příjmy ze závislé činnosti

Úřad práce ve své výzvě podle § 70 zákona č. 151/2025 Sb. požaduje po zaměstnavateli sdělení údajů o výši příjmu ze závislé činnosti a funkčních požitků zaměstnance za měsíc 07/2026. Dále uvádí, že příjmy se mají uvádět vždy za kalendářní měsíc, za který byly zúčtovány. Máme tedy uvést příjem za měsíc červenec vyplacený v srpnu, nebo za měsíc červen vyplacený v červenci?

Finanční správa potvrdila, že i v roce 2026 bude uplatňovat zjednodušený přístup k vykazování odměn členů okrskových volebních komisí v jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele (JMHZ). Pokud člen komise v daném měsíci obdrží pouze osvobozenou odměnu za výkon funkce a nemá od stejného zaměstnavatele jiný příjem ze závislé činnosti, nebude nutné jej evidovat jako zaměstnance ani tuto odměnu vykazovat v JMHZ. Opatření má omezit administrativní zátěž v období před plánovanou změnou zákona od roku 2027.

Souběh zaměstnání a podnikání není ničím výjimečným ani u osob, za které odvádí zdravotní pojištění stát. Jaká pravidla platí pro zdravotní pojištění při kombinaci pracovního poměru a samostatné výdělečné činnosti, vzniká povinnost platit zálohy na pojistné a kdo zdravotní pojišťovně oznamuje zařazení do některé ze státních kategorií pojištěnců? Přehledně shrnujeme nejdůležitější podmínky a povinnosti.

Studentka, která měla v r. 2025 pouze malý příjem za členství v komisi obecního referenda (2 200 Kč) vyhrála v on-line kasinu částku, která po zápočtu sázek apod. činí ke zdanění 60 000 Kč. Může v daňovém přiznání uplatnit základní slevu na poplatníka, tudíž by nakonec nezaplatila nic? U zaměstnavatele, který vyhlásil obecní referendum v konkrétním měsíci r. 2025, základní slevu na poplatníka uplatnila. Byly by oba příjmy součástí daňového přiznání? 

Do firmy jsem nastoupila jako mzdová účetní - telefon mi nepřidělili. Skoro dva roky tedy používám svoje soukromé telefonní číslo – tarif a vlastní telefon. Po dvou letech jsem opětovně zažádala a nový telefon mi tedy byl přidělen. S novým telefonem přišla nabídka uplně nového telefonního čísla = náklady na tarif platí firma. Z důvodu, že moje telefonní číslo je již na všech vydaných POZP 2025 a dalších úředních dokumentech a vedený na úřadech (ČSSZ, ZP, FÚ) jsem požádala o převedení firemního tarifu na mé původní soukromé číslo. "Dohoda o převodu telefonního čísla pro firemní zákazníky" - Původní zákazník : Já - Nový zákazník : Firma - Jak prosím tuto situaci řešit z pohledu dodaňování? Firma bude teď vlastnit mé původní telefonní číslo. Budu muset každý měsíc dodaňovat firmou zaplacený tarif, když se z mého původně soukromého čísla stane číslo "firemní" a bude používán jak pro firemní tak pro soukromé účely? Nebo se to bude brát jako čistě firemní telefonní číslo a nebudu muset nic dodaňovat? 

V roce 2026 končí lhůta pro uplatnění žádosti o provedení ročního zúčtování daňových záloh a daňového zvýhodnění za rok 2025 dne 16. 2. 2026. Do této lhůty je poplatník povinen předložit veškeré doklady, k nimž má zaměstnavatel povinnost přihlédnout při provedení ročního zkúčtování daňových záloh a daňového zvýhodnění. V případě, že nebudou do stanovené lhůty doloženy, provede zaměstnavatel roční zúčtování daňových záloh a daňového zvýhodněnía k pozdějšímu doručení dokladů již nepřihlédne.

Zaměstnanec si u 2. (posledního zaměstnavatele) v roce 2025 požádal o RZD a doložil Potvrzení o zdanitelných příjmech od 1. zaměstnavatele - tam měl podepsané daňové prohlášení na měsíce 1. – 8. 2025. U 2. zaměstnavatele podepsal daňové prohlášení od 9. měsíce 2025. 1. zaměstnavatel mu potvrdil zúčtovaný příjem v měsících 1. – 8., 12. Lze vzhledem k zúčtovanému příjmu ve 12. měsíci, tj. v době, kdy měl poplatník podepsáno daňové prohlášení a vyplacen zdanitelný příjem u 2. zaměstnavatele provést RZD?

