Otázky a odpovědi - strana 2
Počet vyhledaných dokumentů: 429
Řadit podle:
Počet vyhledaných dokumentů: 429
Řadit podle:
Zaměstnankyně dostala výpověď z důvodu nadbytečnosti. Dva dny před uplynutí výpovědní doby byla uznána práce neschopna. Pracovní neschopenku měla na 6 měsíců. Po ukončení pracovní neschopenky se pracovní poměr prodloužil o dva dny a následně ukončil. Poslední odpracované čtvrtletí (leden-březen). V 2. čtvrtletí měla v červnu dva dny pracovní neschopenku a 15 dnů dovolenou. Které čtvrtletí se použije na výpočet odstupného? Nebo se v takovém případě použije pravděpodobný výdělek?
Zaměstnanec předložil k vyplnění "Potvrzení o výši příjmu" pro účely poskytnutí úvěru z banky. Je zaměstnavatel povinen na něj vyplnit i číslo účtu, na které zasíláme zaměstnanci mzdu a údaj o tom, z jakého účtu zasílá mzdu zaměstnavatel? Dosud jsme uváděli pouze banku, nikoli konkrétní číslo účtu zaměstnance a údaj o účtu zaměstnavatele nesdělovali vůbec (kolonku k vyplnění jsme proškrtli). Banka ale nyní trvá na všech údajích. Pokud na to má právo, podle jakého předpisu či zákona.
Zaměstnankyně do 29. 12. 2023 čerpala mateřskou dovolenou, od 1. 1. 2024 má zažádán Úřad práce o rodičovskou dovolenou, od 2. 1. 2024 do 29. 1. 2024 čerpá dovolenou u zaměstnavatele. Dne 1. 1. 2024 byl svátek. Z pohledu mzdového systému mám danou zaměstnankyni ve stavu, aby mohla od 2. 1. 2024 čerpat dovolenou, a proto se za 1. 1. 2024 (pondělí - pracovní den) generuje ve mzdě částka, která náleží za daný státní svátek. Má měsíční mzdu. Je to takto proplacený svátek v pořádku? Od 30. 1. 2024 bude zase vyjmuta ze stavu.
Zaměstnanci na hlavní pracovní poměr s měsíční mzdou podepsali na začátku roku 2023 směnový harmonogram, ve kterém jim vyšly směny v průběhu roku na svátky, které také v pořádku odpracovali.
Bohužel na vánoční svátky nařízené směny neodpracovali a zůstali na svátky doma, tak jako každý jiný zaměstnanec, a do zaměstnání nešli.
Lze těmto zaměstnancům zaplatit sváteční neodpracovaný den jako náhradu /část měsíčního platu za svátek/?
Jak správně vyřešit situaci se mzdou za proplacenou dovolenou zaměstnanci z UK, který odjel na Ukrajinu na základě povolávacího rozkazu, ihned po vypuknutí vlečného konfliktu 1. 3. 2022 a doposud se neozval ani není k zastižení na žádném z posledních uvedených kontaktních údajů. Od 1. 3. 2022 byl na neplaceném volnu v návaznosti na doložený povolávací rozkaz. K 30. 11. 2023 mu skončil pracovní poměr uplynutím doby určité. Byla mu proto ve mzdě za 11/2023 proplacena nevyčerpaná dovolená, ale protože měl mzdu vyplácenou v hotovosti, zatím nám leží v pokladně a nemáme ji komu předat.
Zaměstnavatel zaměstnává zaměstnance na pozici řidič sanitního vozu. Domnívám se, že by mzda měla odpovídat minimálně 2. skupině. V pracování smlouvě má však uvedenou jen minimální mzdu a každý měsíc bude dostávat odměnu cca 10 000 Kč. V součtu základní mzdy (Kč 18 900) a odměny samozřejmě převýší mininální zaručenou mzdu. Může takto zaměstnavatel postupovat, není to v rozporu se zákonem?
Zaměstnanci odměňovaní hodinovou mzdou, pracující na odpolední a noční směny v potravinářské výrobě mají začátek pracovního týdne v neděli odpoledne/večer. V případě, že připadne státní svátek na pondělí, zaměstnanci mají volno v neděli (není je potřeba do výroby, protože máme v pondělí ve svátek zavřené obchody). V pondělí ve svátek pracují, ale i tak jim kvůli němu odpadla jedna směna. Jak jim správně nastavit náhrady? Náleží jim náhrada za svátek + náhradní volno za práci ve svátek v tu neděli? Může se stát, že v ten svátek odpracují víc, než 8 hodin své pracovní doby. V tom případě jim náleží náhrada za svátek + náhradní volno za práci ve svátek v rozsahu celé odpracované směny (například 10 hodin)?
Ve společnosti máme i zaměstnance, kteří pracují v nepřetržitém provozu. Z rozpisu směn mohou těmto zaměstnancům vznikat kladné salda oproti měsíčnímu pracovnímu fondu. Jak postupovat v situaci, kdy tento zaměstnanec má nemocenskou a v docházkovém listu má naplánované směny, na základě kterých mu vznikne saldo (přesčas). Má tento zaměstnanec nárok na tyto salda? 3 příklady: 1. příklad: zaměstnanec má naplánováno v měsíci, kdy je měsíční fond 157 hodin celkem 15 směn po 11,25 hodinách, tzn. celkem 168,75 hodin. Celý měsíc je nemocen - vznikne saldo 11,25 hodin - má nárok? 2. příklad: V měsíci, kdy je pracovní fond 165 hodin má naplánováno 16 směn po 11,25 hodinách, tzn. 180 hodin, ale poslední 3 směny nastoupil na nemocenskou. Má nárok na celé saldo nebo pouze to, které mu vznikalo v době výkonu práce? 3. příklad: Zaměstnanec první nemoc přeruší 2 dny dovolené a následně nastoupí na nemocenskou, tzn. celý měsíc není v práci, ale vznikne mu saldo. Má nárok?
Náš zaměstnanec objíždí naše provozovny po Plzni, kde uklízí. Platíme mu cesťák. V TP má uvedeno spotřeba paliva: 2015/45W, na 100 km 6.1., 4.2. a 4.9.. Jelikož jezdí po městě proplácíme mu spotřebu 6.1. Je to takto správně?
Chtěla jsem se ještě zeptat na přesčas na služební cestě. O přesčas se žádá dopředu, ale o tom, jak byli dlouho na školení se dozvím, až když cesťák odevzdávají. Máme pružnou prac.dobu, ale ve směrnici máme, že pro služebku platí 7-15:30. Pokud zaměstnanec má školení do 22:00 (např. pozorování netopýrů) a pak teprve odjíždí, platí mu přesčas automaticky15:30-22:00 nebo o něj musí žádat? Pokud by se do směrnice napsalo, že přesčasy vzniklé během služební cesty se vybírají náhr.volnem a zaměstnanec pak přesčas zadal do elektr.docházky, kde mu jej schválí vedoucí a pan ředitel, je to takto správné?
Každoročně jezdí naše zaměstnankyně na celý den hodnotit vesnice v rámci projektu vesnice roku. Tzn. objíždí je a hodnotí. Máme pružnou prac.dobu a pro pracovní cestu směrnicí stanoven čas 7-15:30. Zaměstnankyně jezdí cca 8-18 hod. Vím, že do přesčasu se nepočítá čas na cestě, jen výkon práce. Jak to bude v jejím případě? Bude mít přesčas 15:30-18:00?
Máme revírníky, kteří občas musí jít do práce na přesčas i o víkendu, ať už zkontrolovat firmu, která dělá práce v lese, či když dodavatel přiveze sazeničky neplánovaně místo v pracovní dny o víkendu. Z tohoto důvodu máme přesčas písemně ujednaný na daného zaměstnance neurčitě na celý rok s tím, že je nařízen přesčas na zajištění víkendové provozu na daném úseku v rozsahu potřebném pro zajištění výše uvedeného úkolu. Přestávky dodržují. Toto je papírové, kdy pan ředitel, zaměstnanec a vedoucí úseku podepíší, jak se dohodli, jestli proplácet nebo náhradní volno. V konkrétní den zaměstnanec přesčas zadá do elektronického docházkového systému a schvaluje mu jej pan ředitel i vedoucí úseku. Je to takto správně? Ráda bych danou činnost zjednodušila. Máme pružnou prac.dobu.
Chápu správně, že od 1. 1. 2024 bude zaměstnancům pracujícím ve směnách 11 a více hodin náležet další stravenkový paušál? Je znění vnitřního předpisu (viz dále) k poskytování stravenkového paušálu v souladu s legislativou od 1. 1. 2024? „Zaměstnavatel poskytuje zaměstnancům příspěvek na stravování formou stravenkového paušálu ve výši 115,50 Kč za každou odpracovanou směnu, která trvala min. 3 hodiny. Zaměstnanci vzniká nárok na další stravenkový paušál ve výši 115,50 Kč za odpracovanou směnu, kdy délka směny zaměstnance v úhrnu s povinnou přestávkou v práci bude alespoň 11 hodin."
Zaměstnanec má týdenní úvazek 24 hodin, rozložený na 3 dny v týdnu-každá směna 8 hodin. Občas ale vykonává práce, které jsou nad rámec jeho úvazku a v jednom týdnu má odpracováno například 48 hodin, v dalších dvou týdnech po 24 hodinách a ve čtvrtém týdnu opět 50 hodin. Zaměstnanec se domáhá příplatku za práci přesčas ve výši 25 % za hodiny, které překračují v týdnu 40 hodin. Uvedu příklad říjen 2023: Rozložení směn úterý 8 hod.; středa 8hod.; čtvrtek 8 hodin = 24 týden = 104 měsíc. On odpracoval: 1. týden 48 hodin (ne 24) -2. týden 24 hodin - 3. týden-24 - 4.t ýden 50 hodin(ne 24) a 31. 10. 8 hodin = celkem 154 hodin za říjen 2023. Vyplatili jsme mu mzdu za všechny (154) hodiny, ale žádný příplatek ve výši 25 % (údajně za hodiny nad 40 v 1. a 4. týdnu v počtu 18 hodin) jsme nevyplatili. Je takto vyplacená odměna správně? Nebo opravdu náleží příplatek za přesčas v týdnu, kdy překračuje 40 hodin?
Jsme příspěvková organizace zřízená městem. Poskytujeme mimo jiné terénní sociální služby a pobytové odlehčovací služby, využívané převážně seniory. Naše pečovatelky pracují v různých režimech. V terénní službě máme standardní režim rovnoměrný osmihodinový 5 dní v týdnu a nerovnoměrný dvanáctihodinový s vyrovnávacím obdobím 3 týdny. Pobytovou službu poskytujeme v nepřetržitém provozu se směnami 11:25 hodin denní a noční s vyrovnávacím obdobím 6 týdnů a rovnoměrný dvousměnný režim se směnami 7:45 hodin se střídáním týden ranní, týden odpolední, po 5 dnech v týdnu (mimo soboty a neděle). Dotaz spočívá v možnosti čerpání dovolené v souběhu se svátkem. Kromě pobytové služby v nepřetržitém režimu, kde čerpání dovolené v den svátku je možné poskytnout na základě § 91 odst. 3 písm. d) zákoníku práce, je možné u všech ostatních směn včetně standardního osmihodinového režimu 5 dní v týdnu posuzovat práci na základě § 91 odst. 3 písm. f) zákoníku práce? Máme za to, že práce smluvně zajišťované pro uživatele v konkrétním čase, dnech a konkrétní službě prací nutnou se zřetelem na uspokojování životních a zdravotních potřeb obyvatelstva jsou. Našim uživatelům při sjednávání sociálních služeb nabízíme práci ve svátek připadající na všední den stejně jako v pracovní dny. Bude rozdíl v čerpání dovolené, poskytnuté v bloku, jehož součástí je svátek, jímž je den, kdy by jinak naše pečovatelka musela poskytovat výše uvedené služby (má na tento den naplánovanou směnu), a v dovolené na jediný den, svátek, jímž je den s naplánovanou směnou naší pečovatelky? Na tuto věc jsme našli více právních názorů, zcela odlišných. V obou případech o dovolenou žádá zaměstnanec, předpokládáme tudíž, že by rozdíl neměl být a v obou případech by se mělo čerpání dovolené započíst jako dovolená, nikoli svátek. Uvažujeme i v této otázce o standardním režimu směn 8 hodin 5 dní v týdnu práce terénních pečovatelských služeb, nejen nerovnoměrných nebo dvousměnném režimu, jak jsou popsány výše.
Jak je to s možností poskytovat benefity v roce 2024? Jde nám zejména o možnost poskytovat obědy bývalým zaměstnancům a pak ještě o to, když zaměstnancům nabíjíme benefitní karty, na kterých mají nyní něco „naspořeno“ (a ta částka může být třeba i 30 000 Kč). Jak se to bude od příštího roku počítat? Počítá se jako poskytnutí benefitu den připsání částky na tuto kartu, nebo až když to zaměstnanec vyčerpá? Setkali jsme se s názorem, že je rozdíl v tom, když benefitní společnost fakturuje nabité částky zaměstnavateli ihned po nabití, nebo jestli je fakturuje až v momentě, když je zaměstnanec použije. A jak se budou nově hodnotit částky, které byly poskytnuty v roce 2023? Mohli byste nám tuto oblast osvětlit?
Zaměstnanec na DPP má v měsíci listopadu dopředu naplánované směny na 1 hod denně - celkem tedy 21 hodin. Musí mu zaměstnavatel proplatit 1 hod za svátek 17. 11. 2023 ve výši průměrného výdělku? Tento dohodář o svátek nepracoval, ale ani v rozvrhu směn neměl tuto směnu naplánovanou.
Dobrý den, prosím, může společnost poskytovat příplatky za so a ne dle určení první směny ve firmě? Tzn., že když je určena první směna pracovního týdne na Pondělí od 6:00 do 14:00, tak když někdo půjde na noční směnu v pátek od 22:00 hod do 6:00 hod ( 6 hod sobota), tak bude mít příplatek na noční směnu 7,5 hod, ale nebude mít 6 hod za sobotu a pak naopak, ten kdo nastoupí v neděli na noční směnu ( od 22:00 do do 06:00 ), tak bude mít nárok na noční 7,5 hod a zároveň i 7,5 hod za so a ne? Děkuji
Jako zaměstnavatel vysíláme zaměstnance nepřetržitého provozu na školení v rámci prohloubení kvalifikace. Školení probíhá ve vzdáleném místě, mimo pracoviště. Časový rozvrh školení (po-pá) částečně koresponduje v některých dnech a časech s plánovanou směnou zaměstnance, tzn.:
1) hodiny, ve kterých se školení shoduje s plánovanou směnou zaměstnance budou považovány za výkon práce (mzda se nekrátí, náleží zaměstnanci směnový příplatek?),
2) hodiny v době školení kdy neměl směnu budou vykázány jako přesčas (náleží zaměstnanci směnový příplatek?),
3) hodiny, kdy měl mít směnu a neškolil se budou vykázány jako překážka na straně zaměstnavatele (placeno průměrem).
O víkendu, kdy měl zaměstnanec jít na ranní 12 h. směny (so, ne), odpracuje v jednom z víkendových dnů řádně svoji směnu, tak aby byl dodržen nepřetržitý odpočinek v týdnu dle ZP a druhý den bude vykázán jako překážka na straně zaměstnavatele.
Vzhledem k tomu, že u zaměstnanců máme měsíční platy (veřejná správa), máme podobně odměňované brigádníky na dohody o pracovní činnosti. Mají měsíční odměnu a stanovenou pravidelnou pracovní dobu např. 2 hodiny denně. V organizace neplatíme náhradu mzdy za svátek. Jak budeme po novele ZP postupovat u brigádníků (většinou jde o důchodce, studenty). Bude dohodářům náležet náhrada mzdy, nebo budeme počítat, že jsou svátky součástí měsíční odměny?
Jak postupovat při výpočtu průměrného hodinového výdělku u dohod, jak zjistit, zda se jedná u dohod o pravděpodobný průměrný výdělek (odpracování 21 dnů v rozhodném období)? Jedná se mi o hodinový průměrný výdělek, a to v souvislosti s chystanou účinností novely zákoníku práce, kdy budou mít s účinností od 1. 1. 2024 dohody konané mimo pracovní poměr nárok na dovolenou.