Otázky a odpovědi - strana 2

Občan si koupil koně, kterého vychoval, a jako amatér se příležitostně účastnil různých závodů (na závodění má koncesi, nicméně je to jen koníček, nemá žádný živnostenský list na sportovní aktivity). Živnostenský list má na úplně jinou činnost, ve které je plátce DPH, nicméně to pro náš dotaz pravděpodobně nehraje žádnou roli. Občan koně koupil cca před 5 lety, nyní koně hodlá prodat do EU za několik milionů. Má v souvislosti s tímto prodejem nějaké daňové povinnosti?

Základní škola dosud hradila zaměstnancům masáže. Novelou zákona o daních z příjmů č. 170/2017 Sb. je v § 6 odst. 9 písm. d) mimo jiné stanoveno, že pořízení služeb zdravotního charakteru (kam podle mě masáže spadají) musí být od zdravotnických zařízení (na školení nám řekli, že musí být poskytovatel služby zapsán v Národním registru poskytovatelů zdravotních služeb). Pokud bude na faktuře za masáž uvedeno, že se jedná o "sportovní masáž", platí toto také? A je nadále možné objednávat a hradit z FKSP pro zaměstnance vstupenky do sauny a plaveckého bazénu, který provozuje tělovýchovná jednota?

Spolek věnoval svému členovi k významnému životnímu jubileu předplatné na kulturní akce (Kč 4 000). Zároveň se jedná o cvičitele (dohoda o provedení práce). Jaké budou daňové dopady, zejména na straně obdarovaného? Předpokládáme, že ze strany spolku půjde o výdaj na reprezentaci.

Pokud u nás pracuje zaměstnanec na hlavní pracovní poměr a zároveň na dohodu o provedení práce a má podepsané prohlášení, je správné když příjem z obou poměrů vstupuje do jednoho základu daně a je daněn zálohovou daní? 

Fyzická osoba - nepodnikatel-  převádí na město bezúplatně pozemek včetně stavby komunikace, veřejné části kanalizace a vodovodu a kabelu veřejného osvětlení v nich uložených. Dle odhadu znalce činí hodnota pozemku cca 100 000 Kč, hodnota venkovních úprav cca 2 mil. Kč. Vzniká fyzické osobě jako převádějícímu nějaká povinnost týkající se daní?

V roce lednu 2018 jsme prodali byt v osobním vlastnictví, který jsme koupili v roce 2012 . Po celou dobu byl byt pronajímán. V DPFO dle § 9 byly výdaje uplatňovány paušálem. Byt nebyl nikdy vložen do podnikání, v § 9 jsme si evidovali jen odpisy. Bude příjem z prodeje bytu v roce 2018 v DPFO osvobozen nebo vzhledem k tomu, že byly používány výdaje paušálem se osvobození po 5 letech nedá uplatnit? Jaká by byla situace, kdybychom použili některý rok nebo po celou dobu skutečné výdaje včetně odpisu nemovité věci?

OSVČ v roce 2013 uplatnila zaplacené pojistné na životní pojištění v daních z příjmů, čímž došlo ke snížení daně. V letech 2014 a 2015 toto pojištění také zvedla v daňovém přiznání, ale základ daně byl tak malý, že nedosahoval ani zákonného odpočtu na poplatníka, a tudíž daň byla nulová. I kdyby tato částka na životní pojištění nebyla v daňových přiznáních uvedena v letech 2014 a 2015, rovněž by daňový základ nedosahoval základního odpočtu na poplatníka a daň by opět vyšla nulová. Nyní OSVČ nechala původní pojistku daňově uznatelnou převést na pojistku, která neumožňuje daňový odpočet z důvodu, že se jedná o rizikovou pojistku, kdy nedochází při dožití k žádném vyplacení pojistného plnění a tudíž je daňově neuznatelná. Odkupné bylo převedeno na tuto daňově neuznatelnou novou pojistku. Bude nutné uplatněné pojistné za rok 2013 dodanit, i když nedošlo k vyplacení odbytného? A také nevíme, jak to bude s uvedeným pojistným v daňovém přiznání za roky 2014 a 2015, když nemělo vliv na výši daně, jak uvádíme výše (bylo uváděné jen z důvodu, aby nebyla pochybnost, že uznatelnost trvá) - zdaňovat se nebude? 

