Novinky

Ústavní soud TZ 37/2026 I nadále platí pravidlo, podle kterého je-li uvolněný člen zastupitelstva obce, kraje či hlavního města Prahy zároveň členem zastupitelstva samosprávného celku jiné úrovně, poskytne mu odměnu v plné výši pouze územní samospráva s vyšší odměnou. Druhý samosprávní celek mu poskytne již jen 0,4násobek odměny. Obstála taktéž související úprava pro neuvolněné zastupitele, kteří jsou současně na jedné straně (místo)starostové, primátoři, hejtmani či jejich náměstci a na druhé straně poslanci, senátoři či členové vlády. Kombinace funkcí na úrovni obcí a krajů není v českém prostředí ničím výjimečným. Řada starostů či zastupitelů zároveň působí v krajských orgánech a propojují tak lokální a regionální politiku. Právě této skupiny se dotkla změna zákona, podle níž se při souběhu funkcí vyplácí plná odměna pouze z jednoho mandátu, zatímco druhý je finančně omezen na 40 % standardní částky. Proti této úpravě se postavila skupina senátorů, která ji napadla u Ústavního soudu. Argumentovala především tím, že krácení zasahuje do práva na samosprávu a do práva na spravedlivou odměnu za práci. Podle jejich názoru by lidé, kteří vykonávají dvě veřejné funkce, měli dostávat odpovídající odměnu za každou z nich v plné výši. Ústavní soud ale jejich návrh zamítl (nález sp. zn. Pl. ÚS 46/25). Ve svém rozhodnutí zdůraznil, že klíčové je posoudit, zda zákonná úprava zasahuje do samotné podstaty práva. V tomto případě tomu tak podle soudu není. Politik totiž nepřichází o odměnu jako takovou – jedna zůstává vyplácena v plné výši a druhá je pouze snížena. Soud rovněž připomněl, že každé omezení musí mít rozumný a legitimní cíl. V tomto případě je jím úspora veřejných prostředků. Právě tento faktor podle soudce zpravodaje Martina Smolka ospravedlňuje, že zákonodárce sáhl k určitému omezení, aniž by tím překročil ústavní meze. Rozhodnutí tak zapadá do širší judikatury Ústavního soudu, která opakovaně pracuje s principem přiměřenosti. Jinými slovy: zákony nemusí být dokonalé ani nejvýhodnější pro dotčené osoby, ale nesmějí být „extrémní“ – tedy natolik nepřiměřené, že by zasahovaly do samotného jádra základních práv. Pokud takovou hranici nepřekročí, Ústavní soud zpravidla do legislativního řešení nezasahuje. Pro praxi to znamená poměrně jasný vzkaz. Právo na spravedlivou odměnu za práci neznamená nárok na maximální možnou odměnu ani na součet všech odměn bez omezení. Stát může pravidla odměňování upravit, a to i restriktivněji, pokud tím nesmaže samotný smysl odměny jako takové. Rozhodnutí může mít širší dopady i mimo oblast veřejné správy. Ukazuje totiž obecný přístup Ústavního soudu k zásahům do odměňování: mírné či rozumně odůvodněné omezení obstojí, zatímco úplné odebrání či svévolné zásahy by už narážely na ústavní limity. V konečném důsledku tak nález potvrzuje poměrně velkou volnost zákonodárce při nastavování pravidel odměňování – a zároveň vymezuje hranici, za kterou by už šlo o nepřijatelný zásah do základních práv.   Text nálezu sp. zn. Pl. ÚS 46/25. Zdroj: ústavní soud

