Novinky

Zaměstnáváte lidi a občas potřebujete nárazově vykrýt dočasný nedostatek pracovních sil? Tato kazuistika by Vám měla pomoci zvolit správné (a legální) řešení, a „otevřít oči“ těm zaměstnavatelům, kteří nedostatek pracovních sil, ale někdy i snahu minimalizovat své náklady, řeší spoluprací se subjekty, které jim chybějící zaměstnance nabízejí doslova na stříbrném podnose. Zdánlivě výhodná nabídka může mít ale mnoho otazníků a ještě více vykřičníků.  Se zprostředkováním zaměstnání, tzn. agenturním zaměstnáváním, tak i s jeho zastřenou podobou, se inspektoři setkávají prakticky ve všech oblastech pracovních činností (výroba, služby, stavebnictví…), nelze tedy upozornit jen na jeden segment trhu či na jedno konkrétní odvětví národního hospodářství. Většina zaměstnavatelů se občas dostane do situace, kdy nárazově přijde větší zakázka, kterou není možné pokrýt kmenovými zaměstnanci a je potřeba problém s nedostatkem pracovní síly vyřešit co možná nejrychleji.

Dovolujeme si vás touto cestou informovat o skutečnosti, že s účinností od 1. října 2025 dojde ke změně povinnosti zaměstnavatele při zaměstnávání zaměstnanců ze zahraničí podle § 87 zákona o zaměstnanosti. Nově je povinností zaměstnavatele informovat Úřad práce České republiky nejpozději před okamžikem nástupu těchto osob k výkonu práce. Pokud zahraniční pracovník bude vykonávat práci bez splnění informační povinnosti, dopustí se jeho zaměstnavatel přestupku nehlášené práce dle ust. § 5 písm. j) zákona o zaměstnanosti. Věnujte proto prosím této agendě náležitou pozornost, aby nedopatřením nedošlo z vaší strany k porušení zákona.

Zaměstnávání cizinců ze třetích zemí, tj. z nečlenských zemí EU, je v České republice možné na základě specifického oprávnění. Suverénně nejužívanějším takovým oprávněním je zaměstnanecká karta, tedy povolení k dlouhodobému pobytu za účelem výkonu zaměstnání.

V závěru měsíce srpna byl v rámci procesu digitalizace agendy Státního úřadu inspekce práce spuštěn Portál inspekce práce, který umožňuje vyřídit vybranou agendu inspekce práce z pohodlí domova, bez nutnosti navštívit nejbližší pobočku. Online lze využít poradenství v pracovněprávních otázkách, je možné takto podat podnět ke kontrole či zažádat o vydání potvrzení o neuložení sankce. „Portál inspekce práce lidem pomáhá odstranit bariéry – bez nutnosti chodit na úřad si mohou snadno požádat o radu nebo podat podnět ke kontrole. Firmám zároveň ulehčuje administrativu, protože řadu věcí vyřídí online a mají podání přehledně na jednom místě,“ uvedl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka. Nový Portál inspekce práce usnadňuje komunikaci mezi zaměstnanci, zaměstnavateli a orgány inspekce práce. Vznikl v rámci 2. etapy digitalizace agendy inspekce práce. Vše probíhá online prostřednictvím přehledných formulářů. Občané mohou po přihlášení přes Identitu občana využít naplno všechny funkce portálu: jednat za firmu nebo jiný subjekt, za který má přihlášený oprávnění jednat, požádat o potvrzení o neuložení sankce nebo neporušení předpisů, požádat o radu v rámci bezplatného základního pracovněprávního poradenství, podat podnět ke kontrole pro podezření na porušení pracovněprávních předpisů, spravovat přístup k účtu – přidávat nebo odebírat další uživatele, sledovat stav svých podání – včetně detailů, výzev k doplnění a povinností k vyřízení, dostávat notifikace o nových dokumentech a změnách, mít přehled o všech žádostech a podnětech na jednom místě, doplňovat podání z vlastní iniciativy nebo na základě výzvy. Portál inspekce práce je možné využívat také bez přihlášení – jednoduše a bez nutnosti ověřování identity. V tomto režimu je možné podat žádost o poradenství nebo podat podnět ke kontrole, nicméně bez přihlášení není možné po odeslání formulářů nic doplnit nebo upravit, proto je doporučeno přihlásit se jednoduše přes identitu občana a využívat všech výhod a možností portálu. V 1. etapě digitalizace agend inspekce práce už byl v loňském roce zprovozněn Registrační portál pro vysílání pracovníků, který přinesl zjednodušení procedury ohlašování vysílání pracovníků v kontextu směrnice 96/71/ES o vysílání pracovníků v rámci EU. Tuto agendu původně pracně vyřizovali zaměstnanci Úřadu práce, nyní se tak děje zcela automaticky prostřednictvím registračního portálu umístěného na webových stránkách inspekce práce. Od jeho spuštění k datu 1. 7. 2024 už došlo k nahlášení téměř 29 tisíc zahraničních pracovníků. Následně se v rámci 3. etapy digitalizace agendy inspekce práce počítá s možností online hlásit pracovní úrazy prostřednictvím Portálu inspekce práce.

