Otázky a odpovědi - strana 184

Náš zaměstnanec v roce 2015 dosáhl 60 let věku. Z tohoto důvodu ukončil své životní a penzijní pojištění, z obou mu byly vyplaceny naspořené částky. Nyní dostal potvrzení za rok 2015 o částkách zaplacených na obě tato pojištění. - Mohu mu provést roční zúčtování daně a o obě tyto zaplacené částky ponížit základ daně i když tato pojištění již byla v průběhu r. 2015 ukončená z důvodu dosažení 60 let věku poplatníka? Nemusí si tento poplatník sám podat daňové přiznání a z vyplacených částek odvést ještě nějaké daně ? Nejsem si jistá, jestli pojišťovna i penzijní společnost při ukončení životního pojištění a penzijního připojištění z důvodu dosažení stanoveného věku poplatníka, zdaní vyplacené částky, nebo se z naspořené částky daň již neodvádí, anebo má tuto povinnost poplatník daně?

Dle oblastního inspektorátu práce (OIP) se pracovní úraz ohlašuje dle "místa" úrazu (jednalo se o úraz v Radonicích - OIP Praha), a proto máme přehlásit pracovní úraz. Dle nařízení vlády č. 201/2010 Sb., ve znění nařízení č. 170/2014 Sb. § 4 odst. 1 písm. c) cituji: "příslušnému OIP, došlo-li k úrazu u fyzické nebo právnické osoby, která podle jiného právního předpisu podléhá jeho kontrolní působnosti...", což je sídlo firmy v Dubňanech a dle mého správně hlášen OIP Brno. Prosím o sdělení, zda jsem někde "přehlédla" tuto skutečnost, resp. odkaz na právní úpravu.

Jsme střední škola příspěvková organizace zřízená krajem. Musí mít vstupní lékařskou prohlídku, případně periodickou prohlídku i zaměstnanec, který pracuje na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti? Jedná se např. o výkon práce dohledu nad žáky, učitele, uklízečky.

Jak postupovat při stanovení maximálního vyměřovacího základu pro sociální pojištění? Zaměstnanec měl u jednoho zaměstnavatele souběžně 2 smlouvy. V průběhu kalendářního roku jsem pro stanovení MVZ příjem z obou smluv sčítala a po dosažení MVZ již neodváděla za něj sociální pojištění. V letošním roce bude mít za 1/2016 příjem z obou těchto smluv, k 31.1.2016 oba tyto pracovní poměry budou ukončeny a od 1.2.2016 bude u nás pracovat na novou smlouvu. Při stanovení MVZ v roce 2016, budu vycházet ze součtu příjmů ze všech těchto smluv, (2 které budou ukončeny i z aktuální smlouvy), jelikož se v kalendářním roce bude jednat o příjem od jednoho zaměstnavatele?

Může pro rok 2016 zaměstnanec podepsat prohlášení vzor 22? Neuplatňuju si děti a vzor 22 použil již loni i předloni. Třetí kolonka by byla prázdná, a tak ji využijeme letos.

Jsem OSVČ uplatňující výdaje paušálem a z toho důvodu nemám nárok na daňové zvýhodnění na dítě. Jsem rozvedená a dítě je v mé péči, exmanžel si tedy slevu uplatnit taky nemůže. Pokud kromě fakturace budu v roce 2016 pracovat také na dohodu o provedení práce, podepíšu růžové prohlášení - dohoda bude na 5 000 Kč měsíčně, můžu si v růžovém prohlášení slevu na dítě - daňový bonus uplatnit?

Jak má postupovat střední škola zdravotnická, která má těhotné studentky a tyto mají absolvovat praktickou výuku na pracovištích nemocnice? Platí nějaká omezení? Řešila by to mimořádná prohlídka - ale u jakého lékaře?

Měli jsme kontrolu z inspektorátu práce. Ve firmě máme nainstalován systém evidence příchodů a odchodů - funguje na otisk palce. Podle měsíčních sjetin z tohoto systému se pak zpracovávají mzdy. Kontrolní pracovnice zkoumala příchody a odchody zaměstnanců, které se pohybovaly vždy kolem 3-5 min. před zahájením pracovní doby a 2-3 min. po ukončení pracovní doby. Bylo nám vytknuto, že tyto minuty nesčítáme a neproplácíme formou přesčasů. Marně jsme se snažili vysvětlit, že nemůže 30 pracovníků najednou přiložit prst na čtečku. Že je to technicky nemožné. A musejí to stihnout do začátku pracovní doby - jinak by neměli započtenou celou hodinu. Byl postup inspektorátu práce správný?  

