Ing. Miroslav Bulla - strana 13

Vláda v úterý 20. 11. 2018 konečně schválila zvýšení minimální mzdy od 1. 1. 2019. Minimální mzda se zvýší z 12 200 Kč o 1 150 Kč (tj. o 9,4...

Základní informace Minimální mzda je nejnižší přípustná výše odměny za práci v základním pracovněprávním vztahu. Mzda, plat nebo odměna z dohody (o provedení práce či o pracovní činnosti) nesmí být nižší než minimální mzda.  Do mzdy a platu se pro tento účel nezahrnuje: mzda ani plat za práci přesčas, příplatky za práci ve svátek, za noční práci, za práci ve ztíženém pracovním prostředí a za práci v sobotu a v neděli. Minimální mzda je definována v § 111 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce. Výši základní sazby minimální mzdy stanoví vláda nařízením s přihlédnutím k vývoji mezd a spotřebitelských cen, a to zpravidla s účinností od 1. 1. příslušného roku. Od 1. 1. 2023 je účinné nařízení vlády č. 465/2022 Sb. Základní sazba minimální mzdy pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin činí od 1. 1. 2023: 17 300 Kč za měsíc 103,80 Kč za hodinu Od hodnoty minimální mzdy se odvíjí i další sazby v pracovněprávní a mzdové oblasti, jde mimo jiné o: minimální měsíční pojistné na zdravotní pojištění zaměstnanců a osob bez zdanitelných příjmů, výši daňové slevy za umístění dítěte v mateřské škole (školkovné), limity pro uplatnění daňového zvýhodnění na děti (daňový bonus), nejnižší úrovně zaručené mzdy, výše příplatků za práci ve ztíženém pracovním prostředí atd.

Obecné nařízení o ochraně osobních údajů známé pod zkratkou GDPR je reakce na tlak na ochranu osobních údajů v dnešním digitálním světě. V současnosti je poměrně málo pravděpodobné, že někdo odcizí kartotéku se složkami zaměstnanců v papírové podobě, ale daleko větší riziko je, že někdo odcizí digitální záznamy s osobními údaji zaměstnanců či klientů, a to třeba i v několikanásobném rozsahu oproti „papírové“ krádeži. Rovněž se nyní klade větší důraz na právo fyzických osob vědět, jaké o nich jejich zaměstnavatel či jakákoliv jiná společnost eviduje osobní údaje a jak s těmito daty nakládá. Právě vedení osobních údajů v elektronické podobě vedlo k přijetí zmíněného obecného nařízení EU.