Vláda připravila již čtvrtý soubor návrhů na změny legislativy, které mají za cíl odstranit z právních předpisů nadbytečnou administrativní zátěž. Tzv. antibyrokratický balíček schválil kabinet na zasedání ve středu 27. srpna 2025. 

Český pracovní trh prochází největší proměnou za poslední dekády. Rekordních 1,1 milionu cizinců drží v chodu průmysl, stavebnictví i služby. Do firem nastupuje Generace Z, která odmítá stará pravidla a hledá flexibilitu i smysluplnou práci. Zároveň odcházejí do penze statisíce zkušených pracovníků a s nimi i know-how budované desítky let. Podle odborníků ze společnosti JPF Czech to znamená jediné: firmy se musejí naučit řídit lidi strategicky, jinak riskují ztrátu stability. "Cizinci dnes tvoří páteř českého pracovního trhu. Bez nich by klíčová odvětví ochromila personální krize. Pro firmy to znamená jediné: musí se naučit s tímto trendem počítat, strategicky plánovat a pracovat s lidmi tak, aby byly dlouhodobě stabilní," upozorňuje Jiří Jemelka, zakladatel společnosti JPF Czech. Podle Ministerstva vnitra žilo k 31. lednu 2025 v Česku 1,101.369 cizinců, tedy zhruba deset procent populace. Třetina z nich žije v Praze, významné komunity jsou také ve Středočeském a Jihomoravském kraji. Naopak regiony s nejvyšší nezaměstnaností, jako je Ústecký (6,68 %), Moravskoslezský (6,24 %) a Karlovarský kraj (5,39 %), cizince tolik nepřitahují. "Cizinci jdou tam, kde je práce a perspektiva. Pokud region dlouhodobě stagnuje, přirozeně ztrácí přitažlivost," dodává Jiří Jemelka, zakladatel JPF Czech.

V roce 2024 pracovala polovina lidí se zdravotním postižením ve věku 20–64 let, u lidí bez postižení to bylo 85 %. Mezi lety 2018 a 2024 vzrostl podíl lidí se zdravotním postižením, kteří měli zaměstnání nebo jinak pracovali. Zatímco v roce 2018 pracovalo 41 % lidí ve věku 20–64 let se zdravotním postižením, o šest let později to bylo již 50 %. Stále je to ale o poznání méně oproti populaci lidí bez postižení daného věku, ve které v roce 2024 pracovalo 85 %. Mezi lidi se zdravotním postižením jsou v rámci výběrového šetření o lidech s postižením počítáni jak lidé s přiznanou invaliditou, příspěvkem na péči či průkazem pro osoby se zdravotním postižením, tak lidé, kteří lékařem uznané postižení nemají, ale cítí se kvůli dlouhodobým zdravotním problémům omezeni ve vykonávání běžných činností. Za pracující jsou pak považováni všichni, kteří v referenčním týdnu odpracovali alespoň jednu hodinu za odměnu, bez ohledu na to, zda se jednalo o zaměstnanecký poměr, podnikání či práci na dohodu, nebo pracovali jako pomáhající rodinní příslušníci.