OSVČ, která alespoň po část roku 2025 vykonávala samostatnou výdělečnou činnost (činnost), je povinna předložit Přehled o příjmech a výdajích OSVČ (přehled) za tento rok nejpozději do: 4. 5. 2026 pokud bylo daňové přiznání podáno OSVČ nebo daňovým poradcem ve lhůtě 3 měsíců od uplynutí zdaňovacího období, bez ohledu na to, zda bylo podáno elektronicky či v papírové podobě, 1. 6. 2026 (prodloužená lhůta) pokud OSVČ podala daňové přiznání elektronicky po 1. 4. 2026, 3. 8. 2026 pokud daňové přiznání podal daňový poradce po 1. 4. 2026. S blížícím se koncem lhůt pro podání přehledů také vzrůstá počet přehledů, které OSVČ ve spěchu vyplní chybně. Některé chyby, ale již následně nelze napravit a mají na OSVČ nepříznivý finanční dopad. K nejčastějším chybám se řadí dvě: neuvedení informace o vedlejší činnosti v části B., C. a D. přehledu. Řada OSVČ svoje podnikání považuje za vedlejší činnost při zaměstnání, pobírání důchodu, studiu nebo při péči o dítě do 4 let věku či o osobu závislou na péči jiné osoby. Pokud ale OSVČ v přehledu činnost za vedlejší neoznačí, považuje se její činnost v daném kalendářním roce za hlavní. Pak vždy vzniká povinnost platit pojistné na důchodové pojištění a často výrazně vyšší než z vedlejší činnosti. Charakter činnosti (hlavní/vedlejší) uvedený na řádném přehledu po jeho podání není možné dodatečně změnit, a to ani podáním opravného přehledu. OSVČ vykonávající vedlejší činnost na přehledu v části E. nesprávně zaškrtne křížkem variantu „ano“, a tím se přihlásí k účasti na důchodové pojištění, přestože by jinak, vzhledem k nízkým příjmům z podnikání, neměla povinnost platit pojistné a toto pojistné platit ani dobrovolně nechce. Přihlášku k účasti na důchodovém pojištění po podání přehledu rovněž nelze vzít zpět, a to ani podáním opravného přehledu. Podáním přihlášky vždy vzniká povinnost uhradit pojistné na důchodové pojištění! Doporučujeme všem OSVČ zkontrolovat, jaké údaje do přehledu vyplnily, zejména pak výši vypočítaného vyměřovacího základu v řádcích č. 27. a 28. a doplatku nebo přeplatku v řádku č. 34. Správa sociálního zabezpečení při stanovení pojistného vychází z údajů, které OSVČ v přehledu uvedla. Vzniklý doplatek na pojistném je OSVČ povinna uhradit příslušné správě sociálního zabezpečení. Nepozornost se tak nemusí vyplatit. Tiskopis přehledu je zveřejněný zdarma na ePortále ČSSZ a je k dispozici zde: Přehled o příjmech a výdajích OSVČ za rok 2025. Přihlášeným uživatelům ePortálu ČSSZ jsou nabídnuty předvyplněné údaje:  základní identifikační údaje (správný variabilní symbol důchodového pojištění);  údaje o době výkonu a charakteru činnosti v daném roce, pokud je předtím správě sociálního zabezpečení OSVČ oznámila; částka úhrnu zaplacených záloh na pojistné na daný rok, které mají vliv na stanovení správné výše doplatku na pojistném na důchodové pojištění aj. Podání přehledu je tak výrazně jednodušší. Vyúčtování přehledu a další informace o stavu pohledávek OSVČ budou po zpracování přehledu dostupné v online službě(nejsou zasílány tištěnou formou): Stav pohledávek na pojistném, penále a pokutách OSVČ | ePortál ČSSZ, informace o možnostech a způsobech přihlášení se do ePortálu ČSSZ získáte zde.

