Otázky a odpovědi - strana 6

Česká společnost s r. o. má dva jednatele a dva společníky, jeden má podíl 70 % a druhý má podíl 30 %. Společnost se zabývá stavební činností. Je možné s osobou, která je zároveň jednatelem a společníkem, uzavřít dohodu o provedení práce s vymezením činnosti provedení prací na dané stavební zakázce a daňově na ni pohlížet jako na dohodu sjednanou s normálním zaměstnancem? Tato osoba se skutečně podílí na fyzickém provedení dané zakázky. Fyzické osoby smlouvy o výkonu funkce sjednány nemají.

Ve společnosti uzavíráme se zaměstnanci na některé činnosti dohodu o provedení práce. Odměna u dohody o provedení práce je do 10 000 Kč, max. 300 hod. za kalendářní rok. V každé dohodě o provedení práce je přesně uvedeno, na jakou dobu je sepsaná (doba určitá) a jakou činnost (úkol) kterou bude zaměstnanec provádět. V poslední době ale vedeme diskuzi o požadovaných náležitostech uvedených v dohodě o provedení práce. Při jednom školení nám přednášející sdělil, že dohoda o provedení práce musí mít obsahovat přesný popis práce. Zajímalo by nás, zda je to pravda a jaké jsou povinné náležitosti dohody o provedení práce?

Máme uzavřenou DPČ se zněním, že dotyčná odpracuje měsíčně minimálně 40 hodin. Sazba za hod. činí 83 Kč, tzn. že za měsíc to je 3 320 Kč. Když neodpracuje těch zmíněných 40 hod. v daném měsíci a bude mít příjem pouze např. 1660 Kč, jedná se o práci malého rozsahu, nebo musí i z těch 1660 Kč odvést sociální pojistné, protože se nejedná o práci malého rozsahu, když byl ve smlouvě sjednán poříjem za měsíc? Nebo ještě jinak, mohu takto uzavřenou smlouvu brát, že je sjednán příjem za měsíc, tudíž se nejedná o práci malého rozsahu? Nebo ji mám brát tak, že tam není sjednán měsíční příjem a bude to práce malého rozsahu, a pokud bude mít za měsíc příjem nižší než 3 000 Kč, pojistné neodvedu, pokud bude mít příjem vyšší, tak pojistné odvedu?

Student ukončil studium maturitní zkouškou v 05/2020, od 1. 6. 2020 nastoupil na dohodu o provedení práce, která nepřekročila 10 000 Kč. Nepodepsal prohlášení poplatníka, takže je mu srážena srážková daň. Mají rodiče po dobu prázdnin nárok na daňové zvýhodnění? 

Jednatel s. r. o. má bezplatný výkon funkce pro společnost. Je možné, aby takovýto jednatel uzavřel se společností DPP do 10 000 Kč a případně za jakých podmínek? Pokud by to bylo možné, jak by se tato DPP zdaňovala? 

Je možné sjednat s fyzickou osobou dohodu o provedení práce na opakující se činnost? Samozřejmě za předpokladu, že budou dodrženy všechny ostatní parametry (např. celkový počet hodin atd.). Nehrozí v tomto případě překlasfikování ze strany FÚ, SSZ a ZP, že se jedná o vztah, který má být zpojistněn, tj. má být hrazeno ZP a SP a odváděna daň z vyšší částky (tj. ze základu doně po brutaci o pojištění). Existuje k této oblasti nějaký oficiální výklad či judikatura? 

Jednatel v jednom s. r. o. má uzavřenou smlouvu o jednatelství a zároveň dohodu provedení práce na částku 10 000 Kč. Může mít uzavřenou dohodu o provedení práce na částku 10 000 Kč ještě u jiné společnosti s. r. o.? Dohoda by byla opět na částku 10 000 Kč. Takže by jednatelka měla dvě dohody o provedení práce v celkové hodnotě 20 000 Kč. Vztahuje se i na druhou dohodu pravidlo, že se z částky neodvádí socální a zdravotní, ale pouze srážková daň 15 %?

Zaměstnanec má uzavřenu dohodu o pracovní činnosti. Ve smlouvě je sjednána pevná měsíční výše odměny a k ní je sjednáno, že zaměstnanec odpracuje 20 hodin týdně. Můj dotaz se týká situace, kdy zaměstnanec v únoru překročí sjednaný rozsah týdenní pracovní doby např. o 10 hodin. Je možné, aby v březnu namísto toho odpracoval o 10 hodin méně a přitom měl měl v obou měsících stejnou výši odměny? Anebo v únoru musí mít adekvátně zvýšenou odměnu o 10 hodin odpracovaných navíc? Pokud ano, bude se těchto 10 hodin odpracovaných nad rámec sjednaného rozsahu práce posuzovat jako přesčas? 

Je možné se zaměstnancem, s nímž máme uzavřenou dohodu o provedení práce na úklidovou činnost, po naplnění 300 hodin sjednat návazně dohodu o pracovní činnosti na stejnou činnost?

Musí být u dohody o provedení práce v r. 2020 výše mzdy stanovena minimálně ve výši zaručené mzdy, nebo zde stačí dodržet pouze výši minimální mzdy? 

Máme jednoho zastupitele, který má odměnu schválenou ve výši 1 500 Kč a je s ním uzavřena DPP ve výši 2 500 Kč. Zakládá se povinnost odvádět z toho příjmu zdravotní i sociální pojištění? Sčítají se tyto příjmy?

Náš zaměstnanec - důchodce - bude mít na prosinec u naší firmy dohodu o provedení práce s odměnou 10 000 Kč - nepodepsal daň. prohlášení, takže se mu srazí daň 15 %. Ještě sipřivydělává i u jiné firmy na DPP také s odměnou 10 000 Kč. Vím, že hodiny z dohod u jiných firem se nesčítají, ale jak je to s odměnami, sčítají se? Má zaměstnanec povinnost sám odvést zdravotní a sociální pojištění? My jako každá samostatná firma ho nepřihlásíme na zdravotní pojištění, protože má na dohodu jen 10 000 kč. Má zaměstnanec povinnost něco sám odvádět? 

Pokud chci zaměstnat mladistvého na DPP nebo DPČ (kancelářské práce), mám mu nejprve zajistit lékařskou prohlídku? Našla jsem protichůdné názory. 

V naší firmě jsme přijali zaměstnance na DPČ nebo na DPP do Call Centra. Tito zaměstnanci mají předem naplánované směny na svém stálém pracovišti (nemohou pracovat z domova), pracují tedy občas i v noci, o sobotách a nedělích a ve svátek. V dohodách (DPČ, DPP) mají pevně stanovenou hodinovou sazbu. Musí se i u DPP a DPČ zaměstnavatel řídit zákoníkem práce a je povinen k této odměně za odvedenou práci (tzn. počet odpracovaných hodin x hodinová sazba) poskytnout těmto dohodářům příplatky za práci v noci, víkend a svátek?

Chceme přijmout na půl roku uklízečku na dohodu o pracovní činnosti. Práce uklízečky máme od KHS zařazenou ve druhé nerizikové kategorii, musíme poslat paní na lékařskou prohlídku? 

Na školení nám bylo řečeno, že u dohod o pracích mimo pracovní poměr se má docházka vést s uvedením začátku a konce, včetně přestávek. Je toto pravda? Pokud ano, z jakého paragrafu zákoníku práce toto ustanovení vyplývá? Podle § 77 se přece na dohody ustanovení pracovní doby nevztahuje. Stačí vyplňovat pouze hodiny celkem za každou směnu? Zároveň nám bylo řečeno, že u klasických smluv se přestávky mají také evidovat od-do. Kde je toto napsáno v zákoně? 

Zaměstnanec je evidován na úřadu práce a u nás pracuje na DPČ. V červenci 2019 dosáhla odměna z DPČ výše 5 700 Kč. Z této částky bylo odvedeno zdravotní pojištění. V září 2019 tento zaměstnanec doručil potvrzení o ukončení evidence na Úřadu práce ke dni 22. 7. 2019. Musí zaměstnavatel odvést zpětně zdravotní pojištění za období od 23. do 31. 7. 2019, nebo je pokrytý již celý měsíc červenec 2019?

Jsme střední škola, příspěvková organizace zřízená Jihomoravským krajem – dále SŠ. Náš školník byl nemocen, takže jsme za něho vzali zástup. Nejdříve na dohodu o provedení práce. Po vyčerpání 300 hodin jsme DPP ukončili a uzavřeli se zaměstnancem dohodu o pracovní činnosti. Náš původní školník však nakonec odešel do důchodu. Tak jsme tedy chtěli sjednat zastupujícímu školníkovi na DPČ pracovní poměr na stejnou práci. Myslíme si, že jeden zaměstnanec nemůže u jednoho zaměstnavatele vykonávat dvě práce stejného druhu, v tomto případě školníka na základě pracovní smlouvy a DPČ. Proto chceme DPČ před sepsáním pracovní smlouvy ukončit. Ovšem problém nastal v tomto okamžiku, neboť k datu skončení, by měl zaměstnanec přečerpáno v průměru 20 hodin týdně na DPČ. DPČ byla uzavřena zhruba od března 2019 do srpna 2019. Jak tuto situaci řešit? 

Potřebujeme zaměstnat dva důchodce (starobní důchod), a to na DPP. Mzda bude do 10 000 Kč, odpracované hodiny nepřesáhnou 300 hodin za rok a oba budou mít podepsané prohlášení. Bylo by to: jedna osoba na výpomoc - účetnictví, administrativní práce a 2. osoba výpomoc při montážích. Nevím, zda toto je možné, zda mohu mít na tyto činnosti zaměstnané osoby na DPP, když se bude jednat o pravidelnou činnost každý měsíc v rozsahu cca 25 hodin měsíčně (350 Kč za hodinu). V případě, že toto možné je, tak v tomto případě zaměstnavatel ani zaměstnanec neodvádí žádné pojištění ani daně - to mám zjištěné. Je v tomto případě možná DPP, když je pracovní činnost pravidelná, opakující se, zda zaměstnavatel posílá na FÚ, OSSZ, VZP nějaká měsíční hlášení, když jsou nulová, a zda důchodce musí za rok podávat daňové přiznání, když si vydělá cca 105 000 Kč za rok na DPP?

Zaměstnanec měl Dohodu o provední práce uzavřenou od 18. 6. do 31. 12. 2019, rozsah práce dle potřeby max. 300 hod./1 rok. Odměna 100 Kč/1 hod., podepsané prohlášerní. Odpracoval však pouze 18. 6. a 19. 6. 2019, celkem 10 hodin, a ukončil dohodu. Nyní je na Úřadu práce a je potřeba mu spočítat průměrný čistý výdělek. Jaká bude metodika výpočtu v tomto případě? Neměl nijak stanoven rozsah práce, pracoval by podle aktuálních potřeb zaměstnavatele. Jaký by byl rozdíl ve výpočtu pokud by měl sjednánu Dohodu o provedení činnosti se stejnými podmínkami?