Ing. Tomáš Brokl

Firma dělá pro svého klienta výzkum veřejného mínění. Respondentům vyplatí odměnu s tím, že na výplatní listině je uvedeno jejich jméno, bydliště, rodné číslo, vyplacená částka a podpis respondenta. Vyplacené částky se pohybují v řádech stovek korun, firma z nich nesráží daň. Je možno respondentům takto bez sražené daně uhradit? Pokud ano, je třeba v souvislosti s tím něco jiného na výplatních listinách uvádět?
Vydáno: 13. 05. 2019
Zaměstnavatel zaplatil za své zaměstnance registrační poplatek za účast v soutěži Do práce na kole. Je možné tento náklad dát do daňově uznatelných nákladů? Je možné si nárokovat odpočet DPH? Firma se zabývá poradenstvím a její zaměstnanci vykonávají kancelářskou práci.
Vydáno: 20. 04. 2019
Dozvěděla jsem se, že ke mzdovému listu by měly být doloženy benefity již za rok 2018. Jedná se mi o příspěvek zaměstnavatele na stravování. Vím, že to může být doloženo formou přílohy, ale nějak nevím jak přesně. Máme stravování na pracovišti. Firma, která nám dováží obědy, si účtuje za oběd 65 Kč. Zaměstnanec si platí 30 Kč, zbytek tj. 35 Kč, hradí zaměstnavatel. Mám počítat s těmi 35 Kč u každého zaměstnanc,e nebo je tam nějaký rozdíl a musím tu částku ještě nějak rozdělit dle účtování - vzhledem k tomu že 55 % hodnoty je daňové, 30 Kč zaměstnanec a zbytek účtujeme nedaňově? Předseda představenstva má stravenky, srážíme mu také 30 Kč, tudíž zbytek do hodnoty stravenky je benefit? A v případě školení zaměstnanců jim jako benefit máme uvádět částku bez DPH, kterou za ně zaplatíme? 
Vydáno: 27. 03. 2019
Student VŠ (25 let) měl do 19. 4. 2018 přerušené studium. Studia na VŠ však zanechal dne 20. 8. 2018 dle § 56 odst. 1 písm. a) zákona o vysokých školách. Na kolik měsíců má nárok na slevu jako student? 
Vydáno: 04. 03. 2019
Zaměstnanec pracuje souběžně u dvou zaměstnavatelů. Oba mu poskytují benefit v podobě nepeněžního plnění na rekreaci ve výši 20 000 Kč. V případě, že zaměstnanec tento benefit využije u obou zaměstnavatelů, posuzuje se limit 20 000 Kč u každého zaměstnavatele samostatně, a zaměstnanec tak má osvobozenou částku ve výši 2 x 20 000 Kč za zdaňovací období?
Vydáno: 03. 03. 2019
Jaká je přesná doba archivace u těchto dokladů: 1) Prohlášení poplatníka daně z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti, 2) Žádost o vyúčtování daně z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti (nový samostatný doklad), 3) Vyúčtování daně z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků, 4) Vyúčtování daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně z příjmů fyzických osob?
Vydáno: 01. 03. 2019
Může si fyzická osoba odečíst z daně z příjmu dar obci, kterým přispěla na opravu obecní kanalizace?
Vydáno: 20. 02. 2019
Zaměstnanec u naší firmy pracoval do 31. 1. 2018 - měl podepsané daňové prohlášení a v lednu si uplatnil slevu na jedno dítě. Od 1. 2. 2018 do 9. 2. 2018 pracoval u jiné firmy - z potvrzení o zdanitelných příjmech jsem vyčetla, že tam podepsal daňové prohlášení na únor. K nám nastoupil opět 12. 2. 2018 - podepsal daňové prohlášení již na únor - slevu na poplatníka jsme mu dali až od března, a také slevu na jedno dítě jsme mu dali od března. Mohu mu udělat roční zúčtování (v případě, že mi podepsal žádost o roční zúčtování a dodal potvrzení od plátce, kterého měl v únoru), když má podepsané potvrzení u dvou plátců souběžně v únoru, ale slevu na poplatníka od nás v únoru nedostal?
Vydáno: 04. 02. 2019
Zaměstnanec podává daňové přiznání, kde má základ daně ze zaměstnání 600 000 Kč, k tomu má SVČ a uplatňuje paušální výdaje ve výši 60 % - základ daně 190 000 Kč. Vše do přiznání uvede. Musí tato osoba platit nějaké zálohy na daň z příjmů, nebo nikoliv? 
Vydáno: 14. 01. 2019
Může daňový nerezident (zaměstnanec z Ukrajiny, který v ČR pracuje pouze 2 měsíce) podepsat prohlášení k dani a uplatňovat základní slevu na poplatníka?
Vydáno: 14. 08. 2018
Fyzická osoba (nepodnikatel) pořídila v roce 2005 ideální polovinu nebytového prostoru za 1 mil. Kč. V roce 2016 dokoupila za 1,5 mil. Kč druhou polovinu. V roce 2018 celý nebytový prostor prodala za 3,2 mil. Kč. Bude část příjmu z prodeje osvobozena od daně z příjmů? A pokud ano, jak velká?
