Novinky

 V uplynulém roce 2025 bylo při kontrolách Státního úřadu inspekce práce odhaleno téměř 2,5 tisíce nelegálně pracujících osob a za přestupky nelegální práce vyměřeny pokuty v souhrnné výši přesahující 133 miliónů korun.

Ministři financí eurozóny na jednání Eurogroup 11. června 2026 otevřeli dvojí agendu – zvládání dopadů aktuální geopolitické nejistoty a současně hledání cest, jak posílit dlouhodobou konkurenceschopnost Evropy. Klíčová témata zahrnovala tlak na energetické trhy, potřebu investic i rozvoj technologické suverenity.

Zatímco stavebnictví či služby hlásí solidní růst produkce a tržeb, průmysl roste o poznání pomalejším tempem. V dubnu se průmyslová výroba meziměsíčně zvýšily o 1,4 %, meziročně o 1,5 %. Objem nových zakázek se nicméně zvyšuje a předstihové ukazatele naznačují, že by se situace mohla zvolna zlepšovat. Za růstem celkové průmyslové produkce stojí především automobilový průmysl, kde se produkce meziročně zvýšila o 3,7 %. Dále kladně přispěly výroba kovů (+4,2 %), kovozpracující průmysl (+3,1 %), výroba počítačů a elektroniky (+11,0 %) a chemický průmysl (+7,6 %). Naopak brzdou je útlum hornické činnosti (-12,9 %), pokles produkce u oprav a údržby strojů (-6,3 %) a snížení výroby v potravinářství (-2,6 %). Celkový objem nových zakázek se v dubnu meziročně zvýšil o 2,3 %. Tuzemské objednávky rostly o 0,8 %, zatímco exportní zakázky stouply o 3,0 %. Vývoj průmyslu v letošním roce zatím zaostává za očekáváními i dynamikou loňského roku. Na jedné straně zůstává brzdou situace v německém průmyslu, s nímž je úzce spojen vývoj řady českých subdodavatelů. Na straně druhé se přidávají vysoké ceny ropy a pohonných hmot a také nejistota související s geopolitickou situací. Navzdory těmto překážkám však český průmysl pokračuje v pozvolném růstu a příznivý vývoj nových zakázek i indexu nákupních manažerů naznačuje, že by se jeho výkonnost mohla v dalších měsících dále zlepšovat. Pro celý letošní rok proto nadále očekáváme mírný růst průmyslové výroby. Zdroj: Dreport

Rádi bychom Vás informovali o změně vyplývajících ze zákona č. 323/2025 Sb., o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele (JMHZ), která nabývá účinnosti od 1. 7. 2026. Registrace zaměstnavatele Od 1. 7. 2026 má každý nově vzniklý zaměstnavatel povinnost přihlásit sebe a svoji mzdovou účtárnu nejdříve 15 dnů a nejpozději 2 pracovní dny před nástupem prvního zaměstnance a uvést okruh zaměstnanců, pro které vede mzdová účtárna evidenci mezd a platů. Registrace zaměstnance V období od 1. 7. 2026 musí zaměstnavatel provést registraci nového zaměstnance prostřednictvím nové formy elektronického podání nejpozději před okamžikem nástupu k výkonu práce. Registrace občana ČR může být provedena buď jako úplná, nebo jako částečné přihlášení. Při zvolení varianty částečného přihlášení je pak ještě nutné dohlásit zbývající údaje zaměstnance ve lhůtě 8 dní po nástupu. U zaměstnanců – cizinců není přípustné využít částečné přihlášení. Zaměstnavatel je povinen při registraci oznámit všechny zákonem požadované údaje, přičemž registrace musí být dokončena nejpozději před nástupem zaměstnance k výkonu práce. Nesplnění registrační povinnosti zaměstnance může být sankcionováno pokutou až do výše 100 000 Kč. Zdroj: Forvis Mazars 

Přestože je v květnu jaro v plném proudu a rozbíhají se sezónní práce, nezaměstnanost se příliš nemění. Ke konci května se počet evidovaných uchazečů o zaměstnání snížil o 5 625 na 358 852 osob a podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu klesl o 0,1 procentního bodu na 4,8 %. Po sezónním očištění se naopak podíl nezaměstnaných zvýšil o 0,1 procentního bodu na 5,0 %.