Úřad práce ČR (ÚP ČR) evidoval k 31. červenci 2025 celkem 329 501 uchazečů o zaměstnání, což bylo o 14 036 více než v červnu a o 46 490 uchazečů více než před rokem. Podíl nezaměstnaných ke konci července mírně stoupl na 4,4 %, meziročně byl vyšší o 0,6 procentního bodu. Firmy nabízely 95 553 volných pracovních míst, nejvíce tradičně v Praze a ve Středočeském kraji. Zájem nových uchazečů o online registraci přes Klientskou zónu Jenda roste, tuto formu využívá téměř 36 % z nich.

Většina Čechů si bere práci s sebou i na dovolenou. Přes 60 procent lidí při dovolené alespoň někdy pracuje, zatímco 39 procent se dokáže zcela odpojit od pracovních záležitostí. Vyplývá to z průzkumu portálu na porovnání mezd Platy.cz, který vychází z odpovědí více než 2300 respondentů.

„Paní doktorko, to máte špatně…. On má částečný úvazek, nebude mít pět týdnů dovolené.“Pravil klient v reakci na návrh pracovní smlouvy pro nového zaměstnance s kratší pracovní dobou. „Kratší úvazek = menší výměra dovolené“, bývá často logická úvaha. Jenže ono je potřeba rozlišovat mezi výměrou dovolené (zákonné minimum je 4 týdny) a její délkou k čerpání. A od té doby, co se dovolená čerpá v hodinách (už jste si zvykli?), to pro částečné úvazky funguje docela hezky. Princip je jednoduchý. Do alchymistického kotlíku HR mága (anebo mzdového softwaru?) hodíme výměru dovolené v týdnech, přimícháme stanovenou (nebo kratší sjednanou) týdenní pracovní dobu a voilà, z kotlíku vyndáváme počet hodin, které zaměstnanec může čerpat. Akorát z toho vzniká jiný problém, a sice, jak vysvětlit, že jste se nezbláznili, když draftujete ustanovení, podle kterého zaměstnanci přísluší dovolená „o výměře 5,6 týdnů“, tedy postaru 28 dnů. Protože do příslušného vzorce musíme výměru dovolené zadat v týdnech, jinak nám to nevyjde:

Obavu z nezaměstnanosti mělo letos v červnu 42 procent Čechů v produktivním věku. Bylo to více než při posledním měření loni v květnu, ale i tak šlo o jeden z nejpříznivějších výsledků od začátku měření v roce 1998. Výsledky dnes zveřejnil analytický ústav STEM, který zaznamenal výrazný nárůst obav u mladých lidí. Výzkum zároveň ukázal, že přes sílící obavy klesá ochota lidí nastoupit na jiné místo za nižší mzdu. Nezaměstnanost v Česku činila v červnu podle statistik Úřadu práce ČR 4,2 procenta a patřila mezi nejnižší v Evropské unii.

Léto je v plném proudu a s ním i čas letních brigád. Ty jsou oblíbeným způsobem přivýdělku pro studenty, důchodce i sezónní pracovníky. Málokdo ale ví, jak vysoké mohou být odvody a daňová zátěž – kvůli neznalosti základních pravidel mohou brigádníci přijít zbytečně i o tisíce korun měsíčně. „Zdanění příjmu z brigády se může významně lišit. V některých případech mohou celkové odvody představovat téměř polovinu výdělku, ale za určitých podmínek může být daňové zatížení nulové,“ vysvětluje daňový poradce Jan Bonaventura ze společnosti BREDFORD Consulting, s.r.o.

