Otázky a odpovědi - strana 4

Které z údajů musíme povinně doplnit do Přílohy č. 1 k daňovému přiznání fyzické osoby, do oddílu č. 2 Doplňující údaje?

Může profi sportovec provozovat svoji "práci" pod živností a tím pádem uplatňovat 60% paušál, nebo musí svoji činnost provozovat jako "svobodné povolání" a uplatňovat pouze 40% paušál? A podle jakého zákona se to řídí? A druhý dotaz, který se k tomu vztahuje: První rok platí odvody ze sociálního a zdravotního pojištění jako z minima a následně se vypočítává dle výkazů podle příjmů za předcházející rok (jako u začínajícího podnikatele)? 

Kam student VŠ s vlastním IČO zařadí příjem z dohod o provedení práce? Je společníkem ve společnosti (bez právní subjektivity). 

Malé s. r. o., daňová povinnost k 31. 03. 2015 ve výši 100 000 Kč. Daňové přiznání podáno, přílohou DPPO je předpis záloha na další období v měsících 06. 2016 + 09. 2016 + 12. 2016 + 03. 2017. Za rok 2016 podává DPPO již daňový poradce k 30. 06. 2017. Přílohou předpis záloh na měsíce 09. 2017 + 12. 2017 + 03. 2018 + 06. 2018. Finanční úřad žádá výměrem doplatek zálohy k 15. 06. 2017 ve výši zálohy stanovené z roku 2015, tedy 25 000 Kč. Podle našeho názoru došlo k posunu 4 záloh z daňové povinnosti a tedy záloha k 15. 06. 2017 z roku 2015 je pátou zálohou a neměla by být. Po podání přiznání se zálohu ve výši 100 % ve 4 zálohách do stanovení další daňové povinnosti?

Když si jednatel s. r. o. (jediný vlastník) zaplatí z firemního účtu letí dovolenou pro celou rodinu a celou částku zahrne jako nedaňový náklad, bude to účetně v pořádku? Nebo tato položka nemůže být vůbec z firemního účtu placená? Placené na firmu je to z důvodu cenové výhodnosti ubytování a letenek. Jedná se o větší částku cca 200 000 Kč.

Fyzická osoba-OSVČ měla v roce 2016 příjmy v ČR (1-6) a v EU (7-12). Daňové přiznání podává v ČR. K příjmům v ČR a z EU uplatní paušální výdaje. Zahraniční příjmy a výdaje zahrne do přehledu pro zdravotní a sociální pojištění. V období od 7 do 12/2016 neplatila zálohy na ZP a SP. Počet měsíců, v nichž pro OSVČ platí minimální vyměřovací základ pro ZP je 6 nebo 12? Ve vztahu k OSSZ je SVČ v zahraničí považována za hlavní nebo vedlejší? 

Podnikatel měl příjmy ze své podnikatelské činnosti (realitní činnost), které uvedl v § 7. Kromě toho má vlastní les a příjmy z tohoto lesa uvedl do § 10. Dále do § 10 uvedl prodej býka. Ale údajně dle požadavku SZIF (nebo nějakého podobného úřadu) se musel právě kvůli tomu býkovi nechat registrovat jako SHR. Finanční úřad nyní toto přiznání rozporuje a tvrdí, že by jak příjem z prodeje býka, ale i příjem z prodeje dřeva měl mít uveden v § 7. Jednou prý má registraci jako SHR a tím se není o čem bavit. Že příjem z prodeje býka je nahodilý, ale že právě kvůli tomu je registrován, bych ještě s obtížemi dokázal pochopit, že by tento příjem spadal do § 7. Ale příjem z vlastního lesa zařadit do § 7 se mi zdá nesprávný. Lze někde najít řádnou zákonnou oporu pro tvrzení správce daně, tedy pro to, že tyto dva příjmy jsou příjmy z podnikání? Mně osobně to přijde jako nezákonné. 

Zaměstnanec oznámil v zaměstnání, že jeho dcera má průkaz ZTP, a to i v minulých letech, ve kterých nebylo uplatněno daňové zvýhodnění ve výši ZTP, ale pouze zvýhodnění na dítě. Chtěl by podat dodatečné daňové přiznání, kde by zpětně uplatnil daňové zvýhodnění na ZTP dítěte. Zaměstnavatelem bylo prováděno roční zúčtování daně v minulých letech. Musí podat dodatečné daňové přiznání zaměstnanec nebo může opravit roční zúčtování zaměstnavatel? Při podání dodatečného přiznání musí uvést důvod? Musí se doložit opět všechny dokumenty, jako při řádném přiznání tzn. potvrzení o příjmech, potvrzení o životním pojištění atd.?

Má vliv na přehledy OSSZ a VZP u fyzické osoby, která vede daňovou evidenci: 1) rezerva na likvidaci solárních panelů, 2) paušální výdaje na dopravu, 3) uplatnění ztráty minulých let?

