Otázky a odpovědi - strana 2

Poskytovatel životního a penzijního připojištění doporučuje velice výhodný vztah mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Prodává svůj produkt, ale otázkou je, zda není mimo zákonný rámec. Předkládá zpracovaný model, kdy zaměstnanec uzavře DPP na 4 hodiny měsíčně za 500,- Kč hrubého a k tomu vyplácí maximum životního pojištění 4 166 Kč měsíčního příspěvku. Děkujeme

Jedná se o pojištění pro případ smrti nebo dožití, zaměstnanec má sjednáno pravidelné měsíční pojistné např. 630 Kč. Smlouva splňuje všechny podmínky stran daňové uznatelnosti (2 x 60, nemožnost předčasných výběrů ...). Nejsem si však jista, zda zaměstnavatel může zaměstnanci přispívat na takové soukromé životní pojištění i formou mimořádného pojistného ve výši, kterou mu zaměstnanec jen ústně sdělí (ať už pravidelně měsíčně, nebo jednorázově). Bylo by i takové mimořádné pojistné daňově uznatelným nákladem zaměstnavatele a současně příjmem osvobozeným od daně na straně zaměstnance (aby se mu příspěvek zaměstnavatele „nepřidaňoval“ ve mzdě)?

Společník ve firmě právní subjekt má sepsanou dohodu o provedení práce, při měsíční odměně do 10 000 Kč a 300 hod. ročně. Má tímto společník nárok na příspěvek na penzijní spoření nebo na životní pojištění od zaměstnavatele? Do jaké výše jsou příspěvky daňově uznatelné a nemusí projít mzdami v § 6 zákona o daních z příjmů?

Máme firmu, kde chce jednatel odměňovat pouze některé zaměstnance (z rodiny) poskytováním příspěvku na penzijní nebo životní pojištění. Od počátku tohoto příspěvku bylo vždy na různých seminářích toto vykládáno tak, že to musí být ve vnitřní směrnici stanoveno, komu se příspěvek poskytuje, a to nikoliv jmenovitě, ale všeobecně pro VŠECHNY zaměstnance.  Například, je zaměstnán víc než rok, má nárok na příspěvek 10 000 Kč ročně, nad 5 let 50 000 Kč ročně... nebo dle příjmu: zaměstnanci s příjmem do 20 000 Kč hrubého mají nárok na příspěvek 20 000 Kč ročně, zaměstnanci s příjmem nad 60 000 Kč hrubého mají narok na příspěvek 50 000 Kč ročně a tak podobně. Jak je to nyní? Může si jednatel dělat, co chce a poskytovat příspěvek pouze rodině, nebo by to mělo být dle pravidel pro všechny a kdo je splní podmínky, tomu se příspěvek poskytne?

Fyzická osoba uzavřela pojistnou smlouvu na soukromé životní pojištění. Pojistná smlouva byla uzavřena v roce 2015 a splňovala veškeré podmínky pro možnost odpočtu pojistného od základu daně z příjmů. V srpnu 2018 byla smlouva ukončena. Dle všeobecných podmínek pojišťovny nevznikl FO nárok na odkupné a pojištění bylo ukončeno bez výplaty odkupného. FO uzavřela novou pojistnou smlouvu s možností odpočtu pojistného. Je předčasně ukončená smlouva daňově uznatelná, i když nevznikl nárok na odkupné, které by mělo být převedeno do nové smlouvy? 

Poplatník předčasně ukončil smlouvu o životním pojištění, na kterou uplatňoval daňové zvýhodnění. Výpověď dal pojišťovně v roce 2018, pojistná smlouva zanikla uplynutím dne 31. 1. 2019. Z mého pohledu bylo tedy již v roce 2018 jasné, že smlouva předčasně skončí a podmínky dané § 15 odst. 6 ZDP nebudou dodrženy. V jakém roce jsou částky, o které si poplatník v předchozích zdaňovacích období snížil základ daně, příjmem dle § 10 ZDP? Má na odpověď vliv fakt, zda byla smlouva uzavřena před 1. 1. 2015 nebo po tomto datu?

Pokud fyzická osoba zruší životní pojištění, na které si uplatňovala nezdanitelnou částku dle § 15 ZDP, ale zároveň uzavřela novou smlouvu - za výhodnějších podmínek - a nebylo vyplaceno žádné odkupné ani převedeno žádné odkupné, kapitálová hodnota, rezerva, protože nebylo co převádět, musí se uplatněné odpočty od základu daně dodanit v § 10 ZDP? 

