platy státních zaměstnanců

S novým rokem přichází změny v katalogu prací ve veřejných službách a správě, který byl novelizován nařízením vlády č. 420/2025 Sb. S účinností od 1. 1. 2026 se do katalogu začleňují nová povolání jako například Geoinformatik, Digitálního kurátor a Geomatik, která zohledňují technologický pokrok a organizační změny. Také katalog správních činností zaznamenává výrazné úpravy, které především reflektují přerozdělení agend mezi státními institucemi. Novela usiluje o aktuální vymezení a zařazení prací a správních činností do platových tříd, což klade důraz na precizní vymezení pracovních a služebních úkolů a odpovědností. Tímto způsobem dochází k optimalizaci postupu ve veřejných službách, což usnadňuje přizpůsobení změnám a efektivnímu řízení.

Od začátku příštího roku se zvýší odměňování ve školství. Učitelům vzrostou tarifní platy o sedm procent, zatímco pedagogičtí pracovníci v nižších platových třídách, například asistenti, by měli dostat přidáno pevnou částkou dva tisíce korun měsíčně. Dohodu o nastavení tarifů uzavřely školské odbory s vedením resortu školství. Navýšení se bude lišit podle platové třídy. Vyšší procentní růst se týká většiny učitelů a vedení škol, zatímco zaměstnanci s nižší odborností dostanou plošné navýšení v absolutní částce. Cílem je zohlednit dlouhodobé podfinancování těchto pozic a zároveň držet zákonný rámec odměňování pedagogů. Zatímco ve školství už panuje shoda, u ostatních zaměstnanců veřejného sektoru jednání pokračují. Vláda a odbory stále hledají kompromisní řešení pro růst platů ve státní a veřejné sféře jako celku. Ve hře jsou varianty plošného navýšení v řádu jednotek procent i výraznější přidání hůře odměňovaným profesím. Ministři i odboráři připouštějí, že prostor pro dohody omezuje stav veřejných rozpočtů. Přesto panuje opatrný optimismus, že alespoň část zaměstnanců státní správy by si od ledna měla polepšit více než jen symbolicky.

Bezpečnostní sbory si od léta polepšily, tempo růstu jejich příjmů se ale rozešlo. Policistům, hasičům, celníkům a příslušníkům vězeňské služby vzrostl stabilizační příspěvek o tři tisíce korun měsíčně. Armáda dostala výraznější navýšení – kromě příspěvku na bydlení se zvýšily i tarifní platy, u nižších hodností o více než sedm procent, u vyšších o pět. Výsledkem je další prohloubení rozdílů mezi vojáky a ostatními složkami. Zatímco vláda označuje krok za nutný kompromis a jednotlivá ministerstva zdůrazňují snahu stabilizovat personál, policejní odbory mluví o nespravedlnosti. Podle nich se „platové nůžky“ rozevírají v době, kdy i policie nebo hasiči čelí podstavům a mají problém udržet zkušené lidi. Argumentují tím, že právě nejnižší nástupní platy jsou důvodem, proč část příslušníků po několika letech službu opouští. Ministerstvo obrany naopak obhajuje vyšší růst armádních platů potřebou rychle doplnit stavy a zabránit odchodům vojáků v situaci, kdy Česko plní alianční závazky a připravuje se na rozšíření ozbrojených sil. Kritici ale upozorňují, že podobná personální krize se týká všech bezpečnostních sborů, a požadují systémové řešení místo selektivního přidávání. Další vývoj ukáže až příští rok. Od ledna se počítá s dalším růstem platů napříč sbory, znovu ale rozdílným tempem. O konečné podobě rozhodne nový státní rozpočet, který už bude projednávat sněmovna po volbách.

