Otázky a odpovědi

Zaměstnáváme hodně cizinců z Ukrajiny s vízem za účelem dočasné ochrany. Vždy jsme s nimi uzavírali pracovní poměr na dobu určitou dle platného víza. Následně, jak se jim vízum prodloužilo, prodloužili jsme také pracovní poměr. Opět jen po dobu platnosti víza. Nyní budou mít tito cizinci prodloužené vízum na další rok tj. do 31.3.2025. Tím, že jsme jim prodlužovali PP několikrát, nyní musíme prodloužit PP na dobu neurčitou. Pokud se jim další vízum neprodlouží, nebo bude ukončen válečný konflikt na Ukrajině, pozbyde důvod jejich pobytu na území ČR. Nebudou zde mít platný pobyt. My je tedy již nebudeme moci dále zaměstnávat. Na základě jakého § zákoníku práce ukončíme pracovní poměr? Zaměstnávat cizince z tzv. třetích zemí můžeme pokud mají platný pobyt a povolení k zaměstnání, zam. kartu apod. (tito cizinci samozřejmě povolení nepotřebují, ale platný pobyt za výše uvedeným účelem ano). Lze použít § 52 písm. f) "nesplňuje-li zaměstnanec předpoklady stanovené právními předpisy pro výkon sjednané práce..."? V tomto případě je ale stanovená 2 měsíční výpovědní doba. Avšak ten cizinec již pracovat bez platného víza nemůže. Prosím o radu, jak v tomto případě postupovat.

Musí učinit ohlašovací povinnost vůči Úřadu práce pouze elektronicky? Nelze např. podat poštou?

Přijali jsme na dohodu o provedení práce zaměstnankyni, která nemá českou občanku. V pase má státní příslušnost Slovensko, trvalý pobyt. Odměna z DPP bude do 10 000 Kč. Musíme ji hlásit první den nástupu na Úřad práce - Informace o nástupu do zaměstnání občana EU?

U naší společnosti máme dlouhodobě ukrajinské zaměstnance a někteří vlastní doklad o přidělení rodného čísla, které je po předložení na OSSZ přepsáno (z EČP – evidenční číslo pracovníka). Valná většina zaměstnanců má však rodné číslo zapsáno pouze na Zaměstnanecké kartě a žádný doklad k přidělení rodného čísla nevlastní. Není tedy, jak doložit přepsání EČP na ČSSZ. Na ČSSZ mi bylo sděleno, že akceptují pouze doklad o přidělení RČ. Jak postupovat? Máme případy, kdy jerodné číslo z přidělené zaměstnanecké karty přepsáno na ČSSZ, ale při vystavení DPN (neschopenky) lékařem je zapsáno EČP a nám není dodán doklad o neschopnosti – čísla se „nepotkají“.

Firma zaměstnává jednoho zaměstnance s ruským občanstvím (takto nahlášen na ČSSZ i ÚP – dle § 98 písm. a) – s povoleným trvalým pobytem). Tento zaměstnanec nám nyní nahlásil, že již získal české občanství. Jaké povinnosti má v tomto případě zaměstnavatel a jakým způsobem správně nahlásit tuto změnu na instituce? 

Je možné zaměstnat cizince z třetí země bez pracovního povolení - tj. na volný vstup na trh práce? Ukrajinka, má vízum D/VC/24 do 31. 8. 2023, studovala jazykový kurz ČJ - zam.na odbornou a jazykovou přípravu ke studiu akreditovaného studijního programu, absolvováno 30. 5. 2023. Nyní přijata na VŠ Česká zemědělská univerzita, prezenční, bakalářské studium. Donesla potvrzení o studiu od 10. 7. 2023, ale dle rozhodnutí o přijetí (a všeobecných informací) se studentem stává dnem zápisu. Ten je rozhodnutím děkana stanoven na 25. 9. - 1. 10. Má tato studentka volný vstup na trh práce již nyní od července? 

Jakým způsobem může zaměstnavatel zjistit, zda má zaměstnanec (v našem případě cizinec s trvalým pobytem na Ukrajině) úmysl se v ČR trvale zdržovat? Konkrétně se jedná o případ, kdy zaměstnavatel hradí zaměstnanci (cizinci) byt, ve kterém žije i s rodinou (od roku 2021) a z celé částky nájmu zaměstnanec i zaměstnavatel odvádí pojistné a daň (z daňového hlediska ho bereme jako benefit). Naopak jiný zaměstnanec bydlí na ubytovně (bez rodiny) a zaměstnavatel mu přispívá částkou 3 500 Kč, až hodnota nad tuto částku je předmětem daně z příjmu a podléhá odvodům na ZP a SP. Jde nám o to, jak spravedlivě posoudit, kdo má a kdo nemá nárok na příspěvek na ubytování do výše 3 500 Kč bez toho, aby z něj bylo odváděno pojistné a daň. Můžeme po zaměstnancích požadovat prohlášení, zda takový úmysl mají či nikoli?

