Otázky a odpovědi - strana 6

Pokud má zaměstnanec plánovanou směnu v pondělí od 6:00 do 14:00 hod., a pak nakonec z provozních důvodů pracuje přesčas až do 20:00 hod, pak následující den v úterý nastoupí normálně na plánovanou směnu od 6:00 hod. do 14:00 hod., takže by měl přestávku mezi směnami jen 10 hod., a musí mít tedy o tu hodinu delší přestávku z úterý na středu mezi směnami (už tedy nemůže v pracovat přesčas jako v pondělí, musel by mít v úterý přesčas maximálně do 18:00 hod.)? Nebo se počítá přestávka mezi směnami od ukončení plánované směny a ne od ukončení přesčasové práce? 

Nedojde k porušení § 90 zákoníku práce, když zaměstnavatel nařídí zaměstnanci výkon práce přesčas od 18.00 do 06.00 hod. ze 23. 12. na 24. 12., když má zaměstnanec následně v rozvrhu směn sváteční směnu od 06.00 hod., která však v důsledku svátku odpadne? 

Lze v jedné pracovní smlouvě časově vymezit druhy práce např. lektor, správce. Druh práce lektor - bude vykonávat od září do června, správce hřiště přes prázdniny červenec, srpen. Můžeme na základě takto vymezeného druhu práce, při zpracování mezd za prázdninové měsíce, přeřadit zaměstnance do nižší platové třídy odpovídající druhu práce správce?

Jsme střední škola, příspěvková organizace zřízená krajem. Svým zaměstnancům uvádíme do pracovních smluv mimo jiné: 1)     Provozním zaměstnancům např.: Článek 1 Druh práce, výše úvazku, pracovní doba Zaměstnanec se touto smlouvou zavazuje vykonávat osobně pro zaměstnavatele práci, spočívající ve výkonu činnosti sekretářky. Tyto práce bude vykonávat na částečný pracovní úvazek 0,75. Pracovní doba činí 30 hodin týdně – 6 hodin denně – viz pracovní výkaz za daný měsíc. Zaměstnanec každý měsíc vyplňuje pracovní výkaz, kde je domluvená pracovní doba uváděna. Je třeba ještě dodatek smlouvy, kde např. stanovíme, že pracovní doba bude od 7.30 – 14.30 a přestávka v práci 11.30 – 12.00, nebo stačí jen ústní domluva? 2)     Asistentům pedagoga např.: Článek 1 Druh práce, výše úvazku, pracovní doba Zaměstnanec se touto smlouvou zavazuje vykonávat osobně pro zaměstnavatele práci, spočívající ve výkonu asistentky pedagoga. Tyto práce bude vykonávat na částečný pracovní úvazek 0,8875. Pracovní doba činí 35,5 hodin týdně a je rozvržena i s přestávkami v práci do celého týdne. 3)     Učitelům např.: Článek 1 Druh práce, výše úvazku, pracovní doba Zaměstnanec se touto smlouvou zavazuje vykonávat osobně pro zaměstnavatele práci, spočívající ve výkonu činnosti učitele střední školy. Tyto práce bude vykonávat na plný pracovní úvazek. Pracovní doba činí 40 hodin týdně a je rozvržena do celého pracovního týdne dle platného rozvrhu hodin, z toho: 21 hodin přímé pedagogické činnosti, 19 hodin práce související s přímou pedagogickou činností (dohledy, povinná přítomnost na pracovišti, zastupování za nepřítomného pedagogického pracovníka…). Nepokryjí-li výše uvedené činnosti stanovenou pracovní dobu, rozvrhne si zaměstnanec sám, kdy a kde bude práci vykonávat. O svém rozvrhu informuje písemně ředitele školy. 

Zaměstnanec má stanovenou pracovní dobu od 07:00 - 16:00 hod. PO-PÁ. Zaměstnavatel mu nařídil práci v noci od 04:00 hod., zaměstnanec pracoval jen do 14:00 hod. během své směny. Rozvrh na den má 8 hodin, odpracoval 10 hodin (tj. má 2 hodiny přesčas v daný den). Má zaměstnanec nárok kromě 10% příplatku za práci v noci (2 hodiny) i na 50% přesčasový příplatek za práci v noci nebo jen na 25% příplatek? 