Dne 3. června 2026 byl zahájen mezirezortní proces k návrhu změny nařízení vlády č. 220/2019 Sb., které upravuje maximální počet žádostí o zaměstnanecké karty a vybraná pobytová oprávnění podávaná na zastupitelských úřadech ČR. Cílem úpravy je reagovat na aktuální vývoj pracovní migrace, bezpečnostní situaci ve světě i rostoucí potřeby české ekonomiky, zejména v oblasti zdravotnictví. Navrhované změny směřují především k navýšení kvót pro kvalifikované pracovníky ve vybraných zemích, konkrétně na zastupitelských úřadech v Manile a Taškentu, a k úpravě struktury přijímaných žádostí v Bangkoku ve prospěch kvalifikovanějších profesí. Současně dochází k zásadní úpravě režimu v zemích Blízkého východu, kde mají nově zavedené kvóty primárně sloužit vysoce kvalifikovaným žadatelům a omezit tak sekundární migraci nízko kvalifikovaných pracovníků. Další změny se dotýkají také zastupitelských úřadů v Latinské Americe (Bogota a Havana), kde se zavádí nové kvóty s cílem regulovat vysoký počet žádostí a zachovat prostor pro preferované skupiny pracovníků. Návrh tak reaguje na dlouhodobý tlak na kapacity úřadů i potřebu cíleného řízení ekonomické migrace. Navrhovaná účinnost změn je plánována na 1. července 2026.

Do Sněmovny míří novela reagující na evropskou směrnici o vyváženém zastoupení žen a mužů ve vedení kotovaných společností. Návrh přináší nové povinnosti při výběru členů orgánů, nastavuje cílové podíly zastoupení a posiluje požadavky na transparentnost i kontrolu jejich dodržování.

Česká republika podepsala novou smlouvu s Maltou o zamezení dvojího zdanění, která však zatím čeká na dokončení schvalovacího procesu. Smlouva by měla nahradit dosavadní úpravu z roku 1996 (č. 164/1997 Sb.). Nová smlouva vychází z modelových úmluv OECD a reflektuje aktuální mezinárodní standardy včetně pravidel proti daňovým únikům.   Z pohledu mzdové praxe je klíčové, že smlouva stanoví, ve kterém státě se zdaní příjmy ze závislé činnosti a jak se zabrání jejich dvojímu zdanění. Základní rámec přitom vychází z těchto ustanovení: článek 4 (daňová rezidence) – určuje, ve kterém státě je osoba považována za daňového rezidenta články 14 až 19 (příjmy fyzických osob) – upravují mimo jiné právě závislou činnost (mzdy) článek 5 (stálá provozovna) – důležitý pro posouzení činnosti zaměstnavatele v druhém státě článek 22 (zamezení dvojího zdanění) – pro ČR primárně metoda prostého zápočtu, s možným využitím vynětí s výhradou progrese podle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů V praxi se smlouva uplatní například u zaměstnanců pracujících mezi Českem a Maltou, kdy řeší, kde se jejich mzda zdaní a jak se zohlední případná daň zaplacená v zahraničí. Pro běžnou mzdovou agendu bez přeshraničního prvku se změna neprojeví. V případech mezinárodního zaměstnávání ale přináší jasnější pravidla a větší právní jistotu. Důležité: smlouva zatím není účinná – byla sice podepsána 24. září 2025, ale v květnu 2026 je teprve projednávána v Poslanecké sněmovně a musí projít schvalovacím procesem v obou státech. Do té doby se nadále používá stávající smlouva z roku 1996.      

