Otázky a odpovědi - strana 3

Může česká s. r. o. se sídlem pouze v ČR zaměstnat občana Slovenské republiky s tím, že místo výkonu jeho práce bude v Bratislavě, kde bude pronajatá kancelář? Pokud ano, jak by probíhalo zdanění a odvody pojistného? 

Pokud mám aktivní živnostenský list a začnu pracovat na hlavní pracovní poměr, přechází automaticky činnost jako OSVČ na vedlejší činnost? Mám povinnost platit zálohy na zdravotní a sociální pojištění? Je dána maximální částka, kterou je možné vydělat na vedlejší činnost?

Česká firma zaměstnává Slováky, kteří mají bydliště na Slovensku, a místo výkonu práce uvedené v pracovní smlouvě je také na Slovensku. Veškeré odvody daní a pojistného za tyto zaměstnance firma realizuje dle slovenské legislativy a platí na Slovensko. Tito zaměstnanci jsou firmou vysíláni také na pracovní cesty mimo sjednané místo výkonu práce (Slovensko), a to na území ČR. Zakládá tato skutečnost povinnost změny v odvodech daní a pojistného (odvody do České republiky)?

Četla jsem článek, že zaměstnanec na rodičovské dovolené již nesmí pracovat na dohodu o provedení práce bez odvodů sociálního a zdravotního pojištění. Je to pravda? 

Zaměstnanec, občan z Anglie, se stěhuje s manželkou do ČR (8/2018). Se svým zaměstnavatelem v Anglii se domluvil, že bude pro ně zaměstnán dál s anglickou mzdou, ale bude vzdáleně pracovat a bydlet v ČR. Anglická firma (nemá sídlo v ČR) mu sdělila, že mu bude doplácet na zdravotní a sociální pojištění v ČR. Zaměstnanec však nepochopil jak? Co musí udělat v České republice, abychom měli vše v pořádku? Přihlásit se na zdravotní pojišťovně a platit si jako samoplátce (bude zaměstnancem anglické firmy, která nemá v ČR sídlo), přihlásit se na OSSZ jako samoplátce - nebo toto není potřeba? FÚ zdanit v ČR, pokud překročí doba pobytu více než 183 dnů, tj. v roce 2019, kdy již tady bude bydlet celý rok a pracovat z ČR? 

Jakou odměnu je možno dát zaměstnanci při odchodu do důchodu? Podléhá tato odměna sociálnímu a zdravotnímu pojištění?

Jak nastavit výplatu svědečného u USC od roku 2018? Zajímá nás veškerá administrativa s tím spojená - odvod daně z příjmu, platba zdravotního a sociálního pojištění z vyplacené částky, přihlašování a odhlašování na ZP a ČSSP, formát předávání potvrzení o vyplacené částce, finanční hranice vyplacené částky, zaúčtování atd. 

V případě, že má jednatel firmy smlouvu o výkonu práce, kde má měsíční odměnu 2 400 Kč, a zároveň dohodu o provedení práce na administrativní činnost, kde má odměnu 10 000 Kč měsíčně, sčítají se tyto dvě mzdy, co se týká sociálního pojištění a co se týká zdravotního pojištění?

V případě, že náš zaměstnanec čerpá otcovskou dovolenou, kdy z pohledu zdravotního pojištění tato dávka nemá vliv na zařazení do kategorie plátců, za které hradí zdravotní pojištění stát? Nejedná se o důvod ke snížení vyměřovacího základu po dobu čerpání nemocenské dávky, nejde o důležitou osobní překážku v práci na straně zaměstnance. Je třeba v době čerpání otcovské dovolené přihlásit zaměstnance na pojišťovnu pod kódem "M" a zároveň, kdy ukončí čerpání otcovské dovolené odhlásit pod kódem "U"? 