Prosím o vysvětlení možností, jak započíst dobu strávenou na pracovní cestě, pokud máme stanoveno pružné rozvržení pracovní doby (pondělí až pátek 6:00-20:00 hod.), přičemž pevná pracovní doba pro účely pracovní cesty je 7:45-16:15 hod. Například: 1) Zaměstnanec vyjede na pracovní cestu v 6:30 hod., na místo dojede v 8:00 hod., práci vykonává do 15:00 hod. a poté cestuje zpět, návrat v 17:00 hodin. 2) Zaměstnanec vyjede na pracovní cestu v 6:30 hod., na místo dojede v 8:00 hod., práci vykonává do 17:00 hod. a poté cestuje zpět, návrat v 18:30 hodin. 3) Zaměstnanec přijde do práce v 6:30, pracuje do 9:00, poté odjíždí na pracovní cestu, na místo dojede v 11:00 hod., práci vykonává do 15:00 hod. a poté cestuje zpět, návrat v 17:00 hodin a poté ještě pracuje na pracovišti do 18:00 hodin. V uvedených případech započítáváme pro fond pracovní doby dobu, kterou máme stanovenu jako pevnou, tzn. 7:45 – 16:15 hodin a případně k tomu další dobu, kterou má zaměstnanec vykázánu jako výkon práce - tzn. v případě 1) započtena pouze doba 7:45 – 16:15 hodin, v případě 2) započtena doba 7:45 – 17:00 hodin, v případě 3) započtena doba 6:30 – 16:15 a pak 17:00 – 18:00 hodin. Doba strávená na cestě není započtena, pokud nespadá do pevné pracovní doby. Samozřejmě pro účely cestovních náhrad je započtena celková doba od nástupu do ukončení pracovní cesty. Je tento postup správný? A ještě další dotaz, vzhledem k tomu, že na pracovní cesty vyjíždí pracovníci kontroly, kdy jejich činnost často obsahuje pracovní cesty „od rána do večera“, lze upravit vnitřním předpisem i delší rozsah pracovní doby pro účely pracovní cesty než současných 8 hodin, např. 12 hodin, pokud máme jinak pružné rozvržení pracovní doby? Případně lze započíst do výkonu práce i dobu strávenou ve služebním vozidle, jak pro řidiče, tak pro ostatní kolegy, jestliže i v průběhu cestování např. zpracovávají kontrolní protokoly v autě na notebooku?

Zaměstnanec měl plánovanou směnu ve svátek - pondělí. Kvůli počasí odpracoval v tento svátek pouze 3 hodiny (práce v zemědělství - kombajnér). Jak mu tento svátek zaplatím?

Zaměstnáváme na DPP brigádníka a vzhledem k tomu, že brzy by překročil 300 odpracovaných hodin, uvažujeme o pracovní smlouvě na poloviční úvazek 20 hod. týdně. Je v tomto případě opravdu nutné odpracovat 20 hod. týdně, nebo lze proplácet pouze skutečně odpracované hodiny např. 12 hod. týdně?

Zaměstnanci pracují ve směnách rozdělených na dvě části (dělené směna). Směny jsou naplánované v časech: 1. část 5-11 hod.; 2. část 15 –22 hod. Přestávka je v čase 11–15 hod. Je možné v době přestávky držet pohotovost?

V rámci rozšíření služeb zákazníkům zvažujeme zavedení pracovní doby u pracovní pozice dispečer v režimu 12hodinových směn. Konkrétně jedenkrát za 3 dny by měl dispečer naplánovanou směnu v čase 5–17 hod, v čase 17–22 hod by držel pohotovost. Další dva dny by měl naplánované volno. Může zaměstnanec držet pohotovost ihned po skončení odpracované dvanáctihodinové směny? Může zaměstnavatel ve vnitřním předpise zkrátit týdenní pracovní dobu na libovolný počet hodin?

Zaměstnanec se zaměstnavatelem má individuální dohodu, kdy na žádost zaměstnance je mzda dosažená za přesčasové hodiny v měsíci 1 převedena na další období (měsíc 6), kdy místo této práce dostane náhradní volno. Pokud by si náhradní volno celé nevybral, tak zaměstnanci bude vyplacen přesčas. Jenže do tohoto modelu promluvily překážky na straně zaměstnavatele (uzavřené provozovny COVID v měsíci, kdy se mělo čerpat náhradní volno). Činnost podniku byla v období, kdy by si měl brát pracovník náhradní volno za předchozí období, zakázána vládními opatřeními. Mají v tomto případě přednost překážky na straně zaměstnavatele nebo čerpání náhradního volna? Pracovník je doma, a pokud to je z důvodu překážek na straně zaměstnavatele, tak mu bude muset zaměstnavatel proplatit práci přesčas. Pokud bychom uvažovali, že něco takového nastane další rok v prosinci a zaměstnanci by zbývala základní nevyčerpaná dovolená, měla by přednost tato dovolená nebo překážky na straně zaměstnavatele nebo náhradní volno?