Vydáno: 08. 08. 2018
Je možné uplatnit úroky z hypotečního úvěru jako nezdanitelnou část základu daně v případě, kdy byt byl od ledna do listopadu používán k trvalému bydlení a v prosinci k trvalému bydlení používán nebyl? Byt byl v prosinci prázdný, nebyl ani pronajímán. Úroky by se uplatnily v částečné výši. Je možné uplatnit úroky za dobu 11 měsíců, po které byl byt užíván k trvalému bydlení? Podmínka vlastnictví je splněna po celé období. 
Vydáno: 16. 07. 2018
Jednatel společnosti pronajme svůj osobní automobil společnosti, ve které je jednatel, na rok, za cenu obvyklou na trhu. Může používat tento svůj (pronajatý) automobil i k osobním účelům po dobu nájmu? Pokud ano, jaké to má souvislosti - například musí si přidanit 1 % automobilu, nebo si firma nemůže dát 100 % nájemného do nákladů...?
Vydáno: 27. 03. 2018
Rodiče vlastní rodinný dům, který neužívají k trvalému bydlení a jehož ideální polovinu v roce 2016 darovali synovi k trvalému bydlení. Synovi byla poskytnuta hypotéka na rekonstrukci celého domu. Může si úroky z hypotečního úvěru odečíst z daní? Hypoteční smlouva je jen na syna, i když druhou ideální polovinu rodiče stále vlastní.
Vydáno: 12. 03. 2018
Majitel bytového domu a rodinného domku s příjmy dle § 9 zákona o daních z příjmů provedl nutné opravy a technické zhodnocení rodinného domu za účelem dalšího pronájmu třetím osobám. V roce 2017 byl rodinný dům zkolaudován. V letech 2007 - 2016 tedy do daňově uznatelných nákladů zahrnoval výdaje na opravy a zvyšoval zůstatkovou cenu rodinného domku o výdaje na technické zhodnocení. V roce 2017 se však jeho životní situace změnila a byl nucen se nastěhovat do podkroví tohoto zrekonstruovaného rodinného domu - začít ho používat pro své soukromé účely. Zbylou část rodinného domu pronajal osobě blízké za obvyklé tržní nájemné. Lze formou nepeněžního příjmu od roku 2017 zvýšit daňový základ pro daň z příjmů o nájemné za podkroví, které využívá vlastník nemovitosti pro své bydlení? Nebo tím, že nebyly dodrženy podmínky pro uznatelnost výdajů z minulých let, tak je potřeba upravit daňová přiznání za roky předcházející? 
Vydáno: 12. 03. 2018
Čs. PO (s. r. o.) dává svým zaměstnancům stravenky s tím, že 55 % celkové hodnoty stravenky vč. provize účtují do daňových nákladů a 45 % do nedaňových, tedy ze zisku. Zaměstnanci neplatí nic ani se jim nic nedodaňuje ke mzdě. Organizace nemá vytvořen žádný sociální fond, není ve ztrátě. Je tento postup daňově v pořádku? Pokud ano, změnila by se nějak situace, kdyby byla organizace celkově ve ztrátě (neměla by nic na účtu 428) a HV běžného roku by se pohyboval kolem nuly, takže proplácení stravenek pravděpodobně přivede za tento rok organizaci do další ztráty (popř. ji prohloubí)? 
Vydáno: 27. 02. 2018
Pracovnice je na mateřské dovolené, po část roku pracuje u jednoho zaměstnavatele na dohodu o provedení práce (kde podepsala prohlášení na základní slevu na poplatníka) příjem do 10 000 Kč. Po ukončení mateřské - pracovní poměr. Musí zahrnout příjmy z dohody o provedení práce do přiznání k dani z příjmů?
Vydáno: 14. 02. 2018
Je možné odečíst jako "dar" v daňovém přiznání platbu za "adopci koně" sloužícího k hipoterapii? Jedna se o platbu o.p.s., která má akreditaci MZ ČR, že může hipoterapii používat jako oficiální léčebnou metodu. 
Vydáno: 18. 12. 2017
Jsme střední škola, v rámci příspěvků zaměstnanců na rekreace z FKSP máme fakturu od Cestovní kanceláře - Žilina, tedy Slovensko. Pobyt zaměstnance je v Velkých Losinách Česko. Jak to bude s DPH? Na faktuře prý nebude vyčíslena. Zatím máme zálohovou - tam také není. Máme se nějak zajímat o dodanění zde v Česku? Jedná se o cestovní službu? Bude osvobozeno a my nemusíme řešit?
Vydáno: 22. 11. 2017
Pokud dojde ke smrti OSVČ, do kdy se podává přiznání k DPH a kdy se podává přiznání k dani z příjmů? Přiznání k dani z příjmů se podává za období od 1. 1. do 13. 10. (data smrti)? 
Vydáno: 27. 10. 2017