Fyzická osoba, nepodnikatel, prodala obchodní podíl ve společnosti s r. o. v hodnotě 21,5 mil. Kč. Tato pohledávka nebyla uhrazena. Jak má FO postupovat: - vlastní svoji společnost, je jediným společníkem, prodá jí svoji pohledávku za 21,5 mil Kč a společnost pohledávku uhradí, FO, nepodnikatel ve svém DP uvede do § 10 příjem 21,5 mil. a výdej 21,5 mil a nezdaní nic - postoupí pohledávku své společnosti v roce 2018 za 21,5 mil. Kč a ve smlouvě bude uvedeno, že pohledávka bude uhrazena postupně v roce 2018 5 mil., 2019 5 mil., 2020 5 mil. a zbytek v roce 2021. Jak to bude s uplatněním výdajů v daňovém přiznání, kdy a jak zdaní FO, nepodnikatel tuto pohledávku? - FO postoupí pohledávku společnosti za 5 mil. Kč, společnost v tomtéž roce pohledávku uhradí (5 mil.), FO zdaní za rok 2018 21,5 mínus 5 mil., tedy daňový základ 16,5 mil Kč?

Poplatník pronajímá byt a dále má příjem ze zaměstnání, tj. podává přiznání k DPFO. Do skutečných výdajů zahrnuje odpisy bytu + platby, které nezúčtovává s nájemníkem, tj. platby pro správu domu, platby do fondu - jsou tyto platby správně zařazeny jako daňově uznatelné? Může si poplatník uplatit paušální výdaj na dopravu ve výši 4 000 Kč za měsíc, pokud jede 1x měsíčně za nájemníkem pro inkaso nájemného? Pouze jedna cesta z domova k nájemníkovi a zpět. Auto jinak používá pro své soukromé účely jako občan, jinak nepodniká. Lze to nebo nikoliv? A v případě, že by v jednom měsíci cestu za nájemníkem nevykonal a v dalším cestu vykonal, může v jednom měsíci 4 000 Kč uplatit, a v druhém nikoliv?

Občan hodlá koupit rodinný dům k trvalému bydlení s rodinou, prostředky ke koupi chce získat hypotékou. Dům je v katastru veden jako stavba pro rodinnou rekreaci, má č. popisné. Dům má 6 obytných místností , 2 koupelny, zděný s podkrovím, asi 9 let po kolaudaci čili téměř novostavba. Při čtení § 15 ZDP si nejsem jista, jestli budou uznatelné úroky, když je v odstavci 3 písm. c) bod 2 zmiňován rodinný dům. Je ještě nějaká jiná specifikace rodinného domu? 

Jednatel společnosti pronajme svůj osobní automobil společnosti, ve které je jednatel, na rok, za cenu obvyklou na trhu. Může používat tento svůj (pronajatý) automobil i k osobním účelům po dobu nájmu? Pokud ano, jaké to má souvislosti - například musí si přidanit 1 % automobilu, nebo si firma nemůže dát 100 % nájemného do nákladů...?

Fyzická osoba nepodnikající poskytla maďarské právnické osobě úročenou půjčku v maďarských forintech. Výše úroku za rok 2017 byla stanovena na 1 325 261 HUF. Maďarská společnost tento úrok poslala fyzické osobě na bankovní účet v České republice vedený v českých korunách v roce 2017. Dne 29. 12. 2017 byla připsána částka 106 444 Kč. Jakou částku musí fyzická osoba přiznat v rámci daňového přiznání na řádku 38 daňového přiznání? Částku 1 325 261 HUF x jednotný kurz vyhlášený GFŘ, nebo skutečně přijatou částku na bankovní účet ve výši 106 444 Kč?

FO podnikající jako OSVČ, obdržela výpis z účtu cenných papírů - podklady pro daňové přiznání za rok 2017 rozepsán takto: Příjmy z prodeje CP prodaných před uplynutím časového testu v CZK (FIFO) 105.165,64 Kč, Výdaje na nákup CP prodaných před uplynutím časového testu v CZK (FIFO) 103.960,26 Kč, Transakční náklady k obchodům s CP prodaných před uplynutím časového testu v CZK (FIFO) 1039, 74 Kč, Kapitálový výnos z prodeje CP prodaných před uplynutím časového testu v CZK (FIFO) 1205,38 Kč. Jak tyto příjmy zahrnout do daňového přiznání?

Jsme česká právnická osoba, která poskytla k významnému životnímu jubileu společníkovi firmy, který je zahraniční fyzickou osobou (Německo) dar (zlatou minci) v hodnotě 45 000 Kč. Firma si bude tento náklad účtovat jako nedaňový výdaj. Je společník povinen odvést z tohoto daru daň (případně právnická osoba za společníka)? Pokud ano, kdo daň odvádí, v jaké zemi a jak se postupuje?

1) Fyzická osoba pronajímá část domu - patro se samostatným vchodem - spolku, který má tyto prostory za sídlo. Představují příjmy za pronájem, které fyzické osobě takto plynou, příjmy dle § 9 zákona č. 586/1992 Sb.? Pokud ano a pronajímatel by chtěl použít pro daňové účely skutečné náklady, je možné stanovit odpis pouze pro část budovy - pronajímané patro? 2) Pronajímaný byt, zakoupen v 10/2013, pronajímán od 12/2013. Dosud pronajímatel uplatňoval 30% paušál; je možné pro DPFO za rok 2017 toto plynule změnit a přejít na skutečné náklady? Je možné stanovit odpis majetku bez znaleckého posudku - z kupní ceny? Bude to za rok 2017 1,4 % nebo 3,4 % z hodnoty nemovitosti? Jakou evidenci je nutné vést? 

Občan si v 7/2011 pořídil na úvěr dům se 4 bytovými jednotkami. Od počátku byty pronajímal, příjmy danil v § 9. Do daňových výdajů dával úroky z úvěru, odpisy domu a náklady na vybavení bytů či opravy v domě. V domě občan nikdy nebydlel. V r. 2017 prodal jednu bytovou jednotku. 1) Bude tento prodej podléhat dani z příjmu a pokud ano, v jakém ustanovení? 2) Pokud by byl prodej osvobozen od daně z příjmu, měl by občan ohlašovací povinnost, když tento prodej byl za více než 5 mil. Kč?

Druh a družka spolu žili ve společné domácnosti 40 let. Druh zemřel v 11/2016, v r. 2017 proběhlo dědické řízení, družka zdědila dům a chatu. Ještě v témže roce, tj. 2017 dům prodala. V tomto domě nikdy nebydlela. Vztahuje se na ni osvobození z prodeje domu dle § 10 odst. 3 písm. c) bod 2? Pokud ne, vztahuje se na tyto příjmy § 10 odst. 5, tj. že k příjmům použije jako výdaj cenu domu, kterou stanoví odhadce "s kulatým razítkem" (odhad pro účely daně z příjmu)?

V současné době mám živnost na administrativní činnost. Dále bych se chtěla zabývat ruční prací - vyšívaní, háčkování atd. a výrobky (svetříky, halenky) bych chtěla dále prodávat. Je na tuto činnost živnost? Budu muset prodej každého svetříku fakturovat - pokud to bude spíše moje záliba a prodej zatím pouze okrajově - předpokládám 1 svetřík za měsíc za 2 000 Kč. Budu příjem z prodeje výrobků (svetříků) zdaňovat, pokud nepředpokládám, že příjem zatím nebude vyšší v roce 2018 než 30 000 Kč? A bude z něj odvádět ZP a důchodové pojištění? V roce 2018 pobírám rodičovský příspěvek.

Rodiče vlastní rodinný dům, který neužívají k trvalému bydlení a jehož ideální polovinu v roce 2016 darovali synovi k trvalému bydlení. Synovi byla poskytnuta hypotéka na rekonstrukci celého domu. Může si úroky z hypotečního úvěru odečíst z daní? Hypoteční smlouva je jen na syna, i když druhou ideální polovinu rodiče stále vlastní.

Majitel bytového domu a rodinného domku s příjmy dle § 9 zákona o daních z příjmů provedl nutné opravy a technické zhodnocení rodinného domu za účelem dalšího pronájmu třetím osobám. V roce 2017 byl rodinný dům zkolaudován. V letech 2007 - 2016 tedy do daňově uznatelných nákladů zahrnoval výdaje na opravy a zvyšoval zůstatkovou cenu rodinného domku o výdaje na technické zhodnocení. V roce 2017 se však jeho životní situace změnila a byl nucen se nastěhovat do podkroví tohoto zrekonstruovaného rodinného domu - začít ho používat pro své soukromé účely. Zbylou část rodinného domu pronajal osobě blízké za obvyklé tržní nájemné. Lze formou nepeněžního příjmu od roku 2017 zvýšit daňový základ pro daň z příjmů o nájemné za podkroví, které využívá vlastník nemovitosti pro své bydlení? Nebo tím, že nebyly dodrženy podmínky pro uznatelnost výdajů z minulých let, tak je potřeba upravit daňová přiznání za roky předcházející?