Jsme malé s. r. o. zhruba o 20 zaměstnancích. Od 1/2021 do 4/2021 někteří naši zaměstnaci odpracovali již 230 hodin práci přesčas. Máme sepsanou smlouvu s každým zaměstnancem ze dne 5. 1. 2021, že celkový rozsah práce za 52 týdnů nepřekročí 416 hodin. Dle § 93 odst. 4 ZP je stanoveno, že toto delší období lze vymezit jen v kolektivní smlouvě. V našem s.r.o. však odbory nejsou. Tento velký počet přesčasových hodin od 1/21 do 4/21 vznikl z důvodu toho, že někteří zaměstnanci byli nemocní covid-19. Proto bylo nutné, aby ostatní zaměstnanci pracovali více přesčasových hodin. V rámci celého roku bychom si pohlídáli, aby 416 hodin nebylo překročeno. Nyní nám však při kontrole ÚP bylo vytknuto, že již za 4 měsíce byl překročen limit přesčasových hodin, který je stanoven za 26 týdnů (208 hodin). Můžeme se ještě nějak zákonně bránit?

Prosím o radu ohledně způsobu výpočtu celkových odpracovaných hodin invalidů. Zaměstnankyně s těžkým zdravotním postižením měla smlouvu na poloviční úvazek od 1. 1. 2020 - 31. 10. 2020, od 1. 4. 2020 - 29. 6. 2020 byla na OČR. OČR nebylo pobíráno za občasné odpracované pracovní dny v tomto období, celkem odpracovala v období 1. 4. 2020 - 29. 6. 2020 13 dnů. V roce 2020 čerpala 22 dnů dovolené a neměla žádnou jinou nepřítomnost. Patří vše do celkových odpracovaných hodin? Pokud se počítá vše, výpočet je: 840/2008 = 0,42 x 60000 = 25 200 CZK? 

Jsme společnost s r. o., naši zaměstnanci mají měsíční mzdu. Dle vnitřního předpisu se mzda za svátky, které připadají na pracovní den, nekrátí. Jeden náš zaměstnanec bude vykonávat práci 8 hodin i ve svátek 8. 5. - v sobotu. Jeho měsíční hrubá mzda je 40 000 Kč. Na jakou výši mzdy a příplatky bude mít tento zaměstnanec nárok v případě, že: a) bude čerpat náhradní volno 8 hod. dne 10. 5. 2021 - bude mít skutečně odpracováno 168 h. Dostane v tomto případě pouze příplatek za sobotu, tj. ve výši 10 % průměrného výdělku za 8 hodin + plnou měsíční mzdu (40 000 Kč) nebo ještě 100% příplatek za 8 hod. svátku 8. 5. 2021? b) nebude čerpat náhradní volno, jeho odpracovaná doba by činila 168 hod. + 8 hod. svátek, tj. celkem 176 hodin. Je rozdíl, jestli v tomto případě jsou zaměstnanci odměňování mzdou, nebo platem?   Nemůžeme se shodnout. Jedná skupina tvrdí, že má nárok na plnou měsíční mzdu (40 000 Kč) + přípl. 100 % (8 hod sv.) + přípl.10 % (8 hod.- so) + náhradní volno (8 hod.) Dle názoru druhé skupiny má nárok na plnou měsíční mzdu (40 000 Kč) + přípl. so (8hod.) + 100% přípl. za svátek (8 hod.) n e b o náhradní volno místo příplatku 100 % za 8 hodin svátku (8.5).    Doplnění otázky: Zaměstnanec má v pracovní smlouvě sjednanou měsíční mzdu, jeho pracovní úvazek je stanoven na 8 hod. denně (40 hod. týdně). Vnitřní předpis firmy stanovuje týdenní pracovní dobu: pondělí až pátek, je upřednostňováno čerpání náhradního volna místo příplatku. Zatím jsme řešili pouze práci např. v sobotu těmito způsoby:  Zaměstnanec pracoval výjimečně např. po – so 6 x 8 hodin, následující pondělí si vybral 8 hod. náhradního volna. Pokud by sobota nebyla zároveň svátkem, dostal by např. v případě, že by se jednalo o měsíc květen zaplaceno 168 hodin : např. so 15. 5. – odpracováno 8 hod., pondělí 17. 5. – neplacené NV. V tomto případě by měl odpracováno 168 hodin, dostal by plnou měsíční mzdu + příplatek ve výši 10 % prům. výdělku za hodiny odpracované v so (15. 5.)   Brali jsme to tak, že místo příplatku za práci přesčas čerpal NV, což ale nevíme, jestli je správně. Protože ale z hlediska přesčasů je sledována týdenní pracovní doba a NV je čerpáno až v příštím týdnu, zvolili jsme postup b):  Zaměstnanec v týdnu, ve kterém víme, že bude pracovat v sobotu, nejde do práce už např. ve čtvrtek 13. 5., v tomto týdnů odpracuje tehdy skutečně 40 hodin, včetně so 15. 5. Za měsíc květen dostane plnou mzdu + příplatek 10 % za 8 hod. odpracovaných v sobotu.   Nevíme ani v tomto případě, jestli to řešit nějakým vnitřním předpisem, nebo jakým způsobem, jelikož náhradní volno si nemůže brát už dopředu (13. 5. 2021), když práci bude konat až v sobotu 15. 5. 2021.   Teď, v našem případě, že se jedná o sobotu 8. 5. 2021, která je navíc svátkem, už vůbec nevíme, jak to řešit. Nechceme každopádně zaměstnance poškodit po finanční stránce.   Jinak podotýkám, že je u nás kladen důraz na to, aby zaměstnanci nepracovali přesčas, ale za dny odpracované např. o víkendu jim bylo poskytováno náhradní volno. Byla bych Vám vděčna za konkrétní radu, jak postupovat v tomto případě, abychom zaměstnance neošidili a jak do budoucna, co nejsnadněji vyřešit situaci s případnou práci o víkendu tak, aby se nejednalo o práci přesčas.

