Otázky a odpovědi - strana 1

Zaměstnanec v lednu 2024 skončil insolvenční řízení oddlužením (splnil stanovené podmínky) a byl soudem osvobozen od placení pohledávek zahrnutých do oddlužení v rozsahu, ve kterém nebyly uspokojeny. Nyní jsme obdrželi Usnesení o provádění srážek ze mzdy od soudního exekutora jako nový plátce mzdy (zaměstnanec nastoupil v březnu 2024), avšak exekuční příkaz je z roku 2008, byl zahrnut do insolvenčního řízení a pohledávka byla řádně přihlášena. Domnívám se správně, že na toto Usnesení není možné již provádět srážky ze mzdy, protože z Usnesení o skončení oddlužení byla tato neuspokojená pohledávka osvobozena od placení? Pokud ano, jak má postupovat zaměstnavatel, když bude soudní exekutor trvat na pokračování ve srážkách?

OSVČ pečuje o dvě děti do 15 let. Děti mají režim domácí výuky. OSVČ má na zdravotní pojišťovně nahlášenou hlavní činnost. Nyní se dočetla, že při péči o dvě děti do 15 let by měla mít činnost vedlejší nebo nemusela mít dodržen minimální vyměřovací základ, je toto pravda? Pokud ano, lze podat na pojišťovnu česné prohlášení na péči o děti i s tím, že na prohlášení uvede datum od zpětně i několik let a potom podat opravné přehledy OSVČ? Pokud ano, jak dlouho lze toto zpětně provést?

Zaměstnanec byl na zahraniční pracovní cestě. Ubytování (bez jídla) a letenku měl hrazeno předem z firemního účtu. Pro drobné útraty měl firemní kartu, firemní kartou si koupil 1) na letišti svačinu - kafe a koláč, 2) další den ve městě svačinu - pizzu a balenou vodu ruky a 3) na zpáteční cestě kolu bez pokrmu (let byl pozdě). Od všech těchto drobných nákupů donesl řádně účtenky. Zažádal si o plné nekrácené stravné o jídlo. Může si žádat na všechny dny plné nekrácené stravné, nebo musí krátit o „svačiny“? Předpokládám, že se samotnou kolu jako nápoj při pracovní cestě můžeme dát do nákladů bez krácení stravného a bez dodanění mzdy zaměstnanvi. Jak ale s pizzou a koláčem? Rádi bychom vyšli zaměstnanci vstříc, a pokud by byla nutná varianta dodanění do mzdy těchto svačin, tak bychom raději pokrátili stravné. Veškeré „svačiny“ dáváme zatím jako nedaňový náklad.

Převzala jsem účetnictví sro a zjistila, že firma měla zaměstnance na DPP, od roku 2021, dosud, ale neměla přihlášenou oKoperativu, tzn. že neplatila těch 100 Kč čtvrtletně za zaměstnance. Od 1. 5. nastupuje paní na HPP, kooperativu budu přihlašovat, ale teď váhám, zda firmu přihlásit zpětně k 1. 1. 2021 nebo až teď k 1. 5. 2024 nebo k 1. 1. 2024? Když přihlásím firmu zpětně k roku 2021, bude penále 10 %. Počítala jsem, že by firma měla doplatit dlužné pojistné ve výši 1400 Kč a z toho jsem vypočítala penále 2 840 Kč. Může být tento můj výpočet správný? Je nějaká promlčecí lhůta, tedy že bych firmu třeba přihlásila až v průběhu roku 2021 nebo od roku 2022? Jaký postih by z toho plynul pro firmu? Případně, že by pojišťovna neuplatňovala penále po více než 3 letech? 

Existuje v roce 2024 nějaký finanční limit pro situaci, kdy chce zaměstnavatel poskytnout zaměstnanci nepeněžní dar, aniž by jej musel zaměstnanec zdaňovat? Dříve platila částka 2000 Kč ročně, která ale byla zrušena konsolidačním balíčkem. Nyní je to tedy tak, že zaměstnanec musí zdanit dar v jakékoliv hodnotě?

Náš zaměstnanec podepsal začátkem roku prohlášení k dani, kde uvedl děti s tím, že si chce nárokovat daňové zvýhodnění měsíčně. Koncem března si to rozmyslel a chce toto měsíční zvýhodnění přerušit s tím, že si požádá o roční zúčtování daně, kde se mu zbývající část vrátí hromadně jako AB.

