Otázky a odpovědi - strana 2

Jako zaměstnavatel hradíme našemu zaměstnanci Přípravný kurz ke zkouškám CIA v Českém institutu interních auditorů. Kurz považujeme za prohlubování kvalifikace. Certifikát po zaměstnanci nepožadujeme. Zkoušky za účelem získání certifikátů opět uhradíme. Bude správné včlenit úhradu za zkoušky do vyměřovacích základů pro výpočet pojistného a daně z příjmu?

Musí zaměstnavatel srážet zdravotní, sociální pojištění a zálohovou daň z následujících benefitů pro zaměstnance? 1) Zaměstanci, který má dlouhodobou pracovní neschopnost, je nakoupeno ovoce v hodnotě do 100,- Kč. Placeno z fondu kulturních a sociálnch potřeb - účet 423. 2) Zaměstnanec přinese vstupenky na různé kulturní akce (z kina, divadla, vstupenka na hrad atd.) v hodnotě nad 2 000 Kč. Hotově je mu proplacena částka 2 000 Kč rovněž z fondu kulturních a sociálních potřeb. V případě, že by zaměstnavatel nakupoval tyto benefity pro zaměstnance, musí být na dokladu jako odběratel uveden přímo zaměstnavatel, aby se jednalo o nepeněžní plnění, ze kterého není třeba odvádět sociální, zdravotní pojištění, zálohu na daň z příjmu zaměstnance?

1)     Lze za příležitostnou činnost podle § 10 odst. 1 písm. a) považovat takovou činnost, kdy během února – března osoba bez živnostenského oprávnění zpracuje několika subjektům daňové přiznání v rámci tzv. „sousedské výpomoci“ a příjem z této činnosti nepřevýší 30 000 Kč? 2)      Pokud příjem nedosáhne uvedené výše, je příjem osvobozen od daně z příjmu. Jak je to ale s odvodem zdravotního a sociálního pojištění? Osoba, která má v úmyslu si takto přivydělat, je již starobním důchodcem (před přiznáním starobního důchodu pobírala invalidní důchod 3. stupně) a je držitelem průkazu ZTP/P.

Chceme všem zaměstnancům dávat k narozeninám dárek v hodnotě ca 120 Kč - květinu a čokoládu, příp. kávu. Vzhledem k tomu, že se jedná o benefit, tak účetní chce, abych hodnotu dárku zdanila a odvedla z ní pojistné. Je to správné? Částka bude pokaždé jiná, a také už to nebude pozornost k narozeninám.

Český daňový rezident je již 3 roky zaměstnán v Holandsku u stavební firmy, která vykonává práci po celé EU. Za své zaměstnance tedy platí pouze sociální pojištění, zdravotní pojištění si platí zaměstnanci sami a příjmy daní v zemích své rezidentury. Nikde nejsou déle než 60 dní. Na konci roku dostanou potvrzení o příjmech, které přikládáme k daňovému přiznání. Do roku 2018 se k příjmům v § 6 zákona o daních z příjmů připočítávalo naše fiktivní pojistné ve výši 34 %. Od roku 2019 bude možné využít změny v zákoně a připočítat pouze pojistné platné ve státě, odkud plyne příjem. Jak se bude toto pojistné prokazovat správci daně? Sociální pojištění je jasné, bude uvedeno na potvrzení, ale zdravotní pojištění si platí zaměstnanec sám, bude stačit smlouva s pojišťovnou + výpis z účtu, kde budou úhrady? Pojistné nemá pevně daná procenta, může si sjednat i vyšší - jak bude toto posuzováno? Vzhledem k tomu, že odvody zaměstnavatele v Holandsku jsou mnohem nižší, než v ČR, budeme této možnosti chtít určitě využít. Ovšem obáváme se toho, že pokud poplatník neprokáže, jaké pojistné v zahraničí platí, pak platí opět fikce 34 % (resp. 33,98 od 1. 7. 2019). Nebo je možné využít obecných odvodů zaměstnavatele v Holandsku, která činí 19,02 %? 

Fyzická osoba (občan SRN s trvalým pobytem v ČR) je zaměstnanec české firmy a podává daňové přiznání. Nyní by měl dostat výplatu dividend či podílů na zisku z firmy ve Švýcarsku. Jak se toto daní, pokud to je a nebo pokud to není daněné ve Švýcarsku (mimo jiné s ohledem na smlouvu o zamezení dvojího zdanění)? Kam se to uvádí v přiznání DPFO? Má to dopad na sociální a zdravotní pojištění?

Je možné vyplácet odměnu předsedovi společenství vlastníků a předsedovi kontrolní komise nebo mzdu tak, aby se neodvádělo sociální ani zdravotní pojištění? Oba dva jsou již důchodci. Je možné na jejich činnost pro společenství udělat dohodu o provedení práce?

Mám klinta = irskou (limited) společnost, kterou vlastní a řídí jediný pan X. Pan X je ředitelem/jednatelem společnosti. Pan X je pilot, a je dlouhodobě realokován do Prahy (více než 2 roky, možná i permanentně). Lítá na mezinárodních linkách z Prahy. Kde bude platit daň z příjmů? Není v Praze na základě vyslání, a má pracovní smlouvu s irskou společností. Dle smlouvy o dvojím zdanění (čl. 15 odst. 3) chápu, že bude platit daň z příjmu v Irsku, je to to tak? V Česku bude platit jen důchodové pojištění a zdravotní pojištění? 

