví zaměstnanci uživatele, a to v rámci zachování srovnatelných podmínek?

U nového zaměstnance řešíme proplácení cestovních náhrad u jeho soukromého automobilu za účelem služebních cest pro zaměstnavatele. Naše společnost s. r. o. má sídlo a pravidelné pracoviště v jedné obci, kterou má i zaměstnanec uvedenou v pracovní smlouvě jako pravidelné pracoviště. Naše společnost s. r. o. chce tohoto zaměstnance vysílat na služební cestu, ale z jeho bydliště, jelikož místo - obec určení na služební cestu je pochopitelně blízko jeho bydlišti. Jak tuto situaci vyřešit dle zákoníku práce správně, aby z hlediska daňové uznatelnosti výpočtu cestovních náhrad bylo vše v pořádku?

Zaměstnanec jede služebním autem na pracovní cestu v délce jeho pracovní doby (např. Ostrava - Brno) a dostane ten den stravenku ve výši 95 Kč po předchozí dohodě se zaměstnavatelem. Z toho důvodu mu zaměstnavatel nevyplácí stravné jako cestovní náhradu. Je to takto v souladu se zákonem? 

Zaměstnanec jede služebním autem na pracovní cestu do Prahy a přitom chce cestou zpět navštívit syna, který bydlí při trase cesty. Jak lze postupovat, aby byl postup v souladu se zákoníkem práce? Předpoklad je, že by zaměstnanec přerušil cestu, ale ve kterém okamžiku? Může přerušit až příjezdem do bydliště syna a ukončit přerušení odjezdem z bydliště? K tomu, aby se dostal do synova bydliště, musí zaměstnanec odbočit z dálnice, po které normálně jede a ujet dalších cca 5 km. Jak tuto část cesty vykázat a zohlednit skutečnost, že vlastně spotřebovává PHM pro soukromý účel? A po dobu cesty do synova bydliště, tedy do místa přerušení, by mu také běžel nárok na stravné. Prosím o radu, jak správně v popsaném případě postupovat. Dle jednoho z výkladů je nutné přerušit cestu již po ukončení pracovního výkonu - jak potom vyřešit tu část cesty, kdy zaměstnanec jede služebním autem „soukromě“? 

Naši zaměstnanci jezdí na montáže a jsou jim vypláceny v souladu se zákonem cestovní náhrady. Stává se i to, že před odjezdem na montáž odpracují na svém pracovišti více jak tři hodiny. Lze v tomto případě poskytnout příspěvek na stravování dle § 24 písm. j) odst. 4 zákona o daních z příjmů a následně stravné ve výši dle délky trvání pracovní cesty?

Jsme společnost, která se zabývá síťovým marketingem, a občas pořádá pro své členy ,kteří nejsou zaměstnanci ale fakturují služby na základě mandátní smlouvy, semináře v zahraničí. Je možné podle nějaké směrnice platné v ČR vyplácet členům diety a cestovní náhrady třeba i v nějaké paušální častce a zároveň si je uplatnit do daňových nákladů? Podle směrnic Slovenské republiky, která řeší podobný případ existuje směrnice č. 1/2014 o poskýtování cestovních náhrad při tuzemských a zahraničních pracovních cestách a podle článku 4 je možné podpořit "lídrov a ich marketingové služby". Takovou směrnici jsem v ČR nenašla.

Jednatel s. r. o. je starobní důchodce a nepobírá žádnou mzdu ani odměnu ze společnosti. Může mu s. r. o. uhradit náklady spojené s účastí na veletrhu v zahraničí, kde se zúčastní s ostatními zaměstnanci jako tlumočník (myslím tím stravné, kapesné, ubytování ..)? Budou tyto náklady pro s. r. o daňově uznatelné? 

Zaměstnanec jede na zahraniční pracovní cestu. Cesta z Prahy (místo pracoviště) na hranice trvá cca 1,5 hod. Např. vyrazí v 9:30 hod. z Prahy, hranice CZ/SRN překročí v 11:00 hod., dále pokračuje na místo určení. Vrací se následující den. V 16:30 hod. odjíždí z Dusseldorfu, v 00:15 h je na hranicích SRN/CZ a v 1:30 přijíždí do Prahy. Jak správně postupovat při výpočtu úhrady stravného? Hodiny, které zaměstnanec strávil na cestě na hranice v rámci ČR, se započítávají do hodin strávených v zahraničí? Nebo se vychází z tuzemských sazeb, a jelikož nepřekročila doba cesty v ČR 5 hod., tak nemá právo na nic? Jak přesně postupovat (v rámci výše uvedené cesty) při výpočtu stravného a přesné určení, kdy, proč a na co má zaměstnanec nárok?

