rovnoměrné rozvržení pracovní doby

Zaměstnanci s nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou požadují dopisování si 8 hodin v den svátku, na který měli dle harmonogramu směn plánovaný odpočinek. Argumentují tím, že zaměstnanci s rovnoměrně rozvrženou pracovní dobou jsou ve výhodě. Lze tento argument požadovat za správný?

Rozvržení pracovní doby pedagogů je v porovnání s jinými zaměstnanci zvláštní tím, že musí zahrnovat obě části pracovní doby, tj. rozvrh přímé pedagogické činnosti a prací s ní souvisejících. Tato skutečnost se výrazně projeví zejména v případě nerovnoměrného rozvržení pracovní doby a při sjednání kratší týdenní pracovní doby pedagogů. Tento příspěvek je druhou částí řešené problematiky.

Základní informace Základní povinností zaměstnance vyplývající mu z pracovního poměru je povinnost konat osobně práci v rozvržené týdenní pracovní době (obdobnou povinnost má též zaměstnanec na dohodu o pracovní činnosti nebo dohodu o provedení práce, jen nikoliv ve vazbě na týdenní pracovní dobu). Pracovní dobu rozvrhuje zaměstnavatel, ledaže by se na konkrétním rozvržení pracovní doby dohodl se zaměstnancem (např. v pracovní smlouvě), nebo by šlo o případ, kdy si zaměstnance zcela, nebo částečně rozvrhuje pracovní dobu sám (ať už na pracovišti zaměstnavatele, nebo častěji při práci z jiného místa, než jsou pracoviště zaměstnavatele – výkon práce na dálku, nebo v rámci pružného rozvržení pracovní doby).Dvěma základními způsoby rozvržení pracovní doby je rozvržení rovnoměrné a nerovnoměrné. Rozdíl mezi nimi je v tom, zdali zaměstnavatel rozvrhuje zaměstnanci na jednotlivé týdny (vždy stejně dlouhou) stanovenou, nebo kratší pracovní dobu.

Máme na hlavní pracovní poměr nově zaměstnaného řidiče. Jeho plánované směny jsou značně nepravidelné. Jezdí např. v sobotu 6 hodin, v neděli 8 hodin, ve středu 7 hodin, ve čtvrtek 5 hodin. Další týden to bude opět jinak podle potřeb zaměstnavatele. Jedná se o nerovnoměrný nebo rovnoměrný prac. poměr? Jak v tomto případě stanovíme dovolenou, nemoc? Řidič dělá svoz zaměstnanců do různých firem a neustále se jeho směny mění podle potřeb jednotlivých firem. Nevíme jak správně nastavit mzdu. Umíme spočítat přesně hodiny, veškeré příplatky (noční, soboty, neděle, práce ve svátek). Ale už jsi nejsme jisti, kdy vlastně vybírá dovolenou nebo kdy má nárok na dočasnou prac. neschopnost. Můžeme vzít v úvahu pouze pracovní dny - pondělí až pátek?

Pokud někdo má rozvrženy směny rovnoměrně od pondělí do pátku a má stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin, je jeho fond pracovní doby pro rok 2021 2016 hodin, a pokud někdo pracuje v nerovnoměrně rozvržených směnách v jednosměnném provozu se 40hod. týdenní pracovní dobou, tak mu rozvrhuji 40 hodin × 52 týdnů, tj. 2080 hodin, takže tento zaměstnanec odpracuje víc hodin?

Zaměstnanec byl na HPP zaměstnán od 1. 9. 2021 do 30. 9. 2021 (výpověď ve zkušební době). Nárok na dovolenou za kalendářní rok je 20 dní = 160 hodin, zaměstnanec pracoval v rovnoměrně rozvržené prac. době 5 × 8 hodin = 40 hodin týdně. 29. 9. a 30. 9. 2021 měl neplacené volno. Odpracoval tedy 152 hodin + 8 hodin svátek. Tedy 160 hodin. Má nárok na dovolenou ve výši 13 hodin nebo mu nárok na dovolenou nevzniká?

Jaký má nárok zaměstnanec na dovolenou za rok 2020 - rovnoměrně rozvržená prac. doba, ale s tím, že dva měsíce v roce (leden a prosinec) bylo odpracováno 5 směn týdně po 7,5 hod a zbytek (únor až listopad) byly odpracovány týdně 4 směny, které v součtu daly vždy za týden 37,5 hod.? Nejdříve bylo totiž naplánováno, že pracovní doba 37,5 hod týdně bude vždy ve 4 dnech v týdnu, pak ale nakonec byl leden 2020 v běžném režimu (5 dnů x 7,5 hod) a v prosinci z důvodu nemoci byly opět směny v režimu 5 směn po 7,5 hod. Jinak ostatní měsíce byly 4 dny / 37,5 hod týdně. Mám u tohoto zaměstnance nárok na dovolenou za rok 2020 brát dle původního plánu 4 dny v týdnu, nárok tedy na 16 dnů za rok? Nebo rozpočítat dle skutečnosti ( počet směn x počet týdnů, na které je nárok / 52 týdnů) ? A ještě k tomu, tento zaměstnanec nastoupil do zaměstnání v průběhu měsíce ledna. 

