Otázky a odpovědi

Máme invalidní zaměstnance na zkrácený úvazek (15 hodin týdně, někteří 20 hodin týdně). Často se stává, že chodí k doktorovi a nepřijdou do práce. Nenosí ani potvrzení - propustku od doktora. Jsou povinni ze zákona doložit nějaký papír, že byli u doktora? Může zaměstnavatel požadovat, aby si den, který byli u doktora, napracovali? Např. místo tří hodin zůstali v práci 6 hodin a následující den šli k doktorovi. Přijde nám divné, že při zkráceném úvazku se nedostanou k lékaři mimo pracovní dobu.

Může být odmítnutí podepsání interní směrnice chápáno jako porušení pracovní kázně? Tato interní směrnice se týká pravidel zaměstnanců ve výrobě. Jsou v ní uvedena např. základní pravidla BOZP při obsluze strojů, úpravy účesů, zákaz dlouhých šperků, nehtů apod. Pravidla se většinou týkají ochrany před úrazem při obsluze strojů. Dále tam jsou uvedena pravidla ohledně stravování, že na výrobní halu nelze nosit jídlo, nesmí se kouřit, mimo stanovený prostor a čas apod. Všichni zaměstnanci musí podepsat, že směrnici četli. Někteří ji ale podepsat odmítli. Údajně je příliš omezuje. Stačí, při nějakém případném sporu, uvést místo podpisu, že byli seznámen, ale odmítli podepsat? Je toto odmítnutí zároveň porušením pracovní kázně? Můžeme dát zaměstnanci za toto napomenutí, že odmítl příkaz nadřízeného pracovníka (tím, že odmítl podepsat)?

Máme zaměstnankyni na DPP, která mi nepravdivě vyplnila formulář, zda na ni je vedena exekuce nebo insolvence. Bohužel jsem celou mzdu poslala na účet zaměstnankyně a neprovedla jsem srážku ze mzdy, následně jsem zjistila, že je na ni vyhlášena insolvence. Zaměstnankyně pak podává insolvenčnímu správci přehled příjmů a odvod si provede ona, nebo jak v tomto případě mám postupovat?

Pracovní poměr zaměstnance byl ukončen dohodou ke dni 29. 5. 2024. Zaměstnanec v měsíci květnu odpracoval 4 dny, 2 dny byly svátek, za který se měsíční mzda nekrátí, 4 dny měl neplacené volno,1 den čerpal sick day to vše do 15. 5. 2024, od 16.5.24 je v dočasné pracovní neschopnosti nejen do 29. 5. 2024 , ale i dále. Hrubá mzda včetně odměn činí 9 635 Kč, náhrada při dočasné PN do 29. 5. 2024 činí 6.254 Kč, stravenkový paušál 400 Kč. Nyní bylo zjištěno, že zaměstnanec přečerpal dovolenou o 31 hodin , za kterou mu byly v minulosti vyplaceny náhrady mzdy ve výši 4685 Kč. Hrubá mzda tedy po odečtu těchto náhrad činí 9.635-4.685 = 4.950 Kč. Jaká má být nyní výše odvodů na sociální pojištění, zdravotní pojištění a daně.

Zaměstnanec podepsal dohodu o zvýšení kvalifikace v roce 2022, že absolvuje zvyšování kvalifikace v roce 2022 až 2025. Po absolvování bude získanou kvalifikaci využívat pro potřeby zaměstnavatele. Zaměstnavatel mu poskytne pracovní úlevy. Zaměstnanec setrvá u zaměstnavatele po dobu 5 let od podpisu této smlouvy. Při nesplnění je povinen nahradit náklady spojené se zvýšením kvalifikace v plném rozsahu. V případě, že zaměstnanec výše uvedenou kvalifikaci nesplní do 31. 12. 2025, je povinen zaměstnavateli uhradit náklady s ní spojené v plném rozsahu. Ale v dalším odstavci je: Pokud zaměstnanec splní svůj závazek pouze z části, povinnost nahradit náklady vynaložené ze strany zaměstnavatele na školení zaměstnance se o tuto dobu poměrně sníží. Zaměstnanec podal výpověď k 31. 7. 2024. Jakou částku (celou nebo částečnou) musí vrátit?

Pracuji v platové sféře. Zaměstnavatel mi dal nový platový výměr od 1. ledna 2024 v závislosti na změnu v odměňování dané legislativou. Následně mě po 5 měsících oslovila mzdová účetní s tím, že mi byl dán špatný platový výměr (byla jsem zařazena do vyššího platového stupně) a jsem povinná omylem vyplacené finance vrátit zpět. Jednalo se zhruba o cca 6 000 Kč. Musím tyto finance vrátit, když jsem nepochybila? Můžu se nějak bránit? 

Dne 20.9.2020 vznik škodní události. Dne 10.11.2020 vyhodnocení MÚ zaměstnavatelem s konstatování kdo a jakým porušením předpisu událost způsobil ( zaměstnanec obdržel). Neobsahuje žádné informace o skutečné škodě ani o úhradě výši škody, kterou by zaměstnavatel po zaměstnanci požadoval. 11.9.2023 zaměstnavatel svým rozhodnutím prostřednictvím škodní komise předepisuje zaměstnanci konkrétní škodu ve výši……. . Zaměstnanec toto rozhodnutí neobdržel. 11.10.2023 zaměstnanec převzal písemnost zaměstnavatele k uznání závazku. 30.10.2023 pojišťovna sdělila zaměstnanci, že škoda je promlčená (§ 629 Oz). Je postup zaměstnavatele správný? Nejedná se ze strany zaměstnavatele o promlčení škody ve vztahu zaměstnavatel – zaměstnanec? Do jaké doby může zaměstnavatel po zaměstnanci vyžadovat škodu? Je správné tvrzení pojišťovny, že je škoda (vztah zaměstnanec a pojišťovna) promlčen? Lhůta 3 roky pro možné promlčení pojišťovnou začíná plynout vznikem mimořádné události (20.9.2020) nebo dnem, kdy po zaměstnanci zaměstnavatel vyžaduje škodu (11.9.2023)?  

Nařizuje legislativa zaměstnanci oznámit zaměstnavateli, že mu byl přiznán důchod a předložit patřičné rozhodnutí o přiznání důchodu – starobního, předčasného starobního důchodu bez výplaty, vdoveckého/vdovského? Jaký konkrétní předpis se na tuto oznamovací povinnost vztahuje a jaká je lhůta pro sdělení zaměstnavateli.

Co může hrozit zaměstnanci, který si předem nepožádal o písemný souhlas zaměstnavatele dle § 304 odst. 1 zákoníku práce (výkon konkurenční výdělečné činnosti)?

Jsme střední škola příspěvková organizace zřízená Jihomoravským krajem. Svým zaměstnancům, kteří odpovídají za peněžní hotovost necháme podepisovat dohodu o hmotné odpovědnosti (Dohoda o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených zaměstnanci k vyúčtování ve smyslu § 252 a násl. Zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce). Máme zaměstnance, který u nás pracuje na pracovní smlouvu jako vychovatel, na další pracovní smlouvu jako bezpečnostní pracovník a ještě má u nás uzavřenu dohodu o pracovní činnosti na dohled při provozování ubytovacích služeb v rámci doplňkové činnosti a dohodu o provedení práce jako správce tělocvičny také v rámci doplňkové činnosti. Můžeme mu napsat nějakou univerzální hmotnou odpovědnost, nebo to musí být z každé činnosti zvlášť? V našem případě zvlášť na ubytovací služby – DPČ, a zvlášť na DPP – správce tělocvičny.

Jsme příspěvková organizace - divadlo. Máme zaměstnance, kterému jsme zaslali vytýkací dopis s výčtem nedostatků a termínem, do kdy má tyto nedostatky odstranit. Reakce zaměstnance - odešel na nemocenskou. V termínu, kdy měl prokázat (přehrávka) byl na nemocenské. Takto se chová už skoro rok, nemáme šanci stihnout do půl roku řešit vytýkané nedostatky, popřípadě ukončit pracovní poměr. Jak dále prosím postupovat? Prodlužuje se doba (půlroční) za dobu nemocenské?

Je nutné se zaměstnancem uzavřít dohodu o mlčenlivosti (aby nevyzradil obchodní tajemství) nebo je to jeho povinnost - mlčet a tajemství neprozradit? Na základě jakého zákona? Je tato mlčenlivost nějak časově omezená? Jaké informace obecně podléhají obchodnímu tajemství? Musí být při uzavírání konkurenční doložky sjednány důvody, za kterých je možné od této doložky později odstoupit? Vztahuje se zákaz konkurenčního jednání i na jednatele a společníka?

Zaměstnanec se chová vulgárně či jinak nekolegiálně a nekorektně, často s prvky agresivity, vůči spoluzaměstnancům. Lze na toto jednání aplikovat nějaké ustanovení zákoníku práce? Zásady etického jednání vůči spoluzaměstnancům máme popsány "pouze" v etickém kodexu. Protože k útokům zpravidla dochází v úzké skupině pouze dvou zaměstnanců mimo dohled nadřízeného, je problematické toto jednání prokázat.

Jakou náhradu škody může chtít jednatel po účetní (zaměstnanec), která zaviní škodu zaměstnavateli svou neznalostí - a správce daně doměří zaměstnavateli daň a vyčíslí penále či pokutu? Je zde omezena odpovědnost limitem 4,5 násobek průměrné mzdy nebo je odpovědnost neomezená?

Zaměstnanec požádal o změnu pracovní doby od 8:00 do 14:30 hod. v loňském roce. Tato změna mu byla schválena. Dnes ovšem nastoupil bez oznámení v 6:00 hod. Zaměstnavateli předem nic neoznámil. Zaměstnanec jen dnes sdělil, že bude pracovat do 12:30 hod. Jakým způsobem se může zaměstnavatel bránit? Dá se to posuzovat jako porušení pracovní doby? Může zaměstnavatel v tomto případě trvat na dodržení pracovní doby do 14:30 (běžná doba ostatních zaměstnanců - jednosměnný provoz)?