Novinky

Březen přinesl první obrat na českém trhu práce: po únorovém zhoršení míra nezaměstnanosti klesla na 5,0 %, pomohlo oživení sezónních prací i nárůst volných míst, zároveň ale zůstávají patrné strukturální problémy průmyslu a rizika spojená s cenami energií.

Ministerstvo práce a sociálních věcí připravilo a zahájilo realizaci řady opatření, která reagují na aktuální potřeby společnosti. Část změn již byla schválena, další jsou v legislativním procesu nebo ve fázi přípravy. Resort se zaměřuje na podporu rodin, zlepšení odměňování ve veřejném sektoru, stabilizaci sociálních služeb i úpravy důchodového systému. Současně plní evropské legislativní závazky a připravuje systémové změny, které mají zajistit dlouhodobě udržitelný a srozumitelný sociální systém. Součástí připravovaných legislativních změn je také úprava týkající se podávání podnětů na inspekci práce. Opatření je připojeno k transpoziční legislativě, kterou ministerstvo připravuje v souvislosti s evropskými směrnicemi. Nově bude možné prověřovat pouze neanonymní podněty. Identita oznamovatele však zůstane před zaměstnavatelem chráněna, aby se lidé nemuseli obávat odvety. V praxi dnes inspekce práce musí prověřovat i zjevně účelová nebo smyšlená anonymní podání. To zbytečně zatěžuje kontrolní orgány i zaměstnavatele a odvádí pozornost od skutečných porušení zákona. Cílem je omezit zneužívání kontrolních mechanismů a umožnit inspektorům soustředit se na reálné problémy, které ohrožují zdraví, bezpečnost a práva zaměstnanců.

Nedostatek kvalifikovaných pracovníků zůstává jednou z největších výzev českého trhu práce. Podle průzkumu Talent Shortage Survey společnosti ManpowerGroup má problémy s obsazováním otevřených pozic 61 procent zaměstnavatelů v České republice a na globální úrovni dokonce více než sedm z deseti firem. Největší poptávka je po odbornících ve výrobě, technických a inženýrských oborech, IT a obchodu, ale zároveň i po lidech vybavených klíčovými měkkými dovednostmi, jako jsou kritické myšlení, adaptabilita či schopnost spolupráce. Firmy proto přehodnocují své náborové strategie, více investují do rekvalifikací a mění způsob organizace práce. Právě tyto posuny stojí za hlavními trendy, které budou formovat trh práce v roce 2026. „Svět práce prochází největší transformací za poslední dekády. Nestačí jen reagovat na jednotlivé změny. Firmy musí přehodnotit samotný koncept pracovních rolí, způsob vedení lidí i to, jak propojují lidský potenciál s technologiemi. O úspěchu rozhodne schopnost adaptability, odvaha investovat do rozvoje dovedností a dlouhodobá práce s talenty,“ říká Jaroslava Rezlerová, generální ředitelka ManpowerGroup Česká republika.

Boj proti nelegálnímu zaměstnávání získal nový rozměr. Ministerstvo financí společně s Ministerstvem práce a sociálních věcí, Ministerstvem vnitra a podřízenými organizacemi  uzavřeli memorandum o spolupráci, která významně omezí nelegální a zastřenou práci. Cílem je získat desítky miliard do státního rozpočtu ročně zejména na sociálním pojistném, omezit zneužívání sociálních dávek, posílit sociální jistoty občanů a zlepšit podnikatelské prostředí v České republice.

Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) připravilo návrhy dvou legislativních změn, které reagují na nové evropské předpisy o transparentním odměňování a platformové práci. V obou případech se resort rozhodl pro tzv. minimalistickou transpozici, aby splnil požadavky EU, ale zároveň co nejméně zatížil české zaměstnavatele a průmysl.  

Eskalace ozbrojených konfliktů a následné uzavírání vzdušného prostoru představují situace, které český zákoník práce výslovně neřeší. V praxi však vyvolávají zásadní otázky týkající se právní kvalifikace nepřítomnosti zaměstnance, nároku na náhradu mzdy a rozdělení rizik mezi účastníky pracovněprávního vztahu.