Zaměstnanec má rovnoměrnou týdenní pracovní dobu 40 hod (pondělí až pátek), je odměňován měsíční mzdou, která již dle smlouvy obsahuje práci přesčas - a to 8 hodin v jednotlivých týdnech a 150 hodin v kalendářním roce. Pokud je zaměstnanci přesunuta směna z pátku na sobotu (celých 8 hodin). Počítá se pro tento účel, že si zaměstnanec již odpracoval 8 hodin z těchto 150 hodin přesčasů - pokud ano, tak jakým způsobem lze sjednat, aby sobotní směna nebyla vnímaná jako práce presčas? Zaměstnanec již v dřívějším týdnu odpracoval 48 hodin, bylo by možné neodpracovanou směnu v pátek brát jako čerpání náhradní volna za minulý přebytek, pokud by byla sjednaná se zaměstnancem v tomto domluva? Obdobně pokud jeden týden odpracuje 48 hodin a druhý týden 32 hodin, usuzuji, že lze sjednat domluvu, že se jedná o čerpání náhradního volna za minulý týden. A přesčasových hodin bude z pohledu limitu 150 hodin ročně za tyto dva týdny odpracováno 0. Je to tak?

Zaměstnankyně pracovala před nástupem na mateřskou dovolenou v rovnoměrném rozvrhu pracovní doby Po - Pá 7,5 hod. Od 1. 1. 2020 nastoupí na 2,5 dne v týdnu (Po 7,5 hod, Ut 7,5 hod a St 3,75 hod). Prosím o zaslání informace o jaké rozvržení pracovní doby se bude jednat a jak v praxi vypočítat nárok na dovolenou, kalkulace náhrady mzdy za čerpání dovolené, apod. 

Ve firmě máme rovnoměrně rozvrženou i nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobu, vyrovnávací období je 3. měsíční. 1. Jedna zaměstnankyně se na konci srpna dohodla se zaměstnavatelem, že v září přejde zpět na rovnoměrně rozvrženou pracovní dobu. Vzhledem k tomu, že původní plán směn počítal s tím, že bude celý třetí kvartál na nerovnoměrně rozvržené pracovní době - nastala situace, kdy odpracovala všechny naplánované směny, ale odpracovaná doba za část třetího kvartálu (za měsíce červenec a srpen) je 356 hodin. Když ale přepočítávám, kolik by měla mít odpracováno (počet týdnů x 40 hodin) - docházím k číslu 360 hodin. Mohu to nechat tak nebo je nutno nějak vyřešit ony 4 hodiny? 2. Pokud se stane, že plán směn se během vyrovnávacího období upravuje podle potřeby práce a u některého zaměstnance není naplánovaný počet směn, který odpovídá celkové pracovní době připadající na vyrovnávací období - je způsob vyřešení pouze překážka na straně zaměstnavatele - prostoj nebo jiná překážka v práci?

Zaměstnanec firmy má sepsanou pracovní smlouvu na 40 hod týdně, pravidelně rozvrženou pracovní dobu, včetně 20 dnů dovolené za rok 2019. Od 1. 4. 2019 dodatkem se pracovní doba mění. Docházet do práce bude 3 dny v týdnu po 8 hodin, 24 hodin týdně. Má zaměstnanec nárok na dovolenou od 1. 4. 2019? Jak nastavit dovolenou, když se krátí týdenní pracovní doba? Zaměstnanci mají i stravenky. Má tento zaměstnanec nárok na stravenku za den, v kterém odpracuje 8 hodin? 

Jsme hotel, máme zaměstnance s nerovnoměrně i rovnoměrně rozvrženou pracovní dobou. Pracuje se celý rok včetně víkendů, ale na dobu vánočních svátků byl hotel zavřený. Zaměstnanci s nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou neměli tedy na období 24. - 26. 12. stanovenou směnu, tedy nemají nárok na náhradu mzdy za tyto svátky. Ostatní zaměstnanci pracující běžně po-pá rovněž nebyli v práci. Má se aplikovat stejný postup - tedy neměli stanovenou směnu na období 24. - 26. 12. a nemají mít náhradu mzdy za svátek, anebo se to bere jako běžný svátek připadající na pracovní den, a tedy mají nárok na náhradu mzdy za svátek?

Jak se počítá dovolená při změně pracovního úvazku s rovnoměrně rozvrženou pracovní dobou např. z plného na poloviční nebo z polovičního na plný? Platí např. tyto závěry? 1) Uaměstnanec se zaměstnavatelem dohodne na změně pracovní doby z plného na poloviční úvazek (z 40 na 20 hod týdně). Dovolená za celý rok byla vyčerpána v době sjednání plného pracovního úvazku, tj. náhrada byla stanovena ve výši 8mi násobku průměrné hodinové mzdy. Pokud by však byla dovolená čerpána až v době sjednání polovičního pracovního úvazku, byla by náhrada stanovena ve výši 4násobku průměrné mzdy, tedy poloviční. 2) Zaměstnanec se zaměstnavatelem dohodne na změně pracovní doby z polovičního na plný úvazek (z 20 na 40 hod týdně). Dovolená za celý rok byla vyčerpána v době sjednání polovičního pracovního úvazku, tj. náhrada byla stanovena ve výši 4 násobku průměrné hodinové mzdy. Pokud by však byla dovolená čerpána až v době sjednání plného pracovního úvazku, byla by náhrada stanovena ve výši 8mi násobku průměrné mzdy, tedy dvojnásobná. 

Článek se zabývá pracovní dobou zejména řidičů nákladních automobilů. V praxi u zaměstnavatelů, kteří tuto dopravu provozují jako předmět své činnosti, včetně mezinárodní kamionové dopravy, panuje řada nejasností i nepochopení právní úpravy a dochází tak i k jejímu porušování.