Zaměstnanec uzavřel k 1. 8. 2018 Investiční životní pojištění. Na tuto smlouvu mu měsíčně zaměstnavatel přispíval částku Kč 4166 Kč a pojistník neplatil nic. Smlouva splňovala § 6 odst. 9 písm. p) a § 24 odst. 2 písm. j) bod 5 zákona č. 586/1992 Sb. K 8. 11. 2018 pojistník tuto smlouvu vypověděl. Zůstanou výdaje u zaměstnavatele daňové a u zaměstnance osvobozené od daně?

Od roku 2015 je stanovena lhůta 10 let pro dodanění dosud uplatněných odčitatelných položek od základu daně v DPFO. 1) Pokud OSVČ v roce 2018 předčasně ukončí smlouvu s výplatou odbytného, znamená to tedy, že dodaní v DPFO za rok 2018 v § 10 odčitatelné položky uplatněné v DPFO za roky 2008-2017 a v roce 2018 již žádnou odčitatelnou položku neuplatní? Zároveň k tomu zdaní i odbytné vyplacené za roky 2015-2018? 2) Pokud je OSVČ zároveň zaměstnancem a zaměstnavatel mu přispívá na životní pojištění, bude se lhůta 10 let také týkat dodanění příspěvku zaměstnavatelů? V případě, že by zaměstnanec předčasně vypověděl smlouvu s výplatou odstupného v roce 2026, dodaňoval by v takovém případě příspěvky od zaměstnavatele pouze za rok 2016-2026, i kdyby mu zaměstnavatel přispíval od roku 2008?

Za posledních 10 let se musí zdanit uplatněné slevy na životní pojištění. Jak je to s dodaněním zrušené životní pojistky, pokud jsem životní pojistku uvedla v daňovém přiznání, avšak daňová povinnosti byla tak nízká, že nebyla uplatněna ani celá sleva na dani? Příklad: celkový zisk za rok je 159 000 Kč, z toho je daň 23 850 Kč. Musím dodanit i tento rok? Vím, že jsem nemusela tuto slevu zapisovat, ale stalo se.

OSVČ v roce 2013 uplatnila zaplacené pojistné na životní pojištění v daních z příjmů, čímž došlo ke snížení daně. V letech 2014 a 2015 toto pojištění také zvedla v daňovém přiznání, ale základ daně byl tak malý, že nedosahoval ani zákonného odpočtu na poplatníka, a tudíž daň byla nulová. I kdyby tato částka na životní pojištění nebyla v daňových přiznáních uvedena v letech 2014 a 2015, rovněž by daňový základ nedosahoval základního odpočtu na poplatníka a daň by opět vyšla nulová. Nyní OSVČ nechala původní pojistku daňově uznatelnou převést na pojistku, která neumožňuje daňový odpočet z důvodu, že se jedná o rizikovou pojistku, kdy nedochází při dožití k žádném vyplacení pojistného plnění a tudíž je daňově neuznatelná. Odkupné bylo převedeno na tuto daňově neuznatelnou novou pojistku. Bude nutné uplatněné pojistné za rok 2013 dodanit, i když nedošlo k vyplacení odbytného? A také nevíme, jak to bude s uvedeným pojistným v daňovém přiznání za roky 2014 a 2015, když nemělo vliv na výši daně, jak uvádíme výše (bylo uváděné jen z důvodu, aby nebyla pochybnost, že uznatelnost trvá) - zdaňovat se nebude? 

Zaměstnavatel přispívá zaměstnanci pravidelně měsíčně na životní pojištění částku 500 kč, tj. 6 000 Kč za rok. V roce 2017 mu ještě k tomuto přispěl jednorázově v prosinci částku 12 000 Kč, tj. za rok 2017 příspěvek zaměstnavatele činil 18 000 Kč Zaměstnanci vystavujeme potvrzení o zdanitelných příjmech za rok 2017. Jakou částku uvedeme na řádku 15 potvrzení (příspěvek zaměstnavatele na soukromé životní pojištění § 6 odst. 9 písm. 9 bod 3) - 18 000 Kč, 12 000 Kč nebo 0 Kč?

V roce 2017 firma platila svým zaměstnancům životní a penzijní pojištění. Je pro firmu daňově uznatelná měsíční splátka životního pojištění 1 000 Kč? Je pro firmu daňově uznatelná měsíční splátka penzijního pojištění 1 000 Kč?