Zaměstnanec má 40hodinovou rovnoměrně rozvrženou týdenní pracovní dobu. Ve 3/2021 měl odpracovat 23 pracovních směn. Byl ale v práci i jednou v sobotu, kde odpracoval celou 8hodinovou směnu. Celkem tedy v březnu odpracoval 24 směn (8 hodin přesčas). Může dostat peněžitý stravenkový paušál za všech 24 směn, nebo má nárok pouze za 23 směn? Zarazila jsem se u pojmu směna podle § 78 odst. 1 písm. c) zákoníku práce (směna je část týdenní pracovní doby bez práce přesčas).

Pokud bude zaměstnanec pracovat v rovnoměrně rozvržené pracovní době 37,50 hod/týdně - 5 dnů v týdnu - plánované směny převážně noční od 22:00 do 06:00 hod a v případě potřeby by odpracoval i přesčasového hodiny do 150 hod za rok, bude to tak v pořádku? Když se nejedná o plánované směny delší než 8 hod na směnu, tak by byla splněna podmínka v § 94 zákoníku práce ohledně délky směny pro pracující v noci a může tento zaměstnanec odpracovat i případné přesčasové hodiny? Doplňující otázka: Má zaměstnanec, který vykonává převážně stálou noční směnu a ve společnosti máme všechny práce v provozu zařazeny do 2. kategorii bez rizik, nárok kromě příplatku za noční práci ještě na příplatek za ztížené prostředí (pokud stálá noční směna bude patřit do 3. kategorie)?

Dle § 88 zákoníku práce je „zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnanci nejdéle po 6 hodinách nepřetržité práce přestávku v práci na jídlo a oddech v trvání nejméně 30 minut". Zaměstnanec ráno jde k lékaři a místo v 8 hodin započne výkon práce až v 10 hodin. V evidenci docházky má vyznačeno 8-10 hod. - lékař. Od kdy se mu počítá těch 6 hodin „nepřetržité práce“ - od 8 hodin anebo až do 10 hodin, tzn. musí odejít na přestávku nejpozději ve 14 hodin anebo až v 16 hodin? 

Zaměstnanec má stanovenou pravidelnou týdenní pracovní dobu 40 hod. týdně Po-Pá. Během soboty a neděle vykoná práci přesčas. Hodiny chce však převést do dalšího měsíce, kdy si je vybere formou náhradního volna. Tím mu bude proplacena mzda za práci přesčas. Ale jak je to s příplatky - náleží mu příplatek v měsíci, ve kterém hodiny skutečně odpracoval? Příplatek za práci přesčas, příplatek za práci v sobotu a neděli, případně, když odpracuje v noci, příplatek za noční směnu? Nebo tím, že se hodiny převádí se tyto příplatky neposkytují?

1, Je třeba souhlas zaměstnance s konáním práce přesčas do limitu 150 hodin ročně? Pokud ano, v jaké formě - součást pracovní smlouvy apod. 2. Zaměstnanec odpracuje podle plánovaných směn rovnoměrně rozvrženou pracovní dobu v rozsahu 40 hodin po-pá; sobota je nad rámec jeho úvazku. Lze přesčasovými hodinami zaměstnanců do limitu 150 hodin ročně takto řešit práci v sobotu? Zaměstnanec s prací nad rámec jeho stanovené týdenní doby v sobotou souhlasí. Je třeba jeho písemný souhlas?

Jakým způsobem lze sjednat, že zaměstnanec souhlasí se změnou rozvrhu pracovní doby v kratší době než 2 týdny předem? Dodatkem k pracovní smlouvě či samostatnou dohodou?