V Česku by měl letos v prosinci začít platit nový zákon o práci přes digitální platformy. Upravit by měl její pravidla a ochranu pracovníků i osobních údajů. Ministerstvo práce má návrh normy předložit v březnu. Vyplývá to z návrhu vládního legislativního plánu.

Vládní plán na výrazné zvýšení stavby bytů v ČR naráží na nedostatek zaměstnanců ve stavebnictví. Vyplývá to z ankety ČTK mezi personálními agenturami. Řešením je podle nich jen pracovní migrace, tedy příchod pracovníků ze zahraničí. To by bylo o zhruba 20.000 bytů více než nyní. "Tuzemské stavebnictví zůstává výrazně závislé na zahraničních pracovnících, většina řemeslníků a dělníků ve stavebnictví pochází z řad zahraničních zaměstnanců," řekla ČTK ředitelka marketingu Grafton Recruitment Jitka Kouba. Pokud vláda slibuje 50.000 nových bytů ročně, bude se podle ní muset nejdříve zamyslet nad svým přístupem k migraci a následně ke kvótám na zahraniční sílu a nad otázkou ukrajinské pracovní síly. V tuto chvíli není na trhu pro takovou masivní výstavbu dostatek lidí, některé projekty nyní hlásí odklad či pozastavení, dodala. České stavebnictví je už dnes na hraně kapacit a jakýkoli skokový růst poptávky po nové výstavbě narazí především na nedostatek lidí, uvedl ředitel marketingu ManpowerGroup Jiří Halbrštát. Pokud by se mělo během pěti let stavět o 20.000 více než dnes, nebude to podle něj primárně otázka projektů ani financování, ale dostupnosti pracovních sil, zejména řemeslných a technických profesí. Personální situace ve stavebnictví zůstává napjatá a řada společností se i nadále potýká s nedostatkem pracovníků, souhlasil mluvčí společnosti Randstad ČR Petr Douda. Výrazně se podle něj projevuje generační výměna, kdy zkušení řemeslníci postupně odcházejí do důchodu a mladší ročníky do oboru v potřebném počtu nenastupují. Firmy dnes zakázky neodmítají kvůli nedostatku materiálu, ale často proto, že nemají dost lidí a týmů, podotkl. Řízený zahraniční nábor bude nutností, míní Halbrštát. Nedávné výrazné navýšení kvót například pro Filipíny je podle něj krok správným směrem, ale pro stavebnictví to nestačí. "Potřebujeme podobně otevřít a rozšířit programy pro země jako Kazachstán nebo Srbsko, kde je kvalitní technická a řemeslná příprava a kulturní blízkost usnadňuje integraci. Nejde jen o kvóty. Stejně důležité je zrychlit a zjednodušit proces vydávání pracovních povolení a povolení k pobytu," uvedl. Největší nedostatek se podle Doudy dlouhodobě týká především zedníků, tesařů, pokrývačů a klempířů. Tyto profese vyžadují fyzickou zdatnost a pobyt venku za každého počasí, což řadu mladších uchazečů odrazuje. Napjatá je situace také u elektrikářů a instalatérů, poznamenal. Vedle řemeslníků a dělníků chybí ale i projektoví manažeři, stavbyvedoucí, rozpočtáři a kvalifikovaní technici, například statici, geodeti či stavební dozor, doplnila Jitka Kouba. Kvůli nedostatku lidí i zdlouhavému náboru, který se u inženýrských pozic často protáhne až na pět měsíců, nastává podle ní často zpoždění projektů. Zdroj: ČTK