Náš zaměstnanec přišel s nemocenským lístkem a uvedl, že úraz se mu stal na pracovišti. Bohužel, i přesto, že na směně bylo dalších 10 kolegů, nikomu to nenahlásil a nikdo si nevšiml, že by si úraz způsobil. K lékaři šel až za 2 dny. Jak postupovat v těchto záležitostech?

V zasedací místnosti naší organizace došlo k opaření zaměstnankyně (úřednice) horkým nápojem, který si přenášela z kuchyňského koutku v místnosti na své místo u stolu. Lze takový úraz kvalifikovat jako pracovní, resp. za jakých podmínek? Zaměstnankyně se do místnosti dostavila na schůzi odborové organizace.

Periodická prohlídka pracovnice provedena 30. 12. 2014 jako noční, tj. planost do 30. 12. 2015, ale od 1. 2. 2015 přeřazena na denní režim, takže by mohla jít na další až za 5 let. Jak je to s platností provedené prohlídky – lze vyslat pracovnici od prohlídky z 30. 12. 2014 až za 5 let, nebo musí jít před 30. 12. 2015 a pak počítat za 5 let?

Zaměstnavatel má své pracoviště v areálu pronajímatele. Zaměstnanci zaměstnavatele, kteří mají v areálu své pracoviště a vykonávají zde svou pracovní činnost jsou pronajímatelem areálu prokazatelně seznámeni s bezpečnostní předpisy a pravidly , stanovující jejich chování v celém areálu tak, aby byla eliminována veškerá rizika závažné havárie. Monitorovacím systémem pronajímatel vyhodnotil jednání některých zaměstnanců jako rizikové pro celý areál s tím, že jde o nebezpečné jednání. Na základě těchto skutečností zrušil pronajímatel platnost bezpečnostních školení uvedeným zaměstnancům, což v důsledku vedlo k nemožnosti jejich vstupu do areálu a tedy i výkonu práce dle platné pracovní smlouvy zaměstnavatele. Prosím o odpověď, jak má zaměstnavatel postupovat? Může např. předat těmto zaměstnancům výpověď dle § 52, odst. f) zák. 262/2006 Sb, z důvodu, že zaměstnanec nesplňuje bez zavinění zaměstnavatele požadavky pro řádný výkon práce? Jakým způsobem vykazovat tyto překážky v práci po dobu výpovědní lhůty? Jde o překážky na straně zaměstnance? Případně jakým způsobem by měl zaměstnavatel postupovat, pokud bez jeho zavinění nejsou zaměstnanci vpouštěni pronajímatelem areálu na pracoviště k výkonu práce.

Vzhledem k právní úpravě nárůstu hodnoty 1 bodu v rámci bolestného za pracovní úraz na 250 Kč se ptám, zda se bolestné bude vyplácet i u pracovních úrazů bez pracovní neschopnosti. U některých zaměstnavatelů dochází ke zvýšené evidenci pracovních úrazů a žádostí o výplatu pouze bolestného, proto se ptají, zda by se nedalo argumentovat tím, že nedošlo k pracovní neschopnosti nebo že nebyla delší než 3 kalendářní dny, a tak bolestné nevyplatit.

Jsme střední škola, příspěvková organizace zřízená krajem, s více než 25 zaměstnanci. Nemáme zaměstnance se ZPS, řešíme situaci nákupem zboží s tzv. náhradním plněním. Za kolik Kč musíme nakoupit zboží s tzv. náhradním plněním v roce 2015, aby nám to nahradilo zaměstnávání jednoho zaměstnance ze ZPS?

Jsem OSVČ – obchodník. Mám manželku na mateřské dovolené. Dvě děti 23 měsíců a 40 měsíců. Tím že je manželka na mateřské, nepobírá na děti žádnou daňovou výhodu. Já dle zjištění také nemohu uplatňovat daňovou výhodu na manželku či na děti. Celkem tedy čtyři roky nebudeme pobírat žádnou daňovou úlevu na manželku či na děti. Je prosím možné, nějakým způsobem daňovou úlevu získat ? Například zaměstnáním manželky na dohodu jako administrativní pomoc.