Ministerstvo financí teď nesouhlasí s navrhovanými variantami zvýšení platů ve veřejném sektoru od ledna. Předběžný návrh státního rozpočtu na příští rok nyní neobsahuje potřebnou sumu na přidání. Resort to uvedl v připomínkách k připravovanému platovému nařízení. Doporučil, aby vláda zvednutí tarifů projednávala až v září spolu se zákonem o státním rozpočtu. Ministerstvo práce navrhlo šest variant navýšení tarifů. Vzrůst by podle něj měly o pět procent, nebo o sedm procent, vybraným profesím pak případně o devět až 13 procent. Na přidání by bylo příští rok podle jednotlivých verzí potřeba 23,5 až 45,1 miliardy korun.

Platy vrcholných politiků by mohly příští rok vzrůst o zhruba pět procent. Předsedové vlády a šéfové parlamentních komor by vůbec poprvé pobírali více než 300.000 korun hrubého měsíčně. Plat řadového poslance by vzrostl o 5500 na 115.000 korun. Prezident by dostával 383.200 korun, o 18.200 korun víc než letos. Vyplývá to z výpočtu ČTK z platného znění platového zákona.

Praha - Platy učitelů podle odhadů expertů z think-tanku IDEA při CERGE-EI letos klesnou na 108 procent průměrné mzdy v české ekonomice. Loni brali učitelé asi 109 procent loňské průměrné mzdy v Česku. Učitelé přitom mají dostávat podle zákona 130 procent průměrné mzdy v ČR, pro letošek se částka vypočítává z průměrné mzdy roku 2023. Pokud by v roce 2026 rozpočet regionálního školství zůstal na úrovni střednědobého výhledu, poklesly by podle expertů relativní platy učitelů zhruba na 102 procent průměrné mzdy, tedy pod úroveň historického minima 104,7 procenta z roku 2015, vyplývá ze studie.

Odboráři znovu žádají vládu o zahájení vyjednávání o růstu platů zaměstnanců veřejného sektoru a státu pro příští rok. Stěžují si na to, že s nimi koalice nejedná. Mluví o dramatickém růstu nespokojenosti zaměstnanců veřejných služeb a státu. Setkat se chtějí s lídry vládních stran. ČTK to sdělil předák odborového svazu státních orgánů a organizací a mluvčí 14 svazů veřejného sektoru Pavel Bednář. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) před dvěma týdny novinářům řekl, že vláda chystá zvýšení platových tarifů zaměstnancům veřejného sektoru a státu od ledna. Odbory už oznámily, že budou požadovat reálný růst výdělků o nejméně sedm až osm procent.

Praha - Mzdy v prvním čtvrtletí pokračovaly v nominálním i v reálném růstu. Shodují se na tom analytici oslovení ČTK, rozcházejí se ale v odhadu, jak rychle se mzdy zvyšovaly. Růst mezd očekává i Česká národní banka (ČNB), podle květnové prognózy se při zohlednění inflace meziročně zvýšily o čtyři procenta. Český statistický úřad (ČSÚ) zveřejní údaje o vývoji mezd v prvním čtvrtletí ve středu.

Dokumentem, ze kterého se zaměstnanec dozvídá důležité informace o výši svého platu a jeho jednotlivých složkách, je platový výměr. Právě obsahem platového výměru a chybami s ním spojenými se budeme zabývat na následujících řádcích, a to osvědčenou formou otázek a odpovědí.

Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) předložilo návrh zákona, který upravuje platové základy představitelů státní moci, soudců a státních zástupců pro rok 2025 a další období. Poslanecká sněmovna návrh schválila, ale Senát jej neprojednal a nepřijal žádné změny, což umožňuje prezidentovi podepsat zákon po 16. únoru. Pokud prezident novelu podepíše, bude zákon vyhlášen ve Sbírce zákonů a účtárny budou moci vypočítat platy za leden. Nejzazší termín pro výplatu je podle zákona 28. února 2025. 

12. – 31. 12. 2024 V tomto vydání týdeníku se zmíním o nejasných parametrech a sazbách v závěru roku, zdravotním pojištění v roce 2025, navýšení platu ve státní správě atd.