Zaměstnavatel proplácí civilním zaměstnancům náklady, které jim vzniknou v souvislosti s pořízením výpisu z rejstříku trestů. Poplatek proplácí nově nastoupivším zaměstnancům s první výplatou ve výši 100 Kč. Z takto proplacené částky není odvedeno pojistné. Je postup zaměstnavatele správný?

Městys Bohdalov je členem lesního družstva obcí, do jehož statutárního orgánu má voleného zástupce. Tento zástupce je neuvolněný zastupitel městyse, který má příjem v zaměstnaneckém poměru. Zastupitelstvo městyse tomuto zástupci schválilo usnesením dle § 71 odst. 3 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, náhradu ušlého výdělku ve výši 11 000 Kč ročně. Jakým způsobem bude probíhat odvod pojistného a zdanění těchto příjmů z pohledu neuvolněného člena zastupitelstva a z pohledu městyse? 

Jak to bude se zdaněním, sociálním a zdravotním pojištěním a jak se bude vše účtovat, pokud bude mzda jednatele: a) do 2 500 Kč, b) nad 10 000 Kč, c) do 10 000 Kč?

Od 1. 1. 2019 je změna pro výpočet superhrubé mzdy u cizinců s A1. Máme cizince z Německa s A1 – jaké je procento povinného pojistného za zaměstnavatele (sociální + zdravotní pojištění) v Německu pro výpočet daně od 1. 1. 2019 ze superhrubé mzdy u cizinců s A1 z Německa? Solidární daň musí být asi také stále odváděna? A dodržuje se náš maximální vyměřovací základ na sociální pojištění? 

Jediný jednatel a společník s. r. o. ve starobním důchodu pobírá měsíčně odměnu 2 400 Kč dle smlouvy o výkonu funkce jednatele. Z této částky platí zdravotní pojištění 108 Kč, čistá mzda činí 2 292 Kč. Sociální pojištění ani zálohy na daň neodvádí. Má podepsané prohlášení, uplatňuje základní slevu na poplatníka. Při ročním zúčtování je výsledná daň nula. Prosím o kontrolu - je vše správně? 

Jaký je postih pro firmu a jednatele, když se do 31. 1. 2019 neuhradí sociální a zdravotní pojištění z mezd, případně jen částečně?

V případě, že zaměstnáváme zaměstnance na základě pracovní smlouvy a DPP (do 10 000 Kč), pojistné se vypočítá pouze vynásobením sazby a základu, který je shodný s vyměřovacím základem na pojistné na sociální pojištění nebo ještě + 100 Kč za dohody o provedení práce, aby byli i tito zaměstnanci úrazově pojištěni?

Musí se od ledna 2019 odvádět z odměny jednatele do 2 999 Kč (na základě smlouvy o výkonu funkce) zdravotní pojištění, pokud si ho jednatel platí již jinde (z jiného zaměstnání)?

OSVČ má v DIČ v České republice i v Německu.V roce 2018 měl 90 % zdanitelných příjmů v Německu. Ale v roce 2018 si pořídil formulář A1, dle kterého platí zálohy zdravotního a sociálního pojistného v České republice. Jak postupovat při ročním zdanění příjmů v roce 2018? Které příjmy bude danit v ČR a které příjmy budou zohledněny v přehledech zdravotního a sociálního pojištění 2018?

Jednatel s. r. o., nerezident, OSVČ v Polsku, se chce zaměstnat na základě smlouvy o výkonu funkce. Tuto mzdu budeme zdaňovat srážkovou daní dle ve výši 15% dle § 36 odst. 1 písm. a) zákona o daních z příjmů. Jak je to s pojistným? V odpovědi na dotaz ID č. 16893 je uvedeno, že takový příjem nepodléhá odvodům sociální a zdravotního pojištění. Není tedy třeba dále řešit příslušnost sociálního a zdravotního pojištění, neboť odměna jednatele – daňového nerezidenta - pojistnému nepodléhá. Můžete prosím podat odkaz na zákon, paragraf, ze kterého tvrzení vychází? Má vliv na pojistné, zda je jednatel nerezident OSVČ v jiném členském státě nebo je v jiném členském státě zaměstnán?

Jsme česká firma, daňový rezident ČR, a plánujeme zaměstnat na Slovensku zaměstnance, občana SR, místo výkonu práce také SR. Jaké povinnosti máme vůči SR z hlediska daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, zdravotního a sociálního pojištění za zaměstnance a odvodů za zaměstnavatele? 

Pracovnice je v dlouhodobé pracovní neschoponosti, v jejím průběhu dostala výpověď z pracovního poměru. Považovala to za nesprávné, odvolala se. Proběhlo soudní řízení, které ji dalo za pravdu. Zaměstnavatel souhlasí a vyplatil zaměstnankyni 120 000 Kč s posvěcením soudního smíru. Zaměstnavatel zaúčtoval po dotazu, jak naložit s výplatou 120 000 Kč, že se podle něj jedná o "NÁHRADU ŠKODY" a zaúčtoval jako ostatní provozní výnosy. Nyní tedy řešíme u zaměstnankyně, jak naložit s daní a odvody. Zzaměstnavatel nevykázal jako mzdu, tedy odvody OSSZ a ZP nejsou, protože za ně odpovídá při výplatě zaměstnavatel? Daň ze mzdy podle § 6 ZDP také ne, přichází do úvahy § 10 ZDP jako jiný příjem, nebo jde čistý příjem pracovnice = náhrada škody?