Poplatník, který má osvědčení o zápisu do evidence zemědělských podnikatelů, přijel od státního zemědělského investičního fondu částku 10 000 Kč za rok. Bude tento příjem zdaněn? Případě, že bude vyňat nebo osvobozen, prosím, o odkaz na ustanovení zákona. Bude podnikatel, který je zapsán do evidence zemědělských podnikatelů uplatňovat paušál ve výši 80 %, nikoliv 60 %? Bude příjem zemědělce ze SZIF podléhat odvodům sociálního a zdravotního pojištění? Někde tu v otázkám jsem četla, že nikoliv.

Minulý rok podala OSVČ v březnu přehledu pro ZP a OSSZ. Je to OSVČ vykonávající činnost vedlejší, ale její daňový základ je pro rok 2018 cca 200 000 Kč. OSVČ v roce 2017 první zálohu zaplatila 10.04.2017 a dále platila zálohy až do prosince 2017. Celkem zaplaceny zálohy v 04,05,06,07,08,09,10,11,12, tj. celkem v roce 2017 zaplaceno na důchodové pojištění 2 000 x 9 = 18 000 Kč a dále v lednu 2018 již neplatila. Je chyba, že v platbách za leden nepokračuje? Kde najdeme ustanovení zákona, jak se zálohy platí? Kolik Kč bych měla uvést na řádku 39 úhrn zaplacených záloh nyní při podání přehledu za rok 2018? 18 000 Kč nebo platbu i za prosinec placenou v lednu, tedy celkem 20 000 Kč (pokud by OSVČ zaplatila, ale bohužel v lednu již neplatila). Může OSVČ dostat nějakou pokutu, že již v lednu žádnou zálohu neplatila? V případě, že má povinnost platit zálohy i lednu 2018, resp. v roce 2018 do kdy bude zálohy, které byly spočteny v roce 2017 platit, resp. v jakých měsících a kdy se výše změní, když bude přehled podávat OSVČ nyní v březnu 2018? Děkuji za odpovědi, které se týkají plateb a záloh na zdravotní a sociální pojištění.

Fyzická osoba, zaměstnanec, občas (nepravidelně) napíše nějakou píseň pro slovenské interprety, za kterou dostává tantiémy. Nikdy dopředu neví, zda za to obdrží nějakou odměnu či ne. Příjmy zdaňuje dle § 7, výdajový paušál 40 %. Pokud byl zaměstnanec, pro účely sociálního pojištění byla tato činnost považovaná za činnost vedlejší a vzhledem k nízkému základu daně, nebyl povinen platit zálohy vůbec. Nyní je od listopadu nezaměstnaný, vedený na úřadu práce. Úřad práce nemá problém s těmito autorskými honoráři, dokud je neobdrží, pak už by podporu v nezaměstnanosti nemohl dostávat. A teď se vyplňuje přehled pro ČSSZ za 2017, z nějž vyplývá, že najednou tyto tantiémy jsou činností hlavní a měl by platit zálohy na sociální pojištění, ač sám pobírá podporu v nezaměstnanosti. Je zde nějaká možnost, aby zálohy na sociální pojištění neplatil? S tím související otázka, nebylo by možné tyto příjmy zdaňovat v § 10 jako ostatní příjmy, a tudíž by nespadal do systému pojištění? Tantiémy těžko budeme považovat za soustavnou činnost, když třeba ve 2017 nebylo nic vytvořeno, ale je možné, že ve 2018 bude. 

V současné době mám živnost na administrativní činnost. Dále bych se chtěla zabývat ruční prací - vyšívaní, háčkování atd. a výrobky (svetříky, halenky) bych chtěla dále prodávat. Je na tuto činnost živnost? Budu muset prodej každého svetříku fakturovat - pokud to bude spíše moje záliba a prodej zatím pouze okrajově - předpokládám 1 svetřík za měsíc za 2 000 Kč. Budu příjem z prodeje výrobků (svetříků) zdaňovat, pokud nepředpokládám, že příjem zatím nebude vyšší v roce 2018 než 30 000 Kč? A bude z něj odvádět ZP a důchodové pojištění? V roce 2018 pobírám rodičovský příspěvek.

