Otázky a odpovědi - strana 2

Občan ČR má bydliště v ČR, nicméně celý rok žije v Austrálii a má zde australský domicil. V ČR vlastní byt, který pronajímá. Může si v DPFO, které podává na § 9 v ČR uplatnit slevu na poplatníka?
Vydáno: 23. 03. 2021
Prostřednictvím prominutí úroků z prodlení a pokuty za opožděné daňové přiznání u daně z příjmů dochází k posunutí lhůty pro papírové podání do 3. 5. 2021. Poplatník OSVČ podal "papírové" daňové přiznání za rok 2020 dne 2. 3. 2021. Může doplatek DP uhradit až ve lhůtě do 3. 5. 2021 nebo musí uhradit doplatek DP do 1. 4. 2021?
Vydáno: 11. 03. 2021
Jsem starobní důchodce a podnikám jako OSVČ (daňová evidence bez DPH). Po rodičích jsem zdědila pole. Dle nájemní smlouvy se zemědělským družstvem jsem dostala vyplacené pachtovné (nájemné) za rok 2020 ve výši 900 Kč. Tuto částku jsem obdržela rovněž v r. 2020. Musím tuto částku zdanit v daňovém přiznání za r. 2020, a ve kterém ustanovení?
Vydáno: 08. 03. 2021
Fyzická osoba nepodnikající mající příjem jen z prodeje medu. Jakým způsobem a kam vyplní v daňovém přiznání příjem 62 000 Kč za prodej medu? Vztahuje se na prodej medu nějaké osvobození? Pokud ano v jaké výši a kam se vyplní? Jaké náklady a kam může do přiznání vyplnit? 
Vydáno: 04. 03. 2021
Je možné pro poplatnici, které plynuly od 9. 3. 2020 příjmy ze závislé činnosti a současně byla OSVČ na vedlejší činnost (do 8. 3. 2020 provozovala SVČ na hlavní činnost), ale ze SVČ neměla v roce 2020 žádné příjmy, použít formulář daňového přiznání pro poplatníky mající příjmy pouze ze závislé činnosti? Vzhledem k tomu, že při zaměstnání neměla příjmy převyšující 6 000 Kč za rok, tak nemá povinnost podávat daňové přiznání, ale chce uplatnit daňové zvýhodnění na dítě a nezdanitelné části základu daně. A je také nutné v případě nulových příjmů ze SVČ podat přehledy o příjmech a výdajích na OSSZ a zdravotní pojišťovnu?
Vydáno: 02. 03. 2021
Pokud zaměstnavatel neudělal zaměstnanci roční zúčtování daně, má zaměstnanec povinnost podat si daňové přiznání sám, i když nemá vůbec žádné jiné příjmy? vím, že může požádat o zúčtování, ale jde mi o situaci, kdy to neudělal, i když mohl.
Vydáno: 24. 02. 2021
Uvádí se částka získaná jako pozůstalost po rodičích do daňového přiznání? Fyzická osoba podává daňové přiznání z důvodu souběhu příjmu ze mzdy a dohody o provedení práce. V roce 2020 získala jako dědic (po rodičích) jednak hotovost a jednak prodala dům po rodičích (rodiče v něm žili 30 let). Musí se částky získané z dědictví do daňového přiznání uvádět? Odvádí se z nich nějaká daň? Pokud se musí uvést do DP, prosím o informaci, na jaký řádek se částky zapisují.
Vydáno: 11. 02. 2021
Pronajímatel vlastní nemovitost, kterou pronajímá a příjmy zdaňuje dle § 9 ZDP. Po 10 letech nemovitost prodá. K převodu dojde k 28. 12. 2020, ale k finančnímu vyrovnání dojde až v roce 2021. Vede daňovou evidenci. Má uplatnit zůstatkovou cenu nemovitosti v přiznání k dani z příjmu za rok 2020 nebo až v roce 2021?
Vydáno: 09. 02. 2021
Zaměstnanec vyplňuje přiznání k dani z příjmů (má ještě příjmy z podnikání) a dostal jedno potvrzení o zdanitelných příjmech od svého zaměstnavatele. V potvrzení má vyplněny mj. i tyto řádky: ř. 5 - doplatek příjmů dle § 5 odst. 4, ř. 7 - úhrn pojistného z řádku 5 a ř. 11 a další běžné řádky 1, 2, 6, 8, 9, 12. Pokud nevyplní další své příjmy z podnikání do přiznání, vznikne mu doplatek ve výši 1 200 Kč. Je možné, že se stala chyba ve mzdové účtárně? Pokud by přiznání vyplnil bez těchto řádků (bez doplatku ř. 5 a souvisejícího odvodu sociálního ř. 7 a zálohy ř. 11), vyšel by mu přeplatek 120 Kč, což by bylo v pořádku neboť rozdíl vznikne kvůli rozdílnému zaokrouhlení ve mzdách oproti přiznání. Ale pokud tam zahrne i doplatek včetně souvisejícího odvodu sociálního pojištění a zálohu (je uvedeno v potvrzení o příjmů za rok 2020), pak vznikne nedoplatek ve výši 1200 Kč. Musí tedy zaměstnanec tuto částku doplatit skrze daňové přiznání nebo opravu provede zaměstnavatel? Nebo to to nemáme řešit a podat přiznání i s částkou doplatku, která vyšla z potvrzení? Musí tedy zaměstnanec „opsat“ všechna čísla z potvrzení do přiznání včetně řádků 5, 7 a 11, ačkoliv z toho vznikne nedoplatek? 
Vydáno: 09. 02. 2021
Klient si dal peníze na fondy u banky a již vybral výnos v roce 2020 cca 250 000 Kč. Jak to bude zdaňováno? A budou tam nějaké náklady?  A ještě má jeden účet u brokerské firmy a nakoupil akcie. Bude také zdaňovat a v jakém oddílu daňového přiznání? Doplnění dotazu: Klient měl dne 30. 1. 2020 příjmy z prodeje cenných papírů (výběr výnosů z akciových fondů) celkem 87 600 Kč. Další zisk z akcií v roce 2020 byl 256 000 Kč. Do jakého oddílu daňové přiznání toto dát a jestli lze uplatnit nějaké výdaje nebo tyto částky dát jako celkový příjem?    
Vydáno: 06. 02. 2021
Fyzická osoba - nepodnikatel - má příjmy ze zaměstnání, má hypotéku na bytovou jednotku, kterou využívá k vlastnímu bydlení. Poměrný příjem dle SVJ, který se váže k této bytové jednotce za pronájem reklamní plochy na fasádě domu, je ve výši 7 000 Kč. Tento příjem ale nebyl vyplacen a byl převeden do fondu oprav. To ale asi nemá na nic vliv. Musí si tato osoba sama podat daňové přiznání k dani z příjmů za rok 2020? Lze uplatnit úroky z hypotéky a současně 30% paušální výdaje z pronájmu? 
Vydáno: 02. 02. 2021
Zaměstnanec dostal potvrzení o zdanitelných příjmech a je povinnost podat přiznání - dále má příjmy i z pronájmu bytu. Chtěli bychom se však zeptat - v potvrzení jsou vyplněny i jiné než běžné řádky. Jsou tam vyplněny ř. 5 - Doplatky příjmy dle § 5 odst. 4 v období 08-19 a dále úhrn pojistného z řádku 5 na ř. 7 a ř. 11 skutečně sražená záloha z ř. 5 - a pak je záloha na ř. 12 celkem. Jaké částky uvedu do přiznání do tabulky - úhrn příjmů ze závislé činnost, úhrn pojistného a sražená záloha - vždy sečtu ty dvě částky jak z klasického příjmu tak i s doplatku? Budu tedy 3 x sčítat, je to tak?
Vydáno: 28. 01. 2021
Firma má zaměstnance na dohodu o provedení práce s měsíční odměnou vždy nižší než 10 000 Kč. Tento zaměstnanec učinil (podepsal) prohlášení poplatníka u této firmy. Na podzim v některých měsících podepsal u této firmy další dohodu na jinou činnost - tentokrát DPČ (Dohodu o pracovní činnosti) s příjmem nižším než 3 000 Kč. Zaměstnanec měl tedy souběh dvou dohod u jednoho zaměstnavatele. Zálohová daň byla celkově 0 Kč, protože byla vykrytá slevou na poplatníka. 1) Pokud si zaměstnanec nepožádá o roční zúčtování z důvodu, že se mu nemá co vracet, tak není povinen on sám podat daňové přiznání. Je to pravda? 2) Pokud by DPČ v jednom měsíci přesáhla 3 000 Kč, tak by opět nemusel zaměstnanec podat daňové přiznání. Je to pravda?
Vydáno: 10. 01. 2021
Pokud fyzická osoba podnikatel přijme dar (pro osobní užití) od právnické osoby v hodnotě 20 000 Kč, musí ho danit ve svém přiznání k dani? 
Vydáno: 05. 01. 2021
Zaměstnanec omylem podepsal dvě prohlášení k dani najednou, a proto musí podat přiznání. Celkem měl pouze 90 000 Kč příjmy ze závislé činnost - je to student. Nyní tedy opožděně podá přiznání 1. 9. 2020 a v přiznání mj. bude žádat o vrácení daně v částce 3 000 Kč, protože jeho příjmy byly nízké, a tudíž sleva všechnu daň pokryla. Jaká mu bude vyměřena penále či úrok či nějaká sankce jiná? A bude mu vráceno na účet 3 000 Kč celých nebo v těch 3 000 Kč bude odečtena nějaká sankce?
Vydáno: 31. 08. 2020
Dne 17. 8. 2019 mě náhle zemřel manžel. Podnikal jako fyzická osoba, vedl daňovou evidenci, byl měsíční plátce DPH. V jeho činnosti se rozhodl pokračovat jeho syn. Tuto skutečnost jsme nahlásili na živnostenském úřadě a do ukončení dědického řízení bude pokračovat na IČ manžela. Na finančním úřadě jsem zjistila, že budu podávat přiznání k dani z příjmu fyzických osob za období od 1. 1. - 16. 8. 2019 a od 17. 8. 2019 ke dni předcházejícímu dni skončení řízení o pozůstalosti. Dále jsem tam dostala tyto informace, které potřebuji ověřit. V přiznání od 1. 1. do 16. 8. 2019 si mohu uplatnit základní slevu na poplatníka pouze za 8 měsíců, s čímž nesouhlasím. Myslím, že celou částku Kč 24 840 Kč. Dále mě bylo řečeno, že základ daně nebudu upracovat podle § 23 odst. 8 v žádném daňovém přiznání z důvodu pokračování syna v činnosti. Myslím si, že bych měla základ daně upravit v přiznání za období od 17. 8. do ukončení pozůstalosti. Dále měl manžel s. r. o., byl plátce DPH, a v tomto případě se podávají veškerá daňová přiznání v řádných termínech?
Vydáno: 04. 09. 2019
Zahraniční fotbalista ze Srbska působil v průběhu roku v českém fotbalovém klubu a byly mu poskytnuty nepeněžní výhody, které byly zdaněny dle § 22 odst.1 písm. f) bod 2 ZDP a na které od finančního úřadu obdržel potvrzení o sražené dani. Může si rok za 2018 podat přiznání v ČR a uplatnit výdajový paušál ve výši 40 %, popř. další nezdanitelné částky či slevy?
Vydáno: 08. 05. 2019
Fyzická osoba (občan SRN s trvalým pobytem v ČR) je zaměstnanec české firmy a podává daňové přiznání. Nyní by měl dostat výplatu dividend či podílů na zisku z firmy ve Švýcarsku. Jak se toto daní, pokud to je a nebo pokud to není daněné ve Švýcarsku (mimo jiné s ohledem na smlouvu o zamezení dvojího zdanění)? Kam se to uvádí v přiznání DPFO? Má to dopad na sociální a zdravotní pojištění?
Vydáno: 06. 05. 2019
OSVČ má základ daně z podnikání 100 000 Kč, její daň tedy vychází po uplatnění základní slevy 24 840 Kč nulová. Od roku 2018 si platí hypotéku na rodinný dům - ale po uplatnění odpočtu 20 000 Kč se její výsledná daň nezmění, pořád je ve výši 0 Kč. Musí nebo nemusí do přiznání OSVČ uvést úroky jako odpočet? V případě, že by v roce 2018 do přiznání neuvedla a v roce 2019 je chtěla uplatnit - bude moci uplatnit v roce 2019 úroky, bude-li jí vycházet daňová povinnost? Můžete to v různých letech střídat - uplatnit x neuplatnit odpočet? Úroky jako odpočet nelze přenášet, tj. lze uplatnit pouze ty úroky, které byly v roce, za které se podává daňové přiznání zaplaceny? Kdy musí OSVČ doložit smlouvu o hypotéce na FÚ - až v roce, kdy bude poprvé úroky v přiznání uplatňovat nebo hned první rok ačkoliv první rok úroky uplatňovat nebude?
Vydáno: 23. 04. 2019
Poplatník, OSVČ, v dubnu změní trvalé bydliště. Přiznání za něj bude podávat daňový poradce. Nezmění se mu však příslušný FÚ, ten zůstane stejný tedy FÚ pro Liberecký kraj, ale pouze územní pracoviště. Je OSVČ povinna tuto změnu nahlásit na FÚ? A musí nahlásit změnu bydliště daňovému poradci, aby do přiznání uvedl novou adresu, nebo nemusí a poradce bude přiznání podávat se starou adresou? Má tedy OSVČ kontaktovat FÚ, svého poradce či např. i zdravotní pojišťovnu a okresní správu sociálního zabezpečení? Pokud by si podávala OSVČ přiznání sama a změnila by adresu ještě nyní v březnu - jakou adresu uvede do přiznání novou nebo starou?
Vydáno: 28. 03. 2019