Zaměstnanec, zaměstnaný od 5. 1. 2009 (dosud) byl od 20. 10. 2010 do 20. 02. 2011 ve výkonu trestu. Byla provedena vůči sociální správě odhláška a následná přihláška. Nyní volala ohledně Přílohy k žádosti o dávku pracovnice OSSZ s tím, že je uváděno datum v kolonce "Zaměstnán od" den 5. 1. 2009, ale že to je chybně, že má být uváděno datum, kdy byl opět přihlášen po výkonu trestu, tedy 21. 02. 2011. Zaměstnanec byl (a je) stále naším zaměstnancem. Od roku 2011 až dosud proběhlo několik pravidelných kontrol ze strany OSSZ, zároveň zaměstnanec byl již několikrát v pracovní neschopnosti a dosud tento údaj nebyl nikým rozporován. Ráda bych věděla, jaký údaj je správný, protože z důvodu, že pracovní poměr trvá od roku 2009 bez přerušení, můj mzdový program nabídne pouze datum skutečného nástupu do pracovního poměru a u tohoto pracovníka bych musela při další pracovní neschopnosti delší 14 dnů ručně předělávat datum v této kolonce. 

Může zaměstnavatel určit vlastní částku zákonného odstupného (vyššího), nebo vždy musí vycházet z násobku průměrného výdělku? Pokud můžu určit vlastní částku, jak zadat informaci o odstupném v ONZ formuláři ČSSZ na 3. straně formuláře? Případně jak informovat UP o výši odstupného? 

Naše zaměstnankyně se rozhodla si vzít do pěstounské péče roční dítě. Co vše musí zaměstnavatel podniknout, jakým způsobem budeme zaměstnankyni vést v evidenci, co musíme nahlásit na zdravotní pojišťovnu, OSSZ? Jelikož nám pravděpodobně nebude známo, jak dlouho bude o toto dítě pečovat, nebude pro zaměstnavatele vhodnější s paní ukončit pracovní poměr a v případě ukončení pěstounské péče ji znovu zaměstnat? 

Provozujeme restauraci od jara do podzimu. Na období od dubna do června jsme uzavřeli se zaměstnanci DPP. Protože v letních měsících červenec a srpen odpracují zaměstnanci při stejné činnosti celý fond pracovní doby, uzavřeme s nimi smlouvu na pracovní poměr na dobu určitou 01.07.24 - 31.08.24. V září bychom chtěli, aby zaměstnanci opět pracovali na DPP. Lze uzavřít od 01.09. 24 novou DPP nebo lze uzavřít hned v dubnu DPP na měsíce 4, 5, 6, 9? Nechceme zaměstnance šidit, a proto chceme dovolenou vypočítat z celé odpracované doby DPP, i když doba byla přerušena. Je to tak v pořádku? Můžeme takto střídat DPP a pracovní poměr?

Zaměstnavatel musí uzavřít na dva měsíce obchod s prodejem masa a uzenin. Důvodem je rekonstrukce příjezdové komunikace, proto není možné zajistit zásobování ani prodej výrobků. Jaký je správný postup při výpočtu mezd (překážky) zaměstnancům. Kolik procent průměrného výdělku v době uzavření prodejny musí byt vyplaceno a je možné nařídit nebo se domluvit se zaměstnanci na čerpání dovolené?

Je firma povinna mít závodního lékaře, když má zaměstnance jen v kategorii prací 1 nebo 2? Firma hledala a žádala o závodního lékaře, ale neúspěšně. Co v tomto případě dělat? Vstupní prohlídky zajištují obvodní lékaři zaměstnanců.

Máme příklad zaměstnance na DPP, který má smlouvu od začátku roku. Již splnil podmínky pro čerpání dovolené a odpracoval 85 hodin. V následujícím měsíci požádá o čerpání dovolené ve vyšším rozsahu (např. 15 hod.) s předpokladem, že nárok do konce roku počtem odpracovaných hodin splní. Je pochopitelné, že zaměstnanec bude preferovat čerpání dovolené průběžně, v čase, kdy nebude generovat příjem, než aby si nechal proplatit dovolenou po ukončení DPP a překročil tím v poslední výplatě limit pro odvod pojistného. Je možnost u DPP čerpat dovolenou dopředu (obdobně jako u HPP), nebo lze požádat jen o počet hodin, které odpovídají aktuálně odpracovanému nároku? Pokud ano, jak bychom pak mohli postupovat v případě, že potřebný nárok na dovolenou (a s tím související výdělek) nakonec do konce smluvního vztahu odpracován nebude?

Máme agenturu práce. Od 1. 1. 2024 byla novela zákona o zaměstnanosti na základě které jsme museli splnit podmínku bezdlužnosti do 1. 4. 2024. Toto jsme u všech orgánů splnili a prokázali MPSV. Následně bude MPSV bezdlužnost ověřovat automaticky bez nutnosti zproštění mlčenlivosti nejméně jednou za 6 měsíců. Mohou si kdykoliv vyžádat bezdlužnost bez předchozího upozornění? Jestliže např. firma zaplatí pozdě (je tam třeba i malé penále) a poté náhodnou bezdlužností neprojde. Jak tedy si máme správně vykládat tuto podmínku? Rozumím tomu, že když si někdo vyžádá bezdlužnost k určitému datu, tak se drobné penále doplatí a bezdlužnost je beproblémově vydaná. Ale když by MPSV někdy jen tak náhodně toto ověřovalo, tak nevím, jestli by firma títmo testem prošla. Jak je to tedy v zákoně myšleno?

Náš zaměstnanec se staral o postiženého syna od 1. 3. 2023 - 31. 3. 2024 z důvodu vážně nemocné manželky, která se jinak o syna stará. Čerpal neplacené volno. Se zaměstnancem jsme neukončili pracovní poměr po dobu, kdy se o syna staral. Má zaměstnanec nárok na dovolenou za rok 2023 a 2024, kdy se o syna staral? 

Naše firma sjednala s pojišťovnou nové pojištění, součástí kterého je i pojištění odpovědnosti některých zaměstnanců za škody, které by případně způsobili zaměstnavateli. Platbu tohoto pojištění bude zaměstnavatel hradit kompletně na účet pojišťovny. Jedná se o daňově uznatelný náklad u firmy, a u jednotlivých zaměstnanců, kterých se pojištění týká, o příjem osvobozený od daně a odvodů na zdravotní a sociální pojištění? Nebo lze toto pojištění považovat za benefit (do limitu)? 

Při výpočtu odvodu zdravotního pojištění dodržujeme u zaměstnance dopočet zdravotního pojištění do minima. Nyní nám zaměstnanec opožděně doložil skutečnost, že spadá do kategorie, za kterou odvádí pojistné stát a částka zdravotního pojištění se odvádí ze skutečně dosaženého příjmu. Jsme povinni zaměstnanci vrátit dopočet za měsíce, ve kterých byl příjem nižší než minimální vyměřovací základ? Pokud ano, kolik let zpátky se na nás tato povinnost vztahuje? Děkuji.

Zaměstnanec daroval peněžní dar Spolku přátel vodní a horské turistiky. Doložil darovací smlouvu, kde je uvedeno, že je dar přenechaný pro potřeby sportovního výcviku a činnost klubu. Lze od základu daně odečíst hodnotu daru na základě tohoto účelu? 

Po prostudování Metodické informace ke zdaňování benefitů od 1. 1. 2024 se na Vás obracím s dotazem týkající se uvedené problematiky, a to konkrétně vedení evidence osvobozených nepeněžních plnění, která jsou poskytována zaměstnancům dle § 6 odst. 9 písm. d) ZDP – jedná se např. o příspěvky na sport, kulturu či zdraví zaměstnanců. Dle zákona o daních z příjmů § 38j odst. 2 písm. f) pro účely daně z příjmů musí mzdový list obsahovat mj. za každý kalendářní měsíc též částky osvobozené od daně. Bohužel se aktuálně potýkáme s problémem, že z důvodu časové prodlevy při doložení dokladů k nepeněžním příspěvkům (dodavatelské faktury), ze kterých podle přiloženého seznamu čerpáme informace o těchto plněních v daném měsíci, nemůžeme tyto osvobozené příjmy zaúčtovat ve mzdě v měsíci, ke kterému náleží, protože bychom nebyli schopni dodržet výplatní termín mezd. Je možné evidovat tato osvobozená nepeněžní plnění samostatně, např. formou přílohy? Tato samostatná evidence by byla mimo mzdy, avšak kdykoliv dostupná a vyčíslitelná, za každého zaměstnance zvlášť, nepřesáhla by limit stanovený zákonem. Byla by samostatnou součástí mzdového listu, stejně jako např. roční zúčtování daně. V případě, když by zcela mimořádně byl překročen limit pro osvobozené nepeněžní plnění, zdanil by se tento příjem spolu s výplatou za daný měsíc, příp. za měsíc následující. 

Dohody o provedení práce uzavřené 2. 1. 2024 a ukončené 31. 3. 2024 dovolená 5 týdnů. Brigádník odpracoval celkem 88 hodin. Je tento postup správný? 88/20 = 4,4 tedy 4násobek fiktivní pracovní doby. 4/52 × 20 × 5 = tedy 8 hodin dovolená?