Otázky a odpovědi - strana 2

Zaměstnavatel přijal v únoru roku 2018 zaměstnance, který měl několik exekucí. Zaměstnavateli přišlo postupně několik dopisů od exekutorů, kterým odpověděl na požadované informace. Zaměstnanci začal srážet podle nejbližšího data v pořadí. V září roku 2019 byl se zaměstnancem ukončen pracovní poměr. Zaměstnavatel napsal všem exekutorům, že se zaměstnancem byl ukončen pracovní poměr. V lednu roku 2022 téhož zaměstnance přijal opět do pracovního poměru. Je povinností zaměstnavatele informovat úplně všechny exekutory, že opět nastoupil do zaměstnání?

Zaměstnanec nastoupil do práce v lednu 2022. Dne 28. 1. 2022 došlo do datové schránky zaměstnavatele usnesení od exekutora, kde je mimo jiné uvedeno, že se jedná o exekuční příkaz z roku 2015, který nabyl právní moci 15. 6. 2015. Rozumí se tím, že toto usnesení je exekučním příkazem vydaným po 1. 1. 2022, a tudíž má zaměstnavatel vůči povinnému nárok na paušálně stanovenou náhradu nákladů, které mu vznikly za kalendářní měsíc, v němž provádí srážky ze mzdy povinného dle § 289 odst. 2, § 291 odst. 3 nebo § 293 odst. 1?

1) Exekuční srážky v současné době zadáváme do programu mezd v celých korunách, i když může být tato exekuce stanovena i v desetinných částkách. Např. je stanovena exekuce ve výši 15.149,32 Kč, ale do mezd tuto pořizujeme ve výši na celé koruny, tedy v částce 15.150,- Kč. Částka je uvedena v celých Kč s ohledem na skutečnost, že zaměstnanec může mít výplatu v hotovosti, a tedy je nutné zabezpečit výplatu v celých Kč, přičemž při výpočtu exekuční srážky v desetinné části by mohlo dojít k situaci, kdy by zaměstnanci náležela výplata v hotovosti s desetinnou částí, což není možné při výplatě v hotovosti zabezpečit. Je akceptovatelné provádět z tohoto důvodu srážku nad stanovený exekuční výměr, tedy ve výši rozdílu max. o necelou korunu? Je možné se případně, pokud bude ze strany zaměstnance napadeno srážení částky nad stanovený exekuční výměr o necelou jednu korunu, nějakým způsobem odkázat na legislativu ohledně správnosti tohoto postupu? 2) Zahrnutí přeplatku ročního zúčtování daně do výpočtu exekučních srážek – v současné době provádíme zahrnutí přeplatku z ročního zúčtování daně (mimo daňový bonus) do čistého příjmu pro výpočet exekučních srážek. Některé výklady však uvádí, že by se u ročního zúčtování daně mělo postupovat tak, že by tento příjem měl být postihnut jako jiná peněžitá pohledávka. Je tento postup správný nebo je nutné roční zúčtování daně (bez daňového bonusu) vyloučit z čistého příjmu pro výpočet exekučních srážek a pro přeplatek daně na základě provedeného ročního zúčtování daně tak poukázat pouze ve prospěch vystavené jiné peněžité pohledávky? 

Náš zaměstnanec má na sebe několik exekucí a přišel s tím, že si vzal do pěstounské péče 2 děti, tudíž předpokládám že na ně pobírá nějaké dávky. Může si děti uplatnit jako vyživovanou osobu u exekucí a nebo je to u pěstounů jinak, přece jen nejsou to děti vlastní ani osvojené. A v souvislostí s daněmi může si na ně uplatňovat slevu na dani na vyživované dítě? Děti jsou ročník narození 2004 a 2010.   

Nově u nás nastoupili dva zaměstnanci, kteří žijí ve společné domácnosti a mají spolu dvě děti, které s nimi žijí ve společné domácnosti (ještě studují). Oba zaměstnanci mají exekuce. Muž nastoupil v dubnu 2021 a obě děti (vlastní - je jejich otec v rodném listě) uplatnil jako osoby vyživované, protože má několik exekucí. Potom v červnu nastoupila jeho přítelkyně, se kterou žije ve společné domácnosti a mají spolu 2 děti, které uplatnil on jako vyživované osoby. Může i žena uplatnit děti jako osoby vyživované, protože i ona má několik exekucí? Nebo může děti uplatnit jako osoby vyživované pouze jeden? Samozřejmě slevu na dani na děti uplatňuje pouze jeden.