Na ePortálu ČSSZ byl zveřejněn instruktážní videonávod „JMHZ – registrace zaměstnance – nástup do zaměstnání“. Krok za krokem ukazuje postup registrace zaměstnance při nástupu do zaměstnání prostřednictvím ePortálu ČSSZ. Uživatelé se v něm seznámí s jednotlivými kroky vyplnění a odeslání formuláře i se správným postupem při registraci. Video je určeno jak pro zaměstnavatele a mzdové účetní, kteří s JMHZ začínají, tak pro ty, kteří si chtějí ověřit správný postup při registraci zaměstnance. Instruktážní videa jsou součástí podpory, kterou ČSSZ poskytuje zaměstnavatelům při zavádění JMHZ. Jejich cílem je usnadnit práci se systémem, zjednodušit orientaci v jednotlivých krocích podání a pomoci předcházet chybám. Videa naleznete v sekci Informační materiály a videonávody.

Stornovat JMH je možné pouze do konce lhůty stanovené zákonem pro jeho podání, tj. zpravidla do 20. dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, za který se hlášení podává.

Březen přinesl první obrat na českém trhu práce: po únorovém zhoršení míra nezaměstnanosti klesla na 5,0 %, pomohlo oživení sezónních prací i nárůst volných míst, zároveň ale zůstávají patrné strukturální problémy průmyslu a rizika spojená s cenami energií.

Ministerstvo práce a sociálních věcí připravilo a zahájilo realizaci řady opatření, která reagují na aktuální potřeby společnosti. Část změn již byla schválena, další jsou v legislativním procesu nebo ve fázi přípravy. Resort se zaměřuje na podporu rodin, zlepšení odměňování ve veřejném sektoru, stabilizaci sociálních služeb i úpravy důchodového systému. Současně plní evropské legislativní závazky a připravuje systémové změny, které mají zajistit dlouhodobě udržitelný a srozumitelný sociální systém. Součástí připravovaných legislativních změn je také úprava týkající se podávání podnětů na inspekci práce. Opatření je připojeno k transpoziční legislativě, kterou ministerstvo připravuje v souvislosti s evropskými směrnicemi. Nově bude možné prověřovat pouze neanonymní podněty. Identita oznamovatele však zůstane před zaměstnavatelem chráněna, aby se lidé nemuseli obávat odvety. V praxi dnes inspekce práce musí prověřovat i zjevně účelová nebo smyšlená anonymní podání. To zbytečně zatěžuje kontrolní orgány i zaměstnavatele a odvádí pozornost od skutečných porušení zákona. Cílem je omezit zneužívání kontrolních mechanismů a umožnit inspektorům soustředit se na reálné problémy, které ohrožují zdraví, bezpečnost a práva zaměstnanců.

Nedostatek kvalifikovaných pracovníků zůstává jednou z největších výzev českého trhu práce. Podle průzkumu Talent Shortage Survey společnosti ManpowerGroup má problémy s obsazováním otevřených pozic 61 procent zaměstnavatelů v České republice a na globální úrovni dokonce více než sedm z deseti firem. Největší poptávka je po odbornících ve výrobě, technických a inženýrských oborech, IT a obchodu, ale zároveň i po lidech vybavených klíčovými měkkými dovednostmi, jako jsou kritické myšlení, adaptabilita či schopnost spolupráce. Firmy proto přehodnocují své náborové strategie, více investují do rekvalifikací a mění způsob organizace práce. Právě tyto posuny stojí za hlavními trendy, které budou formovat trh práce v roce 2026. „Svět práce prochází největší transformací za poslední dekády. Nestačí jen reagovat na jednotlivé změny. Firmy musí přehodnotit samotný koncept pracovních rolí, způsob vedení lidí i to, jak propojují lidský potenciál s technologiemi. O úspěchu rozhodne schopnost adaptability, odvaha investovat do rozvoje dovedností a dlouhodobá práce s talenty,“ říká Jaroslava Rezlerová, generální ředitelka ManpowerGroup Česká republika.