Může společník v. o. s. v této společnosti mít uzavřenou pracovní smlouvu na hlavní pracovní poměr? Pokud ne, jak vyřešit formulář A1 při zakázkách v Německu? OSSZ zná vydání A1 pouze pro zaměstnance nebo pro OSVČ. Jenže u OSVČ pak nejsme schopni doložit smlouvu nebo objednávku, protože odběratel si objednal na práci v. o. s. a ne v. o. s. i OSVČ. 

Klient je důchodce a v roce 2017 si vydělal 50 000 Kč za herecký výkon. Zatím nebyla odvedena žádná daň. Klient podá přiznání, kdy vyjde daň rovná nule. Musí se klient kvůli tomuto příjmu přihlásit na ČSSZ a podat opět "nulový" přehled? Žádný jiný příjem neměl.  

Mám-li přerušenou živnost k 25. 2., jak vyplním v přehledu? Za leden a únor uvedu činnost hlavní a dále za březen až prosinec, nebude žádná činnost - ani vedlejší, ani hlavní, neboť mám přerušeno?

Profesionální sportovec, OSVČ, podnikající na základě živnostenského oprávnění podle § 7 zákona o daních z příjmů, využívá výdaje paušálem ve výši 60 %. V 1–6/2017 pravidelně fakturoval svému klubu v ČR, SP a ZP si platil jako při hlavní činnosti. V 7–12/2017 byl zaměstnancem klubu v Dánsku, kde za něj zaměstnavatel odváděl sociální a zdravotní pojištění a daň z příjmu. V té době občas vystavil fakturu i českému klubu za účast na utkání, nicméně fakturace již nebyla pravidelná. Vzhledem k tomu, že si nebyl jistý, zda je možno zaměstnanecký poměr v Dánsku považovat za hlavní činnost, zatím pokračoval v platbách SP a ZP v ČR jako z hlavní činnosti. Dotazy: 1) Sportovec bude podávat DPFO v ČR. Bude příjem ze zahraničí promítat do DPFO - a pokud ano, jakým způsobem a pod jakým ustanovením zákona? 2) Může být na něj pohlíženo kvůli SP a ZP jako na OSVČ vedlejší v ČR za 2. pololetí roku 2017?

Jednatel společnosti s r. o., který je od r. 2018 starobním důchodcem, se rozhodne omezit hospodářskou činnost ve společnosti, ve které zaměstnává jednoho pracovníka na DPČ a svoji činnost se rozhodne odměňovat rovněž na dohodu o pracovní činnosti malého rozsahu do 2490 Kč jako účetní (bez SP, ZP), dále má uzavřenou Smlouvu o výkonu funkce jednatele bez odměny. Je možný takový postup v případě, že v rámci své činnosti hodlá dále využívat vybavení, počítače, telefonní přístroje, automobil v majetku společnosti (spotřeba PHM paušálem)? Je problém, že nebude mít odměny podlehájící sociálnímu a zdravotnímu pojištění? 

Fyzická osoba, občan ČR, je běžný zaměstnanec české firmy a vztahuje se na něj sociální a zdravotní pojištění v ČR. Zároveň dostává odměnu za působení v orgánech právnické osoby na Maltě. Tuto činnost vykonává jak na Maltě, tak z ČR (videokonference). Jak se řeší tyto příjmy z pohledu DPFO, sociálního a zdravotního pojištění v ČR?

Jednatel s. r. o. (pobírá starobní důchod) má uzavřenu dohodu o provedení práce do 10 000 Kč/měsíc a dále je mu vyplácena odměna za funkci jednatele ve výši 2 490 Kč. Má podepsané prohlášení poplatníka (poznámka: nedochází k souběhu funkcí). Z dohody o provedení práce nebude odvádět sociální ani zdravotní pojištění. A bude podléhat 15% zálohové dani. Uplatním slevu na poplatníka. Z výkonu funkce jednatele nebude odvádět od 1. 1. 2018 zdravotní ani sociální pojištění. Mám pravdu?