Rok 2026 přináší zaměstnavatelům a HR oddělením zásadní změny v oblasti pracovního práva. Nové povinnosti dopadnou přímo do HR procesů, mzdové agendy i každodenní práce vedoucích zaměstnanců. Transparentní odměňování, rozšířené informační povinnosti a práce s daty se stanou běžnou součástí řízení zaměstnanců. Právě těmto tématům se věnuje 15. ročník Konference k pracovnímu právu, kterou tradičně pořádají Wolters Kluwer ČR ve spolupráci s Asociací pro rozvoj kolektivního vyjednávání a pracovních vztahů (AKV). Konference přináší praktický pohled na nové povinnosti a konkrétní doporučení pro jejich zvládnutí v personální a mzdové praxi. Co si z konference odnesete? Program letošního ročníku se zaměřuje na oblasti, které budou mít v roce 2026 přímý dopad na fungování zaměstnavatelů, zejména: transparentní odměňování a nové informační povinnosti vůči zaměstnancům i uchazečům o zaměstnání, praktické dopady nové úpravy na nastavení mzdových systémů a interních procesů, využití dat z jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele (JMHZ) a jejich vliv na práci mzdových a HR týmů, regulace platformové práce a její vliv na zaměstnavatele, aktuální poznatky z kontrolní praxe inspekce práce a doporučení, jak se na kontroly připravit, jak se vyhnout nejčastějším chybám, které mohou mít personální, finanční i reputační dopady. Konference klade důraz na srozumitelný výklad, konkrétní příklady a sdílení zkušeností, které účastníkům pomohou změny nejen pochopit, ale také je efektivně zavést do praxe. Pro koho je konference určena? Konference je určena zaměstnavatelům a jejich specialistům, kteří potřebují převést nové evropské požadavky na transparentní a legální zaměstnávání do každodenní praxe. Osloví zejména HR manažery, personalisty, reward manažery, mzdové účetní, firemní právníky a pracovněprávní advokáty, stejně jako manažery z byznysu v regulovaných oblastech. Kdy a kde? Termín konání: 22. 6. 2026 Kde: Hotel DAP, Praha / MS Teams To si nechci nechat ujít  

Stornovat JMH je možné pouze do konce lhůty stanovené zákonem pro jeho podání, tj. zpravidla do 20. dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, za který se hlášení podává.

Na některé zdravotní benefity firem pro zaměstnance se nově nebude vztahovat limit 50.000 korun za rok pro jejich osvobození od daně. Půjde například o prevenci rakoviny, onemocnění srdce a cév nebo cukrovky. Na dnešní tiskové konferenci po jednání vlády to řekl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). V tiskové zprávě ministerstvo zdravotnictví (MZd) doplnilo, že změna bude předložena formou poslaneckého návrhu.

Vláda České republiky dne 4. května 2026 schválila návrh zákona o evidenci tržeb (tzv. EET 2.0), který kromě nové podoby samotné evidence tržeb obsahuje i změny významné pro oblast mezd a personalistiky. Tyto úpravy jsou prezentovány jako součást širší daňové koncepce navazující na efektivnější výběr daní.

Milí uživatelé, dnešní novinka se věnuje chystané důchodové novele, která má změnit způsob navyšování penzí ve vyšším věku, vrátit valorizace blíž k růstu reálných mezd a výrazněji zohlednit práci v důchodu; článek přehledně popisuje navrhované částky, načasování i očekávané rozpočtové dopady těchto změn.

Milí uživatelé, věřím, že jste si užili prodloužený víkend, a pokud se k našemu pátečnímu Týdeníku Podtrženo, sečteno dostáváte až nyní, jen připomínám, že už vyšel a najdete ho nejen ve svém e‑mailu, ale také v Praktických nástrojích v horní liště. Poslední číslo Týdeníku přináší nejdůležitější praktické novinky k REGZEC a JMHZ, včetně klíčových lhůt, tolerance bez sankcí a upozornění na důležité návaznosti při podání. Přinášíme také informaci o chystaném zvýšení průměrné ceny nafty pro účely cestovních náhrad a připomenutí termínů pro podání daňových přiznání bez sankcí. Nechybí ani přehled nových zvýhodněných dohod o provedení práce pro sezónní práce v zemědělství. Přejeme příjemný pracovní týden.