Jak správně postupovat se zpracováním (vyúčtováním) cestovních náhrad, jestliže zaměstnanec jede na týdenní pracovní cestu a předloží vypsaný cestovní příkaz takto: 17.7. Brno - Třebíč - Kdyně - 9:00 - 13:30 - jednání, 18.7. Kdyně - Cheb - Sokolov - 9:00 - 13:30 - jednání, 19.7. Sokolov - Kraslice - Kadaň- 9:00 - 13:30 - jednání, 20.7. Kadaň - Česká Lípa - 9:00 - 13:30 - jednání, 21.7. Česká Lípa - Brno - 9:00 - 13:30 - jednání. Zbývající čas v daném dni nevykonával dle sdělení žádnou práci pro zaměstnavatele (odpočíval, byl se projít po městě...). Potřebuji poradit s tím: 1) Jak dlouho mu trvala pracovní cesta? Počítá se jen cesta a doba jednání, což je 4,5 hodiny, nebo se zohledňuje i zbývající čas v daném dni? Nevrací se zpět do Brna s odůvodněním, že by to bylo neekonomické jet zpět a následující den jet zase daným směrem. 2) Jak se bude počítat stravné? 3) Do mzdy se mu počítá jen 4,5 hodiny nebo více hodin a případně kolik? 

Pokud vyšlu zaměstnance na celý měsíc na služební cestu, má nárok na stravné i o víkendech, ačkoliv v tyto dny nepracoval? 

Podnikatel, fyzická osoba, používá pro podnikání svoje soukromé nákladní vozidlo nezahrnuté v obchodním majetku. Může si uplatnit sazbu základní náhrady za použití soukromého vozidla ve výši dvojnásobku normální sazby? Podle čeho se určuje, zda se jedná o nákladní automobil?

Audit nás upozornil, že zasílání zálohy na pracovní cestu na bankovní účet zaměstnance zákoník práce nepřipouští a že dochází vzhledem k úročení bankovních účtů k neoprávněnému obohacení zaměstnance. Protože bezhotovostní převod na účet preferujeme jako zaměstnavatel (omezení manipulace s hotovostí, poplatek banky za výběr hotovosti), tak i naši zaměstnanci, rádi bychom si tento názor ověřili.

Jsme PO a máme v leasingu služební vozidlo, které využívá jeden z našich zaměstnanců, a zároveň k němu vede knihu jízd. Je třeba pro cesty kratší než 5 hodin na území ČR, tj. bez nároku na stravné, připravit a vyúčtovat cestovní příkaz s nulovou náhradou?

Vzhledem k situaci na pracovním trhu firma uvažuje o náboru zaměstnanců i mimo území města svého závodu s tím, že by zaměstnancům hradila cestu do zaměstnání, případně některým by zajistila ubytování. Jak dlouho je možné takto postupovat, aby se stále jednalo o cestovní náhrady a firma by nemusela dopravu apod. standardně dodaňovat? Jaká kvalita ubytování bývá před finančním úřadem obhajitelná (řada firem zaměstnance ubytuje na ubytovnách, kdy stěží někdo vydrží)?

Někteří zaměstnanci používají pro služební cesty automobil kategorie N1. Protože při použití vozidla této kategorie přísluší zaměstnanci dvojnásobek sazby náhrady za jeho opotřebení, je ve firmě diskutována možnost sepsání směrnice, která zaměstnancům použití tohoto vozidla neumožňuje s tím, že pokud jej zaměstnanec přesto použije, zaměstnavatel by vyplatil pouze náhrady ve výši připadající pro osobní vozidlo (M1) - podobně jako je tomu při použití osobního vozidla v případě, že bylo dohodnuta cesta vlakem (tj. proplácí se náhrady v ceně jízdenky). Je takový postup možný, nebo by to bylo považováno za změnu zákonného postupu a směrnice by tak byla od počátku neplatná?

Zaměstnanec byl vyslán na pracovní cestu do Německa. Na cestu nebyla poskytnuta záloha. V Německu si vyměnil českou měnu za eura, k výměně doložil kurs ze směnárny. Hotel platil soukromou platební kartou, platbu resp. kurs doložil výpisem kartové transakce. V § 187 ZP je stanoveno, že „při poskytování cestovních náhrad, na které nebyla poskytnuta záloha, se přiměřeně použije § 183. Po návratu bude zaměstnanec vyúčtovávat CP dle dohody v české měně, přičemž budou použity kursy takto: stravné kursem ČNB platným v den zahájení cesty, hotel doloženým výpisem z banky (kartové transakce), ostatní vedlejší výdaje doloženým kursem se směnárny.

Vysílání zaměstnanců na zahraniční pracovní cesty a jejich realizace stále přináší množství problémů, nejasností a chyb obsažených v každodenních dotazech. Tento článek se pokusí mnohé objasnit.