Občan české národnosti, trvale žijící v ČR v roce 2016 pracoval jako řidič, a to 9 měsíců v české firmě a 3 měsíce pro firmu německou. Každý rok podává samostatně daňové přiznání, ve kterém uplatňuje navíc úroky z hypotečního úvěru. Jak má za rok 2016 v daňovém přiznání vyúčtovat příjmy a z nich plynoucí daně z příjmu vyplacené z Německa? Zatím máme k dispozici jen výplatní pásky, kde souhrnný hrubý příjem je 7.170,26 EUR. Je možné tyto příjmy do daňového přiznání nezahrnovat? Jak by se v tom případě uplatnila základní sleva na poplatníka?

Po rodičích jsem zdědil nějaké pozemky. Z pronájmu těchto pozemků družstvem mám příjem asi 1 500 Kč za rok. Z pozemků odvádím daň z nemovitostí. Jsem povinen odvést daň z oněch 1.500 Kč, které získávám pronájmem pozemků?

Pomáhám naší zaměstnankyni s přiznáním. Zaměstnankyně je občanka ČR, na Slovensku jen pracovala v průběhu roku. Uplatnila jsem slovenské příjmy + české, a mám dvě otázky. Pokud zaměstnání mimo ČR trvalo během zdaňovacího období, ke kterému datu použiji kurz ČNB (přepočet)? Např. když skončila 28. 2. 2016, budete to k 28. 2. 2016, nebo 31. 12. 2016? Zároveň mi zaměstnankyně předložila ke snížení daňového základu životní pojistku, ale uzavřenou na Slovensku. Sdělila jsem jí, že toto nemůžu uznat, může být uznána jen tehdy, pokud bude převedena do ČR, řekla jsem jí to správně?  

Podnikatelka má živnostenské oprávnění - psychologické poradenství a diagnostika. V roce 2016 vykazuje příjmy za práce psychologa. Může u těchto příjmů uplatňovat 60% výdajový paušál? Nebo jde o příjmy z jiného podnikání podle zvláštních předpisů dle § 7 odst. 1 písm. c)? 

Společník, který pobírá mzdu ze závislé činnosti dle § 6 a nemá jiné příjmy, zapůjčil společnosti prostředky na provoz firmy. Za zapůjčení mu firma vyplatila k 31. 12. úroky ve výši 3 000 Kč za rok. Je nutné tyto úroky zdanit?

Manželé - osoby spolupracující v § 13. Manžel rozděluje na manželku podíl příjmů a výdajů ve výši 50 %. Manželka má převzaté příjmy od manžela i své příjmy z vlastního podnikání. Dále je přerozděluje ve výši 30 % na své studující dítě. Dle § 13 odst. 4 písm. b) si nemůže uplatnit daňové zvýhodnění na vyživované dítě. Může si daňové zvýhodnění na vyživované dítě žijící ve společné domácnosti uplatnit manžel?

Musí spolupracující osoba mít datovou schránku? A pokud ne, může podat přiznání k dani z příjmu za rok 2016 v papírové podobě?

Zzaměstnanec má vedle stálého měsíčního z příjmu ze zaměstnání ještě příjem ze závislé činnosti od státní organizace ve výši 10.000 Kč měsíčně, z něhož je odváděna záloha na daň a pojistné. Z tohoto důvodu mu zaměstnavatel nemůže udělat za rok 2016 vyúčtování daně, ale musí si sám podat daňové přiznání. 1) Můj první dotaz je, zda se bude v daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob uvádět na řádku 64 základní sleva na poplatníka 24.840 Kč, když je tato sleva uplatňována v rámci měsíční mzdy u zaměstnavatele, zaměstnanec má podepsané prohlášení poplatníka daně z příjmů FO, ve kterém slevu uplatňuje? 2) A ještě druhý dotaz, zda se ve formuláři prohlášení poplatníka daně z příjmů FO ze závislé činnosti budou uvádět případné úroky z hypoték či životní pojištění-oddíl 2-nezdanitelné části základu daně, pokud si zaměstnanec bude sám podávat daňové přiznání nebo zda tyto kolonky ponechat prázdné a neuvádět?

Osvobozený důchod je 36 x 9 900 = 356 400 pro rok 2016. Obdržený důchod 399 101 Kč. Do daňového přiznání uvedu v § 10 celou částku důchodu, tj. 399 101 Kč nebo jen rozdíl ve výši 42 701 Kč? A uplatním slevu na poplatníka. Používá se při přepočtu na Kč jednotný kurz vyhlášený GFŘ za rok 2016?

Zaměstnanec má v jedné společnosti s. r. o. uzavřen pracovní poměr - podepsal prohlášení. V druhé a třetí společnosti s. r. o. pracuje na dohodu o prevedení práce a je mu srážena srážková daň. Má povinnost podat přiznání, nebo nikoliv? Nemá-li povinnost, může příjmy z dohody o provedení práce, a tedy z odvodu srážkové daně dát do přiznání? Je to možné?

Poplatník má živnostenský list na softwarové a grafické práce. Některé z těchto činností spadají pod autorský zákon. Může si ke všem příjmům z tohoto podnikání na základě ŽL uplatnit 60 % výdajů nebo z autorských příjmů jen 40 %?