Ministerstvo práce a sociálních věcí novelizuje vyhlášku o cestovních náhradách v reakci na výrazný růst cen motorové nafty. Podle aktuálních údajů Českého statistického úřadu vzrostla její průměrná cena o více než 20 %, což je zákonný důvod pro mimořádnou aktualizaci. Nově bude průměrná cena nafty pro účely cestovních náhrad stanovena na 42,10 Kč za litr, aby odpovídala reálným nákladům zaměstnanců na pracovních cestách. „Na vývoj cen pohonných hmot reagujeme bezodkladně a v souladu se zákonem upravujeme vyhlášku tak, aby zaměstnanci na pracovních cestách nebyli znevýhodněni aktuální situací na trhu. Naším cílem je zachovat spravedlivé a předvídatelné podmínky pro zaměstnance i zaměstnavatele,“ uvedl ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO). V posledních dvou měsících došlo k výraznému nárůstu cen ropných produktů na světových trzích v důsledku geopolitické situace. Tento vývoj se promítá i do cestovních náhrad v případech, kdy zaměstnanec nemá k dispozici doklad o nákupu pohonné hmoty a výši náhrady určuje zaměstnavatel podle ceny stanovené vyhláškou. Ministerstvo práce a sociálních věcí je podle zákoníku práce povinno upravit vyhlášku vždy, když se některá z cen zvýší nebo sníží alespoň o 20 % podle údajů Českého statistického úřadu. Podle dat za březen 2026 dosáhla průměrná cena motorové nafty 42,02 Kč za litr, což představuje nárůst o 23,46 % oproti hodnotě stanovené vyhláškou č. 573/2025 Sb. (34,10 Kč za litr). Na základě toho ministerstvo připravilo návrh nové vyhlášky. Návrh bude v nejbližších dnech předložen do zkráceného meziresortního připomínkového řízení s předpokládanou účinností od 1. června 2026. Po zákonném zaokrouhlení bude průměrná cena nafty stanovena na 42,10 Kč za litr. V případě, že dojde ke zvýšení cen dalších ropných produktů nebo jiných sazeb a cen uvedených ve vyhlášce o více než 20 %, provede Ministerstvo práce a sociálních věcí odpovídající aktualizaci. K takovému kroku však může přistoupit až na základě údajů zveřejněných Českým statistickým úřadem, které jsou zpracovány metodicky jednotným způsobem.

Podání přiznání k dani z příjmů a úhrada daně za rok 2025, pokud daňové přiznání nebylo podáno v základní lhůtě podle § 136 odst. 1 daňového řádu a podání daňového přiznání bude učiněno elektronicky

Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) zaznamenala několik dotazů zaměstnavatelů, z nichž vyplývá, že zaměstnavatelé mají určitou pochybnost, jakým způsobem uplatňovat v rámci JMHZ slevu na pojistném zaměstnavatele, na niž má zaměstnavatel nárok za zaměstnance v pracovním nebo služebním poměru, kteří splňují zákonem stanovené podmínky. Níže uvádíme shrnutí problematiky.

Zaměstnavatelé mají povinnost provést dohlášení údajů o zaměstnancích prostřednictvím podání REGZEC Akce 3 – Změna, a to nejpozději do 30. 4. 2026.

Flexinovela zákoníku práce získala v anketě Zákon roku za rok 2025 první místo v kategorii Nejlepší zákon roku pro byznys, kterou pořádá společnost Deloitte. Ocenění převzal vrchní ředitel Sekce zaměstnanosti MPSV Jiří Vaňásek. Porota vyzdvihla zejména větší flexibilitu pracovněprávních vztahů, prodloužení zkušební doby, modernizaci doručování dokumentů a podporu návratu rodičů do práce, což posiluje adaptabilitu firem a konkurenceschopnost českého podnikání.

Nové vedení Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) bude požadovat, aby se v zákoně opět snížil věk odchodu do důchodu z 67 na 65 let. Zároveň budou chtít zkrátit pracovní týden na 37,5 hodiny bez toho, aby se snížila mzda a aby všichni zaměstnanci měli nárok na pět týdnů dovolené. Po skončení IX. sjezdu ČMKOS to uvedl jejich předseda Josef Středula. V pondělí konfederace odborových svazů odešle stanovisko ke změnám týkající se zákoníku práce, konkrétně legalizace tzv. švarcsystému u zaměstnanců platforem.

