Otázky a odpovědi

Dle novely zákoníku práce budeme se zaměstnanci podepisovat dohody o práci na dálku. Jeden náš zaměstnanec ale na Slovensku. Příjem má jen od naší firmy z hlavního pracovního poměru, místo výkonu práce je v našem sídle v ČR. Do zaměstnání pravidelně dojíždí. Rozsah práce na dálku v dohodě chceme nastavit na 50 %. Jaký je postup, když chceme, aby náš zaměstnanec zůstal účasten v systému sociálního a zdravotního pojištění v ČR? Lze v tomto případě uplatnit rámcovou dohodu k aplikaci čl. 16(1) nařízení (ES) č. 883/2004? 

Stavební firma bude posílat svoje zaměstnance pracovat do Německa (služební cesta) na 3-6 měsíců. Je povinnost mít s sebou formulář A1? Pokud ano, kdy o něj žádat, a k čemu formulář slouží? 

Prosím o informaci ohledně nutnosti vyřízení formuláře A1. Jsme společnost, která má "matku" v Rakousku a působí téměř po celém světě. Tento formulář vyřizujeme našim zaměstnancům, kteří jsou vysíláni do zahraničí na krátkodobé práce. Musí mít takovýto nebo podobný formulář vyřízený také zaměstnanec z Mexika, který k nám jede v rámci korporace na odbornou stáž na cca 4-5 měsíců? S námi nemá žádnou pracovní smlouvu. Tu má se svojí mateřskou zemí. Stáž bude začínat v Rakousku, kde bude 2 měsíce a pak by se měl přesunout do ČR. 

Jsme česká firma se sídlem v ČR. Někteří naši zaměstnanci jsou vysíláni na základě cestovního příkazu na pracovní cestu na Slovensko za účelem provedení stavebního dozoru. Tímto naším zaměstnancům vyplácíme mzdu v ČS korunách a jsou jim poskytovány cestovní náhrady. Naše firma má v místě stavby stálou provozovnu. Mzdové náklady i cestovní náhrady nejdou k tíži stálé provozovny. Letos dojde u některých zaměstnanců k překročení celkové doby 183 dnů strávených při výkonu práce na území Slovenska. Sociální a zdravotní pojištění je sráženo a odváděno podle českých předpisů. Rovněž zálohy na daň jsou sráženy a odváděny podle českých předpisů do českého systému. Poraďte nám prosím, jak máme postupovat u zaměstnanců, kteří překročí výše uvedenou dobu 183 dnů strávenou na Slovensku a jejich příjem za výkon práce by měl podléhat zdanění v tomto státě. Jedná se o zaměstnance - daňového rezidenta ČR. Byl by postup v případě daňového rezidenta ČR na základě daňového domicilu (trvalé bydliště na Slovensku) a rezidenta Slovenské republiky stejný? Lze očekávat, že k obdobné situaci pravděpodobně dojde (u daňového rezidenta ČR) při pracovních cestách mimo EU (Indie). Lze v tomto případě postupovat obdobně jako v případě pracovní cesty na Slovensko?

Zaměstnanec bude dočasně přidělen k jinému zaměstnavateli do Velké Británie, v dohodě o dočasném přidělení bude uvedeno místo výkonu práce Londýn. Při dočasném přidělení náleží zaměstnanci pouze cestovní náhrady dle § 172 zákoníku práce, tj. pouze za dny první a poslední cesty (cesta z ČR do VB a zpět). Jaký zvolit postup v případě vysílání na pracovní cesty v rámci přidělení? 1. Zaměstnanec bude vyslaný na pracovní cestu v rámci Velké Británie – zde chceme poskytnout náhrady dle § 166 zákoníku práce a zahraniční stravné platné pro Velkou Británii (45 GBP). 2. Zaměstnanec bude vyslaný na pracovní cestu do Brna k svému zaměstnavateli (zaměstnanec má bydliště v Brně) – zde chceme ve smyslu § 170 odst. 7 zákoníku práce poskytnout zahraniční stravné na cestu z Velké Británie do bydliště a zpět a tuzemské stravné za cesty k výkonu práce a zpět a za dobu výkonu práce v Brně. 3. Zaměstnanec bude vyslaný na pracovní cestu do Brna k svému zaměstnavateli (zaměstnanec má bydliště ve Vyškově) – zde chceme ve smyslu § 170 zákoníku práce poskytnout zahraniční stravné na cestu z Velké Británie do bydliště a zpět a tuzemské stravné za celou dobu pobytu v ČR, teda nejen za cesty k výkonu práce a zpět a za dobu výkonu práce v Brně.

Jako pracovní agentura, vysíláme svoje zaměstnance pracovat na zakázkách v Norsku. Zaměstnanci jsou odměňování hodinovou sazbou dle norských předpisů, zdaňováni daní ze závislé činnosti jsou v ČR. Norská firma hradí za tyto zaměstnance daně v Norsku, nám je strhává proti naší fakturaci. Jak si můžeme tyto daně uplatnit do svých nákladů? Norský finanční úřad nám zaslal vyúčtování těchto daní, kde je evidován měsíčně předpis této daně a její úhrada. Toto potvrzení zní na naši firmu, nikoliv na jednotlivé zaměstnance.

Švýcarská mateřská společnost vyslala do české společnosti svého zaměstnance. Pracovní smlouvu bude mít tento švýcarský zaměstnanec nadále uzavřenu se švýcarskou společností, přičemž jeho pracovní náplní bude zejména dohled a koordinace stavebních prací souvisejících s výstavbou nové výrobní haly, kterou bude mít v majetku česká společnost, pomoc s implementací nové výroby v této výrobní hale, optimalizace nákladů a celkového cash flow české společnosti (tato činnost bude fyzicky probíhat na území ČR po dobu delší než 12 měsíců). Tento vyslaný švýcarský zaměstnanec bude nadále účasten systému sociálního pojištění ve Švýcarsku. V souvislosti s výše uvedeným bychom se rádi dotázali na tyto věci:   Švýcarská společnost bude z titulu vyslání svého zaměstnance požadovat po české společnosti úhradu mzdových nákladů tohoto zaměstnance s odůvodněním, že vyslaný zaměstnanec pracuje jen a pouze pro českou společnost. Jakým způsobem je vhodné nastavit tuto úhradu – např. na úrovni celkových výdajů, které švýcarská společnost tomuto zaměstnanci platí – čistá mzda + povinné odvody v oblasti zdravotního a sociálního pojištění a zálohy na daň? Švýcarský vyslaný zaměstnanec má v pracovní smlouvě uvedeno, že česká společnost mu bude platit ubytování v hotelu v místě, kde bude zaměstnanec plnit své pracovní povinnosti (prakticky bude zaměstnanec bydlet s rodinou v Brně, pracovní úkoly bude plnit v Ostravě, kde mu zároveň bude placen hotel) – může česká společnost náklady z titulu tohoto placeného ubytování uplatnit jako daňový náklad a zároveň uplatnit nárok na odpočet DPH? Nebo je vhodnější, aby tento náklad přeúčtovala švýcarské společnosti – pokud ano, bude muset přeúčtovat a uplatnit DPH na výstupu? Předpokládáme, že švýcarská společnost se bude muset v ČR registrovat jako plátce daně z příjmů a odvádět ze zúčtované mzdy svého zaměstnance zálohu na daň z příjmů fyzických osob? Vznikne švýcarské společnosti v ČR stálá provozovna z pohledu daně z příjmů?

1. Montážní česká firma vysílá své zaměstnance do Německa. Zaměstnanci jsou tři týdny v Německu a jeden týden v ČR. Měla by být minimální mzda stanovena podle české či německé legislativy? A kolik by případně tato mzda činila u pomocné síly - montéra? 2. Český dopravce vysílá zaměstnance do Německa, Rakouska, Slovenska. Zaměstnanci jsou většinu z měsíce po rozvážkách. Podle které legislativy bude u těchto zaměstnanců stanovena minimální mzda?

Firma (fyzická osoba) hodlá vyslat své zaměstnance do Nizozemka na práce na nemovitosti (řemeslníci-elektrikáři). Budou zde pracovat 2 týdny, pak se budou vracet zpět do ČR, kde budou týden a pak zase pojedou pracovat. Celá zakázka by neměla trvat déle než 3 měsíce. Prosím o informaci, jak to bude s odvodem sociálního a zdravotní pojištění a daně z příjmů v jejich mzdách? Budu stále odvádět odvody z mezd do České republiky? Je potřeba tyto skutečnosti hlásit na okresní správu nebo zdavotní pojišťovnu? Na co si máme dát pozor?

České s. r. o. se sídlem v Praze bude zaměstnávat pracovníky z EU – Slovenska. Zaměstnanci mají trvalý pobyt na Slovensku. Pracovněprávní vztah se bude řídit českými právními předpisy. V pracovní smlouvě mají uvedeno místo výkonu práce území hlavního města Prahy a jsou vysíláni na pracovní cesty do Ruska. Zde má firma dlouhodobou zakázku (kontrakt delší než jeden rok). Firma nemá v Rusku provozovnu, pracovníkům bude zajištěno ubytování a vypláceny cestovní náhrady. Z tohoto vyplývá, že slovenští zaměstnanci budou celý rok vykonávat práci na území Ruska. Jak bude zaměstnavatel postupovat při výpočtu mzdy, záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti a jejího ročního vyúčtování, při stanovení vyměřovacích základů a výše pojistného na sociální a zdravotní pojištění, při odvodech zákonného pojištění za zaměstnance. Do jakého státu přísluší jednotlivé odvody z mezd.