Od ledna vstoupí v účinnost institut nejnižší úrovně zaručeného platu. Zbývalo rozvrhnout práce do skupin podle kvalifikační náročnosti. Návrh Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) je nyní v meziresortním připomínkovém řízení. Pro každou z navrhovaných 4 skupin prací je nejnižší úroveň zaručeného platu již stanovena, byly vyhlášeny sdělením MPSV č. 286/2024 Sb. Tento systém má zajistit ochranu zaměstnanců ve veřejné sféře a státní službě před nízkými výdělky.

10. – 24. 10. 2024 V tomto vydání týdeníku se zmíním o dalších změnách v oblasti srážek z mezd, zvýšení limitu pro osvobození benefitů, nejasnostech kolem DPP atd.

6. – 20. 6. 2024 V tomto vydání týdeníku se zmíním o snaze o vyšší zastoupení žen ve vedení firem, úpravě platů státních zaměstnanců, hlášení do registru zaměstnavatelů atd.

Počty a platy takzvaných úředníků jsou často terčem veřejných proklamací politiků i výpadů účastníků více či méně odborných diskusí. Přinejmenším ti první by ovšem měli mít jasno v tom, kdo je vlastně úředník, jakou agendu vykonává a kolik jich je k naplnění této agendy třeba. Stejně tak by bylo dobré se zamyslet nad smysluplností výše „tarifů“ v platové sféře, jestliže se v některých případech ocitají pod nejnižší úrovní zaručené mzdy.

S účinností od 1. 1. 2022 byla novelizována nařízení vlády, která upravují nebo významně ovlivňují platové poměry zaměstnanců ve veřejných službách a správě. Nařízením vlády č. 531/2021 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 341/2017 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů, se valorizují a v některých případech nově definují stupnice platových tarifů. Nařízením vlády č. 391/2021 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 222/2010 Sb., o katalogu prací ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů, a nařízení vlády č. 302/2014 Sb., o katalogu správních činností, ve znění pozdějších předpisů, se doplňuje zařazení nových prací do platových tříd, některé práce se zařazují do vyšších platových tříd nebo se blíže a přesněji specifikuje vymezení těch prací, jejichž zařazení do platových tříd činilo v praxi problémy. Nařízením vlády č. 405/2021 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, ve znění pozdějších předpisů, se stanoví nové sazby minimální mzdy a nejnižších úrovní zaručené mzdy.

Naše zaměstnankyně z úseku občanských průkazů a pasů přišly ze školení s dotazem, zda mají nově nárok na zvláštní příplatek za práci ve ztížených podmínkách mimo budovu úřadu (přesná citace ze školení). Podle nich z hygienických důvodů a z důvodu psychické náročnosti. Jezdí občas kvůli občanským průkazům k imobilním lidem domů, do nemocnic i psychiatrické léčebny. A nově se snímá do systému otisk prstů, který někteří sami nezvládnou na čtečku přiložit, takže jim musí pomoct. O ztížené pracovní prostředí podle nařízení vlády č. 567/2006 Sb. se nejedná a ani v příloze č. 8 nařízení vlády č. 564/2006 Sb. jsem daný výkon nenalezla. Jsme odměňování platem, proto prosím o Váš názor, zda mají na zvláštní příplatek nárok. 

Je nesporné, že pokud jde o odměňování zaměstnanců za práci konanou v pracovním poměru, před soud se dostane spíše otázka týkající se mzdy než platu. Je to dáno tím, že pravidla pro odměňování zaměstnance platem jsou právními předpisy stanovena poměrně přísně a zaměstnavatel nemá v tomto ohledu příliš velký manévrovací prostor.

Jak známo, v pracovním poměru může být zaměstnanci poskytována za práci buď mzda, nebo plat, to podle toho, u jakého zaměstnavatele je zaměstnán. Na poskytování obou těchto plnění dopadá přitom zásada rovného zacházení a zákazu diskriminace, resp. stejné odměny za stejnou práci (za práci stejné hodnoty). Má odměňování platem nějaká specifika oproti odměňování mzdou?

Nejeden představený řeší otázku, komu přidělit práci, která zbyde, pokud se vyhoví některému zaměstnanci a povolí se mu zkrácení služební doby. Řešením by měly být doplňkové úvazky, ale...