Otázky a odpovědi - strana 2

Dobrý den, v naší společnosti se stal pracovní úraz s hospitalizací delší než 5 dní externímu pracovníkovi. Je to Čech, zaměstnaný u německé firmy, která nám montuje novou linku. Jak se řeší jeho pracovní úraz. Stal se na našem pracovišti, ale on není naším zaměstnancem. Je můj názor správný, že úraz zapíšeme do knihy úrazů a informujeme jeho zahraničního zaměstnavatele. Vzhledem, k tomu, že není náš zaměstnanec, netýká se nás hlášení na OIP apod. Neradi bychom něco zanedbali, ale na druhou stranu se všude píše, že ohlašovací povinnost má zaměstnavatel.

Jak správně vyplnit kód v ELDP u zaměstnanců v těchto případech: a) zaměstnankyně pracuje celý rok, má zkrácený úvazek a přiznaný 3. stupeň invalidity, b) zaměstnanec má „plný“ pracovní úvazek, je důchodce, zároveň je společníkem a jednatelem dané s. r. o., ale za jednatelství nedostává žádný příjem?

Je povinností zaměstnavatele uvádět na výplatním lístku i příjmy osvobozené od daně dle § 6 odst. 9 zákona o daních z příjmů? Např. dar - poukaz k životnímu jubileu 2 000 Kč, rekreaci 8 000 Kč atd.? Pokud to musí být ve výplatním lístku uvedeno dle jakého ustanovení zákona o daních z příjmů či dle jiného zákona? Musí se příjmy osvobozené od daně uvádět i ve mzdovém listě zaměstnanec? Pokud se vše musí uvádět a evidovat a zaměstnavatel toto nikdy nikde neuváděl, kdo toto může zkontrolovat a případně jaké postihy hrozí?

Zaměstnavatel zaměstnává dva zaměstnance na plný úvazek. Z toho je jednomu přiznán invalidní důchod 2. stupně. Předpokládám, že u tohoto zaměstnavatele není splněna podmínka, že má více než 50 % osob se zdravotním postižením a proto nemůže u invalidního zaměstnance snížit vyměřovací základ o vyměřovací základ pro pojistné hrazené státem. Jak by to bylo v případě, že by zaměstnavatel měl pouze jednoho zaměstnance, který by byl invalidní? U tohoto zaměstnance by se snižoval vyměřovací základ zdravotního pojištění? Musela by být v tomto případě uzavřena písemná dohoda s Úřadem práce? Nebo lze snížit vyměřovací základ i bez uzavření jakékoliv dohody s Úřadem práce?

V poslední době se velmi často vyskytují žádosti zaměstnanců o poskytnutí ELDP, případně jiných dokladů o zaměstnání, přičemž jejich pracovní poměr skončil před 20 a více lety. Některé dokumenty ani nemáme k dispozici, protože v té době nebyla povinnost vystavovat. Existuje nějaké lhůta, po jejímž uplynutí zaměstnavatel nemusí dokumenty poskytnout a případně taxativní vymezení, které dokumenty poskytnout musíme?

Jaké jsou povinnosti zaměstnavatele v případě, kdy zaměstnankyni končí rodičovská dovolená a má tedy po jejím ukončení nastoupit do práce. Konec rodičovské dovolené se již blíží a zaměstnankyně se dosud v této věci nevyjádřila ani nepožádala o neplacené volno do 4 let věku dítěte. Vzhledem k tomu, že je stále nekontaktní, zajímá mě, co má dělat zaměstnavatel, aby si nezpůsobil problémy? Má v tomto směru nějaké povinnosti, nebo má čekat, zda po dovršení 3 let dítěte "přijde do práce" a teprve potom řešit ukončení pracovního poměru pro porušení povinností zaměstnance? Bude pro případný problém stačit doklad o zaslání doporučeného dopisu s výzvou k řešení?