Boj proti nelegálnímu zaměstnávání získal nový rozměr. Ministerstvo financí společně s Ministerstvem práce a sociálních věcí, Ministerstvem vnitra a podřízenými organizacemi  uzavřeli memorandum o spolupráci, která významně omezí nelegální a zastřenou práci. Cílem je získat desítky miliard do státního rozpočtu ročně zejména na sociálním pojistném, omezit zneužívání sociálních dávek, posílit sociální jistoty občanů a zlepšit podnikatelské prostředí v České republice.

Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) připravilo návrhy dvou legislativních změn, které reagují na nové evropské předpisy o transparentním odměňování a platformové práci. V obou případech se resort rozhodl pro tzv. minimalistickou transpozici, aby splnil požadavky EU, ale zároveň co nejméně zatížil české zaměstnavatele a průmysl.  

Eskalace ozbrojených konfliktů a následné uzavírání vzdušného prostoru představují situace, které český zákoník práce výslovně neřeší. V praxi však vyvolávají zásadní otázky týkající se právní kvalifikace nepřítomnosti zaměstnance, nároku na náhradu mzdy a rozdělení rizik mezi účastníky pracovněprávního vztahu.

V Česku by měl letos v prosinci začít platit nový zákon o práci přes digitální platformy. Upravit by měl její pravidla a ochranu pracovníků i osobních údajů. Ministerstvo práce má návrh normy předložit v březnu. Vyplývá to z návrhu vládního legislativního plánu.

Vládní plán na výrazné zvýšení stavby bytů v ČR naráží na nedostatek zaměstnanců ve stavebnictví. Vyplývá to z ankety ČTK mezi personálními agenturami. Řešením je podle nich jen pracovní migrace, tedy příchod pracovníků ze zahraničí. To by bylo o zhruba 20.000 bytů více než nyní. "Tuzemské stavebnictví zůstává výrazně závislé na zahraničních pracovnících, většina řemeslníků a dělníků ve stavebnictví pochází z řad zahraničních zaměstnanců," řekla ČTK ředitelka marketingu Grafton Recruitment Jitka Kouba. Pokud vláda slibuje 50.000 nových bytů ročně, bude se podle ní muset nejdříve zamyslet nad svým přístupem k migraci a následně ke kvótám na zahraniční sílu a nad otázkou ukrajinské pracovní síly. V tuto chvíli není na trhu pro takovou masivní výstavbu dostatek lidí, některé projekty nyní hlásí odklad či pozastavení, dodala. České stavebnictví je už dnes na hraně kapacit a jakýkoli skokový růst poptávky po nové výstavbě narazí především na nedostatek lidí, uvedl ředitel marketingu ManpowerGroup Jiří Halbrštát. Pokud by se mělo během pěti let stavět o 20.000 více než dnes, nebude to podle něj primárně otázka projektů ani financování, ale dostupnosti pracovních sil, zejména řemeslných a technických profesí. Personální situace ve stavebnictví zůstává napjatá a řada společností se i nadále potýká s nedostatkem pracovníků, souhlasil mluvčí společnosti Randstad ČR Petr Douda. Výrazně se podle něj projevuje generační výměna, kdy zkušení řemeslníci postupně odcházejí do důchodu a mladší ročníky do oboru v potřebném počtu nenastupují. Firmy dnes zakázky neodmítají kvůli nedostatku materiálu, ale často proto, že nemají dost lidí a týmů, podotkl. Řízený zahraniční nábor bude nutností, míní Halbrštát. Nedávné výrazné navýšení kvót například pro Filipíny je podle něj krok správným směrem, ale pro stavebnictví to nestačí. "Potřebujeme podobně otevřít a rozšířit programy pro země jako Kazachstán nebo Srbsko, kde je kvalitní technická a řemeslná příprava a kulturní blízkost usnadňuje integraci. Nejde jen o kvóty. Stejně důležité je zrychlit a zjednodušit proces vydávání pracovních povolení a povolení k pobytu," uvedl. Největší nedostatek se podle Doudy dlouhodobě týká především zedníků, tesařů, pokrývačů a klempířů. Tyto profese vyžadují fyzickou zdatnost a pobyt venku za každého počasí, což řadu mladších uchazečů odrazuje. Napjatá je situace také u elektrikářů a instalatérů, poznamenal. Vedle řemeslníků a dělníků chybí ale i projektoví manažeři, stavbyvedoucí, rozpočtáři a kvalifikovaní technici, například statici, geodeti či stavební dozor, doplnila Jitka Kouba. Kvůli nedostatku lidí i zdlouhavému náboru, který se u inženýrských pozic často protáhne až na pět měsíců, nastává podle ní často zpoždění projektů. Zdroj: ČTK