Lze jako nezdanitelnou část základu daně u zaměstnance uplatnit finanční dar ve prospěch spolku, který má podpořit vydání knihy, jako je např. atlas dřevin České republiky? Nejedná se přímo o nějakou učebnici pro školy, ale asi o standardní odbornou literaturu i pro širokou veřejnost. Může něco takového mzdová účetní posoudit a podřadit pod „vědu a vzdělávání“, případně jiný účel dle § 15 odst. 1 ZDP?

Zletilá dcera našeho zaměstnance v září 2024 uzavřela sňatek. Ona i její manžel jsou studenti bez zdanitelných příjmu. Nemají žádné potomky. Náš zaměstnanec uplatňoval v roce 2025 daňové zvýhodnění na vdanou dceru, která se v roce 2025 soustavně připravovala na budoucí povolání. Studium bylo doloženo potvrzením o studiu. Vdaná dcera žije s manželem a otcem ve společné domácnosti. Zaměstnanec nahlásil změnu rodinného stavu své dcery na vdanou až v lednu 2026. Dle mého názoru otci zanikl nárok na uplatnění daňového zvýhodnění na vdanou dceru sňatkem dcery od následujícího měsíce, tj. od 10/2024. Je to tak? O který § zákona o dani z příjmů se mohu opřít, že zaměstnanci zanikl nárok na uplatnění daňového zvýhodnění na vdanou dceru? Nacházím pouze příklady, kdy si zaměstnanec může uplatnit daňové zvýhodnění v případě narození vnuka/vnučky, pokud dítě zaměstnance a manžel dítěte zaměstnance nemají dostatečný příjem pro uplatnění daňového zvýhodnění a mají společnou domácnost se zaměstnancem.

Zaměstnanec si v rok 2025 založil živnost, je stále u nás zaměstnaný. Na živnosti má nulové příjmy. Je možné mu provést roční zúčtování?

Na stránkách finanční správy je uvedena „Informace k ‚identifikaci‘ nízkoemisního vozidla pro účely § 6 odst. 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů“, kde je uvedeno v předposledním sloupci, že od 1. 1. 2026 se za nízkoemisní vozidlo považuje pouze výhradně bateriové elektrické vozidlo: „S odkazem na důvodovou zprávu k návrhu zákona o podpoře nízkoemisních vozidel prostřednictvím zadávání veřejných zakázek a veřejných služeb v přepravě cestujících splňují do konce roku 2025 požadavek emisního limitu CO2 ve výši 50 g/km a 80 % emisních limitů pro látky znečišťující ovzduší v reálném provozu bateriová elektrická vozidla (BEV), vozidla s palivovým článkem (tj. vodíková vozidla) a dále pak plug-in hybridy, případně elektrická vozidla s prodlouženým dojezdem (E-REV), a to za předpokladu, že splňují výše uvedené parametry. Pro období od 1. ledna 2026 do 31. prosince 2030 se za nízkoemisní vozidlo považuje vozidlo s nulovými emisemi CO2, což již splňují výhradně bateriová elektrická vozidla a vozidla s palivovým článkem.“ V zákoně o dani z příjmů 586/1992 Sb. je uvedena v § 21b odst. 6 a 7 definice nízkoemisního vozidla a zároveň v § 6 odst. 6 zůstala procenta pro účely dodaňování v nezměněném stavu, tj. a) 0,25 %, jedná-li se o bezemisní vozidlo, b) 0,5 %, jedná-li se o nízkoemisní vozidlo, c) 1 %, jedná-li se o silniční motorové vozidlo, které není nízkoemisním ani bezemisním vozidlem. Zůstávají od 1. 1. 2026 plug-in hybridy a vozidla s emisním limitem CO2 ve výši 50 g/km ve variantě 0,5 %, jedná-li se o nízkoemisní vozidlo?

Jaký je správný postup z pohledu zdanění a odvodů. Jedná se o příspěvek poskytovaný zaměstnavatelem na základě doložených nákladů na ubytování (nájemné, energie) do stanovené maximální výše. Proplácen měsíčně v mzde. Konkrétně mě zajímá: Považuje se tento příspěvek za zdanitelný příjem zaměstnance? Podléhá odvodům na sociální a zdravotní pojištění? Existuje legislativní ustanovení nebo výjimka, která tento typ příspěvku upravuje? Je nutné vést zvláštní evidenci, nebo se účtuje jako běžná mzdová složka? Jedná se o daňový náklad zaměstavatele? 

Jak se daní souběh příjmů ze závislé činnosti, příjmů z Aaukra a z akcií? Zaměstnanec během letošního roku několikrát prodal svoje věci na Aukru. Tyto věci vlastnil několik let. Celková suma z prodeje za rok 2025 činila více než 50 000 Kč. Jaký je limit pro podání daňové přiznání u souběhu s příjmy ze zaměstnání? V případě povinnosti podat daňové přiznání se uvádí příjem z prodeje anebo jenom zisk? Tento zaměstnanec má zároveň i příjem z akcií - ročně částka cca 1 000 Kč. Jaký je limit u příjmu z akcií? 