Zaměstnavatel přijal v únoru roku 2018 zaměstnance, který měl několik exekucí. Zaměstnavateli přišlo postupně několik dopisů od exekutorů, kterým odpověděl na požadované informace. Zaměstnanci začal srážet podle nejbližšího data v pořadí. V září roku 2019 byl se zaměstnancem ukončen pracovní poměr. Zaměstnavatel napsal všem exekutorům, že se zaměstnancem byl ukončen pracovní poměr. V lednu roku 2022 téhož zaměstnance přijal opět do pracovního poměru. Je povinností zaměstnavatele informovat úplně všechny exekutory, že opět nastoupil do zaměstnání?

Jsme příspěvková organizace – divadlo. Prosím o radu, jak postupovat v případě, kdy máme hráčku orchestru – doba neurčitá. Dlouhodobě hraje špatně. Dle vnitřích předpisů – má právo hudební šéf na základě jednání umělecké rady ji vyzvat k tzv. přezkoušení, kdy dotyčný dostane termín – minimálně 4 měsíce k nazkoušení, a skladbu, ze které bude vyzkoušen. Ovšem paní toto bere jako útok na její osobu. Nejprve vše řešila nemocenskou, kdykoli měla mít termín přezkoušení – odešla na nemocenskou, pak přešla do útoku a nahlásila nás na Inspektorát práce, jako šikanu. Je to nekonečný příběh. Jak dále postupovat? Řešíme již čtvrtým rokem a stále bez výsledku.

U společnosti nám nečekaně zemřela zaměstnankyně, která neměla manžela a s nikým ve společné domácnosti nežila. Jak správně postupovat a komu odeslat vyrovnání mzdy a proplacení nároku na dovolenou? Je v takém případě vhodné počkat na uzavření pozůstalosti - určení dědice? Na co si dát pozor? 

Musí být uvedeno v hlavičce pracovní smlouvy kromě všech náležitostí zaměstnavatele (název, adresa, iČ, spisová značka) i jméno osoby - zastoupení, kdo bude podepisovat za společnost? Stačí mít ve vnitřním předpisu společnosti, že ta a ta osoba je oprávněna podepisovat? 

Společnost má uzavřenou smlouvu o výkonu funkce prokuristy. Prokurista není se společností v pracovněprávním vztahu. Platí v tomto případě, že se z odměny prokuristy neodvádí zákonné úrazové pojištění, tedy že prokurista není ze zákona pojištěn pro případ pracovního úrazu či ohrožení nemocí z povolání?

Jak může jednat zaměstnavatel po skončení „ochranné lhůty“, po uplynutí platnosti kolektivní smlouvy či na konci následujícího roku po převzetí? Tato změna v zaměstnání byla v souladu s § 339 zákona č. 262/2006 Sb. zákoníku práce. K převzetí došlo 1. 12. 2020 – kolektivní smlouva je platná do konce roku 2021. Nový zaměstnavatel odbory nemá a předpokládám, že nebude ani žádná kolektivní smlouva. Mzdu mám sjednanou v dohodě o mzdě. Může nám zaměstnavatel snížit mzdu a pokud ano, v jaké výši? Je zde nějaké procento, o které může snížit maximálně? Nebo může snížit až na minimální (popř. zaručenou) mzdu (předpokládám, že všem zaměstnancům na stejné pozici stejně). Jde mi o to, na co se mám připravit v lednu 2022, popř. už v listopadu, když k převzetí došlo 1. 12. 2020? Může dojít ke změně mzdy jednostranně (ze strany zaměstnavatele), nebo se na změně musíme dohodnout? Co nastane v případě, že nebudu s případným snížením souhlasit? Jaký bychom měli nárok na odstupné v případě zrušení pracovního místa? Může nás zaměstnavatel převést na jinou práci – jinou pozici (nižší)?

Firma A (OSVČ) má ke dni 30. 6. 2021 celkem 20 zaměstnanců, nyní byla založena firma B (s. r. o.) a formou přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů na nového přejímajícího zaměstnavatele (§ 338 a násl. ZP) má být převedeno ke dni 1. 7. 2021 celkem 18 zaměstnanců z A na B. Jakým způsobem tento „přechod“ zúřadovat ve vztahu k SSZ a ZP: standardně odhlášky, přihlášky SSZ a hromadná oznámení pro ZP pokud ano, s jakým kódem? Nebo je možno oznámit tento přechod SSZ a dotčeným ZP nějakým jiným způsobem - např. pouze dopisem se seznamem dotčených zaměstnanců vč. rodných čísel, adres apod.?

