Otázky a odpovědi - strana 7

Zaměstnanci mají stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin. Ve firmě je třeba ještě zajistit sobotu (obchod) v rozsahu 5 hodin. Zaměstnanci s prací v sobotu souhlasí, domlouvají se mezi s sebou, kdy kdo na jakou sobotu přijde. Vyrovnávací období je měsíc. Pokud si tedy zaměstnanec nevybere za odpracovanou sobotu náhradní volno, je považována za přesčas. Lze tento postup považovat za správný? A má zaměstnanec nárok na stravenkový paušál za takto odpracovanou sobotu?

Jaký je správný výpočet dlouhodobého fondu pracovní doby u nerovnoměrně rozvržené pracovní doby při stanovené týdenní pracovní době 35,5 hod. s vyrovnávacím období 52 týdnů: a) 52 x 35,5 = 1846 hod., b) 52,143 x 35,5 = 1851 hod., a to rozvrhuje zaměstnavatel do směn? Co se stane s 1-2 dny, o které je delší rok než vyrovnávací období? Plánuje se na něj?   

Patří do dvacetinásobku týdenní pracovní doby pro účely dovolené jako doba odpracovaná čerpání sickdays a čerpání neplaceného volna? 

Máme zaměstnance, kteří pracují 40 hodin týdně. V sobotu pracovali mimořádně 8 hodin přesčas. Náleží jim vždy za tento přesčas stravné jako při pracovní cestě, tj. za 5-12 hod. nejméně 91 Kč, a zaměstnancům, kteří jsou z jiného města ještě cestovní náhrady? Nebo můžeme místo stravného zvolit stravenky, popř. stravenkový paušál?

Máme vnitřním předpisem určeno, že zaměstnanci, kteří jsou zařazeni v dělnických profesích, mají pracovní dobu 37,5 hod. týdně. Předpokládám, že to není problém, zaměstnavatel může takto stanovit okruh zaměstnanců, u kterých bude pracovní doba 37,5 hod. týdně. TH pracovníci mají 40 hodin týdně. Pokud tedy dělník odpracuje např. 39 hodin, tak 1,5 bude jeho přesčas? A u TH pracovníka by to bylo až nad rámec jeho stanovené pracovní doby, tedy až na 40 hodin týdně?  Doplňující dotaz: Nelze tedy stanovit zkrácenou pracovní dobu 37,5 hod týdně bez snížení mzdy jen pro určitý okruh zaměstnanců, pro určitý druh práce, funkci s jiným rozvržením pracovních dnů v týdnu? Ostatní mají klasický rozvrh 5 dnů v týdnu - tam by bylo 40 hod týdně, ale pro zkrácenou pracovní dobu by se jednalo o zaměstnance, kteří by měli rozvrženou pracovní dobu na 4 dny v týdnu. 

Zaměstnanec je vyslaný na montáž v době 6:00-18:00. Dle § 88 zákoníku práce zaměstnavatel musí zaměstnanci poskytl nejdéle po 6 hodinách nepřetržité práce přestávku na jídlo a oddech v trvání nejméně 30 minut. Je při delší pracovní směně více přestávek na jídlo a oddych? V jakých intervalech a jak dlouhé mají být přestávky? 

Je u dělené směny povinné přesně specifikovat v interních předpisech (Pracovní řád) dobu přerušení nebo stačí uvádět pouze čas (délku)? Např. dělená 8hodinová směna 6.30 – 18.30, celková délka přerušení 4 hodiny (nebo musíme uvádět přesný čas přerušení – 10.00 – 12.00, 14.00 – 16.00). Zaměstnanci jsou informováni předem písemně o konkrétních hodinách, ale z provozních důvodů se přerušení mění dle potřeb klientů. Vždy je dodržena 8hodinová pracovní doba a 4 hodiny přerušení. V organizaci máme odbory a chceme postupovat legislativně správně.

Zaměstnavatel se doposud zabýval pouze výrobou nábytku. Nyní chce rozšířit své služby o montáže vyrobených produktů. Zaměstnanci by tedy začali být výsíláni na montáže. Jak toto správně opatřit v pracovněprávní oblasti a mzdové oblasti. Pracovní smlouvy budou dodatkem upraveny na pozici montážní dělník s místem výkonu práce po celé ČR. Je toto možné? Aktuálně zaměstnanci mají 7,5 hod dlouhou pracovní směnu, střídají ranní a odpolední směnu. V případě vyslání na montáž se může stát, že zaměstnanec v daný den bude pracovat více než 7,5 hod. Práce "navíc" je tedy přesčas. Může být se zaměstnancem domluveno, že hodiny "navíc" může vybrat formou náhradního volna? Nebo se mzda takovéhoto zaměstnance řeší jiným způsobem? Je třeba ošetřit ještě jiné záležitosti u zaměstnanců, kteří budou na montáž vysláni? 

