příjmy ze závislé činnosti

Do firmy jsem nastoupila jako mzdová účetní - telefon mi nepřidělili. Skoro dva roky tedy používám svoje soukromé telefonní číslo – tarif a vlastní telefon. Po dvou letech jsem opětovně zažádala a nový telefon mi tedy byl přidělen. S novým telefonem přišla nabídka uplně nového telefonního čísla = náklady na tarif platí firma. Z důvodu, že moje telefonní číslo je již na všech vydaných POZP 2025 a dalších úředních dokumentech a vedený na úřadech (ČSSZ, ZP, FÚ) jsem požádala o převedení firemního tarifu na mé původní soukromé číslo. "Dohoda o převodu telefonního čísla pro firemní zákazníky" - Původní zákazník : Já - Nový zákazník : Firma - Jak prosím tuto situaci řešit z pohledu dodaňování? Firma bude teď vlastnit mé původní telefonní číslo. Budu muset každý měsíc dodaňovat firmou zaplacený tarif, když se z mého původně soukromého čísla stane číslo "firemní" a bude používán jak pro firemní tak pro soukromé účely? Nebo se to bude brát jako čistě firemní telefonní číslo a nebudu muset nic dodaňovat? 

V roce 2026 končí lhůta pro uplatnění žádosti o provedení ročního zúčtování daňových záloh a daňového zvýhodnění za rok 2025 dne 16. 2. 2026. Do této lhůty je poplatník povinen předložit veškeré doklady, k nimž má zaměstnavatel povinnost přihlédnout při provedení ročního zkúčtování daňových záloh a daňového zvýhodnění. V případě, že nebudou do stanovené lhůty doloženy, provede zaměstnavatel roční zúčtování daňových záloh a daňového zvýhodněnía k pozdějšímu doručení dokladů již nepřihlédne.

Zaměstnanec si u 2. (posledního zaměstnavatele) v roce 2025 požádal o RZD a doložil Potvrzení o zdanitelných příjmech od 1. zaměstnavatele - tam měl podepsané daňové prohlášení na měsíce 1. – 8. 2025. U 2. zaměstnavatele podepsal daňové prohlášení od 9. měsíce 2025. 1. zaměstnavatel mu potvrdil zúčtovaný příjem v měsících 1. – 8., 12. Lze vzhledem k zúčtovanému příjmu ve 12. měsíci, tj. v době, kdy měl poplatník podepsáno daňové prohlášení a vyplacen zdanitelný příjem u 2. zaměstnavatele provést RZD?

Lze jako nezdanitelnou část základu daně u zaměstnance uplatnit finanční dar ve prospěch spolku, který má podpořit vydání knihy, jako je např. atlas dřevin České republiky? Nejedná se přímo o nějakou učebnici pro školy, ale asi o standardní odbornou literaturu i pro širokou veřejnost. Může něco takového mzdová účetní posoudit a podřadit pod „vědu a vzdělávání“, případně jiný účel dle § 15 odst. 1 ZDP?

Zletilá dcera našeho zaměstnance v září 2024 uzavřela sňatek. Ona i její manžel jsou studenti bez zdanitelných příjmu. Nemají žádné potomky. Náš zaměstnanec uplatňoval v roce 2025 daňové zvýhodnění na vdanou dceru, která se v roce 2025 soustavně připravovala na budoucí povolání. Studium bylo doloženo potvrzením o studiu. Vdaná dcera žije s manželem a otcem ve společné domácnosti. Zaměstnanec nahlásil změnu rodinného stavu své dcery na vdanou až v lednu 2026. Dle mého názoru otci zanikl nárok na uplatnění daňového zvýhodnění na vdanou dceru sňatkem dcery od následujícího měsíce, tj. od 10/2024. Je to tak? O který § zákona o dani z příjmů se mohu opřít, že zaměstnanci zanikl nárok na uplatnění daňového zvýhodnění na vdanou dceru? Nacházím pouze příklady, kdy si zaměstnanec může uplatnit daňové zvýhodnění v případě narození vnuka/vnučky, pokud dítě zaměstnance a manžel dítěte zaměstnance nemají dostatečný příjem pro uplatnění daňového zvýhodnění a mají společnou domácnost se zaměstnancem.

Zaměstnanec si v rok 2025 založil živnost, je stále u nás zaměstnaný. Na živnosti má nulové příjmy. Je možné mu provést roční zúčtování?

Na stránkách finanční správy je uvedena „Informace k ‚identifikaci‘ nízkoemisního vozidla pro účely § 6 odst. 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů“, kde je uvedeno v předposledním sloupci, že od 1. 1. 2026 se za nízkoemisní vozidlo považuje pouze výhradně bateriové elektrické vozidlo: „S odkazem na důvodovou zprávu k návrhu zákona o podpoře nízkoemisních vozidel prostřednictvím zadávání veřejných zakázek a veřejných služeb v přepravě cestujících splňují do konce roku 2025 požadavek emisního limitu CO2 ve výši 50 g/km a 80 % emisních limitů pro látky znečišťující ovzduší v reálném provozu bateriová elektrická vozidla (BEV), vozidla s palivovým článkem (tj. vodíková vozidla) a dále pak plug-in hybridy, případně elektrická vozidla s prodlouženým dojezdem (E-REV), a to za předpokladu, že splňují výše uvedené parametry. Pro období od 1. ledna 2026 do 31. prosince 2030 se za nízkoemisní vozidlo považuje vozidlo s nulovými emisemi CO2, což již splňují výhradně bateriová elektrická vozidla a vozidla s palivovým článkem.“ V zákoně o dani z příjmů 586/1992 Sb. je uvedena v § 21b odst. 6 a 7 definice nízkoemisního vozidla a zároveň v § 6 odst. 6 zůstala procenta pro účely dodaňování v nezměněném stavu, tj. a) 0,25 %, jedná-li se o bezemisní vozidlo, b) 0,5 %, jedná-li se o nízkoemisní vozidlo, c) 1 %, jedná-li se o silniční motorové vozidlo, které není nízkoemisním ani bezemisním vozidlem. Zůstávají od 1. 1. 2026 plug-in hybridy a vozidla s emisním limitem CO2 ve výši 50 g/km ve variantě 0,5 %, jedná-li se o nízkoemisní vozidlo?

Jaký je správný postup z pohledu zdanění a odvodů. Jedná se o příspěvek poskytovaný zaměstnavatelem na základě doložených nákladů na ubytování (nájemné, energie) do stanovené maximální výše. Proplácen měsíčně v mzde. Konkrétně mě zajímá: Považuje se tento příspěvek za zdanitelný příjem zaměstnance? Podléhá odvodům na sociální a zdravotní pojištění? Existuje legislativní ustanovení nebo výjimka, která tento typ příspěvku upravuje? Je nutné vést zvláštní evidenci, nebo se účtuje jako běžná mzdová složka? Jedná se o daňový náklad zaměstavatele? 

Jak se daní souběh příjmů ze závislé činnosti, příjmů z Aaukra a z akcií? Zaměstnanec během letošního roku několikrát prodal svoje věci na Aukru. Tyto věci vlastnil několik let. Celková suma z prodeje za rok 2025 činila více než 50 000 Kč. Jaký je limit pro podání daňové přiznání u souběhu s příjmy ze zaměstnání? V případě povinnosti podat daňové přiznání se uvádí příjem z prodeje anebo jenom zisk? Tento zaměstnanec má zároveň i příjem z akcií - ročně částka cca 1 000 Kč. Jaký je limit u příjmu z akcií? 

Zaměstnanec ve firemní soutěži jako vítěz získal mobilní telefon. Na tento mobilní telefon máme od poskytovatele mobilních služeb fakturu. Na faktuře je uvedena cena 10 000 Kč, ale zároveň sleva 9 999 Kč, takže základ pro DPH je 1 Kč. Firma skutečně za tento mobilní telefon zaplatila 1,21 Kč. V jaké částce tedy zaměstnanec získal mobilní telefon? A jaká částka má mu být dána do základu pro odvody? 

Jednatel má ve své s. r. o. pouze DPP a pořídil si služební auto i k soukromým účelům. Jak v tomto případě postupovat: je třeba mu uplatnit 1% z pořizovací ceny auta do jeho DPP? A pokud by smlouvu vůbec neměl, jak se pak situace se služebním autem k soukromým účelům řeší?

Rádi bychom pro naše 3 zaměstnance pronajali byt, který bychom pronajali na firmu. Předpokládám, že je potřeba zaměstnancům navýšit vyměřovací základy o část nájemného, který by byl benefitem. Musí být celé nájemné rozloženo mezi zaměstnance nebo může část platit i firma, aniž by zaměstnancům navyšovala VZ? Jak pak řešit situaci, kdy v bytě zůstanou po nějakou dobu třeba jen dva zaměstnanci?

V naší budově (úřad) máme služební byt, který bychom chtěli pronajmout našemu zaměstnanci za výrazně nižší cenu, než je běžné nájemné. Zaměstnanec zde pracuje jako údržbář a jedním z důvodů je, že takto vlastně bude na dosah kdykoliv, kdyby se např. stala nějaká havárie. Lze takovýto benefit (slevu na nájemném) poskytnout? Jak to máme upravit ve smlouvě a jak to bude daňově?

Zaměstnanec je ženatý, s manželkou mají 1 společné dítě (dítě č. 1), na které uplatňuje daňové zvýhodnění. Nyní chce uplatňovat i 2 děti manželky. Manželka má tyto děti z předchozích vztahů: 1 dítě má soudem svěřené do své péče (dítě č. 2), 2. dítě nemá soudem svěřené do péče, s bývalým partnerem se dohodla ústně na tom, že bude žít s ní. Všichni (3 děti + manželka) žijí se zaměstnancem ve společné domácnosti. Stačí, když s bývalým partnerem uzavře manželka písemnou dohodu, nebo stačí manželčino čestné prohlášení o tom, že 2. dítě manželky žije ve společné domácnosti s ní nebo vůbec takové dítě bez soudního rozsudku nemůže manžel u zaměstnavatele uplatnit? Případně, zda otec 2. dítěte manželky má doložit od svého zaměstnavatele potvrzení o neuplatnění daňového zvýhodnění?

Zaměstnankyně má 1 dítě zdravé a 2 děti ZTP/P. Dělá pouze na zkrácený úvazek, vydělá si 13 000 měsíčně, což je více než polovina minimální mzdy. Měla by mít nárok na daňový bonus. Nastoupila po rodičovské dovolené v září. Do té doby nebyla nikde zaměstnaná. Protože dětem končila průkazka ZTP/P dodala ji až v prosinci, neuplatňovali jsme slevu na ZTP/P. Za rok 2024 její příjem nedosáhl šestinásobku minimální mzdy. Jak je to s vyplacenými bonusy? Ty se nevrací? Lze dodatečně uplatnit slevu na ZTP/P? Když jsem udělala roční zúčtování daní, nic se nevracelo. Pokud udělám daňové přiznání, chce to daňový bonus vrátit. Bojím se stejné situace v letošním roce, zda mám uplatňovat děti v měsíčních zúčtováních, je tam riziko, že nedosáhne šestinásobku min. mzdy.

Zaměstnanec uplatňuje daňové zvýhodnění na 2 děti. Dcera studuje na střední škole, syn na VŠ (máme potvrzení o studiu). Manželka se nachází ve velmi špatném zdravotním stavu (je nesvéprávná). Zaměstnanec doložil od soudu potvrzení o omezení svéprávnosti manželky omezené na dobu 5 let. V polovině března 2024 končí platnost tohoto omezení. Manželky zdravotní stav je neměnný. Stačí od zaměstnance napsat „čestné prohlášení“, že manželka nikde nepracuje z důvodu špatného zdravotního stavu a i nadále mu ponechat daňové zvýhodnění? Nebo zaměstnanci ponecháme jen slevu na poplatníka a daňové zvýhodnění mu zrušíme? Pokud budeme muset daňové zvýhodnění zrušit, může si to zaměstnanec naposledy uplatnit ještě za měsíc březen 2024?

Jaký je správný postup pro uplatnění daňového zvýhodnění na dítě zaměstnance? Situace je následující: Manželství zaměstnance bylo rozvedeno dne 22. 11. 2023. Společná domácnost manželů zanikla již v září 2022 (víme z rozsudku). Obě děti byly svěřeni do péče matky (otec má víkendy 1 za 14 dní) před i po rozvodu. Ústní domluva mezi rodiči zní, že si zaměstnanec za rok 2023 uplatní zpětně jedno dítě a matka druhé. Od roku 2024 bude obě děti uplatňovat matka. Máme potvrzení od matky, že si za rok 2023 neuplatňovala daňové zvýhodnění na jedno dítě. Na základě výše uvedených informací se domníváme, že zaměstnanec nemá nárok na uplatnění daňového zvýhodnění na syna v roce 2023, a to z důvodu, že rodiče nesdíleli společnou domácnost od září 2022 a oba synové byli svěřeni do péče matky. Existuje, ale i jiný názor, a to že zaměstnanec má nárok na zvýhodnění protože: Rozsudek o svěření dětí do péče matky neznamená, že jedno z dětí v roce 2023 nežilo s otcem ve společně hospodařící domácnosti. Pokud dítě ve společně hospodařící domácnosti s otcem žilo, je možné dohodu rodičů respektovat, i s tím, že o tom matka vydala potvrzení. Případně je možné respektovat dohodu rodičů kdo zvýhodnění uplatní, i přes rozsudek svěření do péče. Je v daném případě možné uplatnit daňové zvýhodnění na syna?

Zaměstnankyně mi donesla formulář z OSSZ pro přiznání přídavků na dítě za rozhodné období 3. Q 2023. V měsíci červenec a srpen byla na rodičovské dovolené, tudíž neměla žádné příjmy. Začala pracovat až v září. Výplatu za září obdržela 12. řijna. Mám do formuláře za 3. Q napsat příjem za září tu částku, která jí byla vyplacena 12. října?

Od října k nám nastoupí na zkrácený pracovní úvazek (2 hodiny denně) zaměstnankyně, která celodenně pečuje o dítě do 7 let věku. Tato osoba byla do konce září 2023 na rodičovské dovolené. Od ledna 2023 podniká jako OSVČ. Nemusíme jako zaměstnavatel u tohoto zaměstnance dodržet minimální vyměřovací základ - viz § 3 odst. 8 písm. c) zákona o zdravotním pojištění? Až bude vyplňovat zaměstnankyně Přehled za r. 2023 jako OSVČ, může od října 2023 zaškrtnout f), a tím pádem také neplatit minimální zálohu na zdravotní pojištění, viz § 3a odst. a) stejného zákona - tzn. bude platit pojistné ze skutečného příjmu, povinné minimum dodržet nemusí?

Kliet - výstavní galerie - pořádá jednou za rok velkou výstavu, na kterou potřebuje brigádníky na výpomoc (kontrola vstupenek). Vždy s těmito brigádníky uzavře DPP na dobu určitou (trvání výstavy - většinou jeden den nebo dva dny) s výdělkem kolem 1-2 000 Kč. Každý rok přijme jiné brigádníky. Můj dotaz je, zda by bylo by možné tuto jednorázovou, neopakující se brigádu vyplatit jako „příležitostný příjem“ (do 30 000 Kč bez zdanění) jen na základě pokladního dokladu? DPP a prohlášení poplatníka jsou pro tuto malou galerii velká administrativní zátěž, tak zkoušíme hledat cesty, jak jim zátěž zjednodušit.