Máme zaměstnance na DPP, která je uzavřená od 2. 1. - 30. 12. 2021. V měsíci lednu 2021 měl odměnu z DPP do 10 000 Kč, v měsíci únoru překročil částku 10 000 Kč, v březnu také překročil částku 10 000 Kč. Jaký je správný postup u přihlášení na ZP a odhlášení ze ZP? Postupovali jsme správně, když jsme zaměstnance za měsíc, kdy překročil částku 10 000 Kč, tedy k 1. 2. 2021 přihlásili na ZP pod kódem "P" a hned zase 28. 2. 2021 jsme provedli odhlášení ze ZP pod kódem "O" a tento postup použijeme i pro březen, přihlášení na začátku měsíce a odhlášku na konci měsíce? 

Plánujeme přijmout novou zaměstnankyni, která má v současnosti již uzavřený pracovní poměr v jiné společnosti (letecké společnosti). Tam bude mít kvůli pandemii covid-19 po dobu 1 roku neplacené volno - udržuje si tím licenci na práci letušky. Na tento rok bychom jí přijali k nám. Můžeme na plnou pracovní dobu - 40 hodin týdně, když ve svém stávajícím zaměstnání nebude vůbec pracovat? Nebude tím pádem mít pro nás zápočtový list, vyžádáme si alespoň doklad o neplaceném volnu. V tom případě by si i u nás mohla podepsat Prohlášení poplatníka k dani? 

Jak dlouho se musí archivovat pracovní smlouvy? Je to 10 let od ukončení pracovního poměru? 

Jaké ustanovení kterého zákona řeší zákonné náležitosti výplatní pásky. Našla jsem pouze informace, co musí obsahovat výplatní páska, ale bez odkazu na konkrétní zákon.

Má zaměstnavatel povinnost uschovávat výplatní pásky zaměstnanců? Pokud ano, který předpis mu to stanoví a musí být tyto výplatní pásky podepsané zaměstnancem? 

Zaměstnavatel se doposud zabýval pouze výrobou nábytku. Nyní chce rozšířit své služby o montáže vyrobených produktů. Zaměstnanci by tedy začali být výsíláni na montáže. Jak toto správně opatřit v pracovněprávní oblasti a mzdové oblasti. Pracovní smlouvy budou dodatkem upraveny na pozici montážní dělník s místem výkonu práce po celé ČR. Je toto možné? Aktuálně zaměstnanci mají 7,5 hod dlouhou pracovní směnu, střídají ranní a odpolední směnu. V případě vyslání na montáž se může stát, že zaměstnanec v daný den bude pracovat více než 7,5 hod. Práce "navíc" je tedy přesčas. Může být se zaměstnancem domluveno, že hodiny "navíc" může vybrat formou náhradního volna? Nebo se mzda takovéhoto zaměstnance řeší jiným způsobem? Je třeba ošetřit ještě jiné záležitosti u zaměstnanců, kteří budou na montáž vysláni? 

Podnikající fyzická osoba OSVČ, zaměstnavatel, dne 29. 8. 2020 zemřel. Jeho manželka, ustanovený správce dědictví, nahlásila na živnostenském úřadu a u notáře, že hodlá pokračovat v podnikání zemřelého manžela. Dle § 342 ZP by tím měla veškerá práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů přejít na nástupce, jímž je v tomto případě manželka. Je třeba se zaměstnanci z tohoto důvodu uzavírat nějaké dodatky k pracovním smlouvám? Nebo stačí jen nějaká písemná informace, že pracovněprávní vztahu trvá a přechází pod nového nástupce? K jakému datu by měla být podána "odhláška" zemřelého zaměstnavatele a přihláška nového na příslušné správě sociálního zabezpečení a zdravotních pojišťovnách? Je třeba provést v této souvislosti ještě nějaké kroky?