Otázky a odpovědi - strana 3

Dne 6. 11. 2019 bylo zahájeno insolvenční řízení, vedené na povinného pracovníka. Před rokem 2014 byl po zahájení insolvence absolutní zákaz srážek. Má v současnosti plátce mzdy provádět srážky ze mzdy v období od zahájení insolvenčního řízení až do okamžiku rozhodnutí insolvenčního soudu o konkrétní formě úpadku?

Naše zaměstnankyně má několik nepřednostních exekuci. Pořadí: 1. - 10. 1. 2012; 2. - 2. 7. 2014; 3. – 26. 8. 2014; 4. - 20. 2. 2018. K 3. a 4. exekuci ještě dorazily exekuční příkazy k provedení exekuce přikázáním jiné peněžité pohledávky na daňový bonus (došlo 8. 10. 2019) a přeplatek povinného na dani (9. 10. 2019). Zaměstnankyně má u nás uzavřený hlavní pracovní poměr a zároveň dohodu o provedení práce. Čistá mzda činí celkem 17 174 Kč včetně odměny z dohody. Hrubý příjem z dohody je 913 Kč, z pracovního poměru - 20 801 Kč, vyživované osoby nejsou. Jak se bude počítat srážka na exekuci první v pořadí? Můj software mi vypočítal srážku ve výši 3 309 Kč. Bylo mi vysvětleno, že na odměnu z dohody exekuce z roku 2012 (do roku 2015) se nevztahuje. Je tento výpočet a postup správný? Exekuční příkazy k provedení exekuce přikázáním jiné peněžité pohledávky, pokud mají konkretizováno „bonus“ a „přeplatek na dani“, se tedy se nevztahují na odměny z dohod?

Má se provádět krácení nezabavitelné částky již od počátku při výpočtu třetin, tj. počítat s nezabavitelnou částkou zkrácenou o danou procentní výši? Nebo je možné postupovat tak, že se použije při výpočtu třetin celá nezabavitelná částka a teprve nakonec se uplatní procenta z nezabavitelné částky? Například při čisté mzdě 17 268 Kč s krácením 60 % je výpočet třetin: (17 268 – 6 429)/3 = 10 839/3 = 3613 a teprve nakonec se zpětně přičte ke srážce na exekuci 60 % z 6 429 Kč? 

Řeším exekuce u manželského páru. Naše společnost zaměstnává manžela, který má exekuci s datem nabytí právní moci 13. 6. 2013. Jeho manželka má exekuci s datem nabytí právní moci 15. 1. 2013. Která exekuce má přednost?

Kdo a jak provádí srážky ze mzdy nařízené zaměstnanci exekučně v případě, kdy utrpěl pracovní úraz a bude mu od Kooperativy vyplácena náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnost - Kooperativa nebo zaměstnavatel? 

Při výpočtu srážky na exekuci se vychází z čisté mzdy. Připočítává se k této čisté mzdě ošatné? A pokud zaměstnavatel nějakou dobu čistou mzdu o ošatné navyšoval, vyplývá z toho pro zaměstnavatele něco?

Jak postupovat při výpočtu nepřednostní pohledávky z odměny neuvolněného zastupitele? Měsíční odměna 1 000 Kč. V

Vedení společnosti rozhodlo o ukončení poměru se zaměstnancem, který je v exekuci. Exekuce je již od předchozího zaměstnavatele. Zaměstnanec byl v pracovní neschopnosti a nyní podepsal dohodu o ukončení pracovního poměru s odstupným ve výši 5 platů. Můžeme tomuto zaměstnanci srazit v poslední vyplácené mzdě: a) Zálohu na služební cestu ve výši 10 000 Kč? Zaměstnanec nyní na služební cestě nebyl a zálohu dostal vyplacenu v roce 2018. Záloha mu byla ponechána, protože v roce 2019 měl znovu jet na služební cestu. b) Čip na docházku v hodnotě 200 Kč? c) Srážky stravenek - jak řešit - nebo tyto srážky budou v rozporu s exekucemi, které se musí hradit „přednostně“ před vším? A ohledně na vyúčtovávání záloh (služební cesta, provozní výdaje). Musí se tyto zálohy vyúčtovat v daném roce a v následujícím roce je popřípadě vyplatit znovu? 

Je povinností zaměstnavatele kontrolovat každého nového zaměstnance, zda není v insolvenci? A pokud ano, jaký zákon to nařizuje. Jedná se mi o případy, kdy zaměstnanec nedoloží zápočtový list.

Jaký je správný metodický způsob výpočtu přednostní exekuční srážky ze mzdy po účinnosti nařízení vlády č. 91/2019 Sb . od 1. 6. 2019 . Příklad: Čistá mzda = 24 795 Kč, počet vyživovaných osob = 4, Celková výše exekuční srážky = 100 770 Kč.

Zaměstnanec s exekucí (nepřednostní pohledávka) ukončil pracovní poměr dohodou k 8. 3. 2019. V dubnové výplatě 2019 mu ale má být ještě vyplacena odměna za 1. čtvrtletí. Musí se provést srážka na exekuci z této odměny?

Máme zaměstnance, kteří mají i několik exekucí, na exekuce srazíme v souladu s právními předpisy. Ponecháme nezabavitelnou částku. Myslíme si, že již není možné srazit na stravenky na základě dohody o srážkách ze mzdy (máme hodnotu stravenky 100 Kč, zaměstnanec platí 45 Kč)? Jak máme postupovat, pokud máme zájem zaměstnanci stravenky poskytnout, ale zároveň neporušit zákon?

 Rozdíl na dani z ročního zúčtování daně, tj. přeplatek = 697 Kč, rozdíl na daňovém bonusu z tohoto ročního zúčtování daně = -142 Kč (záporný), celkový přeplatek = 555 Kč. Jaká částka by se měla odeslat exekutorovi - má to být 697 Kč anebo 555 Kč? 

Jak správně postupovat při seřazení a srážení pohledávek: - exekuční příkaz na přednostní pohledávku - doručen 20. 2. 2019, - 4 exekuční příkazy, všechny přednostní pohledávky - doručeny 21. 2. 2019. Je to tak, že jedna třetina zbytku čisté mzdy půjde na pohledávku, která přišla 20. 2. 2019 a z jedné třetiny budou sráženy 4 pohledávky, které přišly v jeden den (počítáno poměrem)?

Máme nového zaměstnance, nyní jsme obdrželi 2 exekuční příkazy. Prosím o pomoc při určení pořadí srážek. Dne 19. 2. 2019 jsme obdrželi exekuční příkaz k provedení exekuce srážkami ze mzdy a jiných příjmů. Pověření soudního exekutora vydáno dne 7. 7. 2017. Titulem pro srážky je výkaz nedoplatků u VZP ze dne 7. 3. 2017, pravomocný se stal dnem 27. 3. 2017 a vykonatelným dne 27. 3. 2017. Jedná se o přednostní pohledávku. Dne 21. 2. 2019 jsme obdrželi exekuční příkaz k provedení exekuce srážkami ze mzdy a jiných příjmů. Pověření soudního exekutora vydáno dne 20. 12. 2018. Titulem pro srážky je elektronický platební rozkaz ze dne 11. 9. 2018. Jedná se o nepřednostní pohledávku.

Zaměstnankyně má několik exekucí, v měsíci 12/2018 jí jedna aktuální skončila vymožením pohledávky. Než nám to exekutor oznámil, zaslali jsme další srážku, takže tento exekutor nám nyní zaslal na účet zaměstnavatele přeplatek. Nevím, jak máme s tímto přeplatkem naložit, když pracovnice má v pořadí dalších několik exekucí. Našla jsem samozřejmě dva protichůdné právní výklady - že případný přeplatek nelze použít na úhradu dalších exekucí a je nutné jej vrátit povinnému - že pokud má zaměstnanec u téhož zaměstnavatele více exekucí lze přeplatek použít na další exekuci dle pořadí. 

Zaměstnavateli byl doručen exekuční příkaz (dlužník zaměstnanec) na srážky ze mzdy. Exekuční příkaz neobsahuje výzvu (ani z něho nijak nevyplýtvá) k tomu, aby soudnímu exekutorovi písemně nebo jiným způsobem poskytl součinnost, např. mu oznámil, jaké bude mít exekuce pořadí. Má zaměstnavatel ze zákona povinnost toto oznámení i bez výzvy učinit a případně hrozí zaměstnavateli nějaká sankce ze strany soudního exekutora v případě, že mu neposkytne k provádění exekuce žádné písemné vyjádření? Zaměstnavatel samozřejmě exekuci eviduje v pořadí, případně již provádí exekuční srážky.

Obracejí se na nás exekutoři jako na zaměstnavatele a požadují od nás součinnost. Co vše v rámci součinnosti mohu exekutorovi poskytnout, abych neporušila zákon o osobních údajích? Požadují: 1) výši čisté nebo hrubé mzdy, 2) číslo bankovního účtu, 3) mzdový list, 4)výplatní pásku, 5) čísla jednací všech exekucí včetně jejich pořadí.

Zaměstnanec, který byl v naší firmě zaměstnán na hlavní pracovní poměr, měl nařízeny exekuční srážky ze mzdy, které jsme sráželi dle zákona. Posléze zaměstnanec ukončil pracovní poměr ve firmě na svoji žádost a po krátké odmlce znovu nastoupil do firmy, ale na dohodu o provedení práce po vzájemné dohodě obou stran. Musím ze zákona informovat všechny exekutory, že zaměstnanec je ve firmě znovu zaměstnán jen na dohodu o provedení práce a oni mi sdělí nebo nařídí, jak naložit s výdělkem na základě DPP, nebo se jim nic nesděluje, jelikož je DPP do výše 10 000 Kč?

Při vstupním pohovoru s novým zaměstnancem jsme zjistili, že je zaměstnanec v insolvenci. Jak správně postupovat ohledně srážek ze mzdy? Máme na základě info od zaměstnance provádět srážky a deponovat je? Nebo vyplácet celou mzdu a až dostaneme informace od insolvenčního správce, začít srážky strhávat?