zdravotní péče

Senátní výbory doporučily zrušit limit pro daňové osvobození zdravotních benefitů poskytovaných zaměstnavateli zaměstnancům. Pokud by návrh prošel legislativním procesem, zdravotní benefity by již nebyly omezeny současným ročním limitem přibližně 50 000 Kč na zaměstnance.

Ministr zdravotnictví uvedl, že růst platů zdravotníků v příštím roce bude omezen vývojem úhrad stanovených úhradovou vyhláškou, která počítá s navýšením plateb zdravotnickým zařízením přibližně o 2–3 %. Možnosti navyšování platů tak budou odpovídat finanční situaci jednotlivých segmentů a nebudou moci překročit růst úhrad. Důraz podle ministra směřuje k udržení finanční stability systému veřejného zdravotního pojištění, což omezuje prostor pro plošnější růst odměňování. Diskuse o financování zdravotnictví se současně orientuje na zvyšování efektivity, zejména posílením primární péče, úpravou struktury lůžkové péče a lepším využitím zdrojů zdravotních pojišťoven. V kontextu stárnutí populace se očekává růst poptávky po následné a dlouhodobé péči. Součástí připravovaných opatření jsou i legislativní změny v oblasti zdravotnictví a nástroje podporující prevenci, které by měly přispět ke stabilitě systému v delším horizontu. Zdroj: ČTK, redakčně upraveno

Na některé zdravotní benefity firem pro zaměstnance se nově nebude vztahovat limit 50.000 korun za rok pro jejich osvobození od daně. Půjde například o prevenci rakoviny, onemocnění srdce a cév nebo cukrovky. Na dnešní tiskové konferenci po jednání vlády to řekl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). V tiskové zprávě ministerstvo zdravotnictví (MZd) doplnilo, že změna bude předložena formou poslaneckého návrhu.

Psychosociální rizika a jejich dopady na duševní i fyzické zdraví zaměstnanců patří podle Evropské agentury pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (EU‑OSHA) mezi nejzávažnější výzvy současnosti. Téměř 45 % evropských pracovníků uvádí, že se potýkají s faktory, které mohou negativně ovlivnit jejich duševní zdraví. Stres, úzkosti a deprese jsou dokonce druhým nejčastějším pracovně souvisejícím zdravotním problémem v Evropě.

Ministerstvo zdravotnictví a Ministerstvem práce a sociálních věcí dnes představila významný krok vpřed ve spolupráci obou resortů – propojení sociálních a zdravotních dat. Tento nový systém, který začal vznikat v roce 2022, je nyní plně funkční a legislativně podložený. Díky propojení dat mezi oběma resorty je nyní možné lépe zajišťovat péči těm, kteří potřebují kombinovanou zdravotní a sociální podporu. Tento projekt nejen zjednodušuje administrativní procesy, ale přináší i konkrétní výsledky v podobě zlepšení sociálně-zdravotní péče a podpory pro pacienty a pečující osoby.

V důsledku čilého pohybu pracovních sil mezi oběma státy mohou být slovenští občané zaměstnanci českého zaměstnavatele, mohou v ČR podnikat, anebo slovenský zaměstnavatel může vyslat svého zaměstnance do České republiky. Občan Slovenska může také vykazovat příjmy v obou státech, případně lze takzvaně pendlovat. Jak je to v jednotlivých situacích s nárokem osob ze Slovenska na zdravotní péči v České republice?

Odvětví zdravotní a sociální péče je klíčové pro zajištění zdraví a pohody občanů v Evropské unii. Jedná se o jedno z největších odvětví, které zaměstnává přibližně 11 % pracovníků v EU. Lidé pracující v odvětví zdravotní a sociální péče jsou denně vystaveni mnoha zdravotním a bezpečnostním rizikům.

Financování veřejného zdravotního pojištění je primárně založeno na principu solidarity, kdy plátci pojistného (zaměstnavatelé, osoby samostatně výdělečně činné, osoby bez zdanitelných příjmů a stát) přispívají pravidelnými platbami do příjmové stránky tohoto systému. Suma těchto plateb pak následně slouží k úhradám za poskytnuté a vykázané hrazené služby, a to na základě smluv uzavřených zdravotními pojišťovnami s jejich poskytovateli. Součástí tohoto systému je i rozsah práv pojištěnců na straně jedné, a výčet jejich povinností na straně druhé.

Přijetím zákona č. 60/2014 Sb., účinného od 22. dubna 2014, byla do českého právního řádu zapracována směrnice Evropské unie o právech pacientů, na jejímž základě může pojištěnec vycestovat do jiného státu Evropské unie za poskytnutím ambulantní i lůžkové péče. Rovněž občan členského státu (viz dále) má nárok na konkrétně definovaný rozsah hrazené péče v České republice. V této souvislosti zaujímají klíčovou roli i dále uvedená koordinační nařízení Evropské unie, vymezující nároky osob při jejich pohybu v rámci „evropského prostoru“.

Právní věta Při posuzování nároku na náhradu škody podle ustanovení § 55 odst. 1 zákona o veřejném zdravotním pojištění je nutné zjistit, v jakém rozsahu se na vzniku škody...