Vztahuje se na smlouvu o výkonu funkce statutárního ředitele výkon exekučního příkazu k provedení exekuce srážkami ze mzdy a jiných příjmů? V § 299 občanského soudního řádu ji vyjmenovanou nevidím. 

Zaměstnavatel nám poskytuje jednou ročně možnost nakoupit jako benefit akcie firmy. Přičemž s nimi nemůžeme nakládat v průběhu dalších 3 let s výjimkami stanovenými vnitřním předpisem (úmrtí, výpověď z organizačních nebo zdravotních důvodů apod.). Po uplynutí 3 let nám poskytne prémiové podíly ve výši 2 ks za každý 1 ks zakoupený. Tyto prémiové podíly jsou zahrnuty do vyměřovacího základu v měsíci přidělení a odvedeno SP, ZP a daň z příjmu. Dále má zaměstnanec možnost se rozhodnout, zda chce v tom samém měsíci vše prodat nebo nikoliv. Můj dotaz je, zda tento příjem z prodej podléhá srážkám na insolvenci či exekuci. Příklad: v 6/2018 nákup 30 ks za 60 000 Kč, v 7/2021 příděl 60 ks zdarma, tj. benefit 120 000 Kč o který je navýšen VZ, prodej všeho celkem 180 000 Kč. Čistá mzda zaměstnance v 7/2021 činí po zúčtování a po zákonných srážkách např. 1 000 Kč (nízká ČM z důvodu vysokého VZ), celkem k výplatě 150 000 Kč. Jedná se o příjem, který se vztahuje k vykonávané práci nebo o jiný příjem, který musí zaměstnanec sám insolvenčnímu správci/exekutorovi přiznat, příp. zda srážku z tohoto příjmu musí provést zaměstnavatel? Podle našeho názoru musíme podle zákona provést srážku vztahující se k čisté mzdě, která ale nepostačí na srážku žádnou a zároveň budeme informovat zaměstnance i insolvenčního správce/exekutora o tomto příjmu.

Vzhledem k mimořádné dotaci na odměnu ke mzdě a platu za výkon profese při probíhající epidemii onemocnění covid-19 dle zákona č. 218/200 Sb., o rozpočtových pravidlech, vztahující se k II vlně epidemického onemocnění covid-19 se chci zeptat, zda se tato odměna zahrnuje do čisté mzdy a budou se z ní provádět zákonem stanovené srážky na exekuce a insolvence.

Paní je uživatelkou sociální služby domova pro osoby zdravotně postižené. Současně je v té samé organizaci na úvazek 0,25 jako pomocná síla. Je proti ní vedeno exekuční řízení, na které jako zaměstnavatel neprovádíme srážky z důvodu jejich nízkých příjmů. Průměrný měsíční čistý plat činí 3.508 Kč. Invalidní důchod ve výši 4 752 Kč nezapočítáváme z důvodu úhrady pobytu v zařízení. Nyní byla v pracovní neschopnosti a OSSZ oslovila exekutorský úřad, který vydal nové určení o srážkách nezabavitelné částky, kde započítává i invalidní důchod. OSSZ srážku na exekuční příkaz provedla. Který postup je správný?

Máme zaměstnance s více exekucemi, některé z nich jsou od soudního exekutora JUDr. J.L. Ten má ve všech Usneseních klauzuli: Nařízená exekuce srážkami ze mzdy se vztahuje i na dosud nevyplacené nároky povinného na výplatu vratitelného přeplatku na dani z příjmu fyzických osob po ročním zúčtování daně z příjmu fyzických osob a pohledávky vzniklé z identického právního důvodu v budoucnu, které jsou rovněž součástí čisté mzdy. Nyní další exekutor činí dotaz k vyplacení RZD za účelem vydání exekučního příkazu k provedení exekuce přikázáním jiné peněžité pohledávky. Domnívám se, že přeplatek z RZD není součástí čisté mzdy a je třeba vydat exekuční příkaz k provedení exekuce přikázáním jiné peněžité pohledávky. Ten by se pak řídil pořadím došlých exekučních příkazů k provedení exekuce přikázáním jiné peněžité pohledávky.