Uprchlíci z Ukrajiny budou mít i v letošním roce možnost požádat o udělení zvláštního dlouhodobého pobytu. Počítá s tím nařízení, které schválila vláda. Novinářům to po zasedání kabinetu řekl ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Podmínky pro získání pobytu se nemění, běženci tak budou muset například žít v Česku s dočasnou ochranou alespoň dva roky nebo mít roční příjem nad 440.000 korun.  V loňském roce požádalo o zvláštní dlouhodobý pobyt zhruba 80.000 Ukrajinců, získalo ho více než 16.000 lidí. Některé organizace měly k nastaveným podmínkám pro získání pobytu výhrady, jsou podle nich přísné a splňuje je úzký okruh uprchlíků. Podle dřívějšího vyjádření ministerstva podmínky vznikly s přihlédnutím ke standardním kritériím, která musí cizinec pro získání pobytu v ČR splnit. "Podmínky, jejichž splnění je předpokladem pro získání zvláštního dlouhodobého pobytu, se nemění," uvedlo ministerstvo vnitra v aktuálním materiálu. Zvláštní dlouhodobý pobyt tak mohou i letos získat uprchlíci s dočasnou ochranou, kteří jsou v Česku alespoň dva roky, jsou ekonomicky soběstační, bezúhonní a mají zajištěné bydlení. Musí také mít nepřetržitě zdravotní pojištění bez nedoplatků, nesmí čerpat humanitární dávku a musí mít roční příjem nad 440.000 korun. Za každou další společně registrovanou osobu se částka navyšuje o 110.000 korun. Děti musí chodit v ČR do školy. Metnar řekl, že vláda chápe nařízení jako nástroj pro podporu pracujících lidí, kteří v Česku dlouhodobě žijí a pracují. "Na základě koaliční dohody jsme se domluvili, že připravíme i letos tento program a budeme v něm cílit na ekonomicky soběstačné a bezúhonné lidi, kteří u nás chtějí pracovat," dodal. Ruská invaze na Ukrajinu začala 24. února 2022. Dočasnou ochranu, která umožňuje ukrajinským válečným uprchlíkům přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění, vzdělání či na pracovní trh, mělo podle Metnara na začátku tohoto roku 393.000 lidí. Zdroj: ČTK

Od 16. do 20. února 2026 probíhal celoevropský Akční týden Evropského orgánu pro pracovní záležitosti (ELA) zaměřený na problematiku nehlášené práce. Státní úřad inspekce práce společně s většinou ostatních národních inspektorátů práce v EU v tomto období zahajovaly kontroly se zaměřením na odhalování výkonu nehlášené a nelegální práce. V tomto týdnu rovněž probíhaly i tzv. společné a vzájemně sladěné kontroly ELA s přeshraničním prvkem, na kterých kromě inspektorů daného členského státu participovali také přizvaní inspektoři z jiných členských států. Zástupci Státního úřadu inspekce práce se takto měli možnosti zúčastnit několika kontrol v Belgii v sektoru služeb, při kterých byly distribuovány letáky zpracované orgánem ELA popisující výhody legálního zaměstnání pro zaměstnance i zaměstnavatele. Akční týden je následován celoevropskou osvětovou kampaní ELA "Legální práce prospívá všem!", uspořádanou k 10. výročí Evropské platformy pro posílení spolupráce při řešení problematiky nehlášené práce, která se při vzniku Evropského orgánu pro pracovní záležitosti stala jeho významnou součástí.   Leták v tiskové kvalitě ke stažení.pdf (PDF, 2 MB) Zdroj: SUIP

Český trh práce by se bez uprchlíků z Ukrajiny rozhodně neobešel, a to třeba ve stavebnictví, sociální péči o seniory či ve zdravotnictví. Česku chybí pracovníci na určitých pozicích. Snaha je zvýšit počet zahraničních sil i posílit částečné úvazky. Novinářům to dnes řekl ministr práce Aleš Juchelka (ANO). Vláda má projednávat návrh hospodářské strategie, která počítá se zjednodušením přijímáním zahraničních pracovníků. Podle dokumentu pracuje v ČR na 210.000 uprchlíků z Ukrajiny. Na konci loňska mělo v zemi podle údajů úřadu práce zaměstnání celkem 816.600 cizinců. "Vidíme už několik let - a to vidíme i před ruskou agresí na Ukrajině, že opravdu z hlediska stavebnictví, péče o seniory v pečovatelských domech, zdravotnictví by se tady bez ukrajinských uprchlíků Česká republika v tak velkém množství samozřejmě neobešla," uvedl Juchelka. Na dotaz, zda by se trh práce bez ukrajinských uprchlíků obešel, ministr odpověděl, že rozhodně ne. Podle strategie je nedostatek pracovních sil hlavní bariérou ekonomického růstu ČR. Přijímání síly z ciziny je složité a trvá v průměru přes šest měsíců, v Německu či Nizozemsku je doba třikrát kratší. Nízké je i pracovní zapojení matek malých dětí či lidí před penzí. Dokument počítá s řízenou migrací podle stanovených kritérií. Vyřizování povolení k pobytu by se mělo zkrátit u lidí s vysokou kvalifikací na měsíc, u ostatních na dva měsíce. Administrativu má snížit digitalizace. Ministerstvo práce už v minulém volebním období pracovalo na návrhu bodového systému pro přijímání cizinců podle jejich přínosu. "Nemáme pracovníky na určitých pozicích, takže se vlastně snažíme navyšovat i kvóty, co se týká zahraničních pracovníků. Nám podle mého názoru chybí i nějaká záležitost, která se týká například polovičních úvazků u maminek, které se chtějí vrátit zpátky ze své rodičovské. A ta rodičovská je mnohdy, bych řekl, štědřejší než to, co nabízí zaměstnavatelé na poloviční úvazek," uvedl Juchelka. Minulá vláda zavedla snížení odvodů zaměstnavatelů u částečných úvazků třeba pro rodiče malých dětí, pečující o blízké či lidi nad 55 let. Začaly tak pracovat desetitisíce lidí. Podle strategie by se měly snížit u kratších úvazků odvody pro zaměstnance a ubýt by mělo i administrativy. Podpořit se má návrat lidí s exekucemi na legální trh práce, a to třeba zkrácením oddlužení u dluhů z dětství na dva roky či dalšími kroky. Úřady práce se mají zaměřit na rekvalifikace v regionech, kde se předvídá zánik pracovních míst. Zdroj: ČTK