Další díl naší série rozhovorů s inspirativními lídry přináší setkání se Šárkou Fričovou – osobností, která už řadu let výrazně ovlivňuje debatu o roli HR v Česku. Má za sebou více než dvacetiletou kariéru v nejvyšších HR pozicích mezinárodních firem, dnes působí jako strategická partnerka vrcholového vedení, headhunterka i mentorka lídrů. Zároveň stojí za vznikem Czech HR Summitu, platformy propojující HR, CEO a členy boardů a otevírající témata, která dalece přesahují tradiční personalistiku. V rozhovoru se bavíme o tom, proč se HR dnes mění rychleji než kdy dřív, jak do hry vstupuje umělá inteligence, co skutečně rozhoduje při výběru top manažerů – a proč se ani v době technologií neobejdeme bez lidskosti, důvěry a odvahy.

ČSSZ vytvořilo pro účely JMHZ, konkrétně pro službu Jednotné měsíční hlášení a pro službu Registrace zaměstnance – změna údajů zaměstnance (používané mj. pro dohlášení údajů zaměstnance) instruktážní videa pro práci na ePortále při využití služeb  Videa naleznete v sekci JMHZ – Informační materiály a videonávody.

Úspěšní sportovní reprezentanti by mohli od Národní sportovní agentury získat podporu na vzdělávání a po skončení aktivní kariéry také rentu. S návrhem na doplnění zákona o podpoře sportu přišli ministr pro sport Boris Šťastný (Motoristé) společně s místopředsedou Poslanecké sněmovny Patrikem Nacherem (ANO). Šťastný změny představil při dnešním druhém čtení doprovodné novely k návrhu zákona o státních zaměstnancích, jímž chce koalice nahradit služební zákon. Součástí projednávané předlohy je i novela sportovního zákona.

ČSSZ připomíná zaměstnavatelům, že pro účely kompletnosti nové evidence zaměstnanců vedené v rámci systému JMHZ je zaměstnavatel podle zákona o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele povinen u zaměstnanců, kteří byli vedeni v registru pojištěnců podle zákona o nemocenském pojištění ve znění účinném před 1. 4. 2026, alespoň 1 den v období od 1. 1. 2026 do 31. 3. 2026 (v případech, kdy bude zaměstnavatel za zaměstnance posílat jednotné měsíční hlášení, např. z důvodu odloženého příjmu, týká se tato povinnost i u zaměstnanců před tímto obdobím), dohlásit o jeho zaměstnancích údaje, které ČSSZ neevidovala v registru pojištěnců.

Digitálním platformám v Česku každý rok přibývá zákazníků i míst, kde působí. Alespoň jednou měsíčně si takzvanou platformovou prací vydělává zhruba 145 tisíc lidí, vyplývá ze studie Centra ekonomických a tržních analýz (CETA). A nejde už jen o kurýry či řidiče. V nabídce jsou i řemeslnické práce, úklid, opravy či hlídání dětí. Pravidla v EU upravuje směrnice, kterou má Česko převzít do 2. prosince. Resort práce a sociálních věcí už představil návrh příslušného zákona. Národní institut pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik (SYRI) již ve své loňské studii konstatoval, že platformová práce je v Česku i celé Evropské unii na vzestupu. Jde o výdělečnou činnost zprostředkovanou digitálními platformami, kdy lidé využívají on-line platformu za účelem poskytování konkrétních zpoplatněných služeb. Pracující jsou často formálně vedeni jako osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ).

Český průmysl, stavebnictví i sektor služeb se bez kvalifikovaných pracovníků neobejdou. Národní mistrovství odborných dovedností CzechSkills 2026 představí špičku technických, řemeslných a servisních oborů a dá prostor mladým profesionálům ve věku 17 až 24 let, kteří poměří své schopnosti a ukážou, jak může vypadat budoucnost těchto profesí v praxi.