Naše firma od 1. 9. 2022 zaměstnává občany z Ukrajiny, kteří zde obdrželi vízum za účelem strpění. Můžou si tito zaměstnanci uplatnit slevu na poplatníka? Jsou daňoví rezidenti nebo nerezidenti? Jak to bude s ročním zúčtováním daně?

Jakým způsobem může zaměstnavatel přispívat na přechodné ubytování cizincům (nejedná se o uprchlíky)? Tito zaměstnanci mají trvalý pobyt na Ukrajině, v ČR pracují na základě povolení k pobytu (zaměstnanecké karty) a nejedná se o pracovní cestu. Jde nám o maximální možnou částku a délku poskytování příspěvku, daňové povinnosti a postup v případě, že si takový zaměstnanec přivede rodinu a zaměstnavatel by chtěl přispívat na jeho pobyt v ČR i s rodinou.

Jsme příspěvková organizace - divadlo. Uzavřeli jsme pracovní poměr s cizinkou (Ukrajina) dle § 98 písm. j), Zvláštní případy při udělování povolení k zaměstnání, kdy se nevyžaduje povolení k zaměstnání (zaměstnanecká karta). Pracovní poměr byl vždy sjednán na dobu určitou (již 3x - nyní do 30. 6. 2022). Ukrajinka nadále studuje na OU, Fakulta umění (magisterské studium). Jak máme nyní postupovat? Můžeme prodloužit opětovně (po čtvrté) pracovní poměr?

Může zaměstnavatel zaměstnat cizince z třetí země (na základě zaměstnanecké karty) na poloviční úvazek? A v tomto případě je možné jeho mzdu nastavit v poměru k úvazku, kdy mzda bude činit méně než minimální mzdu? (Například při plném úvazku 20 000 Kč a při polovičním 10 000 Kč)?

V 02/2020 uzavřena pracovní smlouva s cizincem z Ukrajiny na hlavní pracovní poměr. Povolení k dlouhodobému pobytu – zaměstnanecká karta - vydána na 2 roky pro uvedeného zaměstnavatele do 02/22. Pracoval do 30. 6. 2020, pak písemně požádal o dvouměsíční neplacené volno, které zaměstnavatel schválil. V důsledku zhoršení situace s pandemií se ale k dnešnímu dni zaměstnanec z UK nevrátil, evidován 8 měsíců v čerpání neplaceného volna. Zdravotní pojištění za něj zaměstnavatel odvádí s tím, že mu bude zúčtováno při návratu. V případě, že podmínky epidemie znovu nedovolí jeho návratu, může být i nadále evidováno dlouhodobé neplacené volno, pokud ano, jak dlouho? V případě ukončení pracovního poměru ze strany zaměstnavatele, kam (UK či ČR) písemnosti doručit?

Je možné zaměstnat na DPP občana Slovinska, který nemá trvalý pobyt v ČR? Jedná se o spolupráci na projektu, který nevyžaduje, aby byl tento člověk přítomný v ČR. Takže práci bude vykonávat ze Slovinska a my bychom mu platili odměnu z ČR. Jednalo by se o částku do 10 000 Kč hrubého, takže bez odvodu sociálního a zdravotního pojištění, jen srážková daň. Je možno uzavřít DPP nebo musí být v případě cizince uzavřena DPČ? A je nutno takového cizince hlásit na ÚP? 

Mohu v ČR zaměstnat na DPP cizince ze Singapuru (státní příslušnost Indonésie), který má povolení k pobytu (přechodný) za účelem zaměstnání na Slovensku? 

Náš zaměstnanec (občan Polské republiky) je údajně zadržen ve vazbě nebo je přímo ve výkonu trestu. Bohužel nemáme žádné další informace ani od něj, ani od státních orgánů Polska. V tuto chvíli do práce nechodí. Domníváme se, že nastoupil do výkonu trestu pro porušení podmínky, což tedy neodpovídá možnosti okamžitého zrušení podle § 55 odst. 1 písm. a). Protože zaměstnanec o sobě doposud nedal vědět, můžeme použít okamžité zrušení v souladu s § 55 odst. 1 písm. b) – neomluvená absence. Poslední nahlášená adresa pobytu je trvalé bydliště v Polsku, kam bychom doručovali. Prosím o doporučení, jak máme v tomto případě postupovat.

