Otázky a odpovědi - strana 3

Pokud klient financuje objekt k bydlení (rodinný či bytový dům) formou hypotečního úvěru, musí si pro odpočet úroků ze základu daně v nově pořizované nemovitosti zřídit trvalé bydliště? Pokud třeba plánuje v bytovém domě do budoucna bydlení pro své tři děti (tedy tři byty), musí tam zřizovat trvalé bydliště i jim?

Můj klient nakupuje a prodává kryptoměny, nemá žádný doklad o nákupu ani prodeji. Eviduje příjem za rok 2017 z prodeje v částce 105 629 Kč. K nákupu žádný doklad nemá, ani nezná hodnotu. Budu tento příjem i bez dokladů danit dle § 10 ZDP a mohu si uplatnit výdaje ve výši 60 %? 

Klient (podnikatel–FO, neplátce DPH) prodal v roce 2016 byt v Praze (jako nepodnikatel, byt nebyl v obchodním majetku), v němž nebydlel ani ho nevlastnil po dobu 5 let. Za část přijatých peněz však rovnou koupil starší rodinný domek, ve kterém nyní s rodinou bydlí. Jednalo se proto o osvobozený příjem z důvodu uspokojení vlastní bytové potřeby. Na FÚ učinil na konci roku 2016 prohlášení, že částí příjmu z prodeje bytu byla uspokojena vlastní bytová potřeba a jedná se tím pádem o osvobozený příjem. Z prodeje bytu zbyla částka 1,2 mil., která byla v roce 2017 použita na rekonstrukci koupeného rodinného domu. Tím byla splněna podmínka pro osvobození i této částky, protože příjem z prodeje bytu použil na uspokojení bytové potřeby nejpozději do jednoho roku následujícího po roce, v němž příjem přijal. Dokládá se FÚ nějak tato skutečnost? Vstupuje tato informace nějak do daňového přiznání za rok 2017? Nebo je to tak, že se stále jedná o osvobozený příjem, takže se do daňového přiznání neuvádí?

Manželé mají ve společném jmění manželů více než 5 let následující nemovitosti: 1) Pozemek, jehož součástí je stavba zapsaná v katastru nemovitostí jako objekt k bydlení a pozemek kolem budovy (zahrada). V domě jsou dispozičně dva oddělené byty, které ale nejsou jako samostatné jednotky vymezeny v katastru nemovitostí (je to pouze stavební uspořádání) a jsou dlouhodobě pronajímány. 2) Stavbu zapsanou v katastru nemovitostí jako objekt k bydlení – prakticky totožný s domem uvedeným v bodě 1) a se stejným využitím – tj. nejsou tam vymezeny jednotky (domy jsou téměř stejné, umístěné vedle sebe). Pozemek, na kterém budova stojí a pozemek vedlejší sloužící jako zahrada jsou však ve vlastnictví třetí osoby. Manželé plánují provést na obou domech rekonstrukci a následně prohlášením vlastníka vymezí v každém domě dvě samostatné bytové jednotky. U domu uvedeném v bodě 2) ještě před vymezením jednotek odkoupí jak pozemek pod budovou, tak pozemek vedle (zahradu). Následně bytové jednotky jako samostatné věci prodají (prakticky obratem po kolaudaci a vzniku jednotek), a to včetně adekvátních podílů na příslušených pozemcích pod domem (v tomto případě se pozemek stane součástí jednotky) a příslušných okolních pozemcích – zahrady (v tomto případě jako budou noví majitelé jednotek spoluvlastníky těchto pozemků). a) Bude příjem z prodeje bytových jednotek osvobozen od daně z příjmů podle § 4 odst. 1 písm. b) ZDP, nebo vymezením jednotek vzniká nový majetek (nová věc) a časový test pro osvobození se tímto prolamuje, resp. začíná běžet znovu? Je možné na tento případ aplikovat § 4 odst. 2 písm. b) ZDP? b) V případě, že by byl prodej jednotek osvobozen, bude v případě pozemků uvedených v bodě 2) nutno tyto zdanit, resp. příjem z nich? Pokud ano, jakým způsobem pak zjistit příjem z prodeje té části pozemku, která je de facto součástí jednotky, tj. samostatně se cena za jednotku a pozemek neuvádí (jde o jednu věc)? 

OSVČ podniká v oblasti zprostředkování služeb. Po celou dobu podnikání má také příjmy z pronájmu nemovitosti podle § 9 zákona DzP. Na této nemovitosti došlo k havárii vodovodního potrubí. Nemovitost je pojištěna, a tak došlo k výplatě pojistné události v hodnotě 50 000 Kč. Má se tato částka danit v § 9 nebo v § 10 zákona o daních z příjmů?

OSVČ má pozastavenou činnost na roky 2009-2019. V r. 2017 dostala provizi za zprostředkování spotřebního úvěru ve výši 35 000 Kč. Kam, pod jaký oddíl mám zdanit tuto provizi, když OSVČ má příjem také ze zaměstnání? Jako ostatní příjmy? 

Dobrý den, klient uzavřel v roce 2015 hypoteční úvěr na dům. V roce 2015 a 2016 si úroky odečetl v daňovém přiznání. V roce 2016 se oženil a následně v roce 2017 převedl dům do vlastnictví manželky. Po celou dobu je hypoteční úvěr na něj. V uvedeném domě bydlí. Za rok 2017 dostal potvrzení na úroky. Může si za rok 2017 odečíst úroky ve svém daňovém přiznání?   