Ministerstvo vnitra chystá komplexní průřezovou novelu cizinecké legislativy, řekl na tiskové konferenci Metnar. Už v lednu ministerstvo předložilo zákon, který má digitalizovat pobytové řízení cizinců a zlepšit jejich evidenci. Součástí zákona, který by v případě schválení mohl platit od roku 2029, je také povinnost pro občany EU se v ČR registrovat. Návrh zákona o pobytu cizinců, který už vnitro předložilo, má podle ministerstva posílit možnost zrušit pobyt pachatelům trestných činů. Vláda by podle ministerstva na základě nové právní úpravy měla moci lépe určovat, proč a kolik cizinců do Česka přijde. Chystaná komplexní novela je pak podle Metnara založena na několika principech - na zpřísnění postihů v souvislosti s nelegálním pobytem, převaděčstvím a trestnou činností, na zamezení zneužívání sociálního systému a na efektivnější kontrole dodržování pravidel pobytu cizinců v Česku.  "Cílem těchto kroků je nastavit jasná, srozumitelná a vymahatelná pravidla, která budou chránit bezpečnost občanů a zajistí férový a funkční systém pro ty, kteří v České republice pobývají," řekl ministr. Podle údajů ministerstva vnitra žilo v Česku na konci loňského roku legálně 1,131.197 cizinců s povoleným pobytem, tvořili tak 10,38 procenta populace. Proti předchozímu roku se jejich počet zvýšil o zhruba 37.000, tedy o 3,4 procenta. Nejvíce bylo Ukrajinců, následovali Slováci, Vietnamci a Rusové. Statistiky nezahrnují cizince, kteří jsou v ČR na základě krátkodobého schengenského víza, ani bezvízové a neregistrované občany EU. Za nárůstem počtu cizinců v Česku v posledních letech stojí podle úřadu především vydávání dočasné ochrany Ukrajincům, kteří ze země odešli po napadení Ruskem v únoru 2022. K pondělní půlnoci ji podle statistik mělo v ČR 399.504 lidí. Připravovaná novela cizinecké legislativy se přímo dotkne zaměstnavatelů, kteří nabírají pracovníky ze zahraničí. Digitalizace pobytového řízení i zpřísnění kontrol ovlivní délku náborových procesů a administrativní povinnosti personalistů. Firmy budou muset pečlivěji hlídat splnění podmínek pobytu a práce cizinců, aby předešly sankcím.   Zdroj: ČTK, redakčně upraveno

Dostavba Jaderné elektrárny Dukovany přinese zásadní proměnu celého regionu. V následujících letech do okolí zamíří tisíce pracovníků z Česka i ze zahraničí, což s sebou nese zvýšené nároky na bydlení, dopravu i veřejné služby. Starostové obcí dnes řeší, kde nové obyvatele ubytovat, jak zabránit odlivu místních zaměstnanců a jak zajistit, aby rozsáhlá investice nebyla pro region spíše zátěží než přínosem. Vedle obav se však otevírá i prostor pro státní peníze, nové dopravní stavby a dlouhodobý rozvoj služeb. Do širšího okolí Dukovan by kvůli dostavbě elektrárny mělo přijet přibližně šest tisíc lidí. Zhruba tisíc z nich mají tvořit korejští specialisté, zbytek pak převážně řemeslníci a další profesní profily. Počítá se i s tím, že část pracovníků dorazí s rodinami. Podle zástupců projektu by ideální dojezdová vzdálenost neměla přesáhnout třicet kilometrů a ubytování by mělo být rozložené tak, aby se menší obce nedostaly do situace, kdy počet dočasných obyvatel převýší ty stálé. Téma ubytování i celkových počtů příchozích dominovalo také jednání se starosty dotčených měst a obcí. Vedle praktických dotazů zazněly i konkrétní obavy, vycházející z historické zkušenosti. Zástupci Kramolína připomněli období výstavby Dalešické přehrady a prvních bloků dukovanské elektrárny, kdy obec už podobný nápor zažila. Silným tématem je i konkurence na trhu práce. Některé obce se obávají, aby dostavba Dukovan neodčerpala zaměstnance místním firmám a institucím. Starosta Dukovan Miroslav Křišťál připomněl situaci z minulosti, kdy při stavbě elektrárny chyběli lidé například v zemědělském družstvu, protože odešli za lépe placenou prací na stavbu. Podobné problémy dnes očekávají i bezpečnostní složky – třebíčská policie bude muset posílit stavy, přestože i ona se potýká s rostoucí konkurencí na pracovním trhu. Stát i investor však počítají s tím, že obce nezůstanou na zvýšené zátěži samy. Za ubytované pracovníky mají získat kompenzace, například formou finančních příspěvků, které vyrovnají výpadek příjmů z rozpočtového určení daní. Hradit by se měly také případné škody na veřejné infrastruktuře. Řada obcí už nyní upozorňuje, že dostavba může přinést i konkrétní užitek. Typickým příkladem jsou plánované obchvaty měst a obcí kvůli přepravě nadrozměrných komponent do Dukovan. Podle starostů by mnohá z těchto sídel na podobné stavby jinak dosáhla jen obtížně, teď ale vzniknou a zaplatí je stát. V souvislosti s příchodem tisíců pracovníků si obce a města mohou žádat také o příspěvky na sportoviště, cyklostezky nebo další veřejné vybavení. V plánu je rovněž nová autobusová linka z Třebíče do Moravského Krumlova přes Dukovany. Koncem února se zástupci Kraje Vysočina a Jihomoravského kraje mají zabývat i možnostmi propojení regionu novými cyklostezkami.

Německo se potýká s dlouhodobým a stále se prohlubujícím nedostatkem zdravotnického personálu. Chybějí desítky tisíc ošetřovatelů a výhled do dalších let není příznivý. Jednou z cest, jak výpadky pokrýt, je systematické lákání pracovníků ze zahraničí. Speciální integrační programy kombinují odborné vzdělávání s placenou praxí a mají z cizinců udělat stabilní součást zdravotnického systému. Migrace však zůstává v Německu jedním z nejcitlivějších politických témat. Veřejnost ji často vnímá jako problém, zároveň ale průzkumy ukazují, že většina obyvatel podporuje příchod cizinců tam, kde chybí pracovní síla. Tento názor sdílí i opoziční Alternativa pro Německo, která však prosazuje přísnější pravidla. Do země by podle ní měli přicházet pouze hotově kvalifikovaní pracovníci. „Příliv nové prekariátní vrstvy do Německa musí být konečně důsledně zastaven,“ uvedl loni v dubnu poslanec a mluvčí AfD pro oblast práce a sociálních věcí René Springer. V praxi přitom Německo sází i na mladé zájemce bez hotové kvalifikace. Účastníci integračních programů dostávají během učení na klinikách zhruba 1300 eur měsíčně. Zatímco doma by si studium zdravotnického oboru museli platit, v Německu si vydělávají už během přípravy. Část peněz utrácejí hlavně za volnočasové aktivity, často například za členství ve фитcentru. Podle jejich patrona by ale bylo ideální, kdyby se více zapojovali do kolektivních sportů i místního života. „Nejde jen o práci. Měli by tu zapustit kořeny, najít nový domov,“ říká nemocniční manažer integrace Janitschek. Důvod je zřejmý. Pokud se Německu nepodaří získat dostatek nových ošetřovatelů, čeká zdravotnictví vážný problém. Podle odhadů spolkového statistického úřadu by v roce 2049 mohlo chybět až 700 tisíc pracovníků. Zahraniční posily tak nejsou dočasným řešením, ale klíčovou podmínkou, aby systém péče vůbec fungoval.