Ministerstvo práce a sociálních věcí se dané problematice dlouhodobě věnuje. Už od 1. října 2025 budou přijata další účinná opatření. „Negativní dopady nelegální práce jsou příliš velké na to, abychom v potírání tohoto nešvaru ještě nepřitvrdili. Tratí na tom nejen stát, ale i samotný pracovník. Proto jsme přijali opatření, která potírání nelegální práce dále zefektivní. Věřím, že nejenže zamezíme daňovým únikům, ale především ochráníme lidi, kteří jsou v mnoha případech takto zneužíváni,“ řekl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).  

Ministerstvo pro místní rozvoj zveřejnilo na svém webu návrh konkrétních opatření na podporu území, která dlouhodobě čelí ekonomickým a sociálním problémům – tzv. TO DO list. Po zohlednění připomínek a dalších návrhů na podzim představí kompletní dokument s názvem Plán pro Regiony příležitostí. První část se zaměřuje na podporu pracovních příležitostí a posílení regionálních ekonomik.

Český nákladní dopravce ČD Cargo plánuje propustit do konce roku až 700 zaměstnanců, tedy více než desetinu celkového počtu, uvedl v úterý na síti X předseda představenstva a výkonný ředitel firmy Tomáš Tóth. Firma se podle něj musí připravit na výrazný pokles přepravy. Chystá i sešrotování některých vozů. Podle výroční zprávy ČD Cargo, dceřiné firmy státních Českých drah, činil loni průměrný počet zaměstnanců asi 6500.

Jen osm procent mladých Čechů ve věku od 16 do 30 let si nevydělává. Téměř 28 procent jich pracuje, zatímco 58 procent si přivydělává formou brigád. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro on-line investiční platformu Portu, kterého se zúčastnilo 522 respondentů z ČR.

Z věže v areálu někdejšího pivovaru Světovar v Plzni se stal díky evropským dotacím technologický park TechTower. Centrum nabízí zázemí pro studenty, inovátory i startupy, které chtějí měnit svět technologií. Podle zástupců města a Správy informačních technologií, která se o TechTower stará, je projekt završením dlouholeté snahy podpořit tamní technické vzdělávání a udržet mladé talenty v regionu.

Vzájemná spolupráce při začleňování osob končících výkon trestu do společnosti s cílem přispívat ke snižování recidivy trestné činnosti. To je hlavním poselstvím memoranda, které dnes podepsali ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL), ministryně spravedlnosti Eva Decroix (ODS), generální ředitel Vězeňské služby ČR Simon Michailidis a generální ředitel Úřadu práce ČR Daniel Krištof. Pomoc odsouzeným spočívá především v zajišťování poradenství a rekvalifikací již v průběhu trestu.

Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) uspořádalo 24. června 2025 ve spolupráci s Organizací pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD) odborné fórum věnované podpoře pracovní mobility pro zaměstnance ve středním a vyšším věku. Na fóru byla představena nová studie Podpora lepší mobility v rámci kariéry pro delší pracovní život: Česká republika, která se zabývá tím, jak zlepšit pracovní příležitosti a podmínky  v pozdějších fázích kariéry. Studie zdůrazňuje, že podpora profesních změn v průběhu celého pracovního života je zásadní nejen pro jednotlivce, ale i pro dlouhodobou výkonnost a konkurenceschopnost celé ekonomiky.

Od července do konce roku 2025 vstoupí v platnost řada legislativních změn připravených Ministerstvem práce a sociálních věcí. Reforma systému dávek přinese výrazné zjednodušení – čtyři dosavadní dávky (přídavek na dítě, příspěvek na bydlení, příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení) nahradí jedna sjednocená dávka státní sociální pomoci, tzv. superdávka. Spuštěn bude také pilotní režim jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatelů.