příjmy ze závislé činnosti

Zaměstnankyně mi donesla formulář z OSSZ pro přiznání přídavků na dítě za rozhodné období 3. Q 2023. V měsíci červenec a srpen byla na rodičovské dovolené, tudíž neměla žádné příjmy. Začala pracovat až v září. Výplatu za září obdržela 12. řijna. Mám do formuláře za 3. Q napsat příjem za září tu částku, která jí byla vyplacena 12. října?

Od října k nám nastoupí na zkrácený pracovní úvazek (2 hodiny denně) zaměstnankyně, která celodenně pečuje o dítě do 7 let věku. Tato osoba byla do konce září 2023 na rodičovské dovolené. Od ledna 2023 podniká jako OSVČ. Nemusíme jako zaměstnavatel u tohoto zaměstnance dodržet minimální vyměřovací základ - viz § 3 odst. 8 písm. c) zákona o zdravotním pojištění? Až bude vyplňovat zaměstnankyně Přehled za r. 2023 jako OSVČ, může od října 2023 zaškrtnout f), a tím pádem také neplatit minimální zálohu na zdravotní pojištění, viz § 3a odst. a) stejného zákona - tzn. bude platit pojistné ze skutečného příjmu, povinné minimum dodržet nemusí?

Kliet - výstavní galerie - pořádá jednou za rok velkou výstavu, na kterou potřebuje brigádníky na výpomoc (kontrola vstupenek). Vždy s těmito brigádníky uzavře DPP na dobu určitou (trvání výstavy - většinou jeden den nebo dva dny) s výdělkem kolem 1-2 000 Kč. Každý rok přijme jiné brigádníky. Můj dotaz je, zda by bylo by možné tuto jednorázovou, neopakující se brigádu vyplatit jako „příležitostný příjem“ (do 30 000 Kč bez zdanění) jen na základě pokladního dokladu? DPP a prohlášení poplatníka jsou pro tuto malou galerii velká administrativní zátěž, tak zkoušíme hledat cesty, jak jim zátěž zjednodušit. 

Naše firma od 1. 9. 2022 zaměstnává občany z Ukrajiny, kteří zde obdrželi vízum za účelem strpění. Můžou si tito zaměstnanci uplatnit slevu na poplatníka? Jsou daňoví rezidenti nebo nerezidenti? Jak to bude s ročním zúčtováním daně?

Může jednatel společnosti pobírat odměnu za výkon funkce jednatele ve výši 30 000 Kč/měsíc a zároveň být zaměstnán na HPP jako obchodní zástupce společnosti se mzdou 60 000 Kč/měsíc? Je nutné v rámci evidence docházky evidovat činnost jednatele a obchodního zástupce? Plyne z této kombinace poměrů případně jiné náležitosti, na které si máme dávat pozor?

Přiznání důchodu pojištěnci má ve zdravotním pojištění velký význam, protože přímo ovlivňuje platbu pojistného státem té zdravotní pojišťovně, u které je osoba pojištěna, a rovněž má při placení pojistného vliv na výši vyměřovacího základu zaměstnance, resp. osoby samostatně výdělečně činné.

Zaměstnankyně má hlavní pracovní poměr jako účetní, od 1/2022 má další pracovní poměr DPČ-úklid. DPČ je ve výši 2 500 Kč měsíčně, je to zaměstnání MR a neodvádí zdravotní a sociální pojištění. Odvádělo by se, pokud by částka byla 3 500 Kč, má podepsané prohlášení, takže zdaním oba příjmy společně zálohovou daní. Bude se DPČ započítávat do příjmů k starobnímu důchodu? A bude se jí na DPČ vystavovat ELDP? Paní je v předdůchodovém věku a chce si navýšit příjmy, je to tak, že pokud nedosáhne v DPČ příjmu 3 500 Kč a více, tak není přihlášená na OSSZ a nezapočítává se do důchodu?

Pro placení pojistného na zdravotní pojištění zaměstnavatelem je důležité, zda se osoba považuje z pohledu zdravotního pojištění za zaměstnance. Osoba je ve zdravotním pojištění zaměstnancem tehdy, pokud jí plynou nebo by měly plynout příjmy ze závislé činnosti zdaňované podle § 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZDP).

Společným rysem a určitým určujícím motivem všech znaků závislé práce vymezených v zákoníku práce je osobní či hospodářská závislost zaměstnance na zaměstnavateli. Tyto znaky slouží k odlišení závislé práce od jiných ekonomických aktivit (zejména od samostatného podnikání), ale také od aktivit jiného charakteru, kupříkladu mezilidské výpomoci.

Je možné pro poplatnici, které plynuly od 9. 3. 2020 příjmy ze závislé činnosti a současně byla OSVČ na vedlejší činnost (do 8. 3. 2020 provozovala SVČ na hlavní činnost), ale ze SVČ neměla v roce 2020 žádné příjmy, použít formulář daňového přiznání pro poplatníky mající příjmy pouze ze závislé činnosti? Vzhledem k tomu, že při zaměstnání neměla příjmy převyšující 6 000 Kč za rok, tak nemá povinnost podávat daňové přiznání, ale chce uplatnit daňové zvýhodnění na dítě a nezdanitelné části základu daně. A je také nutné v případě nulových příjmů ze SVČ podat přehledy o příjmech a výdajích na OSSZ a zdravotní pojišťovnu?

Pokud zaměstnavatel neudělal zaměstnanci roční zúčtování daně, má zaměstnanec povinnost podat si daňové přiznání sám, i když nemá vůbec žádné jiné příjmy? vím, že může požádat o zúčtování, ale jde mi o situaci, kdy to neudělal, i když mohl.

Fyzická osoba, nepodnikatel, měla v roce 2019 příjmy ze zaměstnání a z nájmů dle § 9 ZDP, kde uplatnila skutečné výdaje a vykázala ztrátu. V roce 2020 má také příjmy ze zaměstnání a nájmy, jen nájmy bude uplatňovat paušálem 30 %. Může si uplatnit ztrátu z roku 2019? 

Zaměstnanec vyplňuje přiznání k dani z příjmů (má ještě příjmy z podnikání) a dostal jedno potvrzení o zdanitelných příjmech od svého zaměstnavatele. V potvrzení má vyplněny mj. i tyto řádky: ř. 5 - doplatek příjmů dle § 5 odst. 4, ř. 7 - úhrn pojistného z řádku 5 a ř. 11 a další běžné řádky 1, 2, 6, 8, 9, 12. Pokud nevyplní další své příjmy z podnikání do přiznání, vznikne mu doplatek ve výši 1 200 Kč. Je možné, že se stala chyba ve mzdové účtárně? Pokud by přiznání vyplnil bez těchto řádků (bez doplatku ř. 5 a souvisejícího odvodu sociálního ř. 7 a zálohy ř. 11), vyšel by mu přeplatek 120 Kč, což by bylo v pořádku neboť rozdíl vznikne kvůli rozdílnému zaokrouhlení ve mzdách oproti přiznání. Ale pokud tam zahrne i doplatek včetně souvisejícího odvodu sociálního pojištění a zálohu (je uvedeno v potvrzení o příjmů za rok 2020), pak vznikne nedoplatek ve výši 1200 Kč. Musí tedy zaměstnanec tuto částku doplatit skrze daňové přiznání nebo opravu provede zaměstnavatel? Nebo to to nemáme řešit a podat přiznání i s částkou doplatku, která vyšla z potvrzení? Musí tedy zaměstnanec „opsat“ všechna čísla z potvrzení do přiznání včetně řádků 5, 7 a 11, ačkoliv z toho vznikne nedoplatek? 

Pokud OSVČ má základ daně vyšší než 300 000 Kč a k tomu má zaměstnání se zkráceným úvazkem na 8 000 Kč hrubého, je z hlediska sociálního pojištění hlavní činnost vždy zaměstnání. Může být ale pro zdravotní pojištění zaměstnání vedlejší, pokud to tak OSVČ vyhovuje? 

Jsem rezident ČR a mám celý rok příjmy ze závislé činnosti v ČR (pracovní poměr), v roce 2019 jsme ještě měla dohodu na Slovensku s příjmem za měsíce 7-12 celkem 1800 Euro a daň 342 Euro. Jak tento příjem zahrnu do daňového přiznání v ČR za rok 2019?

S blížícím se termínem podzimních voleb jsou opět aktuální i dotazy, jak budou v letošním roce zdaňovány příjmy plynoucí poplatníkům za činnost ve volebních komisích a zda a ve kterých případech pak budou tito poplatníci povinni i za rok 2017 podávat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob.

Může profi sportovec provozovat svoji "práci" pod živností a tím pádem uplatňovat 60% paušál, nebo musí svoji činnost provozovat jako "svobodné povolání" a uplatňovat pouze 40% paušál? A podle jakého zákona se to řídí? A druhý dotaz, který se k tomu vztahuje: První rok platí odvody ze sociálního a zdravotního pojištění jako z minima a následně se vypočítává dle výkazů podle příjmů za předcházející rok (jako u začínajícího podnikatele)? 

Kam student VŠ s vlastním IČO zařadí příjem z dohod o provedení práce? Je společníkem ve společnosti (bez právní subjektivity). 

I v období, kdy již uplynula lhůta jak pro podání žádosti o provedení ročního zúčtování, tak i pro samotný výpočet ročního zúčtování záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a daňového zvýhodnění, se objevují dotazy k této problematice.

Pomáhám naší zaměstnankyni s přiznáním. Zaměstnankyně je občanka ČR, na Slovensku jen pracovala v průběhu roku. Uplatnila jsem slovenské příjmy + české, a mám dvě otázky. Pokud zaměstnání mimo ČR trvalo během zdaňovacího období, ke kterému datu použiji kurz ČNB (přepočet)? Např. když skončila 28. 2. 2016, budete to k 28. 2. 2016, nebo 31. 12. 2016? Zároveň mi zaměstnankyně předložila ke snížení daňového základu životní pojistku, ale uzavřenou na Slovensku. Sdělila jsem jí, že toto nemůžu uznat, může být uznána jen tehdy, pokud bude převedena do ČR, řekla jsem jí to správně?