Českému trhu práce chybějí stovky tisíc lidí a bez zahraničních pracovníků nebude možné dlouhodobě udržet chod firem ani základních služeb. Hospodářská komora ČR proto vyzvala stát k rychlejším krokům v oblasti řízené pracovní migrace. Podle Komory dnes schází přibližně 250 tisíc zaměstnanců a situaci dál zhoršuje demografický vývoj, když porodnost v Česku klesla na historické minimum. Připravované systémové změny, včetně nového zákona o pobytu cizinců, mají podle zaměstnavatelů přijít příliš pozdě a neřeší akutní nedostatek pracovní síly.

Státní úřad inspekce práce každoročně eviduje v informačním systému přibližně 36 tisíc pracovních úrazů s pracovní neschopností přesahujících 3 dny. Nejvíce takových pracovních úrazů se zpravidla přihodí během prvního pracovního dne v týdnu, tedy v pondělí. Druhým rizikovým dnem je úterý a počty pracovních úrazů klesají v průběhu týdne. Důvody mohou být nedostatečná koncentrace po dnech volna, rychlé zpracovávání nevyřízených zakázek z předchozího týdne či opětovné zahájení výroby apod. Pokud se jedná o časové rozmezí pracovního dne, tak největší počet pracovních úrazů vznikne v čase mezi 8. a 10. hodinou ráno. Mezi možné příčiny lze opět zařadit menší koncentraci na práci před přestávkou, podcenění a nedodržování pravidel bezpečnosti práce zaměstnanci atd. Pracovní úrazy evidované podle měsíců v roce ukazuji jejich rovnoměrné rozprostření v průběhu celého roku, kdy nejvíce jich připadá na leden, poté na jarní a podzimní měsíce, a nejméně na prosinec a letní prázdniny. Z hlediska pracovních zkušeností jsou podle očekávání nejrizikovější skupinou noví zaměstnanci, nejvíce pracovních úrazů se tedy stane v prvních 3 letech po nástupu do zaměstnání. Rizikové jsou zejména počáteční měsíce během prvního roku v práci, kdy se často jedná o nástup do prvního zaměstnání po ukončení studia bez praktických zkušeností, ale také změny dlouhodobého zaměstnání (či profese) s přechodem do nového oboru (nebo k novému zaměstnavateli) apod. Pokud se podíváme na pracovní úrazy z hlediska věku úrazem postiženého zaměstnance, tak nejčastěji jsou ohroženi zaměstnanci ve věku 46-60 let. U této věkové skupiny dochází k pracovním úrazům často díky podcenění hrozících rizik u dlouhodobě prováděných prací zaměstnanci, nedodržování pravidel bezpečnosti práce zkušenými zaměstnanci, fluktuace zaměstnanců apod. Až po nich následují věkové kategorie 41-45, 36-40 a 21-25 let. Nejčastěji jsou pracovní úrazy evidovány v následujících odvětvích: zpracovatelský průmysl a potravinářství (např. vyřazení bezpečnostních prvků u strojů, nepoužívání osobních ochranných pomůcek a přidělených pomůcek pro práci), velkoobchod, maloobchod (např. při manipulaci a skladování zboží) a opravy motorových vozidel. stavebnictví (např. při práci ve výškách, při výkopových pracích, nepoužívání osobních ochranných pracovních prostředků), silniční nákladní doprava, kurýrní činnosti včetně skladování (např. při dopravních nehodách, při práci s manipulační technikou), strojírenství (např. nedostatečná ochranná zařízení, nevhodné pracovní postupy). Analytická zpráva o pracovní úrazovosti v České republice za rok 2024 byla zpracována Výzkumným institutem práce a sociálních věcí, v. v. i. Opírá se o statistická data z informačního systému Státního úřadu inspekce práce (SÚIP) a o údaje poskytnuté Českým báňským úřadem (ČBÚ). Zpráva tak představuje ucelený přehled pracovní úrazovosti evidované těmito institucemi. Zdroj: Inspekce práce