Je peněžitý příspěvek na stravování (tzv. stravenkový paušál) zavedený od roku 2021 předmětem soudního výkonu rozhodnutí či exekuce? Pokud se do čistého příjmu pro srážky ze mzdy nepočítá, lze ho postihnout exekučním příkazem na jinou peněžitou pohledávku (§ 313 OSŘ)? Pokud má zaměstnanec insolvenci a soud rozhodne, že se insolvenčnímu správci má odesílat celá mzda zaměstnance, má se zasílat i tento peněžitý příspěvek na stravování? Pokud ano, jak s ním insolvenční správce naloží? Lze stravenkový paušál postihnout exekučním příkazem na jinou peněžitou pohledávku (§ 313 OSŘ)? Pokud má zaměstnanec insolvenci a soud rozhodne, že se insolvenčnímu správci má odesílat celá mzda zaměstnance, má se zasílat i tento peněžitý příspěvek na stravování? Pokud ano, jak s ním insolvenční správce naloží?

Nedlouho po přijetí zaměstnance začali přicházet exekuční příkazy. Protože nenabyly právní moci, byly sraženy ze mzdy a byly deponovány. Mezitím zaměstnanec požádal o odlužení. Nyní jsme dostali usnesení o odlužení. Po doručení tohoto usnesení máme posílat srážky v rozsahu přednostní pohledávky. Co s částkami které jsme doposud deponovali (od srpna do listopadu na exekuce), a co když tato částka neodpovídá minimální, kterou má dlužník podle tohoto ustanovení platit (do jeho příjmů, byl započítán i dar, který se mzdy netýká).

Jak správně spočítat srážku na exekuci u zaměstnance končícího pracovní poměr s odstupným? Hrubá mzda zaměstnance je 166 632 Kč, vyplácené odstupné 111 015 Kč (1 zákonný průměrný plat + 2 průměrné platy navíc od zaměstnavatele), uplatňuje základní slevu na poplatníka a má jednu vyživovanou osobu, tzn. nezabavitelná částka je 10 362 Kč. Vím, že u odstupného se musí počítat každý měsíc zvlášť, ale jen ze zákonného nároku. Čistá mzda po odečtené nezabavitelné částky a odečtení 2/3 nad hranici 20 740 Kč by měla být sražena bez omezení. Zkoušela jsem výpočet dle vašeho návodu z článku 10/2017 dle druhé varianty.

Dotaz k usnesení Exekutorského úřadu doručeného novému zaměstnavateli: 1) Dne 11. 11. 2014 byl exekutorským úřadem vydán exekuční příkaz pro aktuálního plátce mzdy – exekutor rozhodl o provedení exekuce přikázáním pohledávky srážkami ze mzdy povinného (§ 49 odst. 1 písm. a) Exekučního řádu) Ke dni 17. 10. 2013 nastaly skutečnosti uvedené v § 52 odst. 3 písm. a) a b) exekučního řádu a exekutor v rejstříku zahájených exekucí vyznačil doložku provedení exekuce. 2) Zaměstnanec změnil zaměstnavatele a nastoupil k nám od 1. 2. 2020. 3) Zaměstnavatel obdržel od exekutorského úřadu Usnesení ze dne 15. 5. 2020 na exekuci uvedenou v bodě 1. V bodě II. tohoto usnesení bylo uvedeno: - Novému plátci mzdy ………. se přikazuje, aby prováděl srážky ze mzdy povinného v pořadí exekučního příkazu…. ze dne 11. 11.2014, které je dáno dnem doručení exekučního příkazu prvnímu plátci mzdy povinného dne 13. 11. 2014. Nařízená exekuce srážkami ze mzdy se vztahuje i na dosud nevyplacené nároky povinného na výplatu vratitelného přeplatku na dani z příjmu fyzických osob a pohledávky vzniklé z identického právního důvodu v budoucnu, které jsou rovněž součástí čisté mzdy. Z uvedeného nám není jasné, zda jsme na základě uvedeného usnesení povinni srážet přeplatek na dani z příjmů FO a to i v letech budoucích.

Zaměstnanec má 5 exekucí (nepřednostní) z toho první se vyplácí - ukončení PP/výplata včetně odstupného. Při skončení PP bude mít nárok i na výplatu odstupného (jelikož ukončuje PP dle § 52 písm. c) ohledně výpočtu exekuce/srážky, dle novely o exekucích z 4/2020 by měla zaměstnanci zůstat část (dle vyplaceného odstupného průměrných výdělků/rozděleno měsíčně) nezabavitelná část, ale při jeho poslední zúčtovatelné mzdě 40 000 Kč/hrubého+ odstupného 160 336 Kč, 200 336 Kč/hrubého celkem = čistého celkem 161 651 Kč mi k výplatě zůstává po srážce/ex 20 724 Kč, proč ? Pochopila jsem tedy špatně, že mu nezůstane alespoň rozdíl z hrubé mzdy/před odstupným + (4 x 6 908 Kč nezabavitelná část).

Do firmy nastoupil nový zaměstnanec. V době nástupu bylo u povinného již zahájeno insolvenční řízení, které není dosud schváleno insolvenčním soudem. V seznamu přihlášených pohledávek v insolvenčním rejstříku jsou u povinného uvedeny přednostní i nepřednostní exekuce, exekuční příkazy však nebyly zaměstnavateli doručeny. Jsme povinni jako zaměstnavatel nahlížet do insolvenčního rejstříku, zda má povinný přednostní či nepřednostní pohledávky, a na základě této skutečnosti započít se srážkami a srážky deponovat?

Zaměstnanec má několik nepřednostních exekucí v pořadí dle data doručení. Exekutor mající pohledávku v 2. pořadí nás vyzval k zaslání přeplatku z RZD. Toto zdůvodnil, že byl první, kdo si tento přeplatek nárokuje. 1. Patří přeplatek daně do jiných příjmů uváděných v exekučním příkaze nebo rozhodnutí/usnesení? 2. Pokud ano, má skutečně přednost na zaslání RZD ten oprávněný, který se první přihlásí bez ohledu na pořadí exekuce?

Dne 21. 2. 2019 zaměstnavatel obdržel exekuční příkaz na srážky ze mzdy. Pohledávka je nepřednostní. Na základě tohoto příkazu aktuálně provádíme srážky ze mzdy, zbývající dlužná částka 1 852 Kč. Dne 12. 6. 2019 zaměstnavatel obdržel exekuční příkaz na srážky ze mzdy. Pohledávka je nepřednostní. Částka k vymožení 37 540 Kč. Dne 20. 2. 2020 zaměstnavatel obdržel exekuční příkaz na srážky ze mzdy. Pohledávka je přednostní. Částka k vymožení 60 097 Kč. Z první třetiny zbytku čisté mzdy budou srážky vykonávány dle pořadí doručení exekučních příkazů bez ohledu na to, zda se jedná o pohledávku přednostní nebo nepřednostní. Z druhé třetiny zbytku čisté mzdy budou prováděny srážky na základě exekučního příkazu týkajícího se přednostní pohledávky. Je tento postup správný?

Máme zaměstnance v exekuci, má několik exekucí. Dosud byla splácena jedna exekuce. Zaměstnanec se nyní stal zároveň příjemcem starobního důchodu. Bylo doručeno rozhodnutí od jiného exekutora jiné exekuce, který nařídil srážet pouze polovinu nezabavitelné částky, tu druhou polovinu bude srážet „sociálka“ z důchodu. Je správný postup takový, že to, co jsme dosud posílali prvnímu exekutorovi budeme posílat dále a tomu druhému pošleme 1/2 nezabavitelné částky, nebo je jiný správný postup?

Zaměstnankyně u nás pracuje na dohodu o provedení práce. Mimo to má u jiného zaměstnavatele HPP. Od exekutora přišlo usnesení, že zákl. nezabav. částku bude v plné výši uplatňovat u zaměstnavatele na HPP. Jak tedy postupovat nyní při výpočtu srážky z dohody o provedení práce? Vzít celou čistou odměnu, tj. 1500 Kč, a odvést na exekuci 1/3, tj. 500 Kč? Setkala jsem se s tím, že kolegyně odvádí celou odměnu, tj. celých 1500 Kč, tak si nejsem jistá, jaký je správný postup při výpočtu.