Fyzická osoba vlastnila rodinný dům v SJM od roku 1998. Po rozvodu přešel celý dům v červnu 2014 do výhradního vlastnictví této osoby. Osoba má od roku 1998 až dosud v domě trvalé bydliště, ale skutečně v domě nebydlí od května 2017. V dubnu 2017 totiž byla uzavřena budoucí smlouva kupní na dům s tím, že budoucí majitel bude tři roky splácet kupní cenu a teprve po uhrazení celé ceny na něj bude dům převeden na katastru. V roce 2017 takto osoba získala cca 500 000 Kč. Tyto peníze byly použity na rekonstrukci nového bydlení. Dům nikdy nebyl zahrnut do obchodního majetku. Je třeba tento příjem uvést v daňovém přiznání a danit, nebo ne? Osoba je podnikatel, a podává tedy za rok 2017 daňové přiznání.

Fyzická osoba /nepodnikatel/ kompletně rekonstruovala vlastní byt v roce 2017 v celkové částce asi 650 tis.Kč. V roce 2018 bude byt pronajímat. Bude danit dle § 9 s použitím paušálu výdajů 30% nebo lze použít i skutečné výdaje? Jaké to jsou? Odpisy za předpokladu, že bude znalečný posudek? Dále může použít i paušál na dopravu osobním autem ve výši 4 000 tis. Kč měsíčně? Popřípadě jaké další výdaje - když nebude znalecký posudek, tak nepoužije odpisy, ale výdaje na opravy provedené i v předcházejícím roce? 

V roce 2004 jsem pořídil nemovitost, ze které jsem měl příjmy podle § 9 ZDP - příjmy z pronájmu. V průběhu roku 2015 jsem do této nemovitosti vložil další finanční prostředky a tím zvýšil cenu nemovitosti (technické zhodnocení). V roce 2017 jsem nemovitost prodal. Mám nárok na osvobození od daně v rámci § 4 ZDP, když přesáhla doba mezi nabytím a prodejem nemovitostí víc než 5 let? Nemá technické zhodnocení z roku 2015 vliv na časový test 5 let? 

Paní (důchodkyně), nemá žádný jiný příjem, uzavřela smlouvu o zápůjčce, kde se jí vydlužitel zavázal vyplatit i úrok ze zápůjčky. Teď jí od společnosti (vydlužitele) přišlo oznámení o vyplacení úroku na její účet a zároveň informace o tom, aby z úroku ze zápůjčky odvedla 15% daň. Musí si paní zpracovat a podat daňové přiznání k dani z příjmů? Pokud ano, pod kterým paragrafem to bude v přiznání uvedeno? Jako příjmy z kapitálového majetku (§ 8) nebo ostatní příjmy (§ 10)? Nebo úplně jinak?

Klientce v roce 2017 zemřel otec. V rámci dědictví se nemovitost přepsala na 3 sourozence, matčin podíl, která žije, i ten darovaný 3 sourozencům. Ve stejném roce tito 3 sourozenci nemovitost prodali. Musí podávat DPFO za rok 2017 - § 10 nebo bude tento prodej osvobozen dle § 4 zákona o daních z příjmu? Otec - zůstavitel - vlastnil nemovitost déle než 5 let.

Majitelem domu s 10 byty jsem byl požádán o zpracování příjmů a výdajů pro zpracování daňového přiznání k DPFO. Předložil mi velké množství dokladů (paragonů) z prodejny, bez bližšího určení s tím, že na domě opravuje většinu věcí sám a v prodejně mu nic jiného než paragon z nákupu nedají. I tam, kde je místo pro označení zákazníka je často prodejnou nadepsáno "drobný prodej" nebo "nekonkrétní zákazník". Já mám obavu, že takové výdaje jsou těžko obhajitelné při případné kontrole. Jaký přiměřený způsob by se dal uplatnit, aby bylo možno výdaje přiřadit k příjmům z nájmů?

Je věcný dar sestřenici v hodnotě cca 300 000 Kč osvobozen od daně z příjmů, protože se jedná o dar příbuzné?

Je možné, aby byly na jednatelku společnosti vykázány náhrady z pracovní cesty, když je v současné chvíli na mateřské dovolené a není v pracovním poměru?

Zaměstnanec má u téhož zaměstnavatele poloviční úvazek (pracovní smlouva) a dohodu o provedení práce do 10 000 Kč. Pro účely daně z příjmy se tyto dva příjmy vždy v rámci měsíce sčítají, je to tak? Jak je to se zdravotním a sociálním pojištěním? Obojí pojištění se odvádí opravdu pouze z polovičního úvazku? Nenavyšuje se to o částky z dohody o provedení práce? 

Fyzická osoba, která se zabývala činností pojišťovacího zprostředkovatele, přerušila živnost od 1. 7. 2016. I když tuto činnost již neprovozuje, stále má příjmy z tzv. následných provizí z dříve uzavřených smluv. Jak tyto příjmy vykázat v přiznání k dani z příjmů? Mohu je zdanit podle § 10?

Zaměstnanec - příjmy ze závislé činnost dle § 6 ZDP a dále - příjmy z podnikání dle § 7 ZDP, a dále příjmy z úroků z půjčky ze ZONKY (FO půjčuje např. 100 Kč - vráceno 100 Kč + úroky 10 Kč - poplatek 2 Kč ZONKY = základ 8 Kč - dle ZONKY by měly být příjmy zařazeny do § 10 ZDP. Je to tak? Pokud budou příjmy cca 10 Kč - budou osvobozeny do 30 000 Kč? FO podává daňové přiznání.