Poslanecká sněmovna na mimořádné schůzi projednává návrh zákona o státních zaměstnancích, který by mohl nahradit současný služební zákon. Koalice tvrdí, že změna má zefektivnit státní správu a zjednodušit přijímání i propouštění úředníků, opozice ale varuje před oslabením nezávislosti úřadů a větším rizikem politických zásahů. Kritiku vyvolává zejména zrušení služební komise a snazší možnost výpovědi pro státní zaměstnance.

Po třech turbulentních letech, kdy počty živností zanikaly vlivem legislativních i ekonomických změn, se vloni situace uklidnila. V roce 2025 svou činnost ukončilo necelých 48 tisíc OSVČ, o třetinu méně než v roce předchozím. Potvrzují to data společnosti Saleskit, která spravuje největší online databázi českých firem.

Odbory pracovníků úřadů práce a úřadu vlády nesouhlasí s poslaneckým návrhem na zrušení služebního zákona a jeho nahrazení novou normou, která má usnadnit propouštění úředníků. Podle odborářů by ohrozil fungování státní a vedl k její politizaci.

V daném případě byl cizinec z Korejské republiky kontrolován při výkonu své pracovní, manažerské činnosti v kanceláři, pro kterou však neměl platné vízum ani povolení k pobytu. Policie i soud potvrdily, že absence těchto dokladů je zásadní překážkou pro výkon práce a důvodem pro vyhoštění, a to bez ohledu na kvalifikaci či skutečnost, že cizinec pro výkon práce nepotřebuje pracovní povolení. Trest správního vyhoštění pro cizince tak platí i přes skutečnost, že jako občan Korejské republiky nepotřebuje k cestování za účelem turistického nebo jiného nevýdělečného pobytu vízum a zároveň má díky nařízení vlády tzv. volný vstup na český trh práce. Případ dobře ilustruje rizika, která souvisejí se zaměstnáváním cizinců a která se nemusejí často omezovat pouze na finanční pokuty.  Dvě základní podmínky legálního zaměstnání cizinců Obecně platí, že občané zemí mimo EU, EHP a Švýcarsko musejí mít pro svůj pobyt a práci v České republice platné povolení. To se týká jak povolení k pobytu, tak i povolení k práci. Existuje ovšem i celá řada výjimek z těchto povinností. Zákon o zaměstnanosti vyjmenovává případy, kdy cizinci mohou pracovat bez pracovního povolení, tedy kdy mají volný přístup na trh práce. V praxi si ale osoby s volným přístupem na trh práce často neuvědomují, že tyto výjimky slouží pouze v rovině pracovní, nikoliv pobytové. Proto musejí disponovat platným vízem nebo povolením k pobytu. V opačném případě by se totiž mohlo jednat o výkon nelegální práce, která může mít velmi vážné důsledky jak pro cizince samotného, tak pro jeho zaměstnavatele.   Dopady do praxe a doporučení Zaměstnavatelé by si měli vždy ověřit, jaký typ povolení jejich zaměstnanci mají, a zajistit jejich soulad s imigrační a pracovněprávní legislativou po celou dobu trvání zaměstnání. Výše uvedený příklad ukazuje, že kontroly cizinecké policie a inspekce práce se mohou dotknout i kancelářských pracovníků. Prohřešky jsou přitom poměrně nekompromisně postihovány. Absence potřebných dokladů může vést ke zrušení nebo neprodloužení povolení k pobytu cizince, případně – jak ukazuje i tento případ – až k jeho vyhoštění z území ČR. Další sankce hrozí zaměstnavateli: například finanční pokuta až do výše 10 milionů korun, vyřazení z dotačních nebo migračních programů, anebo i udělení zákazu činnosti. Doporučujeme proto pravidelně kontrolovat typ i platnost pobytových oprávnění všech zahraničních zaměstnanců a nastavit interní procesy tak, aby byla tato povinnost vždy splněna.