Je povinností zaměstnavatele vést evidenci pracovní doby u zaměstnanců, kteří jsou zaměstnání na dohodu o provedení práce či na dohodu o pracovní činnosti? Jaké jsou případně požadavky pro evidenci pracovní doby? Je povinností zaměstnavatele rozvržení pracovní doby u zaměstnanců pracujících na dohodu o provedení práce či na dohodu o pracovní činnosti? Jaké jsou požadavky či forma pro rozvrhování pracovní doby? A pokud zaměstnanec pracuje u zaměstnavatele na dohodu o provedení práce či dohodu o pracovní činnosti má nárok na příplatky za přesčas, práci v noci nebo za práci o sobotách či nedělích?

Pokud na konci tříměsíčního vyrovnávacího období při nerovnoměrně rozvržené pracovní době nebo kontu pracovní doby vychází přesčas, jakým způsobem ho proplatím? Resp. z jaké mzdy počítám - ze mzdy posledního měsíce nebo ze mzdy za celé vyrovnávací období? Znáte event. nějaký software, který tohle umí řešit? 

Ve firmě máme nepřetržitý provoz. Směny 12 hodin, z toho hodinová přestávka. Vyrovnávací období máme 3 měsíce (leden až březen). Na leden až březen 2021 má zaměstnanec ve směně A a B naplánovaných 46 směn (46 směn *11 hodin = 506 hodin práce). Náš plán směn není zpracován správně, protože odpracovaných hodin je více a tím zahrnuje tzv. skryté přesčasy. Od 1. 1. 2021 – 31. 3. 2021 je 90 dnů 90/7= 12,86 týdnů, 12,86*37,5=482,25 hodin (hodiny jsem zaokrouhlila na 482 hodin). Máme tedy naplánováno 24 hodin navíc a jedná se práci přesčas. Plánovací kalendář by se měl opravit, například že bych u směny A a B 15. 1. a 16. 1. 2021 udělala v tabulce otazník a byl by to nařízený přesčas a směnu dne 17. 1. 2021 bych zkrátila o dvě hodiny. 1) Postupuji v předchozím výpočtu správně? 2) Pokud by zaměstnanec byl od 14. 1. 2021 v pracovní neschopnosti, tak mu náhradu mzdy začnu vyplácet až od 17. 1. 2021 a pouze za 9 hodin. Dne 15. 1. a 16. 1.2021 by náhradu mzdy neobdržel. 3) Máme vyrovnávací období 3 měsíce, pokud bude mít zaměstnanec v březnu 2021 přesčas, který bude chtít převést do dalšího období, lze to?  4) Mohu proplácet přesčasy každý měsíc? Pokud zaměstnanec za směny A a B odpracuje v lednu 2021 24 hodin, mohu je proplatit ve výplatě za leden 2021?

Zaměstnanec je odměňován platem. V měsíci odpracoval 57,25 hodin přesčas včetně dvou svátků - 2x12 hodin, za svátky si vybral náhradní volno v rozsahu 24 hodin ještě v tomtéž měsíci. Do přesčasu se mu tedy započítává už jenom 33,25 hodin? 

Zaměstnavatelem je stanovena pracovní doba od 7.00 hodin do 15.30 hodin. Jeden zaměstnanec chodí do práce bez jakékoliv dohody se zaměstnavatelem 7.10 -7.20. Bývá pravidlem že při pozdním příchodu si záměrně neodepíše elektronicky z docházky a já to pak řeším. Pokud přijde později, standartně odejde z práce 15.30 a jednou v týdnu zůstane déle aby si vyrovnal hodiny bez dohody se zaměstnavatelem. Může zaměstnavatel dát výtku v tomto případě za nedodržování pracovní doby? Jedná se o automechanika. A jen zda je to správně v 7.00 má být zaměstnanec na pracovišti a 15.30 pracoviště teprve opouštět? 

Zaměstnanec má rovnoměrnou týdenní pracovní dobu 40 hod (pondělí až pátek), je odměňován měsíční mzdou, která již dle smlouvy obsahuje práci přesčas - a to 8 hodin v jednotlivých týdnech a 150 hodin v kalendářním roce. Pokud je zaměstnanci přesunuta směna z pátku na sobotu (celých 8 hodin). Počítá se pro tento účel, že si zaměstnanec již odpracoval 8 hodin z těchto 150 hodin přesčasů - pokud ano, tak jakým způsobem lze sjednat, aby sobotní směna nebyla vnímaná jako práce presčas? Zaměstnanec již v dřívějším týdnu odpracoval 48 hodin, bylo by možné neodpracovanou směnu v pátek brát jako čerpání náhradní volna za minulý přebytek, pokud by byla sjednaná se zaměstnancem v tomto domluva? Obdobně pokud jeden týden odpracuje 48 hodin a druhý týden 32 hodin, usuzuji, že lze sjednat domluvu, že se jedná o čerpání náhradního volna za minulý týden. A přesčasových hodin bude z pohledu limitu 150 hodin ročně za tyto dva týdny odpracováno 0. Je to tak?

