Ing. Miroslav Bulla - strana 12

Základní informace § 313 ZP Zákoník práce ukládá povinnost zaměstnavateli vydat potvrzení o zaměstnání (zápočtový list) i zaměstnancům při skončení pracovního poměru nebo právního vztahu založeného dohodou o pracovní činnosti nebo dohodou o provedení práce, pokud dohoda o provedení práce založila účast na nemocenském pojištění podle jiného právního předpisu anebo pokud byl z odměny z této dohody prováděn výkon rozhodnutí nebo exekuce srážkami ze mzdy. Na žádost zaměstnance vystaví zaměstnavatel přílohu k zápočtovému listu, v níž uvede mj. i údaj o průměrném čistém měsíčním výdělku. U dohod o pracovní činnosti lze sjednat nárok na dovolenou, takže je třeba průměrný výdělek i pro účely poskytování náhrady za dovolenou. Je tedy třeba i u některých dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr zjišťovat průměrný výdělek. Na zaměstnance konající práce na základě těchto dohod se přitom vztahují standardní pravidla pro zjišťování průměrného výdělku s následující výjimkou týkající se rozhodného období. § 361 ZP Zjištění průměrného výdělku zaměstnance činného na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr se řídí tímto zákonem. Je-li sjednána jednorázová splatnost odměny z dohody až po provedení celého pracovního úkolu, je rozhodným obdobím (§ 354 odst. 1 ZP) celá doba, po kterou trvalo provedení sjednaného pracovního úkolu.

Základní informace Průměrný výdělek (dále také PV) zjistí zaměstnavatel z hrubé mzdy nebo platu zúčtované zaměstnanci k výplatě v rozhodném období a z odpracované doby v rozhodném období. Rozhodným obdobím se rozumí předchozí kalendářní čtvrtletí. § 355 ZP Jestliže zaměstnanec v rozhodném období neodpracoval alespoň 21 dnů (např. z důvodu nemoci, mateřské či rodičovské dovolené, neplaceného volna atd.), použije se pravděpodobný výdělek. Pravděpodobný výdělek má vyjadřovat co nejvyšší možnou míru reálnosti stanovení PV, zaměstnanec jeho výší nesmí být ani poškozen, ani zvýhodněn.   Příklad: Pracovní poměr zaměstnance vznikl 10. 6. 2021, průměrný výdělek pro období 1. 7. až 30. 9. 2021 se nezjišťuje z hrubé mzdy za 2. čtvrtletí (odpracováno pouze 15 dnů), ale jako pravděpodobný výdělek. Pravděpodobný výdělek zjistí zaměstnavatel z hrubé mzdy nebo platu, které zaměstnanec dosáhl od počátku rozhodného období, popřípadě z hrubé mzdy nebo platu, které by zřejmě dosáhl. Přitom je třeba přihlédnout zejména k obvyklé výši jednotlivých složek mzdy nebo platu zaměstnance nebo ke mzdě nebo platu zaměstnanců vykonávajících stejnou práci nebo práci stejné hodnoty. Je tedy třeba nějakým způsobem odhadnout, jaký výdělek by zaměstnanec asi dosáhl, kdyby v rozhodném období pracoval. Existuje několik možností, jak tento pravděpodobný výdělek zjistit: pokud zaměstnanec odpracoval v rozhodném období např. pouze 15 dnů, může se vycházet při zjišťování pravděpodobného výdělku z výdělku dosaženého za tuto odpracovanou dobu, ovšem pouze za předpokladů, že tento pravděpodobný výdělek nebude nijak ovlivněn krátkou odpracovanou dobou, jinak by se tento výdělek musel korigovat, považovat za něj souhrn předpokládané základní mzdy zaměstnance a případných odměn a prémií, do pravděpodobného výdělku je tedy třeba zahrnout i odměny, které by zaměstnanec obdržel, kdyby pracoval, použít PV jiných zaměstnanců, kteří vykonávají stejnou nebo obdobnou práci, brát v úvahu poslední zjištěný PV a indexovat ho procentem růstu mezd ve firmě či u konkrétní profese od posledního zjištění PV. Způsob zjišťování pravděpodobného výdělku je vhodné upravit ve vnitřním předpise firmy. Tj. stanovit, v jakých případech zjišťovat pravděpodobný výdělek a zvolit způsob jeho zjišťování. Příklad: Je třeba zjistit PV zaměstnance platný pro 4. čtvrtletí 2021. Rozhodným obdobím je tedy 3. čtvrtletí 2021, v tomto čtvrtletí však zaměstnanec z důvodu nemoci neodpracoval ani jeden den. Jeho základní měsíční mzda činí 25 000 Kč, čtvrtletní odměna by pak za toto období činila pravděpodobně 10 000 Kč, v únoru 2021 byla zúčtována roční odměna za rok 2020 ve výši 12 000 Kč. Období Pravděpodobný příjem Pracovní fond 07/2021 25 000 Kč 184 hodin 08/2021 25 000 Kč 176 hodin 09/2021 25 000 Kč 168 hodin čtvrtletní odměna  10 000 Kč   část roční odměny 3 000 Kč (část roční odměny připadající na 3.Q/2021) Celkem 88 000 Kč 528 hodin Pravděpodobný PHV = 88 000 : 528 = 166,67 Kč § 357 odst. 1 ZP Jestliže je pravděpodobný výdělek zaměstnance nižší než minimální mzda (§ 111) nebo příslušná nejnižší úroveň zaručené mzdy (§ 112), na kterou by zaměstnanci vzniklo právo v kalendářním měsíci, v němž vznikla potřeba průměrný výdělek uplatnit, zvýší se průměrný výdělek na výši odpovídající této minimální mzdě nebo příslušné nejnižší úrovni zaručené mzdy.