Zaměstnavatel přijal na DPČ občana Slovenska. Tento zaměstnanec prozatím čeká na určení příslušnost k právním přepisům. Rádi bychom se zeptali, do kterého státu máme odvádět zdravotní a sociální pojištění do chvíle, než obdržíme rozhodnutí o určení příslušnosti? 

1. Máme zaměstnance, kterému odvádíme zálohy na daň z příjmů v ČR. Je to Němec, český daňový rezident a na základě Potvrzení o příslušnosti k právním předpisům odvádí sociální a zdravotní pojištění v Německu. Hrubý příjem jsme mu dosud navyšovali o fiktivních 34 % (důchodové a zdravotní pojištění). Chápu dobře, že od července máme navyšovat hrubou mzdu pro výpočet daně z příjmů ne o 34, ale o 33,8%? Někde jsem četla, že by se hrubý příjem neměl navyšovat (v případě zemí EU) o těchto 34 %, ale o pojištění, které se platí v daném státě = v tomto případě v Německu. Je toto pravda? Pokud ano, jak se dá zjistit správné procento? 2. Máme klienty, kteří pár měsíců v roce pracují v zahraničí jako zaměstnanci, tam platí daň z příjmů i důchodové a zdravotní pojištění. V českém daňovém přiznání použiji metodu vynětí pro tento příjem (předpokládejme, že toto je dobře neb toto není předmět mého dotazu). V takovém případě se navyšoval tento příjem opět o 34 % fiktivního pojištění a příjem se následně vyjmul. O kolik procent se bude tento příjem navyšovat za rok 2019, když máme část roku 34 % a část roku 33,8 %? Nebo bych měla použít skutečně odvedené/zaplacené pojištění v dané zemi, jedná-li se o EU?

Cizinec (Brazilec) žije s rodinou počínaje lednem 2018 v České republice v pronajatém bytě, zároveň zde má uzavřen pracovněprávní poměr. Jeho status jsme vyhodnotili jako daňový rezident České republiky. Manželka nemá vlastní příjem vyšší než 68 000 Kč, dítě splňuje obecné podmínky § 35c zákona o daních z příjmů. Je v takovém případě nutné pro uplatnění slevy na manželku a daňového zvýhodnění na dítě v daňovém přiznání za rok 2018 žádat předem na finančním úřadě o potvrzení o daňovém domicilu poplatníka v České republice, nebo zda stačí ve formuláři DAP uvést, že poplatník je daňový rezident České republiky, resp. že není daňový nerezident?

1) Zaměstnanec (Slovák) má příjem ze závislé činnosti za rok 2018 jen u naší firmy. Požaduje udělat roční zúčtování daně a uplatnit daňové zvýhodnění na dítě. Doložil rodný list dítěte a potvrzení od manželky, která pracuje na Slovensku, že neuplatňuje daňové zvýhodnění na dítě. Můžeme mu v ročním zúčtování uplatnit daňové zvýhodnění na dítě? 2) Zaměstnanec (Slovák) u nás pracuje od 14. 6. 2018. Od 12. 9. 2018 je nemocen. Požaduje udělat roční zúčtování a vrátit přeplatek na dani z příjmu ze závislé činnosti. Pokud doloží potvrzení o tom, že do 13. 6. 2018 byl student, můžeme mu udělat roční zúčtování a vrátit přeplatek na dani z příjmu?

Cizinec má trvalé bydliště v Německu, ale již několik let pobývá v ČR. Tady i pracuje a jiné příjmy ze zahraničí nemá. Podává daňové přiznání k dani z příjmů. Ze zaměstnání od české s. r. o. má několik dohod a pracovní poměr. 1) Může uplatnit celou slevu na poplatníka a slevu na studenta, ačkoliv je to cizinec, a vznikne-li mu vratka má na ni nárok? 2) Na webu daňové správy - v EPO - nelze vyplnit datum narození a hlásí kritickou chybu - chce to rodné číslo - jak toto vyřešit, pokud bychom chtěli podat elektronicky a rodné číslo nebylo v ČR přiděleno? 3) Poplatník má adresu hlášeného místa pobytu v Praze - je tedy jeho místně příslušný FÚ pro hlav. město Prahu dle § 13 daňového řádu? 4) A dále v přiznání na řádku 16. Obec - kde se obvykle zdržoval - může být obec dle adresy hlášeného místa nebo kde nejčastěji pobýval? Pokud by nejčastěji pobýval v Brně, pak na ř. 16 bude Brno a Praha zůstane stejná, tj. místo, kam podá přiznání, je pořád Praha dle § 13 daňového řádu? Zjišťuje toto někdo, kde se poplatník a kolik dní přesně pohybuje - tj. vyplnění řádku 16?