Firma má rovnoměrnou pracovní dobu 40 hod týdně pondělí až pátek. a) Zaměstnanec se zaměstnavatelem se ústně domluvili, že v rámci týdne bude rozvržení směn během týdně jiné - např. na vyžádní bude někdy přesunuta směna z pátku na sobotu. b) Zaměstnanec si nadpracuje nějaký týden, ale měsíčně si bude hlídat aby mu za kalendářní měsíc sedli hodiny na pracovní fond. Měsíční mzda tedy vyjde úplně stejně. Je to v souladu se zákonem, pokud by nějaká kontrola zjistila, že perfektně odpracovaný měsíc s 21 pracovními dny - tedy 168 hodiny je na papíře sice 168 hodin, ale ty dny jsou tam přeházené? (sobota by byla placena příplatkem) Musí se upravit smlouvu na nerovnoměrné rozvržení pracovní doby s nějakým vyrovnávacím období? Nebo je možné tuto záležitost řešit nějakou směrnicí a takto postupovat jde apod.?

Firma s 10 zaměstnanci (rovnoměrná pracovní doba 40 hod/týdně) má sezonní cyklus práce. V letních měsících zaměstnance potřebuje vytížit víc, v zimních méně. Zaměstnavatel chce, aby každý měsíc měli zaměstnanci podobně vysoké měsíční mzdy. Řešení, které jsem našel v učebnicových výkladech a článcích je, že "zaměstnavatel se může se zam-cem dohodnout, že v případě čerpání náhradního volna za práci přesčas v jiném měsíci, než byla práce vykonána, mu (zam-ci) bude v měsíci vykonání práce poskytnuta mzda bez ohledu na práci přesčas a v měsíci, kdy bude čerpat náhradní volno za přesčas, obdrží poměrnou část měsíční mzdy.". Pokud bych nečetl zmiňované odborné články, tak bych nepřišel, že tato možnost je, protože ustanovení zákoníku práce par. 114/1 mi v tomto znění bohužel zní, že náhradní volno je místo příplatku a nikoliv místo samotných odpracovaných hodin nad rámec měsíčního fondu - "(1) Za dobu práce přesčas přísluší zaměstnanci mzda, na kterou mu vzniklo za tuto dobu právo (dále jen "dosažená mzda"), a příplatek nejméně ve výši 25 % průměrného výdělku, pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem nedohodli na poskytnutí náhradního volna v rozsahu práce konané přesčas místo příplatku.". Jsou možné a legální tyto "učebnicové výklady se sjednáním čerpání volna za práci přesčas, včetně možnosti dohody o poskytnutí volnu později než 3 měsíce od nadpracování" a neodporují si zákonu? Tato domluva je nutná např. přímo ve smlouvě nebo jiném oboustranně podepsaném dokumentu, nebo stačí vyřešit vnitropodnikovou směrnicí, se kterou je zaměstnanec pouze seznámen? Firma se díky tomu může vyhnout nerovnoměrně rozvržené pracovní době (která je pro ni nevhodná), protože dopředu netuší, kdy a kolik pro koho práce bude. Práce je přidělovaná cca týden podle situace a odbytu. Náhradní volno chce umožnit čerpat později než do 3 měsíců - a to např. do 6 měsíců ( skrz sezonní cyklus, aby se vybralo v zimě). Je potřeba evidovat v docházce nějak tyto letní přesčasy a zimní deficity, kde si vybírají zaměstnanci náhradní volno, a dle výkladů se nepoužívá PHV, ale nekrácená mzda za odpracované hodiny se tedy eviduje i v evidenci pracovní doby jako odpracovaný den např. v prosinci (není to divné, když skutečně práce byla např. v srpnu?)

Ve firmě je nastaven dvousměnný provoz (6:00-14:00, 14:00-22:00). Jedna část firmy se bude rozšiřovat a je nutné přidat další směnu. Lze uzavírat pracovní smlouvy na HPP s novými pracovníky na jednosměnný provoz pouze na noční práci od 22:00 do 6:30?