Společnost má se svými společníky, kteří jsou zároveň i jednateli, sepsanou příkazní smlouvu na vedení společnosti. Za práci je stanovena odměna, ze které odvádíme pojištění vč. daně. Rozhodli jsme se, že zaměstnancům budeme poskytovat benefity ve formě příspěvků na životní a penzijní pojištění. Také svým zaměstnancům poskytujeme stravenky. Lze poskytnout stejné benefity také jednatelům, a to vč. stravenek - bude na ně pohlíženo v tomto případě stejně jako na zaměstnance s příjmem ze závislé činnosti a benefity i stravenky budou i u nich osvobozeny? A dále – je Smlouva příkazní v pořádku na výkon vedení společnosti, nebo by jednatelé měli mít sepsanou Smlouvu o výkonu funkce?

OSVČ zrušila soukromé životní pojištění, které uplatňovala jako odčitatelnou položku od ročního základu daně z příjmů fyzických osob do roku 2014. Pokud založí nové soukromé životní pojištění, musí v roce zrušení dodanit tuto odčitatelnou položku 10 let zpět? Jaký postih ji čeká v případě, že tuto položku nedodaní a FÚ případnou následnou kontrolou zjistí pochybení?

Zaměstnavatel přispívá zaměstnanci měsíčně na kapitálové životní pojištění. Zaměstnanec pracuje pouze několik dní v měsíci, někdy čerpá např. v měsíci pouze den dovolené. Je měsíční příspěvek na pojištění daňově uznatelný - popř. jaké podmínky je třeba dodržet, aby nebyl dodaněn?

Zaměstnavatel přispívá svým zaměstnancům na penzijní či životní pojištění. Výše příspěvků však není stejná, někomu přispívá např. 500 Kč, jinému např. 3 000 Kč. Je to tak v pořádku? Dá se to nějak ošetřit např. vnitropodnikovou směrnicí, kde by bylo např. napsáno, že výše příspěvků jednotlivým pracovníkům je různá a řídí se individuální dohodou zaměstnance a zaměstnavatele? Nebo dá se různost výše příspěvku zdůvodnit třeba pracovním zařazením: že by se ve směrnici uvedlo, že pro zaměstnance ve výrobě je výše příspěvku 500 Kč, pro technicko-hospodářské pracovníky 1 000 Kč, pro jednatele 3 000 Kč atd.? Zaměstnavatel by preferoval samozřejmě první možnost, kdy by mohl zcela libovolně přispívat svým zaměstnancům podle individuální dohody.

Pomáhám naší zaměstnankyni s přiznáním. Zaměstnankyně je občanka ČR, na Slovensku jen pracovala v průběhu roku. Uplatnila jsem slovenské příjmy + české, a mám dvě otázky. Pokud zaměstnání mimo ČR trvalo během zdaňovacího období, ke kterému datu použiji kurz ČNB (přepočet)? Např. když skončila 28. 2. 2016, budete to k 28. 2. 2016, nebo 31. 12. 2016? Zároveň mi zaměstnankyně předložila ke snížení daňového základu životní pojistku, ale uzavřenou na Slovensku. Sdělila jsem jí, že toto nemůžu uznat, může být uznána jen tehdy, pokud bude převedena do ČR, řekla jsem jí to správně?  

Jsme s. r. o. Náš zaměstnanec (žena nar. 1961) má životní pojištění, na které si přispívá sám ročně částku 12.000 Kč. Ve smlouvě je napsáno: "Smlouva se uzavírá k výročí dožití věku klienta 59 let 6 měsíců 12 dní. Tato smlouva splňuje podmínky zákona č. 586/1992 Sb. o daních z příjmu." Na nás, jako zaměstnavateli, žádá o odpočet. Je možné mu toto poskytnout?

Zzaměstnanec má vedle stálého měsíčního z příjmu ze zaměstnání ještě příjem ze závislé činnosti od státní organizace ve výši 10.000 Kč měsíčně, z něhož je odváděna záloha na daň a pojistné. Z tohoto důvodu mu zaměstnavatel nemůže udělat za rok 2016 vyúčtování daně, ale musí si sám podat daňové přiznání. 1) Můj první dotaz je, zda se bude v daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob uvádět na řádku 64 základní sleva na poplatníka 24.840 Kč, když je tato sleva uplatňována v rámci měsíční mzdy u zaměstnavatele, zaměstnanec má podepsané prohlášení poplatníka daně z příjmů FO, ve kterém slevu uplatňuje? 2) A ještě druhý dotaz, zda se ve formuláři prohlášení poplatníka daně z příjmů FO ze závislé činnosti budou uvádět případné úroky z hypoték či životní pojištění-oddíl 2-nezdanitelné části základu daně, pokud si zaměstnanec bude sám podávat daňové přiznání nebo zda tyto kolonky ponechat prázdné a neuvádět?