Zaměstnanec ve firemní soutěži jako vítěz získal mobilní telefon. Na tento mobilní telefon máme od poskytovatele mobilních služeb fakturu. Na faktuře je uvedena cena 10 000 Kč, ale zároveň sleva 9 999 Kč, takže základ pro DPH je 1 Kč. Firma skutečně za tento mobilní telefon zaplatila 1,21 Kč. V jaké částce tedy zaměstnanec získal mobilní telefon? A jaká částka má mu být dána do základu pro odvody? 

Jednatel má ve své s. r. o. pouze DPP a pořídil si služební auto i k soukromým účelům. Jak v tomto případě postupovat: je třeba mu uplatnit 1% z pořizovací ceny auta do jeho DPP? A pokud by smlouvu vůbec neměl, jak se pak situace se služebním autem k soukromým účelům řeší?

Rádi bychom pro naše 3 zaměstnance pronajali byt, který bychom pronajali na firmu. Předpokládám, že je potřeba zaměstnancům navýšit vyměřovací základy o část nájemného, který by byl benefitem. Musí být celé nájemné rozloženo mezi zaměstnance nebo může část platit i firma, aniž by zaměstnancům navyšovala VZ? Jak pak řešit situaci, kdy v bytě zůstanou po nějakou dobu třeba jen dva zaměstnanci?

V naší budově (úřad) máme služební byt, který bychom chtěli pronajmout našemu zaměstnanci za výrazně nižší cenu, než je běžné nájemné. Zaměstnanec zde pracuje jako údržbář a jedním z důvodů je, že takto vlastně bude na dosah kdykoliv, kdyby se např. stala nějaká havárie. Lze takovýto benefit (slevu na nájemném) poskytnout? Jak to máme upravit ve smlouvě a jak to bude daňově?

Zaměstnanec je ženatý, s manželkou mají 1 společné dítě (dítě č. 1), na které uplatňuje daňové zvýhodnění. Nyní chce uplatňovat i 2 děti manželky. Manželka má tyto děti z předchozích vztahů: 1 dítě má soudem svěřené do své péče (dítě č. 2), 2. dítě nemá soudem svěřené do péče, s bývalým partnerem se dohodla ústně na tom, že bude žít s ní. Všichni (3 děti + manželka) žijí se zaměstnancem ve společné domácnosti. Stačí, když s bývalým partnerem uzavře manželka písemnou dohodu, nebo stačí manželčino čestné prohlášení o tom, že 2. dítě manželky žije ve společné domácnosti s ní nebo vůbec takové dítě bez soudního rozsudku nemůže manžel u zaměstnavatele uplatnit? Případně, zda otec 2. dítěte manželky má doložit od svého zaměstnavatele potvrzení o neuplatnění daňového zvýhodnění?

Zaměstnankyně má 1 dítě zdravé a 2 děti ZTP/P. Dělá pouze na zkrácený úvazek, vydělá si 13 000 měsíčně, což je více než polovina minimální mzdy. Měla by mít nárok na daňový bonus. Nastoupila po rodičovské dovolené v září. Do té doby nebyla nikde zaměstnaná. Protože dětem končila průkazka ZTP/P dodala ji až v prosinci, neuplatňovali jsme slevu na ZTP/P. Za rok 2024 její příjem nedosáhl šestinásobku minimální mzdy. Jak je to s vyplacenými bonusy? Ty se nevrací? Lze dodatečně uplatnit slevu na ZTP/P? Když jsem udělala roční zúčtování daní, nic se nevracelo. Pokud udělám daňové přiznání, chce to daňový bonus vrátit. Bojím se stejné situace v letošním roce, zda mám uplatňovat děti v měsíčních zúčtováních, je tam riziko, že nedosáhne šestinásobku min. mzdy.

Zaměstnanec uplatňuje daňové zvýhodnění na 2 děti. Dcera studuje na střední škole, syn na VŠ (máme potvrzení o studiu). Manželka se nachází ve velmi špatném zdravotním stavu (je nesvéprávná). Zaměstnanec doložil od soudu potvrzení o omezení svéprávnosti manželky omezené na dobu 5 let. V polovině března 2024 končí platnost tohoto omezení. Manželky zdravotní stav je neměnný. Stačí od zaměstnance napsat „čestné prohlášení“, že manželka nikde nepracuje z důvodu špatného zdravotního stavu a i nadále mu ponechat daňové zvýhodnění? Nebo zaměstnanci ponecháme jen slevu na poplatníka a daňové zvýhodnění mu zrušíme? Pokud budeme muset daňové zvýhodnění zrušit, může si to zaměstnanec naposledy uplatnit ještě za měsíc březen 2024?