Základní informace § 356 odst. 3 ZP Má-li být uplatněn průměrný měsíční čistý výdělek, zjistí se tento výdělek z průměrného měsíčního hrubého výdělku odečtením pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, pojistného na všeobecné zdravotní pojištění a zálohy na daň z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti, vypočtených podle podmínek a sazeb platných pro zaměstnance v měsíci, v němž se průměrný měsíční čistý výdělek zjišťuje.

Základní informace § 78 odst. 1 písm. i) ZP Za práci přesčas se považuje práce konaná zaměstnancem na příkaz zaměstnavatele nebo s jeho souhlasem nad stanovenou týdenní pracovní dobu vyplývající z předem stanoveného rozvržení pracovní doby a konaná mimo rámec rozvrhu pracovních směn. U zaměstnanců s kratší pracovní dobou je prací přesčas práce přesahující stanovenou týdenní pracovní dobu, těmto zaměstnancům není možné práci přesčas nařídit. Výše příplatku se liší u zaměstnanců pobírajících mzdu a u zaměstnanců pobírající plat. Přičemž u platu je výše příplatku stanoven striktně a zaměstnavatelé rozpočtové sféry se od ní nemohou odchýlit. U mzdy je výše příplatku stanovena jako minimální.

Ve 2. čtvrtletí 2019 činila průměrná hrubá měsíční nominální mzda 34 105 Kč, což je o 2 290 Kč (7,2 %) více než ve stejném období roku 2018. Spotřebitelské ceny se zvýšily za uvedené období o...

Zaměstnavatelé by podle Úřadu pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) měli mít zákonem vymezeno, za jakým účelem mohou používat biometrické údaje svých zaměstnanců (zobrazení obličeje, otisky prstů atd.). Nemohou je využívat...

Ministerstvo financí připravuje návrh novely zákona o daních z příjmů, zaměstnavatel by místo stravenek mohl svým zaměstnancům poskytovat „stravenkový paušál“. Tento finanční příspěvek by byl stejně jako stravenky osvobozen od daně...

Jako každý rok v polovině roku uplynou různé důležité termíny. V pondělí 1. 7. 2019 vyprší termín pro podání daňového přiznání k dani z příjmů FO (i PO) za rok 2018,...

Zákonem č. 32/2019 Sb. dojde s účinností od 1. 7. 2019 ke zrušení tzv. karenční doby a náhrada mzdy (platu) se bude poskytovat i v prvních 3 dnech trvání dočasné pracovní neschopnosti. Jako určitá kompenzace pro zaměstnavatele...

Do českých firem bude moci přijít dvojnásobný počet Ukrajinců se zaměstnaneckými kartami než doposud. Ročně to má být místo 19 600 až 40 000 lidí, rozhodla o tom tento týden...

Součástí tzv. daňového balíčku 2019, tj. zákona č. 80/2019 Sb., je mimo jiné zvýšení hranice ostatních příjmů ze závislé činnosti (vyjma příjmů plynoucích na základě DPP) pro srážkovou daň při...

Ve čtvrtek 2. 5. 2019 skončila platnost šifrovacího certifikátu DIS.CSSZ.2019, který je potřebný pro šifrování e - Podání odesílaných ČSSZ prostřednictvím VREP / APEP. Na internetových stránkách ČSSZ je k...

Skupina poslanců ze šesti sněmovních klubů v novele zákona o zaměstnanosti navrhla, aby se státní příspěvky zaměstnavatelům na mzdu osob se zdravotním postižením (OZP) zvýšily až na 12 800 Kč...

Od 1. 6. 2019 dojde nařízením vlády č. 91/2019 Sb. k podstatné změně v nařízení vlády č. 595/2006 Sb., o nezabavitelných částkách. Částka, nad kterou se zbytek čisté mzdy vypočtené...

Novelou zákona o daních z příjmů dochází od 1. 4. 2019 ke změně v § 38d odst. 3 ZDP týkající se oznamovací povinnosti o příjmech vyplácených do zahraničí, z nichž...

Státní úřad inspekce práce loni při 8 338 kontrolách zaměřených na nelegální práce odhalil 3 595 nelegálně pracujících cizinců, což je skoro dvakrát více než rok předtím. Udělil za to...

Zákonem č. 32/2019 Sb. dojde s účinností od 1. 7. 2019 ke zrušení tzv. karenční doby a náhrada mzdy (platu) se bude poskytovat i v prvních 3 dnech trvání dočasné...

Nastal čas pro sestavování daňových přiznání k dani z příjmů fyzických osob (termín 1. 4. 2019), dovolím si upozornit na nejčastější chyby v daňových přiznáních obsahujících především příjmy ze závislé...

V následujících dnech se budou zpracovávat mzdy za leden 2019. Je přitom třeba počítat se změnami v oblasti personalistiky a mezd platnými od 1. 1. 2019. Jde např. o zvýšení...

Poslanecká sněmovna přehlasovala senátní veto a zrušila tzv. dobu karenční, tím se obnoví proplácení náhrady mzdy i v prvních třech dnech nemoci. Novela zákoníku práce a dalších souvisejících předpisů nyní...