Uprchlíci z Ukrajiny budou mít i v letošním roce možnost požádat o udělení zvláštního dlouhodobého pobytu. Počítá s tím nařízení, které schválila vláda. Novinářům to po zasedání kabinetu řekl ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Podmínky pro získání pobytu se nemění, běženci tak budou muset například žít v Česku s dočasnou ochranou alespoň dva roky nebo mít roční příjem nad 440.000 korun.  V loňském roce požádalo o zvláštní dlouhodobý pobyt zhruba 80.000 Ukrajinců, získalo ho více než 16.000 lidí. Některé organizace měly k nastaveným podmínkám pro získání pobytu výhrady, jsou podle nich přísné a splňuje je úzký okruh uprchlíků. Podle dřívějšího vyjádření ministerstva podmínky vznikly s přihlédnutím ke standardním kritériím, která musí cizinec pro získání pobytu v ČR splnit. "Podmínky, jejichž splnění je předpokladem pro získání zvláštního dlouhodobého pobytu, se nemění," uvedlo ministerstvo vnitra v aktuálním materiálu. Zvláštní dlouhodobý pobyt tak mohou i letos získat uprchlíci s dočasnou ochranou, kteří jsou v Česku alespoň dva roky, jsou ekonomicky soběstační, bezúhonní a mají zajištěné bydlení. Musí také mít nepřetržitě zdravotní pojištění bez nedoplatků, nesmí čerpat humanitární dávku a musí mít roční příjem nad 440.000 korun. Za každou další společně registrovanou osobu se částka navyšuje o 110.000 korun. Děti musí chodit v ČR do školy. Metnar řekl, že vláda chápe nařízení jako nástroj pro podporu pracujících lidí, kteří v Česku dlouhodobě žijí a pracují. "Na základě koaliční dohody jsme se domluvili, že připravíme i letos tento program a budeme v něm cílit na ekonomicky soběstačné a bezúhonné lidi, kteří u nás chtějí pracovat," dodal. Ruská invaze na Ukrajinu začala 24. února 2022. Dočasnou ochranu, která umožňuje ukrajinským válečným uprchlíkům přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění, vzdělání či na pracovní trh, mělo podle Metnara na začátku tohoto roku 393.000 lidí. Zdroj: ČTK

Od 16. do 20. února 2026 probíhal celoevropský Akční týden Evropského orgánu pro pracovní záležitosti (ELA) zaměřený na problematiku nehlášené práce. Státní úřad inspekce práce společně s většinou ostatních národních inspektorátů práce v EU v tomto období zahajovaly kontroly se zaměřením na odhalování výkonu nehlášené a nelegální práce. V tomto týdnu rovněž probíhaly i tzv. společné a vzájemně sladěné kontroly ELA s přeshraničním prvkem, na kterých kromě inspektorů daného členského státu participovali také přizvaní inspektoři z jiných členských států. Zástupci Státního úřadu inspekce práce se takto měli možnosti zúčastnit několika kontrol v Belgii v sektoru služeb, při kterých byly distribuovány letáky zpracované orgánem ELA popisující výhody legálního zaměstnání pro zaměstnance i zaměstnavatele. Akční týden je následován celoevropskou osvětovou kampaní ELA "Legální práce prospívá všem!", uspořádanou k 10. výročí Evropské platformy pro posílení spolupráce při řešení problematiky nehlášené práce, která se při vzniku Evropského orgánu pro pracovní záležitosti stala jeho významnou součástí.   Leták v tiskové kvalitě ke stažení.pdf (PDF, 2 MB) Zdroj: SUIP