Zaměstnankyně mají sjednány kratší 6 hod pracovní dobu, tj. úvazek 30 hod týdně z důvodu, která odpovídá a je přizpůsobena provozním podmínkám, tj. otevírací době prodejny. 1) Firma nemá směrnici na stanovení této výše pracovní doby, a tak předpokládá, že je pracovním úvazkem 40 hod pracovní doba. Je tento předpoklad správný? 2) Je tudíž správná domněnka, že se jedná o zkrácenou pracovní dobu? Čerpání náhradního volna Zaměstnanci však právě díky otevření prodejny v sobotu mívají téměř každý měsíc hodiny odpracované nad sjednaný rozsah pracovního úvazku, tj. nad 30 hodin týdně. Ovšem po dohodě zaměstnance a zaměstnavatele nedochází k zaplacení těchto hodin nad rámec pracovního úvazku v daném měsíci, kdy byly hodiny navíc odpracovány, a ani za mě není poskytována v daném měsíci mzda. Je poskytována každý měsíc jen mzda za hodiny podle pracovního úvazku. Zdůvodnění: každý měsíc po předložení pracovního výkazu – tj. docházky ze strany zaměstnanců zaměstnavateli, dochází k oboustranné dohodě mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, a to ve věci písemné vzájemné dohody o možnosti rozhodnutí se ze strany zaměstnance, zda v případě odpracování hodin nad jejich sjednaný rozsah pracovního úvazku 30 hod., dojde k poskytnutí náhradního volna na další měsíce, či se odpracované hodiny zahrnou do mzdy za příslušný měsíc, ve kterém byly odpracovány. Někdy si ovšem v tom daném měsíci i vybírají náhradní volno, a tak splní výši úvazku 30 hod. U každého zaměstnance je veden přehled, kde je evidován počet skutečně odpracovaných hodin zaměstnancem a počet hodin zahrnutých do mzdy za příslušný měsíc a počet hodin, za které zaměstnanec může na základě vzájemného souhlasu čerpat náhradní volno. Dále je evidováno kolik hodin zaměstnanci k čerpání zbývá a kdy náhradní volno čerpal. Poskytnutí dosažené mzdy za práci nad rámec sjednané pracovního úvazku je na základě žádosti zaměstnance a po dohodě i ze strany zaměstnavatele, tj. sjednáno oboustranně písemně, přeneseno až na dobu čerpání náhradního volna. Zaměstnanci jsou si vědomi, že za náhradní volno v jinak dohodnuté době by jim pak nemusela příslušet mzda a souhlasí tudíž s tím, že mzda jim bude poskytnuta a přenesena až na dobu čerpání náhradního pracovního volna. Jako důvod zaměstnanci uvádí upřednostnění zajištěného pravidelného a stálého měsíčního příjmu. Rovněž se zaměstnanec a zaměstnavatel vždy dohadují o termínu čerpání a poskytnutí náhradního volna, a to buď konkrétně anebo tzv. jinak neboli v jinak vzájemně dohodnuté době a takto je to evidováno jak v docházkách za další měsíce, tak v evidenci vzniku a čerpání tzv. hodin navíc, tj. nad rámec pracovního úvazku, tj. nad rámec 30 hodin. 3) Je tento postup možný i v případě odměňování mzdou a nikoli platem? 4) Vzniká u zaměstnanců práce přesčas, v případě, že zaměstnanec má podle našeho názoru zkrácený pracovní úvazek tj. 30 hod a neodpracují např. navíc 10 hodin a tudíž by nedosahoval 40 hod.? Lze pak tento postup tzv. „přenesení náhradního volna“ na další měsíce v jinak dohodnuté době použít? Nelze jej použít jen u tzv. přesčasových hodin ? Tudíž nad rámec 40 hod.? 5) V případě, že přesahuje zaměstnanec v měsíci 40 hod odpracovaných vzniká práce přesčas u úvazku 30 hod. až nad dobu 40 hod.?

Je nutné vést evidenci pracovní doby u dohodářů (DPP a DPČ) dle § 96 zákoníku práce? V článcích jsem našel, že se tato doba vést nemusí, protože ustanovení § 74 odst. 2 zákoníku práce stanoví, že v dohodách o pracích konaných mimo pracovní poměr (tedy včetně dohody o provedení práce) není zaměstnavatel povinen rozvrhnout zaměstnanci pracovní dobu. Ovšem je nějaká evidence (či docházka) nutná a předepsaná u těchto dohod až po odpracování hodin? Jakým způsobem si zaměstnavatel ustojí, že u DPP a DPČ se vešel do stanových limitů s hodinami (průměrným týdnem) u dohodářů? Chápu to, tak, že je vhodné si hodiny evidovat nějak sumárně za dané období např. měsíc - a společně si to podepisovat mezi dohodáři a zaměstnavatelem, aby v případě sporu nebo kontroly byl nějaký důkaz, že jsou dohody dodržovány. Je tento postup v pořádku nebo máte jiná doporučení?

Zaměstnanec pracující na směny (7,5 hodinová pracovní doba) byl v měsíci září nemocný. Měl naplánované směny v celkovém počtu 180 hod (15 směn). Odpracoval pouze 96 hod (8 směn), poté měl nemocenskou. Pracovní fond na daný měsíc je 165 hod. Má nárok na přesčasové hodiny - 15 hodin (180 - 165)?