Naši zaměstnanci uplatňují odpočet daňového zvýhodnění na své děti do 26 let, studující na vysoké škole. Za které měsíce mají zaměstnanci nárok na odpočet daňového zvýhodnění za tyto děti? Jedná se mi o tyto případy: 1) Studující dítě při ukončení bakalářského studia nesložilo státní zkoušku v řádném termínu v 6/15, opravnou zkoušku bude skládat v 9/15. Toto dítě zároveň pracuje na DPP s příjmem do 10 000 Kč hrubého měsíčně, tudíž není zdravotně ani soc. pojištěné. Můžu zaměstnankyni ponechat odpočet na toto dítě i za 6,7,8,9 měsíc r. 2015 a případně i v dalších měsících, za předpokladu, že dítě úspěšně v 9/15 složí státní zkoušku a nadále bude pokračovat v magisterském studiu? 2) Studující dítě při ukončení bakalářského studia úspěšně složilo státní zkoušku v 6/15. Toto dítě je přihlášeno k dalšímu magisterskému studiu, ale zda bylo přijato k tomuto studiu (tudíž i potvrzení školy o tomto studiu) bude vědět až v 8/15 případně až 9/15. Toto dítě zároveň pracuje na základě prac. smlouvy, tudíž je zdravotně i soc. pojištěno. Mám matce tohoto dítěte dát slevu na studující dítě naposledy ve mzdách za 6/15 a následně pak až v měsíci, kdy dítě doloží potvrzením školy, že bylo přijato k dalšímu studiu? Někde jsem se dočetla, že v tomto případě je nárok na daňové zvýhodnění i 3 měsíce následující po ukončení bakalářského studia, pokud další studium bylo zahájeno v nejbližším možném termínu. Znamenalo by to tedy, že by zaměstnankyně měla tento odpočet na dítě za 1-6/2015 a pak 9-12/2015 (v případě potvrzení školy o zápisu do studia v průběhu 9/15) a v rámci ročního zúčtování daně by mohla uplatnit odpočet na toto dítě za celý rok 2015, nebo pouze za 10 měsíců s vyloučením července a srpna 2015?

Jsme příspěvková organizace, odměňujeme zaměstnance platem a řídíme se nařízením vlády č. 564/2006 Sb. V organizaci pracuje zaměstnankyně, která má 2 děti. 1. dítě - narozeno 25. 12. 1995, 2. dítě - narozeno 5. 1. 1997. První dítě bylo asi v pěti letech věku uznáno jako zdravotně postižené a zaměstnankyně s ním zůstala doma. Moje předchůdkyně paní mzdová účetní započetla dobu péče o dítě této zaměstnankyni pro stanovení započitatelné praxe takto: 09. 11. 1995 - 29. 10. 2000 - 1817 dnů - mateřská dovolená 1., Druhé dítě 01. 12. 2000 - 04. 01. 2001 - 35 dnů - mateřská dovolená - pokračování [v době od 30. 10. 2000 do 30. 11. 2000 zaměstnankyně pracovala (ovšem toto! 05. 10. 2001 - 17. 01. 2002 - 105 dnů - péče o zdravotně postižené dítě 01. 09. 2002 - 31. 03. 2008 - 2039 dnů - péče o zdravotně postižené dítě) v době od 18. 1. 2002 do 31. 8. 2002 zaměstnankyně pracovala]. Dohromady 3996 dní, tedy skoro 11 let. Domnívám se, že je možné započítat dobu péče o všechny děti dohromady pouze maximálně v délce 6 let, a že této zaměstnankyni byla započitatelná praxe stanovena špatně. Prosím o Váš názor.

Chtěla bych se zeptat jaký je rozdíl mezi malou a velkou organizací? Jaké mám povinnosti, když se z malé (počet zaměstnanců do 25) změním na velkou organizaci? A jsem zase malá organizace, když počet zaměstnanců klesne pod 25? A jak to je když se to mění během roku?

Je možné posuzovat jako porušení principu rovného zacházení (viz § 16 odst. 1 ZP) i skutečnost, kdy některým zaměstnancům na stejné řídící úrovni jsou poskytovány benefity ve vyšším rozsahu než jiným (např. se jedná o poskytnutí služebního vozidla i k soukromým účelům, mobilní telefon, notebook)?

Zaměstnanec požádal o roční zúčtování daně, to bylo v březnové mzdě provedeno. 7. 4. přišel zaměstnanec s tím, že si uvědomil, že jeho příjmy z pronájmu nemovitostí v roce 2014 vlastně přesáhly 6 000 Kč a měl si tudíž podat daňové přiznání sám. Jaký by měl být nyní správný postup k nápravě u zaměstnance a zaměstnavatele?