Otázky a odpovědi - strana 7

Je možné u zaměstnance, který je vedený v zaměstnaneckém poměru, sepsat dohodu o provedení práce, nebo musíme vše dát do mzdy za dané období? Jedná se o činnost provedenou mimo pracovní dobu a netýkající se jeho pracovní náplně práce. 

Žádáme o stanovisko ke stanovení průměrného měsíčního výdělku pro účely náhrady škody způsobené zaměstnavateli zaměstnancem pracujícím na základě uzavřené dohody o pracovní činnosti. Jedná se zejména o řidiče MHD, kterým není stanoven rozvrh směn, pouze „fiktivní“ rozvržení týdenní pracovní doby pro potřeby poskytování náhrady odměny z dohody po dobu prvních 14 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti (a to ve dnech pondělí – pátek 4 hodiny denně). Práce je těmto zaměstnancům určována operativně dle potřeb provozu a v dohodě mají uvedeno, že rozsah práce nesmí v období, na které je dohoda uzavřena, v průměru překročit 20 hodin týdně. Vzhledem k tomu, že není v dohodě pevně stanovena týdenní pracovní doba, není zřejmé, jakou hodnotu týdenní pracovní doby dosadit k výpočtu průměrného měsíčního výdělku dle § 356 odst. 2 věty druhé zákoníku práce. Je možné použít jako týdenní pracovní dobu průměrnou odpracovanou dobu zaměstnance připadající na 1 týden za uplynulé rozhodné období? Příklad: Zaměstnanec odpracoval v 1. čtvrtletí 180 hodin, odměna za uvedené rozhodné období byla vyplacena v souhrnné výši 34 650 Kč, průměrný hodinový výdělek (PHV) činil 192,50 Kč. V 1. čtvrtletí bylo 90 dnů, tj. 12,86 týdnů. V jednom týdnu tak odpracoval průměrně 14 hodin (180 : 12,86 = 13,996). Průměrný měsíční výdělek (PMV) by dle tohoto výpočtu činil: PMV = PHV x (týdenní pracovní doba x 4,348) = 192,50 x (14 x 4,348) = 11 718,- Kč Nebo se v takovém případě vychází z hodnoty 20 hodin, ačkoli zaměstnanec v rozhodném období většinou odpracuje v průměru méně hodin než maximálních 20 hodin uvedených v dohodě? Z údajů uvedených v předchozím příkladu by průměrný měsíční výdělek činil: 192,50 x (20 x 4,348) = 16 740,- Kč. Obdobný problém je v případě zaměstnanců pracujících na základě dohody o provedení práce, kteří mají v dohodě uvedeno, že rozsah práce v příslušném kalendářním roce nesmí být větší než 300 hodin. Který z uvedených postupů je správný a jak postupovat u dohod o provedení práce?

OSVČ pracuje jako švadlenka ve své dílničce doma v rodinném domě. Při práci jí pomáhá její 17letá dcera a maminka v důchodu. Je možné, aby OSVČ uzavřela s dcera a maminkou dohodu o provedení práce na výpomoc? Jaké pak povinnosti plynou OSVČ z pohledu zaměstnavatele? Dcera nebude podepisovat prohlášení, maminka ano. Musí OSVČ podat jednotnou přihlášku ke srážkové a zálohové dani do kdy a jak? V průběhu roku bude pouze OSVČ odvádět dan na příslušný učet, žádné jiné povinnosti mít nebude? Po skončení roku podává dvě vyúčtování? Musí dodržovat OSVČ nějaké povinnosti, co se týká zákoníku práce či jiných bezpečnostních pravidel atd., případně musí schovávat docházku či výplatních pásky? Pokud jsou s tímto spojeny ještě jiné povinnosti, prosím, o jejich stručný popis.

Máme zaměstnance na DPČ, se stanovenými dny, kterými jsou Po a Čt. Zaměstnanec má stanovenou mzdu za měsíc. Víme, že zaměstnanec na DPČ nemá nárok ani na dovolenou, ani na svátek, takže mu odečítáme nepřítomnost za dny, které měl být podle smlouvy na pracovišti, ale nebyl. Například za měsíc duben: vezmeme, že bylo dohromady 9 dní (pondělí a čtvrtků), z nichž jeden připadal na svátek. Vezmeme tedy částku, kterou má zaměstnanec dostat (10 000 Kč), vydělíme počtem určených dní za měsíc (9) a vynásobíme pouze počtem dní, které byl na pracovišti (8), tzn: 10 000/9 = 1 111 -> 8 x 1 111 = 8 888. Je náš postup správný? Přece jen, když by měl zaměstnanec ve smlouvě pouze například pondělky a tři ze čtyř těch pondělků by vyšly na svátek, nedostane celou měsíční mzdu, ale jen její poměr (1/4), když fyzicky odpracoval jen 1/4 z určených dní.

Zaměstnankyně (lékařka) má se zaměstnavatelem uzavřenu dohodu o pracovní činnosti, druh práce lékař se specializací- pohotovní služby dle potřeb zaměstnavatele. Sjednaný pracovní úvazek: 0,20; tj. 8 hod./týdně, nebo po vzájemné dohodě dle potřeb zaměstnance a zaměstnavatele. Za provedení sjednaných prací poskytne zaměstnavatel zaměstnanci odměnu ve výši 650 Kč/hod. Dle našeho názoru se jedná o zaměstnání malého rozsahu, neboť sjednaná částka započitatelného příjmu za kalendářní měsíc nečiní aspoň částku rozhodnou pro účast na pojištění (dovětek... „nebo po vzájemné dohodě dle potřeb zaměstnance nebo zaměstnavatele“). Je náš názor správný? 

Firma chce přispívat na penzijní připojištění zaměstnanci, pracujícímu na základě dohody o provedení práce. Je možno čerpat celý limit 50 000 Kč ročně, když DPP sice trvá po celý rok, ale zaměstnanec pobírá příjem pouze od dubna do září?

Je možné vyplácet odměnu předsedovi společenství vlastníků a předsedovi kontrolní komise nebo mzdu tak, aby se neodvádělo sociální ani zdravotní pojištění? Oba dva jsou již důchodci. Je možné na jejich činnost pro společenství udělat dohodu o provedení práce?

Naše zaměstnankyně je u nás zaměstnána na HPP jako zubní lékařka. V současné době pobírá peněžitou pomoc v mateřství a nepracuje. Po mateřské dovolené tzn. v době čerpání rodičovské dovolené by chtěla nastoupit do práce, ale pouze na pár hodin v měsíci. Příjem by nepřesáhl 10 000 Kč. Můžeme s ní na tento malý úvazek uzavřít DPP, konkrétně na práci zubní lékařky, pokud bude na HPP evidovaná jako zaměstnankyně na rodičovské dovolené s výdělkem 0? Lze tedy sjednat po dobu rodičovské dovolené zaměstnankyně DPP se stejnou náplní práce jako má HPP? Zaměstnankyně totiž plánuje další dítě do tří let a z tohoto důvodu si nepřeje vrátit na původní pozici na HPP, a zkrátit tak úvazek a výměr.

Je možné proplácet náhradu za užívání soukromého auta společníkovi, který je ve své firmě i jednatelem a zároveň jediným zaměstnancem, který má dohodu o provedení práce na prodej zboží?

Dealer penzijní společnosti doporučil klientovi uzavřít DPP malého rozsahu, např. 200 Kč měsíčně na organizační práce. Tím lze současně tomuto zaměstnanci přispívat na penzijní pojištění např. 2 000 Kč, ale až maximum. Je pravda, že DPP spadá pod pracovní poměr, ale současně nezakládá nárok na dovolenou, nemocenskou, stravenky, bonus na dovolenou až 20 000 Kč ročně apod. Přesto je dealer přesvědčen, že je to tak správné a možné.

Náš účetní systém při zpracování mezd například za prosinec, které je prováděno v lednu následujícího roku, vytvoří doklady s účetním datem posledního dne v měsíci, za který jsou mzdy zpracovávány (v našem případě 31. 12.). Což je správně, mzdy jsou nákladem prosince. Nyní se zaměřím na srážkovou daň z dohod o provedení práce. Vzhledem k tomu, že program vytvoří závazek vůči finančnímu úřadu s účetním datem 31. 12., tak vypočte lhůtu pro úhradu této daně a její splatnost z tohoto data na konec ledna. Při sestavování „Vyúčtování daně vybírané srážkou podle zvl. sazby daně…“ pak zahrne tuto srážkovou daň z prosincových dohod do prosince, takže i v přiznání vychází splatnost na konec ledna. Když se ale podíváme do § 38d zákona o dani z příjmů, tak tam se říká, že srážku je povinen provést plátce daně při výplatě. Což by při výplatě odměn z dohod za prosinec bylo realizováno až v lednu, a splatnost srážkové daně by se tak posunula na konec února. Když jsme to konzultovali s jinými účetními, každý to dělá úplně jinak, a některé účetní programy dokonce mají nastavení, zdali se srážková daň z dohod má do formuláře „Vyúčtování daně“ uvádět do měsíce, za který je zúčtována (prosinec), nebo až do měsíce, ve kterém je odměna vyplacena (leden). Můžu vás poprosit o vysvětlení co je správně? Podle zákona to vypadá, že správně je provedení srážky z prosincových odměn až při jejich výplatě to znamená v lednu, a tím pádem se splatnost daně posouvá až na konec února. Je tomu tak? Pokud ano, tak náš systém nepostupuje správně a daň přiznává nebo vykazuje o měsíc dříve, a tím nám zkracuje její splatnost o měsíc. Ale pokud se na to podíváme z pohledu finančního úřadu, tak hradíme o měsíc dříve a proti dřívější platbě nemůže finanční úřad nic namítat, ale pak i ve Vyúčtování daně máme vše také vykázáno o měsíc dříve, než by mělo být! Může to vadit? Může z toho být nějaký problém nebo postih ze strany finančního úřadu? A jak se na to bude tvářit třeba auditor?

Počítají se do rozhodných příjmů pro výplatu daňového bonusu (v daňovém přiznání za rok 2018) příjmy plynoucí z dohod o provedení práce? 

Počítá se do zaměstnávání více než 50% OZP i zaměstnanci zaměstnaní na DPP, nebo musí být zaměstnaní jen na hlavní pracovní poměr? 

Vztahuje se v roce 2019 na dohodu o provedení práce do 10 000 Kč zaručená mzda, nebo pouze minimální mzda? 

Fyzická osoba podnikající jako soukromá farmářka, vede daňovou evidenci, plátce DPH: je ještě zaměstnaná na dohodu o provedení práce u svého (nevlastního) otce, který provozuje penzion se svojí manželkou (matkou farmářky), která je spolupracující osobou. Může být dcera (souběžně s uzavřenou DPP) také spolupracující osobou v penzionu podle § 13 odst.1 písm. c)?

V kanceláři zaměstnáváme VŠ studentku na pomocné administrativní práce. Pro následující rok 2019 ale nevíme dopředu, kolik odpracuje hodin (záleží na rozvrhu ve škole, přes prázdniny nebude pracovat apod). Je možné s ní uzavřít dohodu o provedení práce na 300 hod. a po odpracování těchto hodin dohodu ukončit a uzavřít dohodu o pracovní činnosti na stejnou práci?

Jsme manželé a oba jsme z důvodu zrušení pracovních pozic odešli do předčasného důchodu. Od r. 1992 jsem zároveň OSVČ podnikající v zemědělství. Může manželka u mě vykonávat práce na dohodu o provedení práce (do 10 000 Kč) a mohu ji zároveň uplatnit do daňového přiznání jako spolupracující osobu (do 50 %)? Na OSSZ, ZP a FÚ je jako spolupracující osoba přihlášená. Manželka má ještě příjem na DPP 3 000 Kč/měs. a u této firmy podepsané prohlášení. 

Nezisková organizace má sjednané s trenéry dohodu o provedení práce většinou na delší období od 1.1.2018 do 31.5.2018, rozsah v dohodě je 100 hodin a odměna 100 Kč / hodina, odměnu ve výši 10 000 Kč vyplácí až po ukončení trenérských prací v červnu 2018 a v červnu také odvádí srážkovou daň 1 500 Kč. V dohodě je sjednáno, že odměna bude bude vyplacena až po ukončení celého pracovního úkonu. Je možné srážkovou daň odvádět až v červnu? Je tento postup správný?

Jakým způsobem se bude zdaňovat daní z příjmů a vůbec uzavírat dohoda o provedení práce s cizincem, rezidentem USA, který by prováděl pro českou firmu na území USA korekce a překlady odborných textů. Je potřeba nějaké pracovní povolení? Je vůbec nutné uzavírat pracovněprávní vztah?

Máme zaměstnance na DPČ na výrobě na jiné práce než v pracovní smlouvě. Ve smlouvě není uvedena částka, kterou si vydělají za měsíc, ale pouze hodinová mzda (např. 103 Kč/hod.). Někteří si vydělají 4-6 000 Kč. Tam je to v pořádku, není to pod limit 2 500 Kč a provádíme odvody jak sociálního, tak zdravotního pojištění. A teď kámen úrazu - jsou tací, co si vydělají 1 700 Kč a mně to odvody na sociálku a zdravotní pojištění neudělá. Ve smlouvě není, že je to zaměstnání malého rozsahu ani limit 2 500 Kč. Mám obavu, aby případná